9 C 270/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená Mgr. jméno jméno, advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 524 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 16. 2. 2021 cestoval městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to anonymizováno - linkou anonymizováno a uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný neuhradil za provedenou přepravu jízdné a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni kromě jízdného ve výši 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaný je státním občanem anonymizováno republiky. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť ke dni podání žaloby žalovaný pobýval a nadále pobývá na území České republiky, a nejedná se o věci, na které se vztahují ustanovení oddílu 3 až 7 citovaného nařízení, když mezi Českou republikou a anonymizováno republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by mezinárodní pravomoc a příslušnost soudů toho kterého státu upravovala přednostně. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české.

4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 16. 2. 2021 cestoval linkou anonymizována dvě slova, které provozuje žalobkyně, aniž by uhradil jízdné ve výši 24 Kč stanovené smluvními přepravními podmínkami. Žalobkyně ve svých přepravních podmínkách stanovila pro tento případ povinnost uhradit kromě jízdného také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného i přirážky k jízdnému při provedené přepravní kontrole. Žalovaný však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, a to ani následně, ač byl o zaplacení žalobkyní upomínán (zápis o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 16. 2. 2021, smluvní přepravní podmínky anonymizováno, Tarif anonymizováno a předžalobní upomínka).

6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

7. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu s ustanovením § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.). Žalovaný porušil svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 24 Kč. V přepravním řádu vydaném žalobkyní v souladu s ustanovením § 2578 o.z. je pro případ porušení povinnosti uhradit jízdné stanovena povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ani tuto přirážku však žalovaný neuhradil. Soud mu proto uložil povinnost k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Jízdné i přirážka k jízdnému byly splatné v den provedení přepravy, kdy rovněž byla provedena přepravní kontrola. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o.z., a to ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu advokáta za tři úkony právních služeb po 200 Kč dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu, DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.