9 C 230/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 95 691,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 150,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,25 % z částky 83 150,81 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v té části, kde se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 12 540,35 Kč, úroku ve výši 13,5 % ročně z částky 92 691,16 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 9 043,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 260,15 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 92 691,16 Kč od 5. 1. 2024 do 23. 1. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % z částky 9 540,35 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 001,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 95 691,16 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou dne 28. 7. 2022 uzavřela smlouvu, na jejímž základě se zavázala žalované finanční prostředky, které měla žalovaná čerpat do 5. 8. 2022 a jistinu vrátit nejpozději do 15. 7. 2027. Úroková sazba byla ve výši 13,5 % ročně. Žalovaná finanční prostředky 103 000 Kč vyčerpala 28. 7. 2022. Žalovaná finanční prostředky řádně a včas nesplácela, poslední splátku uhradila 28. 4. 2023; celkem uhradila 19 849,19 Kč, z toho 10 308,84 Kč na jistinu. 9 540,35 Kč na úroky. Dopisem žalobkyně ze dne 25. 10. 2023 byla vyzvána k okamžitému splacení dluhu. Dluh žalované představuje nevrácená jistina 92 691,16 Kč, úvěrové poplatky 3 000 Kč (6krát 500 Kč) za 6 zaslaných upomínek; za další 4 upomínky žalobkyně poplatky nepožadovala. Výši úroků žalobkyně kapitalizovala ke dni 4. 1. 2024. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě výzvy. Ohledně ověření schopnosti spotřebitelský úvěr splácet žalobkyně uvedla, že zjišťovala informace stran žalované i vlastní činností, nevycházela pouze ze skutečností sdělených žalovanou. Argumentovala zásadou poctivosti v obchodním styku, odkázala na novelu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), podle níž měla žalobkyně zjistit přiměřené a nezbytné informace, i za použití automatizovaných modelů. Příjem deklarovaný žalovanou byl ověřen z výpisů z účtů. Žalované mělo zůstat celkem 47 % pravidelných příjmů na nepravidelné mandatorní výdaje.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odstavec 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Podle smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky 103 000 Kč, které měla žalovaná spolu s úrokem 13,5 % ročně vrátit do 15. 7. 2027. Částku měla žalovaná vyčerpat do 5. 8. 2022. Měsíčně měla žalovaná splácet 2 399 Kč, od 15. 9. 2022. Další ujednání se řídila Sazebníkem a všeobecnými podmínkami a úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nepodnikatele. Výše úrokových sazeb pak byla uvedena v oznámení žalobkyně o úrokových sazbách. Tyto skutečnosti vyplývají také ze standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podle periodického výpisu při pohybu za dobu od 28. 7. do 8. 8. 2022 byla žalované dne 28. 7. 2022 poskytnuta částka 103 000 Kč.

5. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil, že žalované měla být poskytnuta částka 103 000 Kč s měsíční splátkou 2 399 Kč bezúčelově, s úrokovou sazbou 13,5 % ročně. Žalovaná měla mít měsíční příjmy 40 000 Kč a roční příjmy 500 000 Kč, příjmy dalších rodinných příslušníků v domácnosti byly 30 000 Kč a ostatní prokazatelné příjmy byly 12 000 Kč; veškeré příjmy měla žalovaná doložit čestným prohlášením. Náklady domácnosti činily 5 000 Kč, ostatní výdaje žalované včetně výživného činily 2 000 Kč. Žalovaná měla jedno dítě nad 10 let věku. Měsíčně měla splácet úvěry částkou 8 290 Kč.

6. Z periodických výpisů z účtu žalované za období od 9. 2. 2022 do 8. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná měla na účtu pravidelné pohyby. Za období od 9. 2. do 8. 3. bylo na účet připsáno 65 350 Kč, odepsáno bylo 63 749,09 Kč; počáteční zůstatek činil 886,37 Kč, konečný 2 487,28 Kč. Za období od 9. 3. do 8. 4. bylo na účet připsáno 33 000 Kč, odepsáno bylo 34 638,15 Kč. Za období od 9. 4. do 6. 5. bylo na účet připsáno 65 000 Kč, odepsáno bylo 65 306,39 Kč. Za období od 7. 5. do 8. 6. bylo na účet připsáno 21 200 Kč a odepsáno 20 076,49 Kč. Za období od 9. 6. do 8. 7. bylo na účet připsáno 41 800 Kč a odepsáno 42 998 Kč; konečný zůstatek činil 468,25 Kč. Podle výpisu z účtu ze dne 8. 8. 2022 žalované byla částka 103 000 Kč na účet připsána 28. 7. 2022. Podle periodického výpisu z účtu za dobu od 9. 4. do 6. 5. 2022 měla žalovaná na účtu počáteční zůstatek 849,13 Kč, konečný zůstatek 542,74 Kč. Podle periodického výpisu z účtu za dobu od 7. 5. do 8. 6. 2022 měla žalovaná na účtu počáteční zůstatek 542,74 Kč, konečný zůstatek 1 666,25 Kč. Podle periodického výpisu z účtu za dobu od 9. 6. do 8. 7. 2022 měla žalovaná na účtu počáteční zůstatek 1 666,25 Kč, konečný zůstatek 468,25 Kč.

7. Z listiny „odpovědi z externích registrů“ bylo zjištěno, že u žalované byla poznámka o porušení platební disciplíny v minulosti. Podle dat k 30. 6. 2022 mimo žalobkyni čerpala žalovaná 3 úvěry k uvedenému dni s nedoplatkem v celkové výši 788 851 Kč, z čehož i jednoho z nich bylo zjištěno nesplácení. Mimo žalobkyni byly taktéž v říjnu a listopadu 2021 odmítnuty žádosti žalované o úvěr. Mimo žalobkyni měla žalovaná ukončeny celkem 3 závazky, z čehož u jednoho ukončeného 28. 3. 2019 (kontokorentní úvěr) bylo zjištěno nesplácení.

8. Podle Sazebníku za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky byla žalobkyně oprávněna účtovat částku 500 Kč. Podle všeobecných podmínek mohla žalobkyně při porušení smluvní povinnosti žalovanou od smlouvy odstoupit. Jestliže by se žalovaná (mimo jiné) dostala do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru byla žalobkyně podle úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele od této odstoupit, a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru včetně příslušenství.

9. Z historického výpisu vyplývá, že k 4. 1. 2024 činil dluh na jistině 92 691,16 Kč, úrocích 9 043,37 Kč, pokutě z prodlení 1 260,15 Kč, úvěrových poplatky 3 000 Kč. Poslední splátku žalovaná uhradila 27. 4. 2023. Ve dnech 27. 3. 2023, 11. 4. 2023, 20. 4. 2023, 26. 5. 2023, 12. 6. 2023 a 20. 6. 2023 byla žalované účtována vždy částka 500 Kč. Celkem žalovaná uhradila 19 849,19 Kč.

10. Dopisem ze dne 25. 3. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 2 404,51 Kč. Dopisem ze dne 9. 4. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 1 080,10 Kč. Dopisem ze dne 19. 4. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 3 981,31 Kč. Dopisem ze dne 25. 5. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 3 922,26 Kč. Dopisem ze dne 9. 6. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 4 430,12 Kč. Dopisem ze dne 19. 6. 2023 byla žalovaná upozorněna na nedoplatek ve výši 7 337 Kč. Každým z uvedených dopisů jí byl účtován poplatek 500 Kč za odeslání upomínky.

11. Dopisem ze dne 17. 7. 2023 bylo žalované oznámeno, že její dluh po splatnosti převzalo vymáhací oddělení žalobkyně. Dopisem ze dne 20. 10. 2023, ze dne 20. 11. 2023, ze dne 20. 12. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.

12. Dopisem ze dne 25. 10. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení dluhu 17 696 Kč do 13. 12. 2023 s tím, že neuhradí-li jej, žalobkyně celý závazek zesplatní. Druhým dopisem z téhož dne žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dluhu ve výši 22 265,77 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 8. 11. 2019, který žalovaná čerpala ve výši 150 000 Kč, do 13. 12. 2023 s tím, že neuhradí-li jej, žalobkyně jej zesplatní. Podle dodejek byly dopisy uloženy na poště dne 30. 10. 2023. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 18. 1. 2024, a to do 25. 1. 2024. Dopis byl podle poštovního podacího archu podán na poště 18. 1. 2024.

13. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

14. V rámci jednání účastníků žalobkyně žalované dne 28. 7. 2022 poskytla prostředky 103 000 Kč, které měly být vráceny spolu s úrokem 13,5 % ročně do 15. 7. 2027, v pravidelných měsíčních splátkách 2 399 Kč počínaje 15. 9. 2022. Před jejich poskytnutím měla žalobkyně vycházet z toho, že žalovaná měla mít měsíční příjmy 40 000 Kč a roční příjmy 500 000 Kč, příjmy dalších rodinných příslušníků v domácnosti byly 30 000 Kč a ostatní prokazatelné příjmy byly 12 000 Kč; veškeré příjmy měla žalovaná doložit čestným prohlášením. Podle výpisů z účtů žalovaná měla na účtu měsíční zůstatek vždy do 2 500 Kč. Žalovaná měla v době jednání s žalovanou úvěry v nesplacené výši 788 851 Kč, přičemž v jednom ze tří případů měla prodlevy s hrazením splátek. Přes opakované výzvy nehradila žalovaná splátky řádně a včas, celkem uhradila 19 849,19 Kč.

15. Soud vycházel při svém rozhodování z následující právní úpravy:

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k 29. 5. 2022 (dále jen „z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

23. Nárok žalobkyně soud shledal důvodným pouze částečně.

24. V posuzovaném případě žalobkyně jako podnikatel uzavřela s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o zápůjčce (§ 2390 o. z.), jež je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru (§ 2 odst. 1 z.s.ú.). V souladu s § 86 odst. 1 z.s.ú. bylo její povinností před poskytnutím spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

25. Soud přitom uzavřel, že posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr nebylo řádné. Podle doložených listinných důkazů žalobkyně ohledně příjmů žalované vycházela pouze z jí doloženého čestného prohlášení. Tam žalovanou tvrzené příjmy však z žádných dalších doložených důkazů nevyplývají.

26. Za nepřiléhavé považuje soud argumentaci žalobkyně novelou § 86 z.s.ú. účinnou od 1. 1. 2024. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 28. 7. 2022, kdy žalovaná čerpala nabídnuté finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že zákon č. 462/2023 Sb., jímž došlo mj. k shora uvedené novele, nezakotvuje stran novely žádné přechodné ustanovení, je nutné vycházet z obecné právní úpravy, tj. z § 3028 odst. 3 o. z.

27. Pro posouzení věci je tak rozhodné znění § 86 z.s.ú. do 31. 12. 2023, nikoli od 1. 1. 2024, a argumentace žalobkyně je zjevně chybná.

28. Pokud tedy žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, respektive jejího čestného prohlášení o výši příjmů při posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, nepostupovala ve smyslu § 86 z.s.ú. Nelze se v daném případě odvolávat na výši poskytnutého úvěrového rámce.

29. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, a včetně povinnosti věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované informace o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry se uplatní i za současné právní úpravy).

30. Tento postup však žalobkyně nedodržela, když z jí doložených listin nevyplývá. Není předně ani zřejmé, z čeho žalobkyně vycházela stran výdajů žalované, které byly uvedeny pouze v návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení. Nebylo ani doloženo, že by žalobkyně skutečně zjišťovala, že příjmy dalších rodinných příslušníků v domácnosti byly 30 000 Kč. Není ani zjevné, jak se žalobkyně dopočetla toho, že žalované zůstane 47 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje.

31. Žalobkyně sice provedla lustraci žalované, jak vyplývá z listiny „odpovědi z externích registrů“, kdy však z této vyplynulo, že k 30. 6. 2022 čerpala žalovaná 3 úvěry, k 30. 6. 2022 s nedoplatkem ve výši 788 851 Kč; u jednoho z těchto úvěru bylo zjištěno nesplácení. Stejně tak v říjnu a listopadu 2021 byly odmítnuty další žádosti žalované o úvěr.

32. I s ohledem na tyto zjištěné skutečnosti, když žalovaná měla splácet nemalou částku, a příjmy s výdaji žalované byly doloženy pouze čestným prohlášením žalované, měla žalobkyně veškeré rozumně požadovatelné úsilí, aby příjmy žalované, a současně i její výdaje, byly zjištěny. K tomu však ze strany žalobkyně nebylo přistoupeno a fakticky se spokojila pouze s tvrzením žalované o výši jejích příjmů, resp. s jejím čestným prohlášením.

33. Soud současně nesouhlasí, že postačovalo vycházet z automatizovaných modelů a porovnávání s částkami vycházejícími ze statistických dat. Takové posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (ve znění § 86 z.s.ú. do 31. 12. 2023) zcela popírá smysl zákonné právní úpravy, jejímž účelem je, aby posouzení úvěruschopnosti bylo individuální případ od případu.

34. Jak ostatně vyplývá z judikatury, neověření těchto skutečností je porušením povinnosti žalobkyně, jako profesionálního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, řádně ověřit schopnost věřitele spotřebitelské úvěry splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 15 Co 246/2022). Součástí řádného procesu ověření úvěruschopnosti je nespoléhání se jen na údaje tvrzené spotřebitelem, ale i jejich prověření. Prověření úvěruschopnosti se činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů, čemuž žalobkyně nedostála.

35. Přípravou obecného formuláře prohlášení spotřebitele (a zajištěním jeho podpisu dlužníkem) se samozřejmě poskytovatel úvěru své povinnosti nezprostí a nemůže se následně odvolávat jen na „nepoctivost“ spotřebitele ve smyslu § 6 o. z., jak se o to pokusila žalobkyně. Nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2022, sp. zn. 27 Co 327/2020). Lze konstatovat, že postup žalobkyně při ověření úvěruschopnosti nebyl dostatečný a komplexní; naopak se jednalo o postup povrchní. Z těchto důvodů je nutno spotřebitelskou smlouvu považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2022, č. j. 26 ICm 2690/2021, a dále také rozsudek SDEU ze dne 5. 3. 2020, C-679/18).

36. Pokud žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, soud poznamenává, že podle periodických výpisů z účtu žalované za období od 9. 2. 2022 do 8. 7. 2022 žalovaná na účtu neměla po většinu doby před schválením spotřebitelského úvěru dostatečný zůstatek k úhradě splátky (vyjma března 2022, kdy zůstatek činil 2 487,28 Kč).

37. Již jen z těchto skutečností mělo být žalobkyni zřejmé, že k tomu, aby spotřebitelský úvěr mohla poskytnout, měla by vynaložit větší úsilí na zjištění schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že výše příjmů žalované nevyplývá ani z žádných doložených důkazů, nelze argumentovat ani poměrem výše splátky a výše příjmů.

38. Všechny výše uvedené skutečnosti proto vedou k závěru, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Finanční prostředky byly tudíž žalované poskytnuty bez právního důvodu. Žalobkyni v této souvislosti vzniklo pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.), přičemž bez právního důvodu byly žalované poskytnuty finanční prostředky ke dni 28. 7. 2022 ve výši 103 000 Kč, spočívající v jistině dluhu.

39. Pro úplnost soud zde uvádí, že žalobkyně s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nemá nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 13,5 % ročně (§ 2392 odst. 1 o. z.), a ani na poplatky 500 Kč za každou zaslanou upomínku.

40. Z částky 103 000 Kč poskytnuté bez právního důvodu žalovaná žalobkyni vrátila celkem 19 849,19 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tedy činí 83 150,81 Kč. Soud proto žalované uložil tuto částku uhradit žalobkyni (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).

41. K vrácení celkové dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 18. 1. 2024 a to do 25. 1. 2024. Tento dopis byl podle poštovního podacího archu odeslán 18. 1. 2024. V souladu s § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání došlo k doručení výzvy (tj. dne 23. 1. 2024). Žalované byla podle názoru soudu poskytnuta dostatečná lhůta k úhradě dluhu ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Do prodlení (§ 1970 o. z.) se tak žalovaná dostala dnem 24. 1. 2024, a proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 83 150,81 Kč, od 24. 1. 2024 do zaplacení.

42. Ve zbývající části, tj. částce 12 540,35 Kč, včetně kapitalizovaného úroku ve výši 9 043,37 Kč a části úroků z prodlení, soud žalobu zamítl.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci částečný úspěch.

44. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že žalobkyni byla přiznána částka 83 150,81 Kč, zamítnuto bylo 12 540,35 Kč, resp. 22 843,87 Kč s přihlédnutím k žalobkyní kapitalizovanému příslušenství (úrok z prodlení 1 260,15 Kč, úrok 9 043,37 Kč; stran přihlédnutí k příslušenství srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2021, č. j. 7 Cmo 74/2021 – 474, nebo nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z celkové částky předmětu řízení 105 994,68 Kč, a úspěch určil 78,45 %, neúspěch 21,55 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 56,90 %, a v této výši náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení.

45. Náklady řízení žalobkyně představuje soudní poplatek 3 828 Kč a odměna advokáta za 3 úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, výzva, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“)] při sazbě mimosmluvní odměny 4 940 Kč (§ 7 bod 5 AT), paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč (3krát 300 Kč; § 13 odst. 4 AT), to vše včetně 21 % DPH, tj. celkem 22 849,20 Kč.

46. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku 13 001,20 Kč, kterou v souladu s § 149 odst. 3 o.s.ř. uložil žalované uhradit žalobkyni.

47. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.