9 C 19/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 jako správkyně pozůstalosti po zemřelém Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , zemřelém Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 3/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 4/0 Datum narození zainteresované osoby 4/0 Adresa zainteresované osoby 4/0 zastoupené Anonymizováno , advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 4/1 2) Jméno zainteresované osoby 5/0 Datum narození zainteresované osoby 5/0 Adresa zainteresované osoby 4/0 zastoupenému Jméno zástupce zainteresované osoby 5/0 , advokátkou, Adresa zainteresované osoby 6/0 o určení, že žalobci jsou dědici zůstavitele a žalovaný 2) není dědicem zůstavitele

I. Určuje, že se žalobkyně a) a žalobce b) jsou dědici po zemřelém , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozeném dne , datum, , zemřelým dne , datum, , naposledy bytem , adresa, .

II. Žaloba o určení, že žalovaný 2) není dědicem po zemřelém , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozeném dne , datum, , zemřelým dne , datum, , naposledy bytem , adresa, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to v rozsahu jedné poloviny.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to v rozsahu jedné poloviny.

1. Žalobci se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhali, aby soud určil, že žalobci jsou společně dědici po zemřelém , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozeném , datum, , zemřelým , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitel“), a dále určení, že žalovaný 2) není dědicem po zůstaviteli. Žalobci byli k podání žaloby vyzváni usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

2. Žalobu na určení, že jsou dědici odůvodnili tím, že mají pochybnosti o pravosti závěti, kterou předložil žalovaný 2) před soudním komisařem dne , datum, . Na jednání před soudním komisařem dne , datum, předložil žalovaný 2) spornou listinu, závěť datovanou , datum, , ve které jej zůstavitel povolává univerzálním dědicem, a prohlásil, že je napsaná a podepsaná vlastní rukou zůstavitele (dále jen „závěť“). Přípisy ze dne , datum, a , datum, žalobci rozporovali platnost této závěti, mají za to, že závěť je falzem, podpis na závěti ze dne , datum, se nápadně lišil od podpisů zůstavitele na ostatních dokumentech, které zcela prokazatelně podepsal. Podpis na závěti ze dne , datum, se nápadně lišil od podpisu zůstavitele na ostatních dokumentech, které zcela prokazatelně podepsal. U předběžného šetření dne , datum, žalovaní a budoucí manželka žalovaného 2) shodně uvedli, že zůstavitel nepořídil jiné pořízení pro případ smrti, než ústní závěť ze dne , datum, . Závěť ze dne , datum, byla předložena , datum, , tj. více než rok a 5 měsíců od jejího sepsání a více než rok po úmrtí zůstavitele. Oba žalovaní i manželka žalovaného 2) měli přístup do osobních věcí zůstavitele, žili v nemovitosti, kde se měla nacházet ve skříni, v níž měl zůstavitel věci. Nebylo možno věřit tvrzení žalovaného 2), že se nepodíval do věcí zůstavitele dříve. Zůstavitel zemřel , datum, , od , datum, byl po celou dobu v kontaktu s žalovanými. Podle žalovaných je měl o majetkových záležitostech informovat, měl udělit plnou moc manželce žalovaného 1), pořídit před nimi ústní závěť a podepsat darovací smlouvu. Nebylo pravděpodobné, že by o závěti ze dne , datum, nebyl žalovaný 2) informován dříve. Žalovaný 2) v rámci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli předložil darovací smlouvu o převodu nemovitostí ze dne , datum, , kde byly úředně ověřeny pouze podpisy žalovaných, avšak až dne , datum, . Podpis zůstavitele úředně ověřen nebyl. Darovací smlouva se týkala týchž nemovitostí, na něž byla sepsána závěť ze dne , datum, , jimiž nemovitosti žalovanému 2) daroval; žalovaná 1) byla v závěti opomenuta. V závěti ze dne , datum, byl žalovaný 2) ustanoven jediným dědicem majetku zůstavitele; zůstavitel byl však ke všem svým dětem spravedlivý, takto by o své smrti nepořídil. Pro vydědění žalobců , jméno FO, nebyly důvody. Žalovaný 2) po smrti zůstavitele činil nátlak na žalobkyni 1), aby podepsala darovací smlouvu k nemovitostem; návrh na vklad byl zamítnut pro formální nedostatky darovací smlouvy, o její platnosti byl u zdejšího soudu veden spor pod sp. zn. , spisová značka, .

3. Návrh na dědickou nezpůsobilost žalovaného 2) odůvodnili tím, že žalovaný 2) zfalšoval závěť zůstavitele či předložil soudnímu komisaři závěť, o níž věděl, že není pravou závětí zůstavitele, žalovaný 2) zfalšoval podpis zůstavitele či předložil soudnímu komisaři darovací smlouvo, o níž věděl, že neobsahuje pravý podpis zůstavitele, žalovaný 2) si vymyslel tvrzení o údajné ústní závěti zůstavitele ve svůj prospěch, a žalovaný 2) donutil bezprávnými výhrůžkami žalobkyni 1) k podpisu darovací smlouvy na nemovitosti ve svůj prospěch. Naléhavý právní zájem na tomto určení žalobci shledávali ve skutečnosti, že vyřešením této otázky postaví najisto okruh dědiců po zůstaviteli v pozůstalostním řízení. Donucení se měl dopustit tím, že cca , datum, telefonicky kontaktoval žalobkyni, aby s ním došla na poštu podepsat darovací smlouvu podle posledního přání zůstavitele; žalobkyně toto odmítla. O cca hodinu později se žalovaní dostavili do místa zaměstnání žalobkyně, kde ji znovu žádal o podpis smlouvy, což žalobkyně znovu odmítla. Žalovaný 2) začal žalobkyni vyhrožovat újmou na zdraví, že znepříjemní život jejím dětem. Žalobkyně přesvědčila žalované, aby jí poskytly 2 dny na rozmyšlenou. Po cca 10 minutách se žalovaný 2) vrátil, že podpis požaduje ihned. Žalobkyně v obavách z výhružek s žalovaným 2) odešla a smlouvu podepsala. Toto po návratu z pošty vylíčila kolegyním v zaměstnání.

4. Žalovaná 1) se vyjádřila tak, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli nevznesla námitku neplatnosti závěti ze dne , datum, , respektovala jeho vůli. Žalovaná 1) byla manželkou zůstavitele. Za společného života si přáli, aby nemovitosti v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, (dále jen „nemovitosti“) byly převedeny na žalovaného 2). Žalovaná 1) a zůstavitel již , datum, udělili plnou moc paní , jméno FO, a ujednali, že na žalovaného 2) bude převeden bezplatně i zbývající podíl na nemovitostech o velikosti ½, který byl evidován ve prospěch žalobkyně. K tomuto převodu se žalobkyně zavazovala slibem od roku 2017, proti převodu ničeho nenamítala. O nemovitosti se nikdy nezajímala; žalovaný 2) naproti tomu zajistil na své náklady jejich rekonstrukci. Svůj příslib k převodu nemovitostí žalobkyně splnila podpisem darovací smlouvy ze dne , datum, . Vklad z formálních důvodů byl zamítnut, načež žalobkyně začala tvrdit, že smlouvu nepodepsala o svobodné vůli. Žalovaná 1) se necítila závětí ze dne , datum, opomenuta. Vůle zůstavitele musela být známa žalobcům. Napadání a zpochybňování závěti ze dne , datum, považovala za nedůvodné. Navrhovala, aby soud žalobu zcela zamítl.

5. Žalovaný 2) považoval argumentaci žalobkyně za nepodloženou, bezdůvodnou a nepřípustnou. Tvrzení, že závěť ze dne , datum, žalovaný 2) zfalšoval nebo věděl, že je nepravdivá, považoval za nepravdivá. Každý podpis zůstavitele na různých listinách se od sebe odlišoval. Podpis byl ovlivněn i zdravotním stavem zůstavitele (chemoterapií). Tvrzení o ústní závěti bylo nedorozuměním. Bylo bez významu, že závěť ze dne , datum, byla předložena až dne , datum, . Ohledně nemožnosti nevědět o existenci závěti ze dne , datum, žalovaný 2) uvedl, že se jednalo pouze o spekulaci žalobců. Žalovaný 2) byl rodiči opakovaně žádán o zjištění informací o tom, jak má být závěť formulována, aby byla platná. Tyto informace žalovaný 2) zjistil, předal zůstaviteli a žalované 1), více se o věc nezajímal. Předložení darovací smlouvy ze dne , datum, mělo demonstrovat toliko vůli zůstavitele nakládat s majetkem. O tom, že tuto smlouvu zůstavitel podepsal, svědčí i úředně ověřený podpis na návrhu na vklad dne , datum, . Návrh na vklad byl navíc podán po smrti zůstavitele. Nebylo pravdou, že by žalovaný 2) činil nátlak na žalobkyni po smrti zůstavitele. Žalobkyni k podpisu darovací smlouvy nijak nenutil. Žalobkyně odmítla postupovat v souladu se smlouvou, proto se svého práva žalovaný 2) domáhal soudní cestou. Nadto, byl to žalovaný 2), který se celý svůj život o zůstavitele a žalovanou 1) staral. Vůle zůstavitele byla opakovaně deklarována taktéž darovací smlouvou nebo plnou mocí. Žalovaný 2) namítal absenci naléhavého právního zájmu na určení, že není dědicem zůstavitele. Žalobkyně neprokázala, že byly naplněny podmínky pro vydání usnesení, jímž by byl žalovaný 2) odkázán podat žalobu na určení, že by byl dědicem zůstavitele.

6. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byli žalobci, dcera zůstavitele , Jméno zainteresované osoby 0/0, a syn zůstavitele , jméno FO, , odkázáni, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u Obvodního soudu pro , adresa, proti dědici ze závěti , Jméno zainteresované osoby 5/0, žalobu na určení, že jsou dědici zůstavitele. Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, usnesení soudu I. stupně změnil v tom, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, uložil, aby žalobu podali také proti manželce zůstavitele , Jméno zainteresované osoby 4/0, , jinak bylo usnesení potvrzeno. Usnesení soudu I. stupně ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze nabylo právní moci dne , datum, .

7. Žalobce b) , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , naposledy bytem , adresa, , zemřel dne , datum, (dále jen „, jméno FO, “). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu-západ ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byl v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, Kánském, Datum narození zainteresované osoby 2/0, , jmenován správce celé pozůstalosti, a to paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, (žalobkyně a).

8. Soud provedl dokazování podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , z těchto listin soud zjistil, že zůstavitel , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozený , datum, , zemřel dne , datum, (úmrtní list). Zůstavitel a žalovaná 1) společně v rámci společného jmění manželů vlastnili spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální poloviny nemovitostí parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Hlavní město , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, . Druhý spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální poloviny těchto nemovitostí vlastnila žalobkyně (výpis z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, ke dni , datum, ). Dne , datum, se konalo v rámci pozůstalostní řízení předběžné šetření, kterého se účastnili žalovaní a paní , jméno FO, , tito zde uvedli, že dne , datum, měl zůstavitel ústně pořídit pro případ smrti, toto dokládali i generální plnou moc udělenou paní , jméno FO, , a bylo jim sděleno, že k tomuto ústnímu pořízení pro případ smrti nelze přihlížet. Dále zde bylo uvedeno, že zůstavitel pro případ smrti písemně ničeho nepořídil (protokol o předběžném šetření ze dne , datum, ). Zůstavitel udělil paní , jméno FO, generální plnou moc dne , datum, , aby jej zastupovala ve věcech potřebných k doplnění informací na katastrální úřad ohledně nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, a k jejich následnému převedení na žalovaného 2) (generální plná moc ze dne , datum, ). , jméno FO, poskytla dne , datum, zůstaviteli a žalované 1) částku , částka, , kterou se zavázali vrátit do , datum, (smlouva o půjčce ze dne , datum, ). Dne , datum, zůstavitel jako prodávající a žalovaný 2) jako kupující uzavřeli kupní smlouvu ohledně osobního automobilu (kupní smlouva). Dne , datum, byla v pozůstalostním řízení žalovaným 2) předložena závěť zůstavitele sepsaná dne , datum, s tím, že závěť byla nalezena v bydlišti zůstavitele ve skříni, kde měl zůstavitel věci (protokol ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). Závětí ze dne , datum, zůstavitel povolal za svého jediného dědice veškerého svého majetku žalovaného 2). Závěť byla psaná rukou, obsahovala pouze podpis zůstavitele (opis závěti ze dne , datum, ). Žalovaný 2) dne , datum, závěť uznal, zástupce žalobkyně a žalované 1) požádali o lhůtu k vyjádření jeden měsíc (protokol ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). Zůstavitel a žalovaná 1) jako dárci a žalovaný 2) jako obdarovaný uzavřeli darovací smlouvu dne , datum, , kdy se dárci zavázali převést na žalovaného 2) jejich celý podíl, tj. jednu polovinu parcel pozemků a budou zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , na darovací smlouvě byly ověřeny podpisy žalované 1) a žalovaného 2), a to dne , datum, , podpis zůstavitele nebyl úředně ověřen (darovací smlouva ze dne , datum, ). Dne , datum, byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy ze dne , datum, (návrh na vklad ze dne , datum, ). Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že v řízeni o pozůstalosti po zůstaviteli bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení ve věci samé.

9. Dále soud provedl dokazování protokolem o jednání ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kdy byly vyslechnuty svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , přepisem záznamu z jednání ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , listinou Katastrálního úřadu pro Hl. m. Prahu ze dne , datum, a darovací smlouvou ze dne , datum, a znaleckým zkoumáním znalcem z oboru písmoznalectví, zda závěť ze dne , datum, byla sepsána a podepsána rukou zůstavitele.

10. Z protokolu o jednání ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z části obsahující výpověď svědkyně , jméno FO, , soud zjistil, že tato vypověděla, že žalobkyně je její vedoucí v zaměstnání, vztah mají spíše pracovní. Na incident , datum, si pamatovala. Když svědkyně přišla z obědové pauzy do prodejny, stáli tam žalovaní, žalobkyni vystřídali za kasou. Žalobkyně a žalovaní odešli do místnosti pro zaměstnance, kde byli asi 20 minut nebo půl hodiny. Z místnosti vyšel žalovaný 2) nejspíše naštvaný, žalobkyně vyšla asi po 5 minutách, rozrušená. Po 10, 15 minutách se žalovaný 2) vrátil, znovu hovořil s žalobkyní. Žalobkyně poté odešla s žalovaným 2). Po cca půl hodině se žalobkyně vrátila, uplakaná, zaražená, musela to „jít rozdýchat“. Svědkyni měla žalobkyně sdělit, že jí žalovaný 2) donutil podepsat darovací smlouvu kvůli řízení o pozůstalosti, a to pod nátlakem, měl jí vyhrožovat „Ukrajinci“. To, že se jednalo o žalovaného 2), sdělila až později svědkyni žalobkyně. Žalovanou 1) však svědkyně znala. Obsah rozhovoru přímo neslyšela, informace má zprostředkovaně. Žádného fyzického násilí si svědkyně nevšimla. Podle svědkyně nebyl dán žádný důvod žalobkyni bránit nebo přivolat Policii ČR.

11. Z protokolu o jednání ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z části obsahující výpověď svědkyně , jméno FO, , soud zjistil, že tato vypověděla, že žalobkyně byla její vedoucí, má ji jako člověka ráda. O incidentu , datum, uvedla, že se svědkyní , jméno FO, přišly z oběda, svědkyně , jméno FO, pokračovala do místnosti pro zaměstnance. V místnosti byla žalobkyně s žalovanými. Svědkyně z místnosti raději odešla, odložila si tam pouze věci. Po nějaké době žalovaný 2) odešel rozzloben. O tom, že se jednalo o žalovaného 2), řekla svědkyni žalobkyně; žalovanou 1) svědkyně již znala. Po nějaké době se žalovaný 2) vrátil, stál před obchodem, dovnitř nešel. Žalobkyně svědkyním oznámila, že se za chvíli vrátí a odešla. Po nějaké době se vrátila, rozladěná, brečela. Začala vysvětlovat, co se stalo, že žalovaný 2) jí nutil podepsat darovací smlouvu, měl ji k tomu nutit, vyhrožoval jí advokátem, „Ukrajinci“. Jelikož se bála, darovací smlouvu podepsala. Popis situace žalobkyní vybočoval z běžné komunikace, žalobkyně byla roztřesená, smutná, vystrašená, přitom jinak vystupovala jako pohodová, klidná a nebojácná osoba. Svědkyně neviděla, že by žalovaný 2) strkal do žalobkyně, nebo že by jí vyhrožoval. Měla za to, že nebyl důvod volat Policii ČR.

12. Žaloba žalovaného 2), jíž se domáhal, aby s ním žalobkyně uzavřela darovací smlouvu, byla nepravomocně zamítnuta (přepis záznamu z jednání ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. Dne , datum, byl úřadu doručen návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, ; účastníky vkladového řízení byla žalobkyně a žalovaný 2), k návrhu byla přiložena darovací smlouva ze dne , datum, . Návrh na vklad nebylo možné povolit, neboť tento nebyl odůvodněn obsahem darovací smlouvy ze dne , datum, . Žalobkyně jako převodce nevlastnila celou nemovitost, ale pouze id. ½. Ze smlouvy převod tohoto podílu neplynul (listina Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne , datum, ). Darovací smlouvou ze dne , datum, se žalobkyně jako dárce zavázala žalovanému 2) darovat „celý podíl“ k nemovitým věcem zapsaným, na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Podpisy na listině byly úředně ověřeny , datum, na poště na , adresa, .

14. Ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru písmoznalectví ze dne , datum, soud zjistil, že úkolem znalce bylo zjistil, zda závěť ze dne , datum, byla sepsána a podepsána rukou zůstavitele. Znalec se seznámil s originálem závěti. K porovnání měl k dispozici originály návrhu na vklad s datem ověření podpisu , datum, , darovací smlouvu ze dne , datum, (č. l. 103) a kopii generální plné moci (č. l. 20). Komparační materiál považoval za značně nedostatečný; s výzvou k jeho doplnění se obrátil na účastníky, avšak s negativním výsledkem. V první fázi znalec uvedl, že by se mělo jednat o originálně psaný text i podpis psaný fyzickou osobou. Nebyly zjištěny znaky nasvědčující na klasické technické padělání. Text závěti obsahoval upravované či dodatečně dopisované tahy u některých písmen. Vykazoval však velmi neobvyklou až extrémní variantnost písmen s jejich častými úpravami. V určitých částech originálu závěti zjistil znalec zbytky nečitelně protlačených textů. Konkrétně rozebíral detaily třesů, lomů a klidových bodů, skládání a napojování tahů u písmen, vykreslování, plynulost vedení a vázání písmen včetně tvarových anomálií. Rozsah vnitřní variability podpisů však s ohledem na nedostatek komparačního materiálu nebylo možné posoudit, znalec musel postupovat orientačním způsobem na základě několika málo porovnatelných hledisek obecné roviny zkoumání a zvláštní roviny zkoumání. Podpisy ne vždy odpovídaly spornému podpisu druhem a rychlostí, adekvátní byly spíše sklonem a časovou vazbu. Variabilita podpisů na komparačním materiálu byla značná. Znalec následně uvedl, co konkrétně u jednotlivých podpisů porovnával, jak toto porovnával. Byly zjištěny shody v grafometrii v systému psacího tahu mezi jednotlivými podpisy, ale také rozdílné znaky v délce podpisu a počáteční adjustace, byl rozdíl ve psaní písmen „K“, „a“ a „r“. Nalezené shodné znaky byly ve vzájemném rozporu, v kombinaci s nesrovnatelnými znaky komplikovaly stanovení závěru zkoumání, znalec proto musel znaky zařadit do logických souvislostí. Znalec vyloučil technický způsob padělání, vyloučil vyhotovení padělku bez snahy o nápodobu pravého podpisu. Vyloučená byla hypotéza pravého ale úmyslně komoleného podpisu. Vysoce nepravděpodobná byla hypotéza pravého ale bezděčně komoleného podpisu. Podle znalce se tak mohlo jednat o nepoznanou variantu pravého podpisu nebo o podělek napodobeného charakteru vyhotoveného metodou tzv. z volné ruky podle předlohy pravého podpisu. O pravosti podpisu nebylo možné tedy objektivně rozhodnout, ani nebylo možné určit, zda závěť zůstavitel sepsal vlastnoručně.

15. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že ke zpracování posudku mu bylo poskytnuto „zoufale malé množství srovnávacích vzorků referenčního materiálu“. K učinění závěru by potřeboval více podkladů. Text a podpis bylo nutné zkoumat samostatně, neboť se někdy stane, že jedna osoba napíše text a druhá osoba text podepíše. Znalec v minulosti působil jako vedoucí oddělení technických analýz na kriminalistickém ústavu, sám tvořil některé předpisy a metodiky. Optimální počet srovnávacích podpisů ke zkoumání je 10 až 15, ideálně více. S ohledem na variabilitu podpisu nebylo možné ze 3 vzorků učinit závěry o pravosti.

16. Z doplňku znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru písmoznalectví ze dne , datum, (doplněk ze dne , datum, ) soud zjistil, že znalci byly nově předloženy dokumenty se srovnávacími texty a podpisy zůstavitele. Kromě původně předložených listin měl znalec dále k dispozici 6 dalších originálů listin, které měl podepsat zůstavitel, a od žalovaného 2) byla znalci předložena kupónová knížka. Žalobkyně předložila pohlednici s ručně psaným Vánočním přáním. Znalec shledal, že například zkratka „nar.“ Psaná zůstavitelem v závěti nahoře a v dolní části závěti vykazovala značné rozdíly v úrovni psaní, které by neměly spolu v takovéto kombinaci vzájemně existovat. Rozpory se týkaly i provedení písmen „a“, „j“, „k“, „b“, „z“. V některých částech závěti byla celá slova psána nejistým a roztřeseným písmem, písmena byla různě upravována či skládána. Jiné výrazy však byly psány zcela bezchybně, plynule, dynamicky, s vlasovými tahy, vysoce individualizovaně. Rozpory svědčili proti spontánnosti textu závěti. Písmo z kupónové knížky považoval znalec za nepoužitelné ke komparaci, když se jednalo o písmo podle předepsaného vzoru předtištěných tvarů a písmen; částečně bylo možné využít jen průpisovou kopii podpisu zůstavitele, který však závěť předcházel o 26 let. Ohledně textu a podpisu na pohlednici znalec seznal, že vše nasvědčovalo tomu, že text vyhotovila a podepsala táž osoba, s ohledem na vzájemnou integritu a provázanost. Text byl až na drobné lokální nejistoty psán spontánně. Problematickým však byl krátký rozsah psaného textu. Sám znalec si byl vědom, že autenticitu tohoto textu nebylo možné nezávisle ověřit, naproti tomu podpis vykazoval řadu shodných znaků s nespornými podpisy zůstavitele. Znalec dále seznal že podpisu na závěti ze dne , datum, z nově předloženého srovnávacího materiálu odpovídaly pouze 4 podpisy, zbylé 3 vykazovaly vyšší míru redukce koncovky. Nově srovnávací podpisy byly celkově adekvátní pouze sklonem, relativně pak rychlostí a časovou vazbou. Podpisy pak musel znalec vzájemně komparovat za účelem zjištění, zda se mezi nimi nenacházel padělaný podpis. Z variability podpisů vybočoval podpis na darovací smlouvě ze dne , datum, , když vykazoval četné rozdíly vybočující z variability ostatních podpisů. Jednalo se o rozdíly v grafometrii, morfologii písmen či komponent a dílčích komponent, a to i oproti podpisu o 2 měsíce staršímu, který byl mnohem kvalitnější, plynulejší a vázanější. Znalec podrobně rozebíral, proč podpis na darovací smlouvě ze dne , datum, neodpovídá podpisům ostatním a seznal, že o jeho autenticitě panují vážné a důvodné pochybnosti. Tento podpis proto vyloučil ke komparaci. Následně se znalec zabýval rozborem textu závěti ze dne , datum, , resp. jednotlivých písmen a jak byly psány, jaký byl typ písma, jak bylo pojato, jaký byl směr základny, výškovými poměry, šířkou mezi písmeny, vázaností, délkou a tvarem počáteční a koncové adjustace, velikostí písma, vzdáleností slov nebo základen. Vedle těchto shod však mezi textem byly četné rozdíly, často i nesystémového charakteru, týkající se rázu písma, tvaru diakritiky, sklonu, šířky písmen, v rozdílu techniky tvoření písmen. Obdobně se znalec zabýval i rozpory ohledně samotného podpisu na závěti ze dne , datum, . Shoda provedení psacího tahu nebyla doprovázena shodou ve tvaru těchto písmen či komponentech. Některé znaky podpisu na závěti ze dne , datum, sice byly shodné s podpisy na komparačním materiálu, avšak byly zjištěny znaky rozdílné. Co se týče délky podpisu, na závěti ze dne , datum, tato byla 75 mm, na komparačním materiálu nejdelší podpis byl 45 mm. Rozpor byl i ve vázanosti jednotlivých písmen. V závěti ze dne , datum, náběhové tahy po sobě jdoucích písmen byly nasazovány tupě, bez kontinuity, rychlým přiřazováním komponent, zatímco ve srovnávacích materiálech byla vždy alespoň nějaká část písmen nebo komponent spojena. Rozpory byly i stran tvaru nebo způsobu tvoření následujícího písmena nebo komponenty, přičemž tyto znalec v posudku konkrétně rozebíral. Znalec vyloučil variantu smyšleného padělku, pravého ale úmyslně komoleného podpisu, pravého spontánního podpisu, a nebo že by se jednalo o neobvyklou nebo nepoznanou variantu pravého podpisu. Znalec zvažoval variantu pravého ale bezděčně komoleného podpisu. Znalec však s ohledem na shora popsané znaky dospěl k závěru, že u závěti ze dne , datum, text nebyl s velkou pravděpodobností sepsán zůstavitelem, a pravděpodobně jím nebyl ani podepsán.

17. K doplňku znaleckého posudku znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že měl k dispozici celkem , hodnota, referenčních podpisů. „Kontaminaci“ zjistil u podpisu na darovací smlouvě ze dne , datum, . Tento podpis vykazoval rozdíly se standardními a spontánními podpisy zůstavitele, vykazoval podobnosti s podpisy žalované 1); podpis měl nevyjasněný původ a s ohledem na písmoznalecké standardy nemohl použít. Všechny ostatní podpisy mezi sebou vykazovaly variabilitu a kontinuitu. Podpis na závěti ze dne , datum, neobsahoval typické detaily a drobné věci jako v ostatních podpisech. Vyloučení podpisu na darovací smlouvě ze dne , datum, nebránilo ani to, že byl úředně ověřen. Znalec nemohl porovnávat kurzívně perličkový text s hůlkovým textem. Podle znalce platilo, že závěť ze dne , datum, a pohlednici nepsala jedna osoba. S ohledem na komparativní materiál uzavřel, že s vysokou pravděpodobností zůstavitel nepsal text závěti ze dne , datum, , a pravděpodobně tuto ani nepodepsal. První část podpisu závěti ze dne , datum, byla rychlá, dynamická, a kromě té iniciály opravdu jistá; nějaké komplikované vazební charakteristiky začaly až po iniciále. Pokud člověk dobře zvládne první část podpisu nebylo důvodu, aby nezvládl i tu druhou, nehledě na případnou medikaci. Podle znalce nikdo nemohl mít 5, 6 variant písma, nikdo nepřecházel z roztřeseného, narušeného rytmu písma, kde byly opravy, úpravy, dotahování tahu do brilantních variant. Text působil nespontánně.

18. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další účastníky navržené důkazy považoval za nadbytečné pro rozhodnutí ve věci. Skutkový stav měl soud za dostatečně zjištěný k rozhodnutí věci, přičemž další důkazy by toliko prodlužovaly řízení v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a procesní ekonomie. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

19. U Obvodního soudu pro , adresa, je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, jenž umřel , datum, . Dne , datum, proběhlo šetření v rámci řízení o pozůstalosti, jehož se účastnili žalovaní a paní , jméno FO, . Zůstavitel neměl pro případ smrti ničeho pořídit. Dne , datum, žalovaný 2) doložil závět ze dne , datum, , kterou měl sepsat a podepsat vlastnoručně zůstavitel. Touto povolal žalovaného 2) za svého univerzálního dědice. Žalobkyně byla společně s , jméno FO, odkázána podat ve stanovené lhůtě k soudu žalobu na určení, že jsou dědici. V řízení bylo zjištěno, že text závěti ze dne , datum, s vysokou pravděpodobností nenapsal zůstavitel a pravděpodobně ji taky nepodepsal. Žalovaný 2) se měl vůči žalobkyni dopustit nátlaku ohledně podpisu darovací smlouvy ze dne , datum, . Vůči zůstaviteli se ničeho nedopustil.

20. K určení toho, že žalobkyně a , jméno FO, jsou dědici zůstavitele:

21. Po právní stránce soud vycházel z § 1476, § 1532, § 1533, § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

22. Žalobkyně společně s , jméno FO, byla odkázána usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podat ve stanovené lhůtě k soudu žalobu o určení, že jsou dědici po zůstaviteli. Žaloba v dané věci podaná dne , datum, tak byla podána včas (§ 170 z. ř. s.).

23. V řízení o pozůstalosti byl žalovaný 2) povolán jako univerzální dědic zůstavitele závětí ze dne , datum, (§ 1476 o. z.). Platnost této závěti byla rozporována, soud se proto nejprve zabýval tím, zda se jednalo o závěť platnou či nikoli.

24. Závěť ze dne , datum, byla vyhotovena v písemné formě, měla být sepsána vlastní rukou zůstavitele a obsahovat pouze jeho podpis. Na závěti nebyly žádné další podpisy. Jednalo se tak o závěť holografní (§ 1533 o. z.). K tomu, aby taková závěť byla platná se vyžaduje, aby byla v písemné formě (§ 1532 o. z.), a aby byla sepsána vlastní rukou zůstavitele a obsahovala jeho podpis (§ 1533 o. z.).

25. Závěť ze dne , datum, byla sepsána písemně, byla tak naplněna podmínka § 1532 o. z. Naproti tomu znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že text závěti ze dne , datum, s vysokou pravděpodobností nenapsal zůstavitel a pravděpodobně ji taky nepodepsal (doplněk znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru písmoznalectví ze dne , datum, (doplněk ze dne , datum, ); výpověď znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ).

26. Znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel ze všech jemu dostupných podkladů, přičemž sám účastníky vyzval k předložení srovnávacího materiálu. Své závěry dokázal jednoznačně a přesvědčivě odůvodnit nejen ve znaleckých posudcích, ale taky v rámci své výpovědi u soudu. Přesvědčivě zodpověděl dotazy účastníků a soud tak o závěrech znalce nemá žádné důvody pochybovat. Sami účastníci neuvedli ničeho, co by zavdalo příčinu o posudku znalce pochybovat. O přesvědčivosti závěrů znalce navíc svědčí i to, že v době, kdy zpracovával první znalecký posudek, a neměl dostatečný počet srovnávacích materiálů uzavřel, že není schopen určit a rozhodnout, zda závěť byla sepsána vlastnoručně nebo nikoli. Teprve až když mu bylo předloženo dostatečné množství srovnávacího materiálu, znalec tento závěr učinil.

27. K tomu, aby holografní závěť byla platná, je nezbytné, aby celý její text byl napsán vlastní rukou zůstavitele, jinak je absolutně neplatná. Pokud by byla napsána vlastní rukou zůstavitele částečně, byla by platnou pouze ta část, která by byla vlastní rukou napsána (např. v situaci, kdy by polovina textu byla napsána na psacím stroji a druhá vlastnoručně). Stejně tak pokud závěť neobsahuje vlastnoruční podpis zůstavitele, jedná se o závěť absolutně neplatnou (In: MUZIKÁŘ, Martin. § 1533 [Holografní závěť]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, - 10.). Jak již uvedeno výše, text závěti ze dne , datum, s vysokou pravděpodobností nenapsal zůstavitel a pravděpodobně ji taky nepodepsal. Z uvedených důvodů je proto nutné považovat závěť ze dne , datum, za absolutně neplatnou (§ 588 o. z.).

28. Pokud měl být univerzálním (jediným) dědicem zůstavitele závětí ze dne , datum, povolán žalovaný 2), došlo k jeho povolání absolutně neplatným právním jednáním. Z těchto důvodů soud proto rozhodl, že žalobkyně a pan , jméno FO, jsou dědici po zůstaviteli, když jim také náleží dědické právo (§ 1475 odst. 3 o. z.).

29. Ostatní námitky žalobců ohledně neplatnosti závěti ze dne , datum, byly pro rozhodnutí ve věci nepodstatné. Byť bylo prokázáno, že v řízení o pozůstalosti žalovaní a paní , jméno FO, v rámci předběžného šetření dne , datum, tvrdili, že zůstavitel pro případ smrti nepořídil, a po cca 1 roce a 5 měsících žalovaný 2) doložil závět ze dne , datum, (protokol předběžném šetření ze dne , datum, , protokol ze dne , datum, ), nemusí se nutně jednat o důvod neplatnosti. Další skutečnosti, které žalobkyně tvrdila v žalobě ohledně neplatnosti závěti ze dne , datum, , nebyly v řízení prokázány.

30. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaný 2) závěť ze dne , datum, zfalšoval nebo že by věděl, že by se jednalo o závěť padělanou; toto nelze ani usuzovat z toho, že žalovaný 2) závěť předložil rok a půl poté, co učinil prohlášení, že zůstavitel pro případ smrti nepořídil. Uvedené závěry nelze učinit ani ve spojení s tím, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva jíž se zůstavitel a žalovaná 1) zavázali převést jejich podíl id. ½ k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, bezúplatně do vlastnictví žalovaného 2). Konečně o falsifikaci závěti ze dne , datum, žalovaným 2) (či toho, že žalovaný měl vědět, že se jedná o padělek) nelze usuzovat z uzavření darovací smlouvy ze dne , datum, s žalobkyní, či z jakéhokoli jiného jednání žalovaného 2) (k tomuto viz dále níže).

31. Ze všech těchto důvodů tak soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I rozsudku.

32. K určení toho, že žalovaný 2) není dědicem po zůstaviteli:

33. Po právní stránce soud vycházel z § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a z § 1481 o. z.

34. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem. Již před účinností z. ř. s. bylo dovozeno, že žaloba nyní podle § 170 z. ř. s. je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Tuto v zásadě nelze zamítnout. Pouze za situace, kdy účastník (dědic) podá v průběhu řízení o dědictví žalobu, kterou se domáhá určení dědického práva, případně sporné skutečnosti nebo sporné právní otázky významné pro určení jeho dědického práva, a nebyl k podání takové žaloby soudem v dědickém řízení (vůbec) vyzván, nebo nesplňuje-li žaloba podaná ve smyslu § 170 z. ř. s. ani přes poučení, kterého se žalobci v tomto směru dostalo, požadavky vymezené tímto ustanovením, je na místě, aby takový žalobce tvrdil a prokázal naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

35. Podle § 168 z. ř. s. soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

36. Do těchto sporů pak bude spadat i posouzení dědické způsobilosti (In: TLÁŠKOVÁ, Šárka. § 168 [Spor o dědické právo]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, , adresa, a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2020, s. 367, marg. č. , hodnota, .).

37. Pokud pak žalobkyně namítá dědickou nezpůsobilost žalovaného 2) (§ 1481 o. z.), lze s ohledem na shora uvedené skutečnosti shledat, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem. Tento je dán nejen tím, že byla jedním z úvahu připadajících dědiců po zůstaviteli, ale i tím, že v řízení o pozůstalosti by se v případě, že by namítala dědickou nezpůsobilost žalovaného 2), jednalo o spor o dědické právo (§ 168 z. ř. s.) a k jeho řešení by byla znovu odkázána do civilního řízení (§ 170 z. ř. s.). Z těchto důvodů soud má za to, že naléhavý právní zájem na určení je dán. Dále se věcně zabýval tím, zda byly naplněny podmínky dědické nezpůsobilosti.

38. K jednání žalovaného 2) vůči žalobkyni a):

39. Pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli, případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie nebo udělení milosti. Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví vázán. Jestliže však takové rozhodnutí vydáno nebylo, posoudí si soud tuto otázku sám jako otázku předběžnou (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

40. Jak dovodila judikatura, čin povahy úmyslného trestného činu spáchaný proti zůstaviteli nebo některé z osob taxativně vypočtených v § 1481 o. z. způsobuje dědickou nezpůsobilost pachatele pouze v případě, že byl spáchán ještě za zůstavitelova života (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

41. Zůstavitel zemřel , datum, . V řízení nebylo jakkoli tvrzeno ani prokazováno, že by se žalovaný 2) vůči zůstaviteli či dalším osobám vyjmenovaným v § 1481 o. z. (tj. i vůči žalobkyni) dopustil činu povahy úmyslného trestného činu. K jednání žalovaného 2) vůči žalobkyni, kterým této měl vyhrožovat a donutit k podpisu darovací smlouvy ze dne , datum, došlo v uvedený den, tj. až po smrti zůstavitele.

42. I pokud by jednání žalovaného 2) vůči žalobkyni vykazovalo známky úmyslného trestného činu, nebyl by důvod dědické nezpůsobilosti naplněn, neboť k tomuto jednání došlo po zůstavitelově smrti. Nadto, z provedeného dokazování nebylo možné uzavřít, že by jednání žalovaného 2) bylo možné jako úmyslný trestný čin kvalifikovat, když kromě žalobkyně a žalovaných jejich konverzaci dne , datum, neměl být nikdo přítomen (viz protokol o jednání ze dne , datum, obsahující výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, v řízení vedeném u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Jakékoli další bližší dokazování k jednání žalovaného 2) by navíc bylo nadbytečné, právě s ohledem na skutečnost, že k němu došlo po smrti zůstavitele. Z tohoto důvodu proto není žalovaný 2) nezpůsobilým dědicem.

43. Ke zfalšování závěti ze dne , datum, a podpisu zůstavitele na závěti:

44. Jak soud vysvětlil výše, text závěti ze dne , datum, s vysokou pravděpodobností nenapsal zůstavitel a pravděpodobně ji taky nepodepsal, přičemž tuto závěť měl v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli předložit žalovaný 2) dne , datum, (viz výše).

45. Okolnost, že žalovaný 2) v průběhu řízení o pozůstalosti předložil neplatnou závěť, nezakládá sama o sobě jeho dědickou nezpůsobilost; zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy by bylo dáno například tehdy, kdyby žalovaný 2) předložil soudu vlastnoruční závěť zůstavitele, o níž prokazatelně věděl, že nebyla zůstavitelem vlastnoručně sepsána a podepsána (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo také usnesení krajského osudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. Jinými slovy, aby bylo možné shledat žalovaného 2) nezpůsobilým dědicem ve smyslu § 1481 o. z., musel by v řízení o pozůstalosti předložit závěť ze dne , datum, , a přitom věděl, že se jedná o závěť, kterou zůstavitel vlastnoručně nesepsal. Bylo by přitom nerozhodné, zda by závěť sepsal sám žalovaný 2) nebo jiná osoba odlišná od žalovaného 2) a zůstavitele. Z provedeného dokazování však nevyplývá, že by žalovaný 2) prokazatelně věděl, že by závěť ze dne , datum, nebyla zůstavitelem vlastnoručně sepsána a podepsána, a stejně už vůbec nebylo prokázáno, že by ji zfalšoval přímo žalovaný 2).

47. Sama skutečnost, že zůstavitel zemřel , datum, , závěť byla datovaná dnem , datum, , a žalovaný 2) ji v rámci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli předložil dne , datum, , tj. cca rok a 5 měsíců po zůstavitelově smrti, neznamená, že by žalovaný 2) musel vědět, že se jedná o závěť, kterou s vysokou pravděpodobností zůstavitel nesepsal a pravděpodobně ani nepodepsal. Na tomto ničeho nemění ani to, že závěť ze dne , datum, měla být nalezena v bydlišti zůstavitele ve skříni, v níž měl věci (protokol ze dne , datum, ).

48. Stejně tak tuto skutečnost nelze usuzovat ani ve spojení s tím, že zůstavitel a žalovaná 1) se zavázali bezplatně převést na žalovaného 2) jejich podíl k nemovitostem na LV č. , hodnota, darovací smlouvou ze dne , datum, .

49. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný 2) (i.) zfalšoval závěť zůstavitele nebo předložil závěť, o níž věděl, že není pravou, (ii.) zfalšoval podpis zůstavitele či předložil darovací smlouvu, o níž věděl, že není pravou, z provedeného dokazování nevyplývá. Důvod dědické nezpůsobilosti žalovaného 2) tak nebyl ani v tomto případě naplněn.

50. K tvrzení o ústní závěti ve prospěch žalovaného 2):

51. Uvedená skutečnost nemůže zavdávat důvod k vyslovení dědické nezpůsobilosti žalovaného 2). O tom, že zůstavitel měl pořídit pro případ smrti ústně, se v rámci předběžného šetření vyslovili jak žalovaný 2), tak žalovaná 1) a paní , jméno FO, . Posléze jim bylo sděleno, že k tomuto ústnímu pořízení pro případ smrti zůstavitelem se v řízení po pozůstalosti nemůže přihlížet. Není přitom nereálné, že by žalovaní a paní , jméno FO, za ústní pořízení pro případ smrti považovali slovy vyjádřené přání zůstavitele o tom, jak chce naložit se svým majetkem pro případ smrti.

52. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobu v té části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný 2) není dědicem po zůstaviteli, zamítl (výrok II.), neboť nebyly naplněny důvody dědické nezpůsobilosti (§ 1481 o. z.).

53. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná 1) po celou dobu řízení fakticky vystupovala na straně žalovaného 2) a podporovala jej v jeho tvrzeních. Na základě uvedeného soud proto uzavřel, že žalobci byli úspěšní z 50 % (výrok I), a žalovaní byli rovněž úspěšní z 50 % (výrok II). Za situace, kdy úspěch a neúspěch všech účastníků je shodný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

54. Výroky IV – V jsou odůvodněny § 148 odst. 1 o.s.ř., když stát vynaložil náklady související se zpracování znaleckého posudku. Soud rozhodl, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením s tím, že v tomto usnesení bude rozhodnuto o výši částky, k jejíž náhradě je každý z účastníků povinen, a o lhůtě k plnění.