9 C 24/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , o zaplacení částky 27 827,48 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 827,48 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 723 Kč od 06. 10. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 400 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 200 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 344 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 743 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 9 600 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 534,46 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 450,11 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 361,79 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 361,79 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71,12 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 600 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 261,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 27 827,48 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako pronajímatelem, a žalovanou, jako nájemcem, byla dne 01. 02. 2018 uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání [číslo] dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované k užívání předmět nájmu v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] a žalovaná se zavázala hradit nájemné v měsíční výši 7 875 Kč s připočtením DPH a náhrady podílu nákladů spojených s provozem společných prostor v měsíční výši 720 Kč s připočtením DPH. Splatnost nájemného a nákladů spojených s nájmem dle článku VII., bod 1 nájemní smlouvy je do 5. dne měsíce, ve kterém je nájem poskytován. Žalovaná neuhradila řádně nájemné za období měsíce červenec 2019 až prosinec 2019. Žalovaná uhradila v souladu s článkem VIII., bod 2. kauci ve výši 33 800 Kč a dne 10. 01. 2020 požadovala, aby kauce byla započtena na jistiny pohledávek a to až do její výše. Žalovaná neuhradila nájemné za období měsíce červenec 2019 ve výši 10 400 Kč, proti němu bylo započteno vzájemné plnění žalované ve výši 77 Kč, tedy zbývala k úhradě částka 10 323 Kč. Na úhradu jistiny dlužného nájemného ve výši 10 323 Kč za měsíc červenec 2019 žalobkyně započetla kauci ve výši 33 800 Kč (k vyúčtování kauce zbývala částka 23 477). Žalobkyně požadovala úroky z prodlení za prodlení s úhradou částky 10 323 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za červenec 2019, a to za období od 06. 07. 2019 do 10. 01. 2020 ve výši 534,46 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné za období měsíce srpen 2019 ve výši 10 400 Kč, žalobkyně započetla kauci v nevypořádané výši 23 477 Kč v části odpovídající částce 10 400 Kč na úhradu jistiny dlužného nájemného za měsíc srpen 2019 (k vyúčtování kauce zbývala částka 13 077 Kč). Žalobkyně požadovala úroky z prodlení za prodlení s úhradou částky 10 400 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za srpen 2019, za období od 06. 08. 2019 do 10. 01. 2020 ve výši 450,11 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné za období měsíce září 2019 ve výši 10 400 Kč. Žalobkyně započetla kauci v nevypořádané výši 13 077 Kč v části odpovídající částce 10 400 Kč na úhradu jistiny dlužného nájemného za měsíc září 2019 tak, že jistina nájemného byla tímto uhrazena (k vyúčtování kauce zbývala částka 2 677 Kč). Žalobkyně požadovala úroky z prodlení za prodlení s úhradou částky 10 400 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za září 2019 za období od 06. 09. 2019 do 10. 01. 2020 ve výši 361,79 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné za období měsíce říjen 2019 ve výši 10 400 Kč. Žalobkyně započítala kauci v nevypořádané výši 2 677 Kč v části odpovídající částce 2 677 Kč na úhradu jistiny dlužného nájemného za měsíc říjen 2019, takže část jistiny nájemného ve výši 2 677 Kč byla tímto uhrazena a dále zbývala k úhradě jistina ve výši 7 723 Kč (kauce byla tímto zcela vyčerpána). Žalobkyně dále požadovala úroky z prodlení s úhradou částky 2 677 Kč za období od 06. 10. 2019 do 10. 01. 2020 ve výši 71,12 Kč. Žalovaná neuhradila nájemné za období měsíce listopad 2019 ve výši 10 400 Kč a nájemné za období měsíce prosinec 2019 ve výši 5 200 Kč, když nájemní smlouva byla ukončena ke dni 15. 12. 2019. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení náhrady za spotřebu elektrické energie ve výši 1 344 Kč za období měsíce listopad 2019 a ve výši 1 743 Kč za období měsíce prosinec 2019. Žalobkyně dále uplatnila náklady spojené s uplatněním každé pohledávky a vzhledem k tomu, že žalovaná požadovala, aby kauce byla započtena na jistiny pohledávek, dále úroky z prodlení jak z nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky, tak i z uplatněných úroků z prodlení za prodlení s úhradou dlužného nájemného.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 04. 05. 2022, kdy se žalovaná k jednání nedostavila, přestože byla řádně a včas předvolána a právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Soud věc projednal v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalované podle § 101, odst. 3 o. s. ř.

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne 01. 02. 2018 byla mezi žalobkyní, jako pronajímatelem, a žalovanou, jako nájemcem, uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání [číslo] na základě které žalobkyně přenechala žalované nebytový prostor, označený jako hala A1, vnitřní vestavba, o velikosti 105 m2, v budově [adresa] umístění na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] Smluvní strany se dohodly na nájemném ve výši 7 875 Kč + DPH, s tímto, že toto bude hrazeno vždy do 5. dne v měsíci, ve kterém je nájem poskytován. Dále se strany dohodly, že nájemce bude hradit též náklady spojené s nájmem (služby), včetně nákladů za elektrickou energii a podíl na společných prostorech domu a to ve výši 720 Kč bez DPH měsíčně (smlouva ze dne 01. 02. 2018). Dne 15. 10. 2019 žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o ukončení smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání [číslo] dle které se dohodly na ukončení platnosti smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání [číslo] k 15. 12. 2019. Dle seznamu vydaných faktur s rozpisem členění DPH ze dne 10. 01. 2020 žalovaná neuhradila z částky 10 400 Kč splatné dne 15. 07. 2019 částku 10 323 Kč, dále neuhradila částku 10 400 Kč splatnou dne 15. 08. 2019, částku 10 400 Kč splatnou dne 16. 09. 2019, částku 10 400 Kč splatnou 10. 05. 2019, částku 10 400 Kč splatnou 15. 11. 2019, částku 5 200 Kč splatnou 16. 12. 2019, částku 1 344 Kč splatnou dne 19. 12. 2019, částku 1 743 Kč splatnou 14. 01. 2020, celkem 60 287 Kč. Žalovaná uznala svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 26 487 Kč (po zaplacení kauce 33 800 Kč) s tím, že tuto částku uhradí ve splátkovém kalendáři, kdy uhradí splátku 9 000 Kč do 17. 01. 2020, 9 000 Kč do 31. 01. 2020 a 8 487 Kč do 14. 02. 2020 (seznam vydaných faktur ze dne 10. 01. 2020 včetně uznání závazku ze dne 10. 01. 2020). Dopisem ze dne 28. 07. 2020 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě neuhrazených nájemných za měsíce červenec 2019 až prosinec 2019 a nákladů spojených s nájmem, spotřebou elektrické energie za měsíc listopad 2019 a prosinec 2019, včetně zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč za každou pohledávku (výzva k plnění, podací stvrzenka, doklad o úhradě).

6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 27 827,48 Kč s příslušenstvím byla podána částečně po právu.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dne 10. 01. 2020 uznala svůj dluh vůči žalobkyni v částce 60 287 Kč, resp. 26 487 Kč, když byla uhrazena kauce 33 800 Kč a zavázala se jej uhradit ve 3 splátkách ve sjednané výši. Uznání dluhu má veškeré náležitosti uznání dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a bylo tak na žalované, aby případně potvrdila a prokázala, že dluh neexistoval, byl v jiné výši, zanikl splněním, či na základě jiné právní skutečnosti. V daném případě však žalovaná byla zcela nečinná a na svou procesní obranu ničeho neuvedla. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě částky 27 827,48 Kč, která představuje neuhrazené nájemné za měsíc říjen 2019 až prosinec 2019 a neuhrazené náklady na spotřebovanou elektřinu za měsíce listopad a prosinec 2019 (§ 2053, § 2201 a násl. o.z.) a kapitalizované úroky s úhradou dlužného nájemného za období červenec 2019 až říjen 2019 (viz odstavec 8 tohoto rozhodnutí).

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení s úhradou nájemného a služeb soud rovněž uložil žalované povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to částečně kapitalizovaný z titulu uhrazení dlužného nájemného za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2019 ze složené kauce ke dni 10. 1. 2020, jinak ode dne následujícího po prodlení až do zaplacení.

9. Výše uvedené pohledávky žalobkyně vyplývají ze závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou jako podnikateli, jehož obsahem bylo pronájem nebytového prostoru a povinnost žalované platit žalobkyni sjednané nájemné a úhradu dalších nákladů (služby). V souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. soud žalobkyni rovněž přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za každou pohledávku v souvislosti s pohledávkou za měsíc červenec, srpen, říjen, listopad a prosinec 2019 z titulu dlužného nájemného a za měsíc listopad a prosinec 2019 dlužné úhrady za spotřebu elektrické energie.

10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhala zaplacení úroků z kapitalizovaných úroků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky z titulu uhrazení dlužného nájemného za měsíce červenec, srpen, září a říjen 2019 ze složené kauce ke dni 10. 1. 2020 s odkazem na ustanovení § 1932 odst. 1 o. z., soud se dále zabýval tím, zda žalovaná určila, aby kauce byla započtena na jistinu pohledávky.

11. Podle § 1932 odst. 1 o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

12. Toto zákonné ustanovení se týká pouze závazků peněžitých, které jsou vnitřně strukturovány a zahrnují nejen povinnost plnit jistinu, ale i její příslušenství, tj. úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Rozhodující, je vůle dlužníka. Určí-li tedy dlužník při plnění, na jakou svou dílčí povinnost plní, je toto určení rozhodující a věřitel tomu nemůže odporovat. Pouze pokud dlužník neurčí, na co plní, nastupuje pořadí určené zákonem. Plnění se započítává nejdříve na příslušenství pohledávky, a to opět v určeném pořadí, tj. nejdříve na náklady spojené s uplatněním pohledávky, které jsou již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a až nakonec na jistinu. Způsob, jakým dlužník určí, na jaký závazek plní, není zákonem stanoven. Stačí, když je z projevu vůle dlužníka, jímž závazek plní, dostatečně patrné, že chce, aby se plnění započetlo na konkrétní závazek. Základním požadavkem proto je, aby tento úkon dlužníka byl určitý a srozumitelný, tedy aby z něho jednoznačně vyplývala identifikace závazku, který je dlužníkem určen k plnění.

13. Z listiny nazvané„ Seznamu vydaných faktur s rozpisem členění DPH“ ze dne 10. 01. 2020 vyplývá, že žalovaná uznala svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 60 287 Kč, resp. po započtení kauce 33 800 Kč, ve výši 26 487 Kč s tím, že tuto částku uhradí ve splátkovém kalendáři. Listinu podepsali jednatelé obou společností. Z listiny však nevyplývá, že by žalovaná jako dlužník touto dohodou určila, na jaký konkrétní závazek má být plnění započteno, zda žalovaná vůbec měla nějakou povědomost o tom, že by žalobkyní mohly být nárokovány další závazky v podobě úroků z prodlení či nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto zamítl nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z kapitalizovaných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

14. V souvislosti s platbou 361,79 Kč za měsíc září 2019 žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 361,79 Kč od 11. 01. 2020 do zaplacení 2x. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, nemohl být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., z jakého důvodu požaduje zákonný úrok z prodlení z kapitalizovaných zákonných úroků z dlužné jistiny za měsíc září 2019, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť není zřejmé, z jakého titulu požaduje z této částky 2x zákonný úrok z prodlení.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch, resp. neúspěch žalobkyně byl v poměrně nepatrné části (týkal se pouze úroků z prodlení). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 114 Kč a náklady právního zastoupení a to odměna advokáta ve výši 6 660 Kč (3 úkony právní služby po 2 220 Kč: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba), 3x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1587,60 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 10 261,60 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.