9 C 211/2021
č. j. 9 C 211/2021-19
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2048 § 2053 § 2390 § 2392
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní titul Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupený titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 741 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 741 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z částky 600 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky 141 000 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 71 748 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobou ze dne 21. 2. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 741 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tak, že žalobce uzavřel dne 1. 11. 2019 s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému zapůjčena částka 500 000 Kč. Tuto částku se zavázal žalovaný vrátit žalobci do 30. 4. 2020, spolu s úrokem 100 000 Kč. Žalovaný však zápůjčku spolu s úrokem nevrátil, a od 1. 5. 2020 je v prodlení. Dle čl. I. odst. 6 smlouvy je žalovaný taktéž povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, kdy tato od 1. 5. 2020 do 21. 12. 2020 z jistiny 600 000 Kč činí 141 000 Kč. Den 21. 12. 2020 byl stanoven jako den zesplatnění smluvní pokuty s ohledem na výzvu k úhradě dluhu. Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud se v dané věci zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, a to s ohledem na to, že žalovaný je státním občanem Bulharské republiky. S ohledem na znění § 2 zákona č. 91/2012 Sb., soud otázku mezinárodní příslušnosti řešil dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V dané věci nevyplývá, že by se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu nadepsaného nařízení dle čl. 17, a také nevyplývá, že by si strany sjednaly příslušnost některého soudu dle čl. 25 nařízení. Soud tak svoji mezinárodní příslušnost odvozuje z čl. 4 odst. 1 nařízení, neboť žalovaný měl a má na území České republiky pobyt, kdy průkaz k povolení pobytu žalovaného je platný do 11. 11. 2029, a hlášená adresa pobytu žalovaného je od 14. 8. 2017 [ulice a číslo], [obec a číslo].
4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č.l. 13 spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst.4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 1. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému zapůjčena částka 500 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit do 30. 4. 2020, a to spolu s úrokem ve výši 100 000 Kč. Strany si pro případ prodlení žalovaného s vrácením zapůjčené částky nebo úroku sjednaného ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, včetně dlužného úroku, za každý započatý den prodlení a to až do doby úplného zaplacení dluhu. Žalovaný taktéž svůj dluh dle této smlouvy co do důvodu a výše ve smlouvě uznal (smlouva o zápůjčce se zřízením zástavního práva ze dne 1. 11. 2019).
6. Žalovaný však zápůjčku spolu s úrokem v uvedené lhůtě nevrátil a dostal se tak do prodlení s úhradou k 1. 5. 2020 (nerozporované tvrzení žalobce), pročež byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalovaného k úhradě dlužné částky 600 000 Kč, spolu se smluvní pokutou v částce 141 000 Kč, která byla počítána z dlužné částky 600 000 Kč za období od 1. 5. 2020 do 21. 12. 2020 (předžalobní výzva ze dne 15. 12. 2020, dodejka).
7. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení celkem částky 741 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Žalovaný, jako vydlužitel, uzavřel s žalobcem, jako zapůjčitelem, smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), na jejímž základě žalobce zapůjčil žalovanému částku 500 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 100 000 Kč (§ 2392 o.z.) vrátit do 30. 4. 2020. Žalovaný však zápůjčku ve sjednané době spolu s úrokem nevrátil, a dostal se tak do prodlení. Pro případ prodlení byla stranami ujednána smluvní pokuta (§ 2048 a násl. o.z.), která byla vyčíslena částkou 141 000 Kč, počítána ve výši 0,1 % z částky 600 000 Kč za období od 1. 5. 2020 do 21. 12. 2020. Žalovaný svůj dluh také písemně co do důvodu a výše uznal (§ 2053 a násl. o.z.).
8. S ohledem na výše uvedené tak soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku 741 000 Kč, jakožto neuhrazenou zápůjčku včetně úroku v celkové výši 600 000 Kč (§ 2390 a násl. o.z.) a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 141 000 Kč (§ 2048 a násl. o.z.), když žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznal (§ 2053 a násl. o.z.). Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovaném taktéž uhradit žalobci zákonné úroky z prodlení, a to jak z částky 600 000 Kč od 1. 5. 2020, tak ze smluvní pokuty 141 000 Kč od 22. 12. 2020, obojí ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek v částce 29 640 Kč, a odměna advokáta za 3 úkony právní služby á 11 300 Kč (příprava a převzetí, výzva, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“, ve spojení s § 7 bod 6 AT), náhrada účelně vynaložených nákladů 3x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, to vše včetně 21 % DPH ve výši 7 308 Kč Celkem tak žalobci byla žalobci na náhradě nákladů řízení přiznána částka 71 748 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit tuto částku k rukám právního zástupce žalobce.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.