9 C 174/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: právnická osoba sídlem adresa zastoupený Jméno žalobce , advokátem, sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 27 842,32 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 842,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 922,32 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 460 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 460 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 464 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno žalobce, , advokáta.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 27 842,32 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo užívání bytu č. , hodnota, umístněného v domě na adrese , adresa, , , adresa, . Žalovaná byla povinna hradit nájemné a zálohy na služby, a to vždy k poslednímu dni v měsíci, za který se má platba hradit. Dle evidenčního listu platného od , datum, činilo nájemné 5 360 Kč a záloha na služby částku 4 100 Kč. Za měsíc srpen 2025 byly tyto částky žalobci uhrazeny jen částečně, a to před splatností ve výši 537,68 Kč, a za měsíc srpen tak zbývá uhradit 8 922,32 Kč. Dále žalobce eviduje nezaplacené nájemné a služby za měsíc září 2025 ve výši 9 460 Kč a za měsíc říjen 2025 ve výši 9 460 Kč, když ta tato období žalobci vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s takovým postupem souhlasil již v rámci podaného návrhu, a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne , datum, smlouvu o nájmu č. , hodnota, . Podle této smlouvy žalobce pronajal žalované byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , adresa, , nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná se v článku V. smlouvy zavázala platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu s tím, že nájemné i platby za služby včetně nájemného za zařizovací předměty byly stanoveny v evidenčním listu (nájemní smlouva). Podle evidenčního listu platného od , datum, činilo nájemné 5 360 a poplatky za služby 4 100 Kč. Dle evidence předpisů a plateb žalovaná má nedoplatek ve výši 27 842,32 Kč, když za měsíc srpen 2025 činí dluh na nájemném a službách částku 8 922,32 Kč, za měsíc září 2025 částku 9 460 Kč a za měsíc říjen částku 9 460 Kč. Dle výpočtu příslušenství pohledávky za období od srpna 2025 do října 2025 z titulu pozdě uhrazených plateb činí sankční poplatek 491 Kč. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 27 842,32 Kč, a to částky 27 842,32 Kč za předpis úhrad, 491 Kč za vypočítaný sankční poplatek ke dni , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky 27 842,32 Kč (výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch ze dne , datum, ).

6. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu dle § 2201 a násl., ve spojení s § 2235 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaná užívala výše specifikovaný byt dle nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Předloženými doklady bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby částečně za měsíc srpen 2025 a dále plně za měsíce září 2025 a říjen 2025, za což žalobce vyúčtoval úrok z prodlení. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužné částky zcela uhradila. Soud proto žalobě vyhověl v souladu s ust. § 2285 o. z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 27 842,32 Kč z titulu dlužné platby za měsíce srpen 2025, září 2025 a říjen 2025. Soud přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení jednak z dlužné částky předpisu úhrad za měsíce srpen 2025, září 2025 a říjen 2025, jak bylo žalobou uplatněno, to vše dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný a náleží mu náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužnou platbu za užívání bytu a zákonný úrok z prodlení z pozdě uhrazených plateb nájemného. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 1 114 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a to za tři úkony (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby). Náklady řízení v celkové výši 2 464 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

8. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.