9 C 250/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 147 539 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 301 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 92 301 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 238 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 740 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 60,31 % p. a. z částky 104 397,47 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 042,80 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 104 397,47 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 401 112 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 752,82 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 147 539 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dohodu o konsolidaci. Úvěr 105 000 Kč byl z části použit na úhradu/započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů, ve výši 43 470 Kč byl žalovanému vyplacen na účet. Žalovaný se úvěr společně s úrokovou sazbou 60,31 % ročně zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 6 349 Kč počínaje [datum]; součástí částky 6 349 Kč byla i splátka 778 Kč za pojištění schopnosti úvěr splácet. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, úvěr byl k [datum] zesplatněn. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 6 350 Kč, dne [datum] částku 6 349 Kč. Žalobkyně domáhala zaplacení původní jistiny úvěru 104 397,47 Kč, dlužného úroku úvěru ve výši 15 689,83 Kč, smluvních pokut 998 Kč a 0,1 % denně z částky 120 087,3 Kč od [datum] kapitalizovanou v částce 24 498,36 Kč ke dni podání žaloby, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč, a smluvního úroku z prodlení ve výši 60,31 % ročně z částky 104 397,47 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 042,80 Kč, ve výši 15 % ročně z částky 104 397,47 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 401 112 Kč, a dále částky 1 556 Kč jako dlužného pojistného. Úvěr byl žalovanému poskytnut po řádném prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet; žalobkyně neměla k dispozici doklady prokazující výši výdajů žalovaného, vycházela však z informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti a úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, odročení jednání nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je vedena v seznamu regulovaným a registrovaných subjektů finančního trhu a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB (výpis z registrů ČNB).

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 105 000 Kč s tím, že celková částka úvěru, kterou měl žalovaný žalobkyni vrátit ve 60měsíčních splátkách po 6 349 Kč, činila částku 334 260 Kč. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovaným hrazeny nejpozději do 12. dne příslušného kalendářního měsíce. Současně byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 60,31 % ročně a RPSN ve výši 80,11 %. Společně se smlouvou byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr použit na úhradu dluhu žalovaného ve výši 61 530 Kč. Současně byla sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Dle čl. 6 1. Smlouvy si strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 30 dnů, sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 2. Smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 15 dnů, má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení. Dle čl. 6 3. Smlouvy platí, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy platí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru jsou klienti povinny zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 Smlouvy platí, že jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru, dohoda o konsolidaci, předsmluvní formulář, dodatek [číslo] k Návrhu smlouvy o úvěru a podpis na dálku, prohlášení klienta, kopie OP žalovaného, oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře a dodejky s datem [datum], přihláška do pojištění, z příloha [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti úvěr splácet, Informační dokument o pojistném produktu, informace o pojištění).

6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet (prohlášení klienta pro poskytované spotřebitelské úvěry, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru Solus, výpisy z účtu žalovaného o přijatých platbách mzdy od května do září 2022, kopie OP žalovaného, předsmluvní formulář, hodnocení klienta).

7. Částka ve výši 105 000 Kč byla žalovanému vyplacena bankovním převodem dne [datum], a to tak že a částka 61 530 Kč byla převedena na účet žalobkyně a částka 43 470 Kč byla převedena na účet [číslo] [bankovní účet], který žalovaný při sjednávání smlouvy o úvěru uvedl (Doklad o vyplacení úvěru, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru, Dohoda o konsolidaci). Žalovaný žalobkyni uradil dvě splátky, dne [datum] ve výši 6 350 Kč a dne [datum] ve výši 6 349 Kč. Na splátky splatné od [datum] dále žalovaný neuhradil ničeho. (Karta klienta).

8. Dopisy ze dne [datum] a dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění celkové částky úvěru. Dopisem ze dne [datum] pak bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru a zároveň byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů v celkové výši 123 041 Kč. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], v níž byla rovněž vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 87 193 Kč. Předžalobní výzva byla dána poštovní přepravě dne [datum] (výzvy k úhradě dlužných splátek, oznámení zesplatnění úvěru, předžalobní výzva).

9. Na základě shora provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Žalovanému byl dne [datum] poskytnut žalobkyní úvěr 105 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 60 splátkách po 6 349 Kč počínaje [datum]. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 60,31 % ročně, jeho celková skutečná výše byla 334 260 Kč, a RPSN bylo 80,11 % ročně. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 6 350 Kč, dne [datum] částku 6 349 Kč, celkem uhradil 12 699 Kč.

11. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

17. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Cdo 197/2019, 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61.

18. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 9,7 % ročně. Podle systému ARAD České národní banky byla soudem zjištěna nominální úroková sazba v září 2022, kdy úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 9,7 % ročně, ostatních úvěrů 6,93 % ročně, kontokorentu 20,17 % ročně a úročeného úvěru z kreditní karty 23,71 % ročně.

19. Ujednání o úroku ve výši 60,31 % ročně uvedené sazby několikanásobně převyšuje, což je dle názoru soudu činí absolutně neplatným dle § 580 a § 588 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

20. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že:„ vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o. z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o. z. ve spojení s 576 a 577 o. z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil přijetím částky 105 000 Kč. Podle tvrzení samotné žalobkyně žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 12 699 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak činí částka 92 301 Kč. K vrácení celé částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], dluh se tak stal splatným [datum].

23. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalovanému uložil žalobkyni zaplatit částku 92 301 Kč (§ 2991 o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. Pokud jde o zbývající část žalované částky spolu s příslušenstvím, soud s ohledem na shora uvedené, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žalovaný nárok žalobkyni z výše uvedených důvodů nesvědčí.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně se původně domáhala částky 147 539 Kč s příslušenstvím. Přiznána jí byla toliko částka 92 301 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 62,56 %. Neúspěšná byla co do 37,44 %. S ohledem na zásadu odečtu neúspěchu od úspěchu pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení co do 25,12 % její celkové výše.

26. Náklady žalobkyně představuje zaplacení soudní poplatek 7 377 Kč a odměna advokáta. Odměnu advokáta tvoří odměna za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání podle § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ AT“)) při výši mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 7 020 Kč (§ 7 bod 5 AT), paušální náhrada hotových výdajů 1 200 Kč (4 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), a 21 % DPH v částce 6 148,8 Kč. Celkové náklady žalobkyně jsou 42 805,80 Kč, kdy žalobkyni náleží náhrada ve výši 10 752,82 Kč (42 805,80 Kč * 0, 2512). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému tuto částku zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.