9 C 228/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného , zastoupené anonymizováno jméno jméno , advokátem, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně a žalovaného , zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o návrhu na stanovení výživného pro manželku,

I. Žaloba, že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni výživné mezi manželi v částce 7 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 57 156,10 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou došlou soudu dne 01. 06. 2021, aby žalovanému byla uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne 21. 12. 2007, z manželství se narodily 2 dcery, nezletilá [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození]. Účastníci bydlí v bytě ve vlastnictví žalovaného, avšak společnou domácnost nevedou od února 2020. V bytě s účastníky bydlí matka žalobkyně, která pomáhá s péčí o nezletilé. Příjem žalobkyně činí 10 570 Kč, když celé dny pečuje o nezletilé, zejména v době epidemie Covid 19. Výdaje žalobkyně jsou v částce 8 000 Kč měsíčně za jídlo pro sebe a nezletilé a v částce 8 000 Kč za oblečení pro nezletilé za sezónu a v částce 1 000 Kč na drogerii a léky. Žalovaný od února 2020 žalobkyni ničeho nehradí, nic jí neposkytuje. Žalobkyně je chováním žalovaného finančně vyčerpaná, v žádném případě nemá stejnou životní úroveň jako žalovaný. Žalovaný je zaměstnán jako programátor s čistým příjmem 53 000 Kč. Vlastní byt 3 + 1 a je výlučným uživatelem vozidla. Žalovaný má náklady s poplatky na bydlení a úhradou úvěru na byt. Žalovaný neplní svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni, žalobkyně nemá dostatek finančních prostředků na zajištění základních domácích potřeb pro sebe samotnou a nezletilé. Současně s podáním žaloby žalobkyně navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by byl žalovaný povinen zatímně přispívat na její výživu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Manželé jsou v rozvodovém řízení, manželství doposud trvá a společně všichni bydlí v bytě ve výlučném vlastnictví žalovaného. V bytě i přes výslovný nesouhlas žalovaného bydlí od srpna 2019 také matka žalobkyně, která si zabrala dětský pokoj. Matka žalobkyně a žalobkyně nijak nepřispívají na výdaje spojené s bydlením, kdy všechny výdaje spojené s bytem a bydlením hradí žalovaný. Žalobkyně je podnikatelkou s živnostenským oprávněním od 02. 01. 2012, kdy fakticky zajišťovala zprostředkování zdravotního pojištění pro cizince. Před narozením dětí se věnovala účetní činnosti, nyní si přivydělává vedením účetnictví. Účastníci jako manželé se nedohodli, že by se žalobkyně starala o děti a domácnost a žalovaný rodinu zajišťoval materiálně, když žalobkyně vždy chtěla podnikat. Rodičovskou dovolenou ukončila žalobkyně v květnu 2018 a v roce 2019 se připravovala na podnikání pro [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně je od 18. 08. 2016 jedinou jednatelkou a společnicí ve [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [právnická osoba] s.r.o., [IČO] a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], kdy tyto společnosti založila ve stejný den se stejným předmětem podnikání, kdy kapitál těchto společnosti je 200 000 Kč, tj. 600 000 Kč celkem. [právnická osoba] provozuje kamennou prodejnu na adrese [adresa], kde dlouhodobě využívá nebytový prostor, kde hradí nájemné. Je nepřijatelné a nemravné, že žalobkyně se domáhá po žalovaném výživného, přičemž tvrdí, že vykonává činnost jako OSVČ a zároveň pracuje pro svou společnost, ale jako OSVČ vykazuje velmi nízké příjmy a z činnosti pro svou společnost údajně nemá žádné příjmy. Žalovaný má příjmy pouze z pracovního poměru, hradí veškeré výdaje a náklady související s bydlením a domácností včetně výdajů za matku žalobkyně. Platí všechny výdaje související se školou a školkou nezletilých a jejich zdravotním stavem. Podílí se též na výdajích na obživu.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 02. 07. 2021 č. j. 9 C 228/2021 – 6 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné v částce 4 000 Kč měsíčně. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2021 č. j. 18 Co 225/2021 – 21 byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním:

5. Účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne 21. 12. 2007, bylo zahájeno řízení o rozvod. Z manželství účastníků se narodily dvě dcery, nezletilá [jméno], [datum narození] a nezletilá [jméno], [datum narození] Nezletilé děti účastníků byly pro dobu před i po rozvodu svěřeny do střídavé péče obou rodičů. Účastníci společně bydlí v bytě ve výlučném vlastnictví žalovaného. V bytě bydlela od srpna 2019 do srpna 2021 matka žalobkyně, která obývala dětský pokoj. Účastnící nevedou společnost domácnost od února 2020. Žalovaný hradí platby spojené s bydlením, a to poplatky za bydlení a úhradu úvěru na byt (oddací list, rodné listy nezletilých dětí, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 08. 2021 č. j. 11 P 46/2014 – 159, z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 08. 10. 2020, LV č. [rok] pro k. ú. [část obce], výpovědi účastníků, shodná podání účastníků).

6. Žalobkyně podniká na základě živnostenského oprávnění s provozovnou na adrese [adresa] (údaje z veřejné části živnostenského rejstříku žalobkyně, [IČO]). Žalobkyně jako OSVČ měla v roce 2020 příjmy ve výši 126 900 Kč bez výdajů a byla jí vyměřena záloha 714 Kč. Byla jí vyměřena ve výši 0,0 Kč (přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020, platební výměr). Dílčí základ daně žalobkyně za rok 2020 byl v částce 126 900 Kč, daňová povinnost byla v částce 19 035 Kč, když se jednalo o příjem ze samostatné činnosti (přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020). Žalobkyně jako podnikatelka vyúčtovala [právnická osoba] s.r.o. za období od 02. 03. 2021 do 22. 12. 2021 celkem částku 120 500 Kč (faktur za rok 2021 vystavené žalobkyní).

7. Žalobkyně je jedinou společnicí a jednatelkou [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO], všechny společnosti byly založeny 18. 06. 2016, v každé společnosti je základní kapitál 200 000 Kč (úplné výpisy uvedených společností z obchodního rejstříku). [právnická osoba] za rok 2020 vykázala ztrátu v částce 12 706 Kč, čistý obrat v částce 299 520 Kč, aktiva ve výši 1 920 000 Kč, závazky ve výši 2 072 000 Kč [právnická osoba] za rok 2020 nevykonávala žádnou činnost, neměla žádné zdanitelné příjmy, aktiva byla v částce 200 000 Kč, stejně tak jako vlastní kapitál společnosti. [právnická osoba] za rok 2020 nevykonávala žádnou činnost, neměla žádné zdanitelné příjmy, aktiva byla v částce 200 000 Kč, stejně tak jako vlastní kapitál společnosti (daňová přiznání uvedených společností za rok 2020).

8. Žalovaný je zaměstnán, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil v období od 01. 06. 2021 do 30. 11. 2021 částku 58 144 Kč. V roce 2020 dílčí základ daně činil 1 127 685 Kč a žalovanému vznikl na dani přeplatek v částce 8 205 Kč (mzdové listy a daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 žalovaného).

9. Dopisem ze dne 28. 04. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k hrazení výživného ve výši 10 000 Kč, s čímž žalovaný nesouhlasil (dopis žalobkyně ze dne 28. 04. 2021, podací lístek z téhož dne, email žalovaného ze dne 14. 05. 2021).

10. Žalovaný opakovaně platil nákupy ve [právnická osoba] a [anonymizováno], období od ledna do září 2020 hradil částku 12 609,24 Kč jako splátku úvěru, platby za školní jídelnu nezletilé [jméno], školkovné a stravné za nezletilou [jméno], dne 14. 9. 2020 hradil nezletilé [jméno] zálohovou platbu na akce v mateřské školce ve výši 1 300 Kč, platby zálohy za elektřinu ve výši, platby za internet, správu a služby za byt, televizní poplatky (výpisy ke kreditní kartě za měsíc únor 2021 květen 2021 a listiny nazvané PDF kopie přílohy č. 5 až 12 z podání [číslo] [rok] o výdajích žalovaného).

11. Zástupci účastníků jednali ohledně řízení ve věci péče o nezletilé pro dobu před a po rozvodu manželství ohledně uplatnění slevy na děti, kdy ze strany žalobkyně přišel návrh, aby se z částky slevy na dítě zakoupil pro nezletilou tablet od [příjmení] v částce cca 25 000 Kč (emailová korespondence ze dne 28. 04. 2021 a 10. 02. 2021).

12. Z výpovědi žalobkyně dále vyplývá, že za trvání manželství se účastníci dohodli, že žalovaný bude platit hypotéku a byt, a žalobkyně bude vypomáhat s domácností. Žalobkyně na platby spojené s bytem ničím nepřispívá, tyto platí žalovaný. Žalobkyně platí věci pro sebe, pro nezletilé, oblečení, starší dcera na obědy ve škole již nedochází. Od září žalobkyně hradí každý měsíc částku 300 – 500 Kč za školku pro nezletilou. Žalobkyně hradila fotografie ve škole. Nezletilé dcery žalobkyně vyzvedává ze školy a ze školky hned po obědě. Každý den, když jde s nezletilými ze školy, kupuje nezletilým nějakou drobnost, měsíčně utratí cca 7 000 Kč. Drogerii nakupuje pouze žalobkyně, taktéž nakupovala oblečení pro starší dceru na zimu, žalovaný nepřispěl ničeho. Žalovaný hradí dárky na Vánoce. Žalobkyně dále uvedla, že starší dceři dobíjí kredit, dává jí kapesné. Žalovaný nezletilým přispívá na výživu, nepřispívá však na oblečení, v domácnosti ničeho nezařizuje. Žalobkyně má k dispozici výživné na nezletilé, celkem ji zbyde 9 500 Kč měsíčně, a má příjem cca 10 000 Kč měsíčně. Na živnostenský list žalobkyně uklízí a vypomáhá při sjednávání pojištění pro cizince. Žalobkyně taky pracuje jako účetní. Jako OSVČ žalobkyně vypomáhá, když to společnost potřebuje, v rozsahu cca 4,5 hodiny 3x – 4x týdně. Za práci v rozsahu 10 dnů v měsíci má žalobkyně příjem 10 000 Kč. Žalobkyně vlastní tři společnosti, dvě společnosti nevykonávají žádnou činnost, jedna společnost vede maloobchod s dětským oblečením. Tato společnosti byla založena žalobkyní, její sestrou a švagrem. E-shop žalobkyně založila v září 2020, kamennou prodejnu má již 6 let. Pronájem provozovny je v částce 8 000 Kč měsíčně, finančně žalobkyni vypomáhá její sestra a švagr. V obchodním rejstříku investice švagra není vidět, avšak vyplývá z účetnictví. Švagr investoval do podnikání žalobkyně částku 1 000 000 Kč, v tuto chvíli hradí nájemné provozovny. Žalobkyně se nepokoušela oficiálně hledat zaměstnání, ptala se pouze přes známé. Před několika lety se žalobkyně pokoušela pracovat a podnikat, avšak žalovaný ji neměl pouštět do práce. Žalobkyně uvedla, že rozvod manželství začal kvůli částce 8 000 Kč, kdy tyto žalobkyně našla v šuplíku, vzala je, následující den se žalovaný zeptal, zda žalobkyně tyto peníze má. Posléze žalovaný žalobkyni sdělil, že jsou to peníze od babičky pro děti, chtěl, aby je žalobkyně vrátila, kdy žalobkyně tyto peníze vrátit nechtěla. Žalovaný žalobkyni řekl, že pokud se žalobkyně neomluví a peníze nevrátí, že se účastníci rozvedou. Žalobkyně peníze odmítala vrátit s tím, že pokud jsou to peníze pro děti, jsou ve správných rukou, a žalovaný se tak rozhodl pro rozvod. Žalobkyně starší dceři koupila elektrickou koloběžku v částce 8 000 Kč, kterou uhradila nalezenými penězi, a mladší dceři koupila elektrickou koloběžku v částce 3 500 Kč měsíčně ze svého příjmu. Žalobkyně kupovala dceři v létě 2021 tablet z prostředků slevy na dani na děti.

13. Z výpovědi žalovaného vyplývá, že do ledna 2020 účastníci hospodařili společně a od ledna 2020 hospodaří každý za své, žalovaný nakupuje pro sebe a pro děti a žalobkyně také pro sebe a pro děti. Žalovaný hradil vybavení na lyžování a kurs, jízdní kola pro nezletilé, zimní brusle. Jakmile byla žalovanému přiznána sleva na dani za nezletilé, uhradil polovinu žalobkyni, kdy z této částky se koupil iPod. Pořízení iPodu považoval za nesmyslné, když je to předražený kus elektroniky, tablet navíc nezletilá dcera již měla od žalovaného, k Vánocům navíc dostala notebook. Žalovaný dále uvedl, že není nezbytné, aby mladší dcera byla vyzvedávána ze školky ihned po obědě, když škola má pracovní dobu od 7:00 do 16 – 17:

0. Mladší dcera navíc špatně mluví a bude mít problém se začleněním ve škole. Žalovaný jiné příjmy, než ze zaměstnání, nemá. V době, kdy byla žalobkyně na mateřské, živil žalovaný celou rodinu. Dříve žalobkyni v podnikání pomáhal, přebíral některé zakázky od jejích zákazníků.

14. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy již nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu.

15. V dané věci jsou účastníci manželé, jejich manželství dosud trvá a z manželství se narodily dvě dosud nezletilé dcery. Účastníci společnou domácnost nevedou od února 2020. Oba účastníci hradí potřeby nezletilých. Účastníci spolu s dcerami bydlí v bytě, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. V bytě od srpna 2019 až do léta 2021 bydlela matka žalobkyně. Žalovaný hradí veškeré platby spojené s bytem a bydlením, tedy hradí platby SVJ, elektřinu, telefon a splácí hypoteční úvěr, měsíčně zaplatí nejméně na těchto platbách 19 460 Kč (splátka hypotečního úvěru, platby SBD, elektřina, internet a ČT poplatky). Žalobkyně na bydlení nijak nepřispívá, pokud v době od srpna 2019 do srpna 2021 bydlela v bytě matka žalobkyně, ta též žalovanému na bydlení ničeho nepřispívala. Žalobkyně podniká na základě živnostenského oprávnění, její příjem činí cca 10 000 Kč měsíčně. Pokud žalobkyně pracuje, pracuje jen 3 až 4 dny v týdnu a 4 až 4,5 hodiny denně. Žalobkyně je dále jednatelkou a společnicí tří společností, z nichž pouze [právnická osoba] s.r.o. provozuje obchod s dětským oblečením, společnost však v roce 2020 vykázala ztrátu. Další dvě společnosti neprovozují žádnou činnost. Žalovaný je zaměstnán a jeho průměrný čistý příjem činí cca 53 100 Kč.

16. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je o. z.) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 pro vyživovací povinnost mezi manželi jinak platí obecná ustanovení o výživném.

17. K tomu, aby žaloba o výživné manželky byla úspěšná, je nezbytné, aby bylo prokázáno, že manželství mají jinou či odlišnou hmotnou a kulturní úroveň. Soud musí posuzovat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika a taktéž je nezbytné zvažovat obdobná kritéria na straně oprávněného. Výživné manžela však nemá sloužit k tomu, aby oprávněný manžel v rámci výživného na povinném manželu bezpracně získal část plnění, jíž by mohl dosáhnout svým úsilím. Dále je nezbytné přihlédnout k tomu, zda a v jaké míře povinný o oprávněného osobně pečuje, případně také k péči i rodinnou domácnost. Dále je nutné přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného v daném případě neocitlo v rozporu s dobrými mravy.

18. V daném případě žalobkyně bydlí v bytě žalovaného, kdy žalovanému na náklady na bydlení nijak nepřispívá, žalovaný naproti tomu hradí veškeré náklady spojené s bydlením, hradil náklady s bydlením i v době, kdy v bytě bydlela matka žalobkyně, která též na bydlení ničeho nepřispívala. Bydlí-li žalobkyně v bytě žalovaného, je tak zřejmé, že žalovaný žalobkyni poskytuje přiměřenou výživu tímto způsobem, když po žalobkyni nepožaduje, aby přispívala na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu.

19. Dále žalobkyně poukazovala na to, že nemůže více pracovat s ohledem na péči o nezletilé děti. Nezletilé dcery navštěvují základní školu a školku, když školka je otevřená až do 17 hodin a ve škole je školní družina. Ani skutečnost, že starší dcera nechce docházet do školní družiny (dle výpovědi žalobkyně), není dle názoru soudu důvodem pro to, aby se žalobkyně vlastní činností nezapojovala do pracovního procesu, ať již navázáním pracovního poměru či obnovením podnikání či rozšířením podnikání. Je třeba poukázat na to, že je celá řada matek, které mají v péči děti ve školním či předškolním věku, a přesto se zapojí do výdělečné pracovní činnosti. Pracovní činnost žalobkyně v rozsahu 3, 4 dny týdně, 4,5 hodiny denně, není možno považovat za dostatečné pracovní zapojení žalobkyně.

20. Za situace, kdy žalovaný ze svého příjmu hradí veškeré platby spojené s bytem a bydlením a žalobkyně, pokud by se dostatečně zapojila do pracovního procesu, by mohla dosahovat vyššího příjmu, soud uzavřel, že nejsou naplněny předpoklady pro přiznání výživného manželky, když se nejedná o situaci, kdy by žalobkyně nebyla schopna se sama živit a kdy by manželé měli jinou hmotnou a kulturní úroveň. V dané věci se nejedná o situaci, kdy by s ohledem na péči o nezletilé dítě, žalobkyně nebyla schopna nastoupit do odpovídajícího zaměstnání. Proto soud žalobu o výživné manželky zamítl.

21. K dalším v řízení provedeným důkazům soud nepřihlížel, neboť pro posouzení věci nebyly relevantní.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný procesní úspěch. Náklady žalovaného ve výši 57 156,10 Kč jsou představovány zaplaceným soudním poplatek za odvolání proti nařízenému předběžnému opatření ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, odměna ve výši 44 910 Kč (4 úkony právní služby po 9 980 Kč: příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ze dne 29. 06. 2021, účast na jednání dne 07. 01. 2021 (2x) – dle § 8 odst. 2, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 1 úkon po 4 990 Kč: účast na jednání dne 14. 01. 2022 - § 8 odst. 2, § 7 bod 6, § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky), 5 režijních nákladů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky) a 21 % DPH ve výši 9 746,10 Kč O místě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.