9 C 37/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec a číslo – část obce o zaplacení částky 80 904 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 435 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 435 Kč od 23. 08.2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 555 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 555 Kč od 23. 08. 2022 do zaplacení, částku 10 914,19 Kč, úrok ve výši 64,59 % p. a. z částky 58 420,38 Kč od 23. 08. 2022 do 13. 09. 2022 ve výši 2 217,16 Kč, úrok ve výši 11,75 % p. a. z částky 58 420,38 Kč od 14. 09. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 08. 2022 dosáhne částky 202 348 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 656,48 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 80 904 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 29. 11. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 60 000 Kč. Žalovaný se úvěr společně s úrokovou sazbou 64,59 % ročně zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 513 Kč počínaje 15. ledna 2022. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, došlo k zesplatnění úvěru k datu 21. 8. 2022. Žalovaný uhradil ve dnech 14. 1. 2022, 7. 3. 2022, 7. 4. 2022, 9. 5. 2022 a 10. 6. 2022 částky 3 513 Kč, tj. celkem částku 17 565 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení původní jistiny úvěru 58 420,38 Kč, dlužného úroku úvěru ve výši 9 372,25 Kč, smluvních pokut 998 Kč a 0,1 % denně z částky 67 792,63 Kč od 23. 8. 2022 kapitalizovanou v částce 10 914,19 Kč ke dni podání žaloby, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 1 200 Kč, a smluvního úroku z prodlení ve výši 64,59 % ročně z částky 58 420,38 Kč od 23. 8. 2022 do 13. 9. 2022 ve výši 2. 217,16 Kč, ve výši 11,75 % ročně z částky 58 420,38 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 23. 8. 2022 dosáhne částky 202 348 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání dne 17. 5. 2023 se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, odročení jednání nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu - registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je od 11. 5. 2018 oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

6. Z NÁVRHU NA UZAVŘENÍ SMLOUVY O ÚVĚRU/SMLOUV O ÚVĚRU [číslo] OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ ÚVĚRU ke Smlouvě o úvěru [číslo] doručenky o uložení zásilky dne 1. 12. 2021, předsmluvního formuláře vztahujícího se ke Smlouvě o úvěru [číslo] dodatku [číslo] k návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru, listiny„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že žalobkyně se dne 29. 11. 2021 zavázala žalovanému poskytnout úvěr 60 000 Kč, za který měl žalovaný celkem uhradit 168 624 Kč (bez zahrnutí úhrady za pojištění). Úvěr se žalovaný zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 513 Kč, počínaje 15. ledna 2022. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 64,58 % ročně, RPSN bylo 87,58 %. V případě prodlení se splátkou o více než 30 dní byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku. V případě nezaplacení dluhu po zesplatnění byla žalobkyně oprávněna požadovat na žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den z prodlení z„ nové jistiny úvěru“, která odpovídala součtu dosud neuhrazené jistiny úvěru a veškerých neuhrazených úroků do dne zesplatnění. Za každé prodlení byla žalobkyně také oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč u každé splátky. Na úrocích byla žalobkyně oprávněna požadovat maximálně 202 348,8 Kč. V případě prodlení s úhradou splátky delší než 65 dnů byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit; zesplatnění se netýkalo dosud nesplatných měsíčních úhrad za pojištění.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru a potvrzení plateb z transakční historie za dobu od 1. 8. 2021 do 29. 11. 2021 soud zjistil, že úvěr byl na účet žalovaného vyplacen dne 29. 11. 2021 8. Z hodnocení klienta, potvrzení plateb z transakční historie za dobu od 1. 8. 2021 do 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně shledala žalovaného úvěruschopným, vycházela z jeho příjmů 20 818 Kč, výdajů 7 244 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že CBS skóre žalovaného bylo 287 bodů. Toto skóre mělo symbolizovat platební morálku. Žalovaný byl v I. kategorii (166 – 315 bodů), kdy úvěr byl výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán; platila úměra, že vyšší skóre = lepší platební morálka. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] soud zjistil, že žalované zde žádné záznamy neměl.

9. Z karty klienta soud zjistil, že nominální výše úvěru byla 168 624 Kč, smluvní odměna úvěru byla 108 624 Kč. Úvěr 60 000 Kč byl žalovanému vyplacen 29. 11. 2021. Na úvěr žalovaný uhradil ve dnech 14. 1. 2022, 7. 3. 2022, 7. 4. 2022, 9. 5. 2022 a 10. 6. 2022 částky 3 513 Kč, tj. celkem částku 17 565 Kč O úhradu byl upomínán dopisy ze dne 21. 2. 2022, 21. 3. 2022, 21. 4. 2022, 23. 5. 2022, 21. 6. 2022, 21. 7. 2022, 18. 7. 2022, 15. 8. 2022.

10. Z dopisu ze dne 18. 7. 2022 soud zjistil, že tímto byl žalovaný upomenut o úhradu šesté a sedmé splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení.

11. Z dopisu ze dne 15. 8. 2022 soud zjistil, že tímto byl žalovaný upomenut o úhradu šesté, sedmé a osmé splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení. Současně byl upozorněn na možné zesplatnění úvěru.

12. Z oznámení ze dne 21. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo tímto dnem k zesplatnění úvěru.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2023 a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě.

14. Ze fotokopie občanského průkazu a prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci.

15. Na základě shora provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 16 Žalovanému byl dne 29. 11. 2021 poskytnut žalobkyní úvěr 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 48 splátkách po 3 513 Kč počínaje 15.1. 2022. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 64,58 % ročně, jeho celková skutečná výše byla 168 624, a RPSN bylo 87,58 % ročně. Žalovaný ve dnech 14. 1. 2022, 7. 3. 2022, 7. 4. 2022, 9. 5. 2022 a 10. 6. 2022 částky 3 513 Kč, tj. celkem částku 17 565 Kč.

17. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 12. 5. 2022 (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 12. 5. 2022 (dále jen„ z.s.ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1 z.s.ú.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 60 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem 64,58 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 513 Kč. Tuto smlouvu však soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o.z.).

25. Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 29. 11. 2021 vycházel z toho, že žalovaný měl zaplatit téměř trojnásobek jistiny úvěru (168 624 Kč / 60 000 Kč = 2,8).

26. Jak vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem (dostupné z: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=58842&p_uka 1% 2022 2022), byla výše úvěrů v době od dubna 2022 do července 2022 tato: <b>Období; UK1 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu, bydlení a ostatní - celkem; UK2 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - celkem; UK3 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - floating a fixace sazby do 1 roku včetně; UK4 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně; UK5 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 5 let</b> 12/ 2021; 3,76; 7,91; 10,34; 7,44; 7,96 11/ 2021; 3,65; 7,68; 9,83; 7,34; 7,70 10/ 2021; 3,55; 7,45; 9,16; 7,13; 7,49 27. Úroky pro spotřebitelské úvěry se tak i při svých nejvyšších hodnotách pohybovaly od 3,76 % ročně do 10,34 % ročně; v rozhodném období (listopad 2021) pak 3,65 % ročně až 9,83 % ročně. V konkrétním případě byla ve smlouvě ujednána pevná úroková sazba, přičemž úvěr trval 48 měsíců (4 roky). Pro tyto spotřebitelské úvěry pak průměrná úroková sazba odpovídala 7,34 % ročně.

28. Žalobkyní ujednaná úroková sazba 64,58 % ročně je pak více než osminásobná, téměř devítinásobná, než průměrná úroková sazba za spotřebitelské úvěry sjednané v listopadu 2021 v délce trvání 1 až 5 let (64, 58/7 = 8,8).

29. Jedná se tak o úrokovou sazbu, jež zcela jednoznačně odporuje dobrým mravům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

30. Z uvedených důvodů soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 11. 2021 absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o.z.). Soud doplňuje, že zde nebyla možnost pro aplikaci § 577 o.z., neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019 – 99, ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57, ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40, ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61, ze dne 29. 3. 2023, č. j. 91 Co 52/2023 - 45, v nichž vystupovala žalobkyně ve stejném procesním postavení, jako v řízení ve věci samé), žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 o.z.).

31. Nadto, již v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 22 Co 197/2019, bylo Městským soudem v Praze vyjádřeno, že žalobkyně své podnikání na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Lze bez pochyb uzavřít, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala. Tento závěr je navíc ve věci samé potvrzen tím, že žalobkyně věděla, že v nebankovním registru klientských informací CBS skóre žalovaného, které symbolizuje platební morálku, bylo 287 bodů. Žalovaný tak spadal do tzv. I. kategorie (166 – 315 bodů), kdy úvěr byl výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

32. Roli nehraje ani skutečnost, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, u nichž jsou úrokové sazby obecně vyšší. Pokud by soudy používaly jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Co 61/2019, rozsudek ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 22 Co 197/2019, či ze dne 12. 11. 2020, sp. zn. 17 Co 271/2020). Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná.

33. Nárok žalobkyně tudíž soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný se měl obohatit tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.). Žalobkyně žalovanému poskytla částku 60 000 Kč, bez právního důvodu. Žalovaný žalobkyni vrátil pouze částku 17 565 Kč. Žalovaný se tak obohatil o částku 42 435 Kč (60 000 Kč – 17 565 Kč). K vrácení celé částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 21. 8. 2022. Dluh se tak stal splatným 22. 8. 2022. Do prodlení se žalovaný dostal dnem 23. 8. 2022.

34. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalovanému uložil žalobkyni zaplatit částku 42 435 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovanému rovněž povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

35. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak žalobu žalobkyně ve zbytku zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně se původně domáhala částky 80 904 Kč s příslušenstvím. Přiznána jí byla toliko částka 42 435 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 70,72 %. Neúspěšná byla co do 29,28 %. S ohledem na zásadu odečtu neúspěchu od úspěchu pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení co do 41,44 % její celkové výše.

37. Náklady žalobkyně představuje zaplacení soudní poplatek 4 046 Kč a odměna advokáta. Odměnu advokáta tvoří odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání podle § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ AT“)) při výši mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 4 340 Kč (§ 7 bod 5 AT), paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč (3 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), a 21 % DPH v částce 2 923,2 Kč. Celkové náklady žalobkyně jsou 20 889,20 Kč, kdy žalobkyni náleží náhrada ve výši 8 656,48 Kč (20 889,20 Kč * 0, [číslo]). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému tuto částku zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.