9 C 173/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnictví k movité věci,

I. Určuje se, že žalobce není, počínaje dnem 17.06.2021, již vlastníkem a provozovatelem vozidla tovární značky Opel Astra [anonymizováno], [registrační značka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalobce není vlastníkem vozidla počínaje dnem následujícím po převodu vlastnického práva k vozidlu. Žalobu odůvodnil tím, že na základě kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2021 se žalovaný stal vlastníkem vozidla tov. zn. [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“). V souladu se smlouvou měl žalovaný nechat přepsat vozidlo v registru silničních vozidel do svého vlastnictví, k čemuž měl od žalobce udělenou plnou moc; s vozidlem byly žalovanému předány také veškeré doklady k vozidlu. Žalovaný vozidlo nepřepsal. V evidenci vozidel je vedeno na jméno žalobce, žalobci vznikl dluh na povinném ručení 13 948 Kč. Žalobce nemá jinou možnost, jak se přepisu vozidla domoci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání dne 1. 11. 2023 se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, neodstavil, z jednání se neomluvil, jeho odročení nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) když věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce převedl vlastnické právo k vozidlu na žalovaného proti úhradě částky 3 000 Kč. Z čl. I bod 6 smlouvy vyplývá, že žalovaný jako kupují byl povinen změnit vlastníka vozidla v evidenci vozidel. Z velkého technického průkazu vozidla [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce je v tomto veden jako vlastník vozidla. Z elektronického platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10, specifický identifikátor [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit České kanceláři pojistitelů částku 13 948 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 849 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 499 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení.

5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když učinil tento závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobce jako prodávající uzavřel kupní smlouvu ze dne 16. 6. 2021, ve které prodal žalovanému vozidlo tovární značky Opel Astra [anonymizováno], [registrační značka] za dohodnutou cenu 3000 Kč. Žalovaný v rozporu se smluvními ujednání nezajistil zápis změny vlastníka vozidla v evidenci vozidel. Žalobci v důsledku jednání žalovaného vznikl dluh ve výši 13 948 Kč s příslušenstvím v souvislosti s vozidlem, které však již nevlastní.

7. Po právní stránce soud vycházel z § 2079, § 2085, § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 80 o.s.ř. a § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ ZPPK).

8. V registru vozidel lze připustit odstranění údajů i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není; je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20).

9. Žalobce již není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, neboť kupní smlouvou převedl vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (§ 2079, § 2085 o.z.). V souladu s § 1099 o.z. nabyl vlastnické právo k vozidlu žalovaný dnem 16. 6. 2021. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost zajistit zápis změny vlastníka vozidla v registru vozidel (§ 8 odst. 1 písm. a) ZPPK).

10. Žalovaný nezajistil u příslušného správního orgánu zápis změny vlastníka vozidla. Žalobce je tak nadále evidován jako vlastník vozidla a vznikl mu i nedoplatek na povinném ručení. Žalobce tak má naléhavý právní zájem žalobce na jím požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.). Nedošlo-li by k požadovanému určení, mohlo by dojít ke vzniku další škody žalobci. Naléhavý právní zájem je třeba spatřovat také v tom, že bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006).

11. Žalobce v projednávané věci prokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.), a současně prokázal, že vozidlo kupní smlouvou ze dne 16. 6. 2021 převedl do vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (§ 2079, § 2085, § 1099 o.z.), proto soud žalobě zcela vyhověl, a výrokem I. určil, že žalobce není počínaje dnem 17. 6. 2021 vlastníkem a provozovatelem vozidla.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.