9 C 177/2021
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2079 § 2118
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , t. č. ve výkonu trestu Věznice Vinařice, o zaplacení částky 4 225 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 225 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z částky 4 225 Kč od 19. 05. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 225 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dne 04. 06. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [ulice], parcela [číslo] [obec] – [část obce]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný za období od 10. 07. 2019 do 23. 04. 2020 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny dle faktury [číslo] ze dne 29. 04. 2020 splatnou dne 18. 05. 2020, dle které byla vyúčtovaná spotřeba elektřiny v částce 11 857 Kč, z čehož byla zaplacena částka 7 632 Kč a zbývá k úhradě 4 225 Kč. Žalovaný byl upomenut před žalobou k uhrazení částek ze dne 15. 12. 2020.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor, namítal, že je ve výkonu trestu odnětí svobody. Hned po uvěznění informoval žalobkyni, že je vězněn, aby elektriku odpojili a ukončili s ním smlouvu z důvodu uvěznění. Žalovaná tak neučinila a bývalá družka žalovaného tak odebírala elektřinu bez jeho vědomí. Na svoji bývalou družku pak podal trestní oznámení. Dluh vznikl v době, kdy již byl ve výkonu a nemohl s tím nic udělat.
3. Soud věc projednal prostřednictvím videokonference s žalovaným z věznice Vinařice.
4. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 04. 06. 2019, žádostí o uzavření smlouvy ze dne 04. 06. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce elektrické energie do odběrného místa [ulice], parcela [číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], chata.
5. Mimořádnou (konečnou) fakturou za elektřinu [číslo] ze dne 29. 04. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny za dobu od 10. 07. 2019 do 23. 04. 2020 s tím, že za tuto dobu byla spotřebována elektřiny v ceně 11 856,75 Kč. Za období byly zúčtovány zálohy ve výši 7 632 Kč a výsledkem faktura je nedoplatek ve výši 4 225 Kč, který byl splatný dne 18. 05. 2020.
6. Žalobkyně demontovala elektroměr v odběrném místě žalovaného dne 24. 04. 2020 (technický doklad o demontáži elektroměru).
7. Žalobkyně vyzvala žalovanému k úhradě částky 4 225 Kč dopisem ze dne 15. 12. 2020 (výzva k plnění před podáním žaloby, poštovní podací arch ze dne 17. 12. 2020).
8. Z korespondence žalovaného vyplývá, že žalovaný dopisem ze dne 30. 03. 2020 požádal o ukončení smlouvy na dodávku elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] s tím, že od 20. 11. 2019 je ve výkonu trestu. Dle podacího razítka dopis byl doručen žalobkyni dne 07. 04. 2020, resp. 01. 04. 2020. Dopisem ze dne 22. 04. 2020 žalovaný reagoval na upomínku o zaplacení elektřiny a opětovně žádal ukončení dodávky elektřiny a doručení konečného vyúčtování.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 4 225 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyni jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora citovaného odběrného místa (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb.) a spotřeba elektřiny za období od 10. 07. 2019 do 23. 04. 2020 byla žalovanému řádně vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 29. 04. 2020 znějící na částku ve výši 4 225 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně prak prokázáno, že by na úhradu dlužné částky něčeho nad rámec žalobkyní uvedené částky zaplatil. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán.
10. K obraně žalovaného, že žádal o okamžité ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa poté, co byl vzat do vazby, z provedeného dokazování vyplývá, že tak učinil nejdříve dopisem ze dne 30. 03. 2020, který byl žalobkyni doručen 01. 04. 2020. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa 24. 04. 2020, tedy ve lhůtě jednoho měsíce od podání žádosti žalovaného. Skutečnost, že by žalovaný žádal o ukončení dodávky elektřiny před dnem 30. 03. 2020, nebyla v řízení prokázána.
11. K námitce žalovaného, že elektřinu odebírala poté, co byl vzat do vazby, jeho družka, žalovaný byl ve smluvním vztahu s žalobkyní a je tedy odpovědnou osobou za odběr elektřiny k odběrnému místu, na základě uzavřené smlouvy. Pokud odebírala elektřinu v odběrném místě jiná osoba, má žalovaný možnost uplatnit vůči této třetí osobě svůj nárok na uhrazení toho, čeho se tato třetí osoba na jeho úkor bezdůvodně obohatila.
12. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 225 Kč, jakožto kupní cenu spotřebované elektřiny (§ 2079, § 2118 zákona č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.), byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to za období od splatnosti žalované částky do zaplacení.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za 3 úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určení náhrady nákladů podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a tři úkony po 100 Kč (výzva k plnění, žaloba, účast na jednání před soudem dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.