9 C 330/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 282 816 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 282 816 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou 29. 11. 2022 ve znění podání ze dne 6. 3. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 282 816 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným dne 21. 7. 2017 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 600 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet 96 měsíčními splátkami po 7 856 Kč počínaje dnem 25. 8. 2017. Zápůjční úroková sazba činila 5,9 % ročně, půjčka byla poskytnuta po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na půjčku uhradil pouze 99 904,56 Kč. K námitce žalovaného promlčení nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně však před zesplatněním úvěru žalovaného nevyzvala k uhrazení dlužných splátek ve lhůtě alespoň 30 dnů, a proto nemohl být úvěr zesplatněn ke dni 22. 3. 2019, kdy zesplatnění úvěru bylo nicotným právním jednáním. Jednotlivé dílčí splátky se tak promlčovaly v tříleté promlčecí lhůtě počínaje dnem jejich sjednané splatnosti. Promlčeny byly splátky splatné před 29. 11. 2019. Za dobu od 29. 11. 2019 do dne podání žaloby se staly splatnými splátky 29 až 64, v celkové výši 282 816 Kč. Částka 27 165,65 Kč, která byla vyplacena na úvěrový účet právní předchůdkyně, nemohla sloužit k započtení, neboť tato byla uhrazena až po postoupení pohledávky na žalobkyni, nemohla tak být zaúčtována ve prospěch žalobkyně. Žalovaný měl po postoupení pohledávek u právní předchůdkyně aktivovaný běžný účet [číslo] na který 14 měsíců po postoupení pohledávky na žalobkyni přišla 18. 3. 2021 platba ve výši 27 165,65 Kč. Na uvedeném účtu byla z důvodu exekuce blokace, přičemž část těchto prostředků byla deponována ve prospěch exekuce, a část zůstala na uvedeném účtu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal promlčení pohledávky, když k zesplatnění půjčky došlo 22. 3. 2019, nejpozději 22. 4. 2019. Promlčecí lhůta tak uplynula dnem 23. 3. 2022, eventuálně dnem 23. 4. 2022; promlčení se týkalo také smluvní pokuty, avšak jen za dobu od 23. 3. 2019 do 28. 11. 2019. Vůči zbývající části smluvní pokuty žalovaný požadoval její moderaci na částku 30 000 Kč, když to byla právní předchůdkyně a žalobkyně, které zavinili promlčení velké části pohledávky svojí pasivitou. Žalovaný dále argumentoval, že žalobkyně postupovala v rozporu s principem poctivosti v právním styku, a že žalobkyně není ekonomicky závislá na vymožení pohledávky. Na pohledávku žalobkyně bylo částečně plněno i po zesplatnění, když část na žalovaném vymáhané pohledávky v jiném sporu ve výši 27 165,65 Kč byla soudním exekutorem vyplacena na úvěrový účet právní předchůdkyně, o čemž žalobkyně musela vědět. Svůj nárok žalovaný uznal co do částky 2 835 Kč.

3. Žalobkyně se původní žalobou ze dne 29. 11. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 066 131,82 Kč s příslušenstvím. s odůvodněním, že žalovaný své závazky ze smlouvy o půjčce [číslo] neplnil řádně a včas a úvěr byl původní věřitelkou zesplatněn. Podáním došlým soudu dne 6. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, kdy výslovně uvedla, že se domáhá pouze úhrady částky 282 816 Kč, a to z titulu neuhrazených nepromlčených splátek úvěru, konkrétně 29. – 64. splátek úvěru, neboť úvěr nebyl platně zesplatněn. Usnesením ze dne 8. 3. 2023 č. j. 9 C 330/2022 - 28 soud řízení částečně zastavil (§ 96 o.s.ř.) a dále připustil změnu žaloby (§ 95 o.s.ř.).

4. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na refinancování soud zjistil, že právní předchůdkyně se dne 21. 7. 2017 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč, který měl uhradit v 96 měsíčních splátkách po 7 856 Kč. Úroková sazba úvěru byla 5,9 % ročně. Úvěr měl být vyplacen na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet]. Splátky byly splatné v den, jehož číselné označení se shodovalo s datem připsání prostředků na běžný účet žalovaného; pokud k jejich připsání došlo 26. až 31. den v měsíci, byly splátky splatné 25. den v měsíci. Pro případ porušení smlouvy či všeobecných podmínek byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecných obchodních podmínek (dále„ VOP“), produktových obchodních podmínek (dále„ POP) a sazebník. Podle VOP promlčecí doba pro nároky ze smlouvy či všeobecných podmínek byla ujednána účastníky v délce 3 let od počátku běhu promlčecí doby. Podle POP jednotlivé splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného. Pro případ prodlení s úhradou déle než 30 dní byla právní předchůdkyně povinna vyzvat žalovaného k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 30 dní, a pro případ neuhrazení dluhu v této lhůtě byla oprávněna pohledávky prohlásit za okamžitě splatné.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením prověřila schopnost žalovaného hradit poskytnutý úvěr, dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta právní předchůdkyně prošetřila výši příjmů žalovaného, vycházela z jím tvrzených údajů a z jejich nezávislého hodnocení. U žalovaného nebyly zjištěny negativní skutečnosti ohledně úvěrové minulosti, nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, nebyl nalezen v databázi MV, v registrech BRKI/NRKI byl bez negativního záznamu pouze s pozitivní úvěrovou historií. (Též listiny„ identifikace žádosti“, kreditní report, výpis prověření údajů žalovaného v registru SOLUS).

6. Z výpisu z účtu žalovaného za rok 2017, 2018 a 2019 soud zjistil, že dne 25. 7. 2017 byla na účet žalovaného přispána celkem částka 600 000 Kč. Žalovaný splatil zcela půjčku splatnou v srpnu 2017, v září 2017, v říjnu 2017, v listopadu 2017, v prosinci 2017, v lednu 2018, v únoru 2018. V březnu 2018 splatil pouze částku 454 Kč, částku 5 341,36 Kč, částku 2 514,64 Kč, částku 0,97 Kč, v dubnu 2018 splatil částku 454 Kč, a jednu splátku v plné výši; v květnu 2018 splatil částku 454 Kč, a jednu splátku v plné výši, v červnu 2018 splatil částku 390,56 Kč. V červenci, srpnu a září 2018 nesplatil ničeho. V říjnu žalovaný 2018 splatil celkem částku 20 000 Kč. V listopadu a prosinci 2018 nesplatil ničeho. V lednu 2019 splatil 454 Kč, v únoru 2019 částku 500 Kč. V březnu, dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu, září, říjnu, listopadu a prosinci 2019 nesplatil ničeho.

7. Z dopisu ze dne 22. 3. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu 557 205,34 Kč, z toho 536 872,84 Kč na jistině, 18 284,68 Kč na úroku úvěru, 1 049,82 Kč na úroku z prodlení, 998 Kč na ostatních poplatcích. Žalovaného vyzvala k okamžitému splacení z důvodu dlouhodobého nesplácení jeho finančních závazků. Z podacího archu ze dne 22. 3. 2019 soud zjistil, že dopis byl adresován žalovanému a podán na poště dne 22. 3. 2019.

8. Z dopisu ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni z důvodu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s účinností k 23. 1. 2020.

9. Z dopisu ze dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že zástupce žalovaného vyzval k úhradě jistiny 534 872,84 Kč, úhradě dlužného obchodního úroku k datu zesplatnění ve výši 18 284,68 Kč, úhradě úroku z úvěru po zesplatnění ve výši 105 134,02 Kč za dobu od zesplatnění do 21. 7. 2022 úhradě smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč, zákonného úroku z prodlení, včetně úroků z prodlení z jistiny ode dne zesplatnění do 21. 7. 2022 ve výši 173 738,42 Kč, úroků z prodlení z dlužného obchodního úroku od 23. 3. 2019 do 21. 7. 2022 ve výši 5 939,26 Kč, neuhrazeného poplatku 499 Kč, a dále obchodního úroku z dlužné jistiny od 21. 7. 2022 do zaplacení, a úroků z prodlení z dlužné jistiny, dlužné části obchodního úroku, z úroků z úvěru po zesplatnění, ze smluvní pokuty, a z neuhrazeného poplatku. Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla adresována žalovanému a podána na poště dne 21. 7. 2022.

10. Z dopisu Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil, že částka 27 165,65 Kč byl přeplatek exekučního řízení vedeného se žalovaným, který byl chybně vrácen na běžný účet žalovaného u právní předchůdkyně, na místo účtu žalovaného u [právnická osoba] O tom, že přeplatek měl být vrácen na účet [právnická osoba], byl žalovaný informován dopisem exekutora ze dne 17. 3. 2021.

11. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne 28.2.2023 soud zjistil, že pohledávky byly postoupené dne 23. 1. 2020, po postoupení měl klient k užívání svůj běžný účet [číslo] na tento účet přišla platba dne 18. 3. 2021 ve výši 27 165,65 Kč, na tom účtu byla a stále je blokace z důvodu exekuce, část peněz tedy stále leží na účtu a část byla deponována ve prospěch exekuce. Tato platba přišla o 14 měsíců po prodeji pohledávek a nebyla doúčtována ve prospěch pohledávek, kterých je již vlastníkem nový věřitel. Klient měl a má informace o svém běžném účtu v internetovém bankovnictví, plus ve výpisech z běžného účtu.

12. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když učinil tento závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 600 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po 7 856 Kč. Splátky byly splatné 25. dni každého měsíce, počínaje 25. 8. 2017. Dopisem ze dne 22. 3. 2019 právní předchůdkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru 14. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, což vyplývá jednak z dopisu právní předchůdkyně ze dne 30. 1. 2020, kterým oznámila žalovanému postoupení své pohledávky za žalovaným a též ze sdělení [anonymizováno] (právní nástupce právní předchůdkyně) ze dne 28.2.2023.

15. Po právní stránce soud vycházel z § 609, § 610 odst. 1, § 623, § 629 odst. 1, § 630 odst. 1 § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), z § 2 odst. 1, § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

16. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2 odst. 1 z.s.ú., § 2395 o.z.). Žalovaný byl povinen hradit počínaje dnem 25. 8. 2017 splátky ve výši 7 856 Kč. Žalovaný však tyto nesplácel, kdy od března 2019 neuhradil ničeho.

17. Byť právní předchůdkyně zaslala žalovanému výzvu k okamžitému uhrazení celého úvěru, nemohlo k „ zesplatnění“ úvěru platně dojít. V souladu se smlouvou a i § 124 z.s.ú. byla povinna před zesplatněním úvěru vyzvat žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě 30 dnů, a teprve poté mohla úvěr zesplatnit. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro zesplatnění, nebyla podána výzva k zaplacení před zesplatněním podle § 124 z.s.ú., nenastupují zákonem předvídané následky, a tedy nedošlo k zesplatnění celého úvěru. K zesplatnění dopisem ze dne 22. 3. 2019 tedy platně nedošlo.

18. Žalovaný namítal promlčení nároku. Žaloba v dané věci byla podána dne 29. 11. 2022. Splátky splatné do 29. 11. 2019 byly, s přihlédnutím k žalovanému vznesené námitce promlčení (§ 609, § 610 odst. 1 o.z.), promlčeny, když si strany ujednaly 3letou promlčecí lhůtu (ve smlouvě nesprávně„ doba“; § 629 odst. 1, § 630 odst. 1 o.z.); počátek promlčecí lhůty započal běžet dnem dospělosti každé jednotlivé splátky (§ 623 o.z.). Do 29. 11. 2019 bylo splatných celkem 28 splátek; tyto splátky jsou promlčené.

19. Za dobu do 29. 11. 2022, kdy byla podána žaloba, bylo splatných celkem 36 splátek (od splátky splatné 25. 12. 2019 včetně do splátky splatné 25. 11. 2022 – tj. 1 splátka splatná v roce 2019, 12 splátek splatných v roce 2020, 12 splátek splatných v roce 2021 a 11 splátek splatných v roce 2022). Žalovaný byl i proto nadále povinen hradit jednotlivé splátky úvěru ve výši 7 856 Kč Tyto splátky žalovaný neuhradil.

20. Žalovaný vznesl námitku promlčení opět při jednání dne 31. 5. 2023 po částečném zastavení řízení. Jak je uvedeno výše splátky úvěru splatné po dni 29. 11. 2022, nejsou promlčené, žalobkyně uplatnila nárok na jejich zaplacení včas (§ 629 odst. 1, § 630 odst. 1 o.z.).

21. K námitce započtení vznesené žalovaným soud nepřihlížel, neboť částka 27 165,65 Kč byla vyplacena na účet právní předchůdkyně žalobkyně nejméně 13 měsíců poté, co byl žalovaný povinen plnit žalobkyni, nikoli právní předchůdkyni. Pohledávka žalovaného tak není způsobilá k započtení, neboť se nejedná o pohledávku vzájemnou (§ 1982 odst. 1 o.z.); žalovaný měl totiž pohledávku za právní předchůdkyní, nikoli žalobkyní, přičemž o postoupení pohledávky v té době byl již srozuměn; námitku započtení žalovaný nemohl uplatnit ke dni postoupení pohledávky, a tato námitka nebyla tak žalovanému zachována (§ 1884 odst. 1 o.z.).

22. Pokud žalobkyně namítala, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, nelze mít za to, že by žalovaný práva vznést námitku promlčení zneužil. Právní předchůdkyně žalovaného k úhradě vyzvala dopisem ze dne 22. 3. 2019, poté jej až dopisem 30. 1. 2020 informovala o tom, že dluh byl postoupen na žalobkyni. Zástupce žalobkyně až po více než 18 měsících vyzval žalovaného k úhradě dluhu (dopis ze dne 21. 7. 2022). K promlčení nároku tak přispěla i určitá míra pasivity právní předchůdkyně a žalobkyně samotné. Při posouzení rozporu uplatněné námitky promlčení s dobrými mravy je nutné vycházet i z okolnosti, za nichž byla námitka uplatněn (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2648/2003). Žalovaný tuto námitku vznesl při svém prvním úkonu ve věci. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Postup žalobkyně současně nelze shledat postupem odporujícím zásadě poctivosti v právním styku, neboť není vinou žalobkyně, že právní předchůdkyně nezaslala žalovanému výzvu ve smyslu § 124 z.s.ú. Namítaná ekonomická nezávislost žalobkyně na vymáhané pohledávce není rozhodná.

23. Stran námitek žalovaného ohledně smluvní pokuty a návrhu na její moderaci soud konstatuje, že tyto jsou bezpředmětné, neboť po připuštění změny žaloby (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 3. 2023, č. j. 9 C 330/2022 – 28) smluvní pokuta již nebyla žalobkyní požadovaným nárokem.

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud proto žalobě vyhověl, a uložil žalovanému zaplatit částku 282 816 Kč, jakožto neuhrazených splátek úvěru splatných v době od 29. 11. 2019 do 29. 11. 2022 (§ 2395, § 1931 o.z.).

25. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 o.z.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Řízení bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 3. 2023, č. j. 9 C 330/2022 – 28, výrokem I. částečně zastaveno co do částky 783 315,82 Kč, včetně příslušenství. Zastavení řízení v tomto rozsahu zavinila (procesně) žalobkyně a co do částky 282 816 Kč byla žalobkyně úspěšná, proto by byla povinna k úhradě nákladů řízení. Žalovanému náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.