9 C 275/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A , sídlem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B , advokátem, sídlem adresa o zaplacení částky 81 404 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 81 404 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 81 404 Kč od 6.1.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 17 169,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno žalovaného B, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6.8.2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 81 404 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že ze strany žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, žalobkyně požaduje vrácení plnění. Dne 18.12.2018 nahlásil žalovaný žalobkyni pojistnou událost č. , hodnota, k pojistné smlouvě č. , hodnota, (evidenční číslo , hodnota, ) s tím, že plášť domu žalovaného posprejoval neznámý pachatel během 2. pololetí roku 2018. Na základě této pojistné události žalobkyně dne 24.5.2019 vyplatila žalovanému pojistné plnění ve výši 81 404 Kč za odstranění těchto grafity z pláště domu. Při následném šetření žalobkyně vyšlo najevo, že k tomuto poškození fasády domu žalovaného grafity došlo ještě před uzavřením pojistné smlouvy s žalobkyní, tedy před dnem 13.5.2016, a to zejména na základě snímků z aplikace googleview, kde jsou tyto grafity vidět už na snímcích z let 2009, 2011 a 2012. Jelikož žalovaný v přihlášení pojistné události uvedl hrubě zkreslené údaje, na základě kterých mu žalobkyně vyplatila výše uvedené pojistné plnění, došlo ze strany žalovaného k uvedení žalobkyně v omyl, neboť v případě, že by při nahlášení pojistné události žalovaný uvedl pravdivé údaje, k výplatě pojistného plnění by vůbec nedošlo. Výše uvedeným jednáním došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, která teď po žalovaném požaduje vrácení tohoto plnění. Žalobkyně bezdůvodné obohacení na straně žalovaného spatřuje v tom, že žalovaný nahlásil pojistnou událost poškození fasády domu grafity žalobkyni s tím., že k poškození fasády mělo dojít během 2. pololetí roku 2018, tedy v době, kdy byl dům již pojištěn u žalobkyně. K předmětnému poškození na pojištěném domě došlo již v letech 2009, 2011 a 2012, tedy ještě dlouho předtím, než byl dům pojištěn. S ohledem na tuto skutečnost žalovaný neměl právo na výplatu pojistného plnění, neboť toto poškození nemohlo z podstaty věci být kryto pojistnou smlouvou uzavřenou ex post. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co žalovanému plnila, tedy na vrácení vyplaceného pojistného plnění ve výši 81 404 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě 7 dnů byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván předžalobní výzvou dne 15.12.2023. Žalovaný se s touto výzvou mohl seznámit nejpozději dne 29.12.2023.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor s tím, že žalovaný dne 18.12.2018 uplatnil u žalobkyně škodnou událost posprejování domu grafity, když toto oznámil dne 1.3.2019 na Policii ČR, která se tím zabývala pod č. j. , spisová značka, (dále jen policejní řízení). Žalovaný, resp. tehdejší předseda žalovaného , jméno FO, , oznámení pojistné události učinil na základě opakovaného sdělení nájemců, když v době oznámení nevěděl, kdy k pojistné události přesně došlo, ale domnívá se, že v době od 1.6.2018 do 30.11.2018. Před uzavřením pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným dne 13.5.2016, ani po nahlášení pojistné události žalobkyně neprovedla kontrolu předmětného domu a pojistné plnění vyplatila žalovanému dne 24.5.2019, když z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojistné události č. , hodnota, vyplývá, že žalobkyně celou pojistnou událost řádně prošetřila a rozhodla o výplatě pojistného. Žalobkyně přibližně od roku 2022 tvrdí, že byla uvedena v omyl, a žalovaný se bezdůvodně obohatil, a to z důvodu, že grafity byly na předmětném domě již dříve před uzavřením pojistné smlouvy, což dokládá fotografie z Google maps. Žalovaný tvrzení žalobkyně, že grafity na domě se nacházely již v roce 2009, 2011, 2012 zcela odmítá, a je přesvědčen, že se na úkor žalobkyně nijak bezdůvodně neobohatil. Z výsledku šetření Policie ČR pak vyplývá, že žalovaný nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu, když nebyl prokázán úmysl žalovaného, který skutková podstata trestného činu pojistného podvodu vyžaduje, a došlo k odložení policejního řízení, tedy nebylo prokázáno, že by se žalovaný bezdůvodně obohatil. S ohledem na shora uvedené žalovaný vznesl námitku promlčení, když v uvedeném případě objektivní promlčecí lhůta uplynula dnem 24.5.2022, tedy 3 roky poté, kdy se žalobkyně, jakožto domnělý ochuzený, o bezdůvodném obohacení dozvěděl, anebo mohl dozvědět, tedy při vynaložení péče, kterou lze po osobě v jejím postavení požadovat, by již tyto okolnosti mohla zjistit. V případě, že by žalobkyně učinila prohlídku předmětné nemovitosti při nahlášení pojistné události a při uzavírání pojistné smlouvy, případně nahlédla do databáze Google maps, tak mohla zjistit, zda grafity na uvedeném domě již dříve byly či nikoli. Sama žalobkyně pak při prošetření pojistné události, které jí trvalo téměř 5 měsíců, uzavřela, že pojistná událost nastala a pojistné plnění dne 24.5.2019 vyplatila. Žalovaný uvedl tedy, že žaloba je nedůvodná a navrhla ji zamítnout.

3. Podáním ze dne 21.10.2024 žalobkyně k námitce promlčení, kterou vznesl žalovaný, uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že se o bezdůvodném obohacení měla žalobkyně dozvědět dne 24.5.2019, tedy v den, kdy došlo k výplatě pojistného plnění, neboť pro zahájení běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo. V době vyplacení pojistného plnění však tuto vědomost žalobkyně neměla. O skutečnostech svědčících o tom, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, se dozvěděla až teprve stížností od , tituly před jménem, , jméno FO, , který žalobkyně obdržela dne 8.2.2022, tedy promlčecí lhůta začala dle mínění žalobkyně od tohoto data, nárok tak není promlčen. To, že o skutečnostech svědčících o bezdůvodném obohacení ze strany žalovaného žalobkyně nevěděla, svědčí i fakt, že ve chvíli, kdy se žalobkyně o těchto skutečnostech dozvěděla, podala na příslušné oddělení Policie ČR podnět o podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu. Pokud žalovaný argumentuje tím, že si žalobce mohl předmětná poškození na fasádě pojištěné budovy ověřit již při šetření pojistné události, to je sice pravdou, nicméně žalobkyně při nahlášení a šetření pojistných událostí primárně vychází z toho, co jí pojištěný, resp. poškozený nahlásí, a předpokládá, že pojištěný uvádí informace o nahlášené pojistné události pravdivě a úplně. Žalovaný porušil při hlášení pojistné události jednu ze základních zásad občanského zákoníku, neboť tím, že při nahlášení pojistné události uvedl nepravdivé, resp. hrubě zkreslené údaje, jednal nepoctivě, a nikdy nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání, což se však v případě žalovaného v této věci stalo. Pokud žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně o tom, že předmětné grafity se na domě nacházely již v roce 2009, 2011 a 2012, poukázal na citované usnesení Policie ČR, kde policejní orgán konstatoval, že předmětné grafity se na domě nacházely již v letech 2009, 2011 a 2012. Policejní orgán odložil věc z důvodu, že nebyl prokázán panu , jméno FO, úmysl uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje při šetření pojistné události, což neznamená, že pan , jméno FO, tyto nepravdivé či hrubě zkreslené údaje neuvedl. Lze tedy uzavřít, že policejní orgán dospěl k tomu, že při nahlášení a likvidaci pojistné události byly uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nicméně se nepodařilo prokázat, že pan , jméno FO, tyto údaje uvedl úmyslně, tedy nenaplnil skutkovou podstatu úmyslného trestného činu, což však, jak uvádí žalovaný, ještě neznamená, že se pan , jméno FO, , potažmo žalovaný, bezdůvodně neobohatil. Neboť bezdůvodné obohacení dle občanského zákoníku nepožaduje, na rozdíl od trestného činu pojistného podvodu, úmyslné jednání obohaceného. Žalobkyně má za to, že žalobou uplatněný nárok není promlčen, a považuje žalobu za oprávněnou a nadále na ní trvá v plném rozsahu. Žalovaný je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, je společenství vlastníků jednotek s účelem správa, provoz a opravy společných částí domu.

4. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne , právnická osoba, .2016 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , v rámci níž se účastníci dohodli na rozšíření rozsahu pojištění na předmět malby, nástřiky nebo polepení. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky (VPP), zvláštní pojistné podmínky (ZPP) a dodatkové pojistné podmínky (DPP). Pojištění bylo sjednáno pro pojištění majetku, a to soubor vlastních budov a ostatních staveb na adrese , adresa, . Pojištění bylo sjednáno mimo jiné pro pojištění odpovědnosti za újmu, pojištění bylo uzavřeno na pojistnou dobu od 15.2.2016 do 14.2.2019, dle doložky DODC 102-malby, nástřiky nebo polepení – rozšíření rozsahu pojištění (1401), bylo sjednáno, že pojištění se vztahuje i na škody způsobené malbami, nástřiky (např. spreji a barvami), nebo polepením vnějších částí pojištěných ostatních staveb (pojistná smlouva č. , hodnota, , dodatkové pojistné podmínky pro pojištění hospodářských rizik P 520/14, výpisy z obchodního rejstříku žalobkyně a žalovaného).

5. Dne 1.12.2018 žalovaný oznámil pojistnou událost č. , hodnota, k pojistné smlouvě ev. č. , hodnota, s tím, že neznámý pachatel (NP) posprejoval fasádu. Ze zápisu o poškození movitých a nemovitých věcí vyplývá, že žalovaný oznámil 1.12.2018 škodu, kdy neznámým pachatelem došlo k posprejování fasády bytového domu s tím, že grafity se nachází především na 3 ze 4 stěn bytového domu, jejich hustota na ploše je velká, a proto je možné vyčištění fasády v celé ploše 3 stěn, bude doložena faktura za vyčištění. Byla také hlášena jiná pojistná událost , spisová značka, , kdy došlo neznámým vandalem k poškození skleněné výplně u vchodu, kdy je požadována výměna zasklení domu (oznámení škodní události majetku č. hlášenky , spisová značka, , zápis o poškození movitých a nemovitých věcí č. PU , spisová značka, ).

6. Dopisem ze dne 17.4.2019 žalovaný písemně sdělil, že potvrzují uplatnění škody na domě, , adresa, pouze u žalobkyně. Pojistná událost je vedena pod č. , hodnota, .

7. Dopisem ze dne 9.5.2019 žalovaný žalobkyni uvedl k její žádosti o doložení přesnějšího zjištění data vzniku poškození grafity na fasádě domu, že přesné datum, kdy nějaký vandal posprejoval dům, a to hlavně v nočních hodinách, nejsou schopni přesně určit. U tohoto vandalství, které vzniklo na jejich majetku, nikdo z nájemníků nikoho neviděl. Žalovaný policii uvedl rozmezí cca 6 měsíců, tento odhad byl určen pro potřeby vyšetřování.

8. Dopisem ze dne 24.5.2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že ukončili šetření pojistné události č. , hodnota, , pojistné bylo, na základě šetření pojistitele, stanoveno po odečtení dohodnuté spoluúčasti ve výši 9 044,80 Kč od celkové částky pojistného plnění, na 81 404 Kč včetně DPH. Výpočet pojistného plnění byl proveden dle doložení faktury za opravu.

9. Z faktury č. , hodnota, ze dne 16.4.2019 vyplývá, že společnosti , právnická osoba, provedla odstranění grafity a za tyto služby vyúčtovala celkem částku 95 167 Kč. Společnost , právnická osoba, dopisem ze dne 27.3.2019 učinila nabídku na odstranění grafity v ceně ve výši 78 650 Kč bez DPH.

10. Dopisem ze dne 7.3.2022 žalobkyně sdělila , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila, že na základě jeho podání škodnou událost ze dne 1.12.2018 přešetřili a dospěli k závěru, že byli uvedeni v omyl, a to v uváděném datu vzniku škodné události. K poškození fasády došlo před sjednáním pojistné smlouvy, jejíž platnost byla od 13.5.2016 do 14.2.2019.

11. Dopisem ze dne 11.4.2022 žalobkyně, resp. , Anonymizováno, pojištění, sdělila žalovanému k pojistné události ze dne 1.12.2018 dle pojistné smlouvy , Anonymizováno, , že dne 24.5.2019 bylo poukázáno pojistné plnění ve výši 81 404 Kč, vyplacená částka zahrnovala náhradu za čištění poškozené fasády vandalem. Na základě přešetření vzniklé události došli k závěru, že byli uvedeni v omyl, a žalovaného vyzvali k vrácení pojistného plnění v částce 81 404 Kč nejpozději do 27.4.2022.

12. Dopisem ze dne 17.5.2023 žalobkyně, úsek právní – odbor regresů, vyzvala žalovaného k regresní náhradě ve výši 81 404 Kč, nejpozději do 17.6.2023.

13. Dopisem ze dne 15.12.2023 byl žalovaný žalobkyně, prostřednictvím jejího právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě částky 81 404 Kč (předžalobní výzva k plnění ze dne 15.12.2023, plná moc, dodejka).

14. Dále soud provedl dokazování fotografiemi, celkem , hodnota, kusů, na nichž je zobrazen dům posprejovaný grafity.

15. Částka 81 404 Kč byla vyplacena dne 24.5.2019 (poukaz pro PU č. , hodnota, ).Anonymizovaný odstavec17. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne , právnická osoba, .2016 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , pojištění dle pojistné smlouvy trvalo od 13.5.2016 do 14.2.2019. Žalovaný dne 1.12.2018 oznámil pojistnou událost s tím, že došlo k posprejování fasády bytového domu. Žalobkyně věc prošetřovala, včetně toho, kdy došlo ke vzniku škody, jak vyplývá z dopisu ze dne 9.5.2019. Skutečnost, že žalobkyně prošetřovala okolnosti pojistné události vyplývá i z jejího dopisu ze dne 24.5.2019, kdy sdělila že bylo ukončeno šetření pojistné události a oznámila výši vyplaceného pojistného. Následně na základě oznámení nahlédla do aplikace googleview, kde zjistila, že fasáda bytového domu byla poškozená již před uzavřením pojistné smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení pojistného plnění.

18. Soud se s ohledem na vznesenou námitku promlčení nejprve zabýval, zda žalobkyně uplatnila svůj nárok včas.

19. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

21. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se pak promlčuje v kombinované promlčecí lhůtě, když subjektivní a objektivní promlčecí lhůta jsou na sobě nezávislé. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí uplynutím té promlčecí lhůty, jejíž běh skončí dříve. Proběhne-li tedy marně subjektivní promlčecí lhůta, není významné, že objektivní promlčecí lhůta dosud neskončila a naopak (srov. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).

22. Subjektivní promlčecí lhůta začíná svůj běh už v okamžiku, kdy se ochuzený o vzniku bezdůvodného obohacení či osobě obohaceného sice ještě fakticky neví, ale při vynaložení péče, kterou lze po osobě v jeho postavení požadovat podle § 4 odst. 4 nebo § 5 odst. 1 by již tyto okolnosti mohl zjistit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ).

23. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

25. Objektivní promlčecí lhůta představuje lhůtu, ve které je třeba pohledávku z bezdůvodného obohacení uplatnit bez ohledu na to, zda a případně kdy se ochuzený o vzniku bezdůvodného obohacení dozví. Tato lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení, v projednávané věci tedy od 24.5.2019 (vyplacení částky 81 404 Kč žalovanému) a její délka je 10 let (§ 638 odst. 1 o. z.). Objektivní promlčecí lhůta by tedy uplynula až dne 24.5.2029.

26. Subjektivní promlčecí lhůtu lze definovat jako lhůtu, která počíná běžet od okamžiku, kdy se ochuzený dozví, nebo mohl dozvědět, že na jeho úkor k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na jeho úkor obohatil (přičemž osoba obohaceného musí být ochuzenému známa alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti), a ve které musí ochuzený své právo z bezdůvodného obohacení uplatnit u soudu. Znalost žalobkyně ohledně těchto dvou skutkových okolností nastala dne 24.5.2019 v okamžiku vyplacení částky 81 404 Kč žalovanému. Soud má totiž za to, že pokud by žalobkyně v době prošetřování předmětné pojistné události vynaložila dostatečnou péči při prošetřování pojistné události, kterou lze po ní v jejím postavení požadovat, tedy pokud by již tehdy nahlédla do databáze Google maps, tak mohla zjistit, zda grafity na fasádě bytového domu již dříve byly či nikoli. Žalobkyně by tak získala vědomost o všech rozhodných okolnostech uplatněné pojistné události, resp. žalobkyně se tak o rozhodných okolnostech žalovaným uplatněné pojistné události objektivně měla a mohla dozvědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ). Sama žalobkyně při prošetření pojistné události, které trvalo téměř 5 měsíců, uzavřela, že pojistná událost nastala, a pojistné plnění dne 24.5.2019 vyplatila. Vyplacením pojistného plnění ve výši 81 404 Kč dne 24.5.2019 nastal okamžik znalosti o okolnostech pro počátek běhu promlčecí lhůty, tedy subjektivní promlčecí lhůta začala běžet dne 24.5.2019 a uplynula dne 24. 5. 2022, tedy před podáním žaloby, neboť žalobkyně své právo u soudu uplatnila dne 6.8.2024. Z uvedeného tedy plyne, že žalobkyně podala žalobu po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty a že došlo k promlčení práva na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 81 404 Kč. Soud proto žalobu zamítl.

27. Soud nehodnotil listiny předložené žalobkyní, a to cenovou nabídku společnosti , právnická osoba, ze dne 31.8.2020 a dodatkem č. , hodnota, k pojistné smlouvě č. , hodnota, včetně příloh 1 a 2, sama žalobkyně uvedla, že se jedná o omylem předložené listiny.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to odměna advokáta ve výši 13 140 Kč (3 úkony právní služby po 4 380 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k odporu, účast na jednání dne 22.1.2025 dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), hotové výdaje ve výši 1 050 Kč (za 3 režijní paušál: 2x po 300 Kč a 1x po 450 dle § 14 odst. 1, 4 vyhlášky ve znění do 31.12.2024, resp. ve znění účinném od 1.1.2025) a 21 % DPH ve výši 2 979,90 Kč, celkem 17 169,90 Kč. Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř., ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.