9 C 173/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnictví k movité věci,

I. Určuje se, že žalobce není, počínaje dnem 17.06.2021, již vlastníkem a provozovatelem vozidla tovární značky Opel Astra anonymizováno, registrační značka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalobce není vlastníkem vozidla počínaje dnem následujícím po převodu vlastnického práva k vozidlu. Žalobu odůvodnil tím, že na základě kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2021 se žalovaný stal vlastníkem vozidla tov. zn. příjmení příjmení jméno, registrační značka (dále jen„ vozidlo“). V souladu se smlouvou měl žalovaný nechat přepsat vozidlo v registru silničních vozidel do svého vlastnictví, k čemuž měl od žalobce udělenou plnou moc; s vozidlem byly žalovanému předány také veškeré doklady k vozidlu. Žalovaný vozidlo nepřepsal. V evidenci vozidel je vedeno na jméno žalobce, žalobci vznikl dluh na povinném ručení 13 948 Kč. Žalobce nemá jinou možnost, jak se přepisu vozidla domoci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání dne 1. 11. 2023 se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, neodstavil, z jednání se neomluvil, jeho odročení nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) když věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce převedl vlastnické právo k vozidlu na žalovaného proti úhradě částky 3 000 Kč. Z čl. I bod 6 smlouvy vyplývá, že žalovaný jako kupují byl povinen změnit vlastníka vozidla v evidenci vozidel. Z velkého technického průkazu vozidla anonymizováno soud zjistil, že žalobce je v tomto veden jako vlastník vozidla. Z elektronického platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10, specifický identifikátor anonymizováno číslo, soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit České kanceláři pojistitelů částku 13 948 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 849 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 499 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení.

5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když učinil tento závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobce jako prodávající uzavřel kupní smlouvu ze dne 16. 6. 2021, ve které prodal žalovanému vozidlo tovární značky Opel Astra anonymizováno, registrační značka za dohodnutou cenu 3000 Kč. Žalovaný v rozporu se smluvními ujednání nezajistil zápis změny vlastníka vozidla v evidenci vozidel. Žalobci v důsledku jednání žalovaného vznikl dluh ve výši 13 948 Kč s příslušenstvím v souvislosti s vozidlem, které však již nevlastní.

7. Po právní stránce soud vycházel z § 2079, § 2085, § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 80 o.s.ř. a § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ ZPPK).

8. V registru vozidel lze připustit odstranění údajů i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není; je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20).

9. Žalobce již není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, neboť kupní smlouvou převedl vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (§ 2079, § 2085 o.z.). V souladu s § 1099 o.z. nabyl vlastnické právo k vozidlu žalovaný dnem 16. 6. 2021. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost zajistit zápis změny vlastníka vozidla v registru vozidel (§ 8 odst. 1 písm. a) ZPPK).

10. Žalovaný nezajistil u příslušného správního orgánu zápis změny vlastníka vozidla. Žalobce je tak nadále evidován jako vlastník vozidla a vznikl mu i nedoplatek na povinném ručení. Žalobce tak má naléhavý právní zájem žalobce na jím požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.). Nedošlo-li by k požadovanému určení, mohlo by dojít ke vzniku další škody žalobci. Naléhavý právní zájem je třeba spatřovat také v tom, že bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006).

11. Žalobce v projednávané věci prokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.), a současně prokázal, že vozidlo kupní smlouvou ze dne 16. 6. 2021 převedl do vlastnické právo k vozidlu na žalovaného (§ 2079, § 2085, § 1099 o.z.), proto soud žalobě zcela vyhověl, a výrokem I. určil, že žalobce není počínaje dnem 17. 6. 2021 vlastníkem a provozovatelem vozidla.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.