9 C 247/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , o zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení o zaplacení částky 400 Kč se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 400 Kč od 06. 09. 2020 do 24. 05. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se svojí žalobou došlou zdejšímu soudu dne 3. 3. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území, a dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., je oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. Na základě pověření primátora [územní celek] č. j. KP/223 ze dne 19. 2. 2001 a Mandátní smlouvy [číslo] ze dne 10. 3. 200 ve znění jejích změn a dodatků je společnost [právnická osoba], [IČO] oprávněna v rámci výkonu mandátu rovněž odtahovat vozidla. Na základě pokynu strážníka městské policie [obec] byl dne 2. 9. 2020 zahájen odtah motorového vozidla tovární značky Saab, [registrační značka], z ulice [ulice], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo bylo odstraněno na náklad provozovatele, tedy žalované. Cena za odtažení vozidla činila částku 400 Kč, která je stanovena usnesením Rady města Brna č. R6/085 ze dne 21. 11. 2012. Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě podáním došlým zdejšímu soudu dne 8. 6. 2021 vyjádřila tak, že namítá nedostatek pasivní legitimace, když dne 6. 3. 2020 předmětné vozidlo prodala paní [jméno] [příjmení], a když odtah vozidla byl učiněn v září 2020.

3. Podáním ze dne 22. 6. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět, neboť žalovaná dne 24. 5. 2021 uhradila žalobci částku 400 Kč, a žalované zbývá zaplatit již jen zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 6. 9. 2020 do 24. 5. 2021. Žalobce má tak za to, že tímto úkonem žalovaná uznala dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Pro danou věc není podstatné, zda vozidlo bylo skutečně fakticky převedeno na třetí osobu, neboť v době provedení odtahu vozidla byla žalovaná vedena jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, a je tak k úhradě povinna. [jméno] žalovaná měla povinnost se po převodu dostavit na příslušný úřad obce s rozšířenou působností a požádat o provedení zápisu změny vlastníka vozidla.

4. Soud řízení v rozsahu částky 400 Kč podle § 96 o.s.ř. zastavil, neboť částečným zpětvzetím žaloby dle podání ze dne 22. 6. 2021 vznikl nedostatek podmínek řízení v tomto rozsahu.

5. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 12 spisu), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odstavec 4 o.s.ř.) a ve věci soud mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Dne 2. 9. 2020 bylo na pokyn strážníka Městské policie rozhodnuto o odtahu vozidla tovární značky Saab, [registrační značka], jehož provozovatelem byla v této době žalovaná, a které si převzal pan [příjmení] [příjmení], narozený dne 3. 6. 1969. Žalované bylo uloženo zaplatit částku 400 Kč za zahájený odtah vozidla (protokol o odtažení motorového vozidla [číslo] karta vozidla, usnesení chůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 14. 11. 2012). Odtah byl proveden společností [právnická osoba], [IČO], a to na základě zmocnění primátorem [územní celek] a mandátní smlouvy (pověření primátora [územní celek], č. j. KP/223, pověření č. j. [spisová značka], mandátní smlouva [číslo] dodatek [číslo] k mandátní smlouvě [číslo] dodatek č 15 k mandátní smlouvě [číslo]). Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě nákladů za odstranění vozidla ze dne 16. 10. 2020 (předžalobní výzva, doručenka).

8. Žalovaná a paní [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřely dne 6. 3. 2020 kupní smlouvu k předmětnému vozidlu, na jejímž základě vlastnické právo k vozidlu nabyla paní [jméno] [příjmení] (kupní smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne 6. 3. 2020). Na základě doložení této kupní smlouvy bylo žalované [příjmení] kanceláří pojistitelů sděleno, že úhradu příspěvku do garančního fondu nepojištěných po žalované nebudou požadovat (potvrzení o ukončení případu ze dne 18. 5. 2021). Dlužnou částku 400 Kč žalovaná uhradila dne 24. 5. 2021 (výpis z účtu).

9. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně v řízení prokázala, že ke dni provedení odtahu vozidla byla žalovaná provozovatelem vozidla, a že toto vozidlo bylo odtaženo v souladu s § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. na pokyn strážníka Městské policie. Žalovaná, jako provozovatel vozidla byla v souladu s § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., provozovatelem vozidla, neboť takto byla vedena v registru silničních vozidel. Soud se zde ztotožňuje s tvrzením žalobce, dle kterého samotný faktický převod vozidla na třetí osobu není v dané věci relevantní, neboť tímto by byl částečně popřen smysl samotného registru. K prokázání, že žalovaná skutečně nebyla vlastníkem předmětného vozidla, je by bylo nezbytné toto prokázat veřejnou listinou, neboť vlastnictví k motorovým vozidlům je předmětem státní evidence a účastníci motorového provozu, resp. vlastníci motorových vozidel mají povinnost své vlastnictví k motorovému vozidlu, a jeho případné změny, nahlásit vždy příslušnému úřadu obce s rozšířenou působnosti (§ 8 zákona č. 56/2001 Sb.). Současně žalovaná žalobci uhradila jistinu žalované částky dne 24. 5. 2021, čímž ve smyslu § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše, neboť na svůj dluh částečně plnila. Žalovaná při uhrazení části dluhu nikterak nedala najevo, že pohledávku žalobce neuznává.

10. S ohledem na výše uvedené tak soud výrokem II. uložil žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 400 Kč od 06. 09. 2020 do 24. 05. 2021 (§ 2054 odst. 2 o.z. ve spojení s § 513 o.z.).

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, kdy řízení bylo ve zbytku zastaveno z důvodu procesního zavinění na straně žalované, která svou úhradou žalované částky 24. 5. 2021, tedy po podání žaloby, částečné zastavení řízení zavinila, pročež žalobci tak náleží náhrada nákladů účelně vynaložených. Žalobcem je [územní celek], veřejnoprávní korporace, které je druhým největším městem v republice. K hájení svých zájmů je tak žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující neuhrazené náklady odtažení vozidla. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 400 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.