9 C 34/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně a žalovaného o zrušení společného jmění manželů

I. Společné jmění manželů žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené 07. 08. 1965 a žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeného 14. 02. 1972, se zrušuje s účinností ke dni nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 1. 2021 domáhala zrušení společného jmění manželů. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 17. 1. 2003 manželství. Manželé nemají ve společném jmění vyjma běžného vybavení domácnosti na adrese trvalého bydliště. Žalobkyně pracuje jako OSVČ v oblasti turistický průvodce a činnosti cestovní agentury. Od počátku roku 2020 měla žalobkyně malé příjmy, od začátku května roku 2020 žádné příjmy, avšak má pracovní závazky, které musí dodržet. Žalobkyně je výhradní majitelkou společnosti [právnická osoba], [IČO], která je momentálně v obrovské ztrátě, kdy tyto mohou být s ohledem na pandemii výrazně vyšší. Peníze na účtu společnosti jsou zálohy klientů, které jsou v případě nerealizování zájezdu vráceny. Ztrátu činí zaplacené zálohy na letenkách a ubytování, které nebyly doposud vráceny na účet. Společnost byla založena díky vnosu rodičů žalobkyně v částce 200 000 Kč. Sídlo společnosti je v domě obou rodičů žalobkyně s jejich souhlasem. Trvání společného jmění je vysokým rizikem pro rodinu. Žalovaný odmítá dohodu o zrušení společného jmění bez udání důvodu uzavřít, proto žalobkyně požaduje zrušení společného jmění manželů za trvání manželství z důvodu podnikání žalobkyně.

2. Podáním ze dne 21. 3. 2021 žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaný pro žalobkyni pracoval již od roku 2004 před založením společnosti žalobkyně a to až do současnosti. Není pravdou, že by společnost byla založena z prostředků daru rodičů žalobkyně. Žalovaný se na chodu společnosti podílel rovným dílem. Za trvání manželství žalobkyně díky chodu společnosti nabývala značný majetek, na němž se žalovaný podílel svou spoluprací rovným dílem. Žalovanému tak náleží ideální podíl celého jmění, kterého za trvání manželství nabyla žalobkyně, a to na veškerém jejím majetku. Během trvání společného jmění manželů došlo ze společných prostředků k celkové rekonstrukci společného bydlení, a tím i k zásadnímu navýšení tržní hodnoty nemovitosti. Ze strany žalobkyně došlo v poslední době ke koupi několika dalších nemovitostí, které byly uhrazeny ze společných prostředků, a tyto je nutné zahrnout do společného jmění manželů rovněž.

3. Podáním ze dne 19. 4. 2021 žalobkyně uvedla, že žalobkyně a žalovaný ve společném jmění mají pouze vybavení domácnosti movitými věcmi, po uzavření manželství pokračovali i ve své dosavadní výdělečné činnosti, když žalovaný pracoval na své IČO od roku 2006. Po celou dobu manželství vedli účastníci své příjmy samostatně a hospodařili odděleně. Nejméně od roku 2012 se žalovaný nepodílel na nákladech domácnosti. Celková rekonstrukce domu proběhla v době, kdy účastníci nebyly manželé, a byla financována rodiči žalobkyně. Žalovaný do roku 2012 pracoval jako OSVČ ve stejném oboru jako žalobkyně, po roce 2018 žalovaný pracoval pro společnost na základě příkazních smluv a později na dohodu za sjednaných podmínek. Žalovaný měl k dispozici dva účty, a na základě pověření prováděl konkrétní práce pro společnosti, avšak nikdy se nestal podílníkem, jediným vlastníkem společnosti je žalobkyně.

4. Žalobkyně tímto podáním ze dne 19. 4. 2021 rozšířila žalobu o návrh na vypořádání společného jmění manželů po jejich zrušení, který soud usnesením ze dne 21. 4. 2021, č. j. 9 C 34/2021 – 20, vyloučil k samostatnému projednání.

5. Soud nařídil jednání na den 26. 5. 2021. Dne 24. 5. 2021 doručil žalovaný soudu omluvu a žádost o odročení jednání s tím, že se dostal do styku s COVID – 19 pozitivní osobou, a musí dodržovat karanténu. Soud jednání odročil na den 2. 7. 2021, kdy vyzval žalovaného, aby doložil doklad o důvodnosti jeho žádosti, a současně žalovaného upozornil na to, že pokud opětovně krátce před jednáním a bez dokladu o důvodnosti požádá o odročení jednání, jednání již nebude odročeno. Dne 1. 7. 2021 žalovaný zaslal soudu přípis s tím, že byl v kontaktu s COVID – 19 pozitivní osobou, sdělil kontakt na osobu, která měla dosvědčit tento kontakt, a ještě týž den zaslal zprávu MUDr. [příjmení], dle kterého se žalovaný ze zdravotních důvodů nemůže zúčastnit soudu ani zkoušek v autoškole. Soud dne 2. 7. 2021 kontaktoval MUDr. [příjmení], která uvedla, že žalovanému vystavila dne 1. 7. 2021 omluvu, neboť žalovaný předložil zprávu FN [ulice], oddělení urologie z předchozího dne, kde byl vyšetřen. V ordinaci lékařky byl žalovaný poprvé a jedná se o jeho první záznam, o onemocnění COVID – 19 se žalovaný nezmínil. S ohledem na to, že žalovaný sice předložil doklad o tom, že se nemůže účastnit nařízeného jednání, avšak nepožádal o jeho odročení, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 1. 2003 před Úřadem městské části [obec a číslo] (oddací list ze dne 17. 3. 2003). Žalobkyně je podnikatelkou podnikající na základě živnostenského listu s předmětem podnikání průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, s datem vzniku živnostenského oprávnění k 26. 6. 1995, na dobu neurčitou. Žalobkyně dále podniká jako fyzická osoba – podnikatelka s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, průvodcovská činnost, realitní kancelář, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb, průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu (živnostenský list vydaný dne 15. 10. 2002, údaje z živnostenského rejstříku [IČO]). Žalobkyně a paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], uzavřely dne 18. 8. 2008 darovací smlouvu, na jejímž základě byla žalobkyni darována částka 200 000 Kč za účelem založené [právnická osoba] s.r.o. (darovací smlouva ze dne 18. 8. 2008). Dne 18. 8. 2008 byl žalobkyni udělen souhlas vlastního nemovitosti s umístněním sídla [právnická osoba] s.r.o. do nemovitosti – domu na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného] (souhlas vlastníka nemovité věci s umístěním sídla ze dne 18. 8. 2008). [právnická osoba] vznikla dne 20. 8. 2008, a jejím jediným jednatelem a společníkem je žalobkyně (výpis a úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti). Za rok 2019, s rozvahovým dnem 31. 12. 2019, měla společnost výnosy z cestovního ruchu v částce 15 337 000 Kč, a náklady ve výši 13 183 000 Kč (příloha roční účetní závěrky 2019 ze dne 10. 4. 2020). Za rok 2020 měla společnost výnosy z cestovního ruchu v částce 587 000 Kč a náklady ve výši 498 000 Kč, jednoho zaměstnance, uplatnila daňovou ztrátu za zdaňovací období 2018 a 2019 a společnosti byla půjčena bezúročně částka 996 000 Kč (příloha roční účetní závěrky 2020). [ulice] výsledek hospodaření společnosti byl - 1 055 000 Kč, provozní výsledek hospodaření za účetní období byl v částce – 884 000 Kč a čistý obraz za účetní období byl v částce 1 247 000 Kč (výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2020). Společnost měla k 31. 12. 2020 brutto aktiva 5 742 000 Kč, z čehož 4 041 000 Kč představovala aktiva oběžná. Pasiva společnosti byly v částce 4 046 000 Kč, s vlastním kapitálem v částce 270 000 Kč, kdy zbytek představovaly pouze závazky společnosti v částce 3 772 000 Kč (rozvaha ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2020). Žalovaný podniká jako fyzická osoba – podnikatel s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, provozování cestovní agentury (údaje z živnostenského rejstříku [IČO]).

7. Podle ust. § 724 je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah (odst. 1). Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby (odst. 2).

8. Ke zrušení společného jmění manželů může soud dle § 724 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), přistoupit pouze na návrh a jsou-li ke zrušení dány závažné důvody. Za závažný důvod může soud shledat také to, že jeden z manželů začal podnikat, nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Zrušení společného jmění manželů z výše uvedeného důvodu je však na úvaze soudu, tedy ke zrušení společného jmění z výše uvedeného důvodu soudem je nezbytné, aby bylo prokázáno, že podnikání žalobkyně lze považovat za závažný důvod ke zrušení společného jmění.

9. V řízení bylo prokázáno, že v daném případě jsou dány důvody pro zrušení společného jmění manželů za trvání manželství. Z podání účastníků vyplývá, že účastníci mají ve společném jmění manželů minimálně základní vybavení domácnosti. Oba účastníci podnikají na základě živnostenských oprávnění. Dále žalobkyně je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] s.r.o., přičemž z provedeného dokazování účetními závěrkami za roky 2019 a 2020 vyplynulo, že společnost je prokazatelně ve ztrátě. Současně nelze opomenout ani objektivní skutečnost, že podnikání v oblasti turismu se nachází z důvodu pandemie v krizi, a není jisté, kdy a zda tato krize skončí. Dle názoru soudu jsou tak zde veškeré důvody pro to, aby společné jmění manželů bylo zrušeno (§ 724 odst. 2 o.z.). Soud proto návrhu žalobkyně zcela vyhověl.

10. K námitkám žalovaného, který vyjadřoval nesouhlas se zrušením společného jmění manželů a navrhoval rozsáhlé dokazování výpisy bankovních účtů žalobkyně a žalovaného za celou dobu společného jmění manželů, výpisy bankovních účtu společnosti, účetní dokumentací a účetními uzávěrkami společnosti, znaleckým posudkem na zvýšení hodnoty nemovitosti na adrese trvalého pobytu, výpisy z katastru nemovitostí dalších vlastněných nemovitostí žalobkyní a seznamem vybavení společné domácnosti manželů. Soud tyto důkazy neprováděl, neboť neshledal důvodnost žalovaným navržených důkazních prostředků v řízení o zrušení společného jmění manželů z důvodu podnikání jednoho manžela. Pro posouzení, zda zrušit společné jmění manželů z důvodu podnikání jednoho manžela k návrhu některého z nich, bylo nezbytné prokázat toliko, že existuje společné jmění manželů, a jsou dány důvody, pro které je podnikání jednoho z manželů možné považovat za tak závažné, že je nezbytné společné jmění manželů zrušit. V daném případě byla existence společného jmění tvrzena oběma účastníky řízení, kdy tito se však lišili v rozsahu společného jmění. V případě zrušení společného jmění manželů bez jeho vypořádání je podstatné pouze to, že společné jmění existuje, nikoli jeho skutečný rozsah, kdy toto je předmětem jiného řízení. Dále bylo v řízení prokázáno, že společnost, jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobkyně, je ve značné ztrátě, kdy toto bylo doloženo přílohami účetních závěrek za roky 2019 a 2020, stejně tak jako výkazem zisku a ztrát. Na základě výše uvedené tak soud neprováděl dokazování dalšími žalovaným navrhovanými důkazy, neboť tyto neměly vztah k meritu věci.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměna advokáta ve výši 3 000 Kč (2 úkony právní služby á 1 500 Kč: příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Celkem soud na náhradě nákladů žalobkyni přiznal částku 5 600 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto částku zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

12. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.