9 C 245/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno advokátkou Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno o zaplacení 74 952 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 776 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 776 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 176,88 Kčspolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 625 Kč od 25.04.2023 do zaplacení,úrok ve výši 47,5 % p. a. z částky 57 109,80 Kč od 25.04.2023 do 16.05.2023 ve výši 1 604,46 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 57 109,80 Kč od 17.05.2023 do zaplacení,maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 25.04.2023 dosáhne částky 161 913 Kč,se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 204 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 74 952 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů a s žalovanou uzavřela dne 15.07.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, a poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve výši 47,5 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 204 Kč. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění. Splátky byly splatné vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpen 2022. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění žalovaná uhradila celkem 6 splátek po 3 204 Kč. Žalobkyni před zesplatněním celého úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (2x 449 Kč). Dále jí vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované došlo následně k zesplatnění úvěru ke dni 23.04.2023. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po zesplatnění úvěru žalovanou částku v podobě nové jistiny neuhradila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny denně a dále právo na placení úroku až do zaplacení a úroku z prodlení. Žalobkyně tak požadovala po žalované částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině ve výši 63 824,80 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč a ve výši 8 551,88 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč a úrok za poskytnutí úvěru, který za dobu 90 dnů prodlení žalobkyně požadovala ve sjednané výši 47,5 % a od 91. dne prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení 15 % ročně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání dne , datum, se žalovaná, ač byla řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je vedena v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB (výpis z registrů ČNB).

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15.07.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 204 Kč, činila částku 134 928 Kč. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti žalované splácet úvěr. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba 47,49 % ročně a RPSM ve výši 59,32 %. Dle článku 6.1. smlouvy si strany pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o 30 dnů, sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení. Dle článku 6.2. smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o 15 dnů, má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení. Dle článku 6.3. smlouvy platí, že v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. Dle článku 6.4. smlouvy platí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá, dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinni zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle článku 6.5. smlouvy platí, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvní formulář, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru a podpis na dálku, kopie OP žalované, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , dodejka – převzetí zásilky , datum, , splátkový kalendář, přihláška do pojištění, příloha 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr, , informační dokument o pojistném produktu, informace o pojištění).

6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet (prohlášení klienta pro poskytované spotřebitelské úvěry, hodnocení klienta, potvrzení plateb z transakční historie za dobu od 01.03.2022 do 14.07.2022, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru SOLUS).

7. Žalobkyně žalované vyplatila částku 60 000 Kč dne 15.07.2022 na účet č. , Anonymizováno, který žalovaná uvedla při sjednání smlouvy (doklad o vyplacení úvěru, návrh na uzavření smlouvy o úvěru). Žalovaná uhradila prvních 6 splátek, sednou splátku splatnou 15.02.2023 již neuhradila (karta klienta).

8. Dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celkové částky úvěru. Dopisem ze dne , datum, pak bylo žalované oznámeni zesplatnění úvěru a zároveň byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů v celkové výši 66 401 Kč. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní upomínka ze dne , datum, (výzvy k úhradě dlužných splátek, oznámení zesplatnění úvěru, předžalobní výzva, podací arch z , datum, ).

9. Na základě učiněných zjištění soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. V posuzované věci se soud zabýval, zda ve smlouvě ujednaná výše úroku se nepříčí dobrým mravům.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Soud při svém rozhodování použil judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle kterého „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době její sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“.

15. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 197/2019, 22 Co 61/2020 a 19 Co 102/2022 – 61.

16. Soud v daném případě úrok posuzoval také podle systému ČNB ARAD, kdy v rozhodném období úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 9,42 % ročně, ostatních úvěrů 6,78 % ročně, kontokorentu 19,92 % ročně a úročeného úvěru z kreditní karty poté 23,77 % ročně. Ujednání o úroku ve výši 47,49 % ročně uvedené sazby několikanásobně převyšuje, což je dle názoru soudu činí absolutně neplatným dle § 588 o. z.

17. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního časového územního nebo jiného obsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 102/2022 – 61 dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit, či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o. z. včas (C.H.Beck 2014 občanský zákoník I., obecná část, § 1 – 654, I. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat“. Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ustanovením § 588 o. z. ve spojení s § 576 a § 577 o. z. (argumentům á contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů, založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěru, kdy jejími klienty jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila přijetím částky 60 000 Kč. Podle tvrzení samotné žalobkyně, žalovaná žalobkyni uhradila 19 224 Kč (6x 3 204 Kč). Bezdůvodné obohacení tak činí 40 776 Kč. K vrácení celé částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 23. 04. 2023.

20. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 40 776 Kč (§ 2991 o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

21. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodů nesvědčí.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla pouze částečný úspěch. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 74 952,88 Kč, byla jí přiznána částka 40 776 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 50,4 %, neúspěšná byla v rozsahu 45,6 %. S ohledem na zásadu odečtu neúspěchu od úspěchu tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení co do 8,8 % její celkové výše.

23. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 748 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměna advokáta ve výši 16 400 Kč (4 úkony právní služby po 4 100 Kč: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání - § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „AT“)), 4 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a 21 % DPH ve výši 3 696 Kč, tj. celkem 25 044 Kč. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu 50,4 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 45,6 %, rozdíl činí 8,8 %. Celkové náklady řízení žalobkyně jsou 25 044 Kč, žalobkyni náleží jejich náhrada ve výši 2 204 Kč (25 044 Kč * 0,088). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované tuto částku zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.