9 C 266/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená Mgr. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 19. 3. 2022 cestoval městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to anonymizováno – linkou anonymizováno a uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný neuhradil za provedenou přepravu jízdné a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni kromě jízdného ve výši 30 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval se soud nejprve otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení s čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou ve sbírce mezinárodních smluv sdělením číslo Sb. m. s., když žalovaný v době zahájení řízení pobýval na území České republiky. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 48 odst. 2 téže smlouvy, kdy rozhodným právem je právo české, neboť smlouva, na základě které žalobkyně uhrazení dlužné částky nárokuje, byla uzavřena na území České republiky.

4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 19. 3. 2022 cestoval anonymizováno – linkou anonymizováno, které provozuje žalobkyně, aniž by uhradil jízdné ve výši 30 Kč stanovené smluvními přepravními podmínkami. Žalobkyně ve svých přepravních podmínkách stanovila pro tento případ povinnost uhradit kromě jízdného také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného i přirážky k jízdnému při provedené přepravní kontrole. Žalovaný však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, a to ani následně, ač byl o zaplacení žalobkyní upomínán (zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 19. 3. 2022, smluvní přepravní podmínky anonymizováno, Tarif anonymizováno a předžalobní upomínka).

6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

7. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu s ustanovením § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.). Žalovaný porušil svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 30 Kč. V přepravním řádu vydaném žalobkyní v souladu s ustanovením § 2578 o.z. je pro případ porušení povinnosti uhradit jízdné stanovena povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ani tuto přirážku však žalovaný neuhradil. Soud mu proto uložil povinnost k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Jízdné i přirážka k jízdnému byly splatné v den provedení přepravy, kdy rovněž byla provedena přepravní kontrola. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu soud rovněž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyi úrok z prodlení dle § 1970 o.z., a to ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu advokáta za tři úkony právních služeb po 200 Kč dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.