9 C 372/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 6 390 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, a částky , částka, z titulu smluvních pokut. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání k prostorám v budově č. p. , adresa, o celkové výměře 3 040,75 m2 (dále jen „Nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor budovy č.p. , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně. Podle čl. VII byla žalovaná povinna pro účely provozování , podezřelý výraz, zařízení provést nejpozději do , datum, stavební úpravy prostor, a to takové povahy, aby byl pro užívání prostor vydán kolaudační souhlas či kolaudační rozhodnutí příslušným stavebním úřadem. Dne , datum, strany uzavřely dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě, podle kterého měly být stavební úpravy dokončeny do , datum, včetně získání kolaudačního souhlasu. Za každý započatý den prodlení s nesplněním této povinnosti byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu , částka, . Žalovaná byla dále dle dodatku povinna do , datum, zajistit, že výtah vedoucí k prostorám využívaným žalobkyní bude výtahem evakuačním. Pro případ nesplnění této povinnosti byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení. Žádnou z těchto povinností žalovaná nesplnila, přestože byla k jejich splnění opakovaně vyzývána. Žalovaná v rozporu se smlouvou užívala pouze jedno z celkem 5 podlaží, což žalobkyně zjistila tím, že od začátku roku 2023 se v odpoledních hodinách svítilo jen v jednom podlaží. Původní evakuační výtah byl zrušen stavebními úpravami žalované; nový evakuační výtah měl sloužit pro imobilní pacienty žalobkyně, jimž byly poskytovány , podezřelý výraz, pronajatých prostor. Ačkoli tímto fakticky škoda žalobkyni nevznikla, škoda může vzniknout v případě požáru nebo mimořádné události. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované, že existuje pro případnou evakuaci jiná srovnatelná cesta. Skutečnost, že je možné , podezřelý výraz, případně evakuovat i jinak, není pro posouzení smluvní pokuty relevantní. Poukazuje na skutečnost, že výtah, který vede z 1. , Anonymizováno, není výtahem evakuačním dle norem ČNS 27 4014 a v případě požáru jej není možné využít k evakuaci pacientů. Taktéž tzv. schodolez nemá funkci evakuačního výtahu. K námitkám žalované uvedla, že epidemie Covid – 19 a válka na Ukrajině nemohly zásadním způsobem ovlivnit prodlení žalované. Dodatek č. , hodnota, byl uzavřen 1 rok po vypuknutí epidemie Covid – 19. Válka na Ukrajině propukla dne , datum, , tj. 8 měsíců po termínu pro dokončení prací. Vyjma úprav dle nájemní smlouvy žalobkyně požadovala i další stavební úpravy, avšak tyto se týkaly výlučně venkovních staveb a neměly přímou spojitost se stavebními úpravami 2. nadzemního podlaží, naopak byly marginálního charakteru. Tyto navíc projednávala s žalovanou v roce 2021. Funkcí smluvní pokuty bylo zajistit řádné splnění smluvních povinností žalovanou. Hlavním účelem smlouvy bylo poskytování , podezřelý výraz, služeb žalovanou ve všech pronajatých prostorách, což dosud nebylo splněno. Žalobkyně žalované zaslala výpověď nájemní smlouvy ze dne , datum, pro trvající porušení smluvních povinností. Řízení o přezkumu výpovědi probíhá u , adresa, . Prostory žalovaná dosud užívá. Další řízení o náhrady újmy, dlužného nájemného probíhají u Obvodního soudu pro , adresa, . Smluvní pokuty žalobkyně požadovala od , datum, do , datum, . Smluvní pokuty byly vyúčtovány fakturami č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, . Pokud žalovaná tvrdí, že jí žalobkyně neposkytovala dostatek součinnosti, pak žalobkyně poukazuje na to, že dle harmonogramu prací ze dne , datum, měly být stavební práce dokončeny do , datum, , ale když se na žalovanou obrátila dne , datum, s žádostí o udělení souhlasu pro , Anonymizováno, úřad, pak proběhlo společné jednání, jež však nepřineslo žádné relevantní výsledky. Pokud žalovaná namítá, že výpověď z nájemní smlouvy byla dána účelově, pak žalobkyně uvádí, že k tomu došlo až 18 měsíců po dni, kdy měla být povinnost žalované splněna. Dále žalobkyně poukazuje na to, že žalovaná nyní užívá jen , Anonymizováno, , kde je v provozu jediné oddělení, ve , Anonymizováno, je pouze zázemí žalované, v , Anonymizováno, nejsou poskytovány žádné , podezřelý výraz, služby.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nárok zcela neuznávala. Žalovaná naopak uvedla, že celý projekt je prakticky dokončen. Není tak pravdou, že by žalovaná nesplnila povinnosti uvedené v dodatku č. , hodnota, ., jelikož , Anonymizováno, prostor jsou provozuschopná, , Anonymizováno, z nich používá žalovaná, 1 je připraveno k provozu , Anonymizováno, , který však žalobkyně neodsouhlasila. Prostory v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží tedy nejsou využívány v důsledku jednání žalobkyně. K užívání většiny prostor, vyjma , Anonymizováno, . nadzemního podlaží, byl vydán kolaudační souhlas rozhodnutím , adresa, ze dne , datum, , spisová značka, . , Anonymizováno, . nadzemní podlaží je však téměř dokončeno; toto podlaží má dle nájemní smlouvy ve výlučném užívání pouze žalovaná, žalobkyně se jakkoli nedotýká. Hasičský záchranný sbor přitom dne , datum, vydal souhlasné stanovisko k užívání celé stavby. Posléze žalobkyně začala rozporovat, že podhledy v 2. nadzemním podlaží nejsou v vyhovující z hlediska tloušťky izolace; z těchto důvodů nedošlo ke kolaudaci 2. nadzemního podlaží. Má za to, že žalobkyně začala tloušťku izolace sporovat účelově, což mělo za cíl, aby se nestihla kolaudace v požadovaném termínu, jelikož stavební úřad tyto argumenty od žalobkyně bez dalšího převzal. K prodlení se stavebními úpravami došlo, když žalobkyně požadovala dodatečné úpravy prostor, ke kterým se v nájemní smlouvě žalovaná nezavázala a při uzavírání dodatku č. , hodnota, s nimi nepočítala (, Anonymizováno, .). Těmto požadavkům se žalovaná snažila vyhovět, musela vynaložit další finanční a personální kapacity, takže přímo souvisí s nedokončením , Anonymizováno, . NP. Nejednalo se o vícepráce, ale o opravu skryté vady spočívající ve statistické chybě nosné konstrukce a v tom, že stavba obsahovala azbest. Výtah splňoval požadavky technických norem. Požadavek žalobkyně na smluvní pokutu je dle žalované v rozporu s dobrými mravy. Stavební práce byly zpožděny jak epidemií Covid – 19, tak válkou na Ukrajině. Společnost , právnická osoba, ., která stavební úpravy fakticky prováděla, měla většinu zaměstnanců původem z Ukrajiny; tito museli narukovat. Je všeobecně známo, že obě tyto události způsobily zpoždění dodání , právnická osoba, a prací. Stejně tak dne , datum, byl na její majetek prohlášen konkurz. Podle žalované je z , Anonymizováno, možná jiná evakuační cesta, takže zbudování evakuačního výtahu není nutné. Pokud mají možnost , podezřelý výraz, se evakuovat jinudy, smluvní pokuta ztrácí smysl. Nezajištěním evakuačního výtahu nejsou a nemůžou být nijak dotčeny zájmy žalobkyně chráněné smluvní pokutou v Dodatku č. , hodnota, . Cílem ujednání bylo zajistit evakuaci pacientů z , Anonymizováno, , kteří se evakuovat mohou. Vzhledem k tomu, že porušení povinnosti zajistit evakuační výtah žalobkyni ani její , podezřelý výraz, nijak nepoškozuje a nedotýká se zájmů žalobkyně, je požadovaná výše smluvní pokuty nepřiměřená a je na místě jí moderovat. Žalovaná poukazuje na to, že žalobkyně v , Anonymizováno, provozuje , Anonymizováno, , přičemž z tohoto podlaží vede výtah, kterým se případně , podezřelý výraz, mohou evakuovat, vede odtud také schodiště, ze kterého se mohou , podezřelý výraz, evakuovat, na kterém je navíc umístěn tzv. schodolez pro , podezřelý výraz, s omezenou mobilitou. Žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, o moderaci smluvní pokuty. Žalobkyně se podle žalované snažila, aby nájemní smlouva byla předčasně vypovězena a zvelebený předmět nájmu (o částku cca , částka, ) propadl nezatížený žalobkyni. Žalobkyně dále navrhovala, aby soud případnou smluvní pokutu moderoval na částku , částka, , neboť byla ujednána nepřiměřeně vysoká, a neodpovídala důležitosti tvrzeného porušení na straně žalované; stejně tak neodpovídala významu zajišťované smluvní povinnosti. Ve vztahu k výtahu smluvní pokuta postrádala smysl, neboť , podezřelý výraz, žalobkyně měli jinou možnost bezpečné evakuace z prostor. Oprávněné zájmy žalobkyně nebyly narušeny. Pokud jde o omezené užívání prostor, pak žalovaná uvedla, že žalobkyně tak soudí pouze na základě toho, že se v odpoledních hodinách svítí jen v jednom podlaží, což žalovaná považuje za irelevantní. Zaplacení smluvní pokuty má žalovaná za irelevantní též z toho pohledu, že žalobkyně účelově odstoupila od smlouvy, když dle čl. VII bodu 6 této smlouvy jí veškeré úpravy provedené žalovanou zůstanou jako dar a není možné toto vymáhat jako investice. K evakuačnímu výtahu dále žalovaná odkázala na technické normy ČSN 27 4014, když uvedla, že z nich vyplývá, že šířka klece evakuačního výtahu nesmí být menší než 1 100 mm a hloubka menší než 2 100 mm, evakuační výtah musí mít nosnost minimálně 1 000 kg a světlá šířka vstupu do klece musí být 800 mm. Výtah, který vede z 1. PP má šířku 1 550 mm a hloubku 2 420 mm, nosnost výtahu je 1 600 kg a světlá šířka vstupu do klece rovněž splňuje požadavek 800 mm.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kdy bodem I. výroku uložil žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, bodem II. výroku zamítl žaloba v té části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a bodem III. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. K odvolání žalované i žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že považoval za důvodné odvolání žalobkyně v tom směru, že pokud by došlo v budově , podezřelý výraz, k požáru a evakuační výtah by absentoval, hrozila by značná újma pacientům. Tuto újmu by pak musela sanovat žalobkyně a výše přiznané smluvní pokuty měla zohledňovat i tuto část potenciální škody. Dle odvolacího soudu soud prvního stupně se v případě jedné smluvní pokuty zabýval její sankční funkcí, a u druhé bez bližšího odůvodnění, které téměř v rozhodnutí absentuje se nezabýval dostatečně reparační funkcí smluvní pokuty, přičemž se v obou případech jedná o typově obdobné smluvní pokuty, které na sebe navzájem navazují. Odvolací soud apeloval na soud prvního stupně, aby dále v novém rozhodnutí zevrubněji vyložil vůli stran při uzavření smlouvy zejména pokud jde o vymezení obsahu díla, neboť smluvní pokuta směřuje vůči nesplnění konkrétní povinnosti.

4. Podle nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, byla žalobkyně oprávněna hospodařit s nemovitou věcí – stavební parcelou , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , adresa, (dále jen „Budova“), jejímž vlastníkem je , Anonymizováno, . Žalobkyně měla zájem pronajmout žalované prostory v Budově o celkové výměře 3 040,75 m2, zakreslených v příloze č. , hodnota, (dále jen „prostory“). Smlouva byla uzavřena na základě výběrového řízení. Žalovaná měla prostory užívat pro účely poskytování , podezřelý výraz, péče na základě rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování , podezřelý výraz, služeb, a to tzv. , Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) v rozsahu , Anonymizováno, lůžek a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče /, Anonymizováno, ) v rozsahu , Anonymizováno, lůžek (dále jen „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, “), tedy zejména k provozování , podezřelý výraz, zařízení a dalších souvisejících činností a poskytování souvisejících služeb. Žalobkyně si vyhradila právo využívat , Anonymizováno, . podzemní podlaží a , Anonymizováno, . nadzemní podlaží prostor. Žalovaná jako nájemkyně se seznámila se stavem prostor. Měsíční nájemné bylo ujednáno ve výši , částka, , od počátku doby nájmu. Podle čl. VII bod 1 smlouvy byla žalovaná povinna provést na svůj náklad stavební úpravy pronajímaných nebytových prostor tak, aby byl pro jejich užívání vydán kolaudační souhlas či kolaudační rozhodnutí příslušným stavebním úřadem. Žalovaná byla povinna zajistit, aby před zahájením její činnosti nebytové prostory splňovaly veškeré požadavky platných právních předpisů pro provozování shora uvedeného , podezřelý výraz, zařízení (zejm. vyhlášky č. 92/2012 Sb.) Žalovaná byla povinna stavební úpravy realizovat do , datum, . Žalobkyně udělila žalované souhlas s provedením stavebních úprav a odepisováním dokončeného technického zhodnocení prostor za zachování podmínek stanovených smlouvou. Podle čl. VII bod 3 smlouvy žalovaná měla žalobkyni předložit k závaznému připomínkování všechny stupně projektové dokumentace související se stavebními úpravami prostor. Žalobkyně byla povinna se k těmto vyjádřit v nejkratším možném čase, nejpozději do 15 dnů ode dne jejich předložení; souhlas neměla bezdůvodně odpírat. Bezdůvodným odpíráním byla zejména situace, kdy byly navrženy stavební technické úpravy v souladu s příslušnými stavebně-technickými právními předpisy pro naplnění účelu nájmu. Žalovaná byla povinna se při stavebních úpravách řídit „, údaj umožňující identifikaci, “, který tvořil přílohu č. , hodnota, . Podle čl. VII bod 6 smlouvy po dokončení odsouhlasených stavebních úprav měl být mezi smluvními stranami uzavřen protokol, kterým mělo být potvrzeno, že odsouhlasené stavební úpravy prostor byly řádně dokončeny a prostory budou moci být žalobkyní odevzdány žalované dle podmínek smlouvy. Podle čl. X bod 2 smlouvy v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení s termínem dokončení stavebních úprav prostor vůči termínu stanovenému v poslední větě ustanovení čl. VII bod 1 listiny, byla žalobkyně oprávněna žalované vyúčtovat smluvní pokutu , částka, za každý i jen započatý den prodlení. Konkrétní ujednání, jaké konkrétní stavební úpravy prostor měla žalovaná učinit, nebylo součástí ujednání smlouvy.

5. V příloze č. , hodnota, smlouvy byly zakresleny prostory. Konkrétně se jednalo o , údaj umožňující identifikaci, .

6. V příloze č. , hodnota, smlouvy byly obsaženy standardy pro projektování a realizaci staveb.

7. Podle protokolu – zápisu z kontrolního dne ze dne , datum, měl být znemožněn přístup k výtahu vnitřkem budovy v , Anonymizováno, . NP kvůli bourání místnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Po odstranění stropních podhledů byly zjištěny skryté vady ve stropní konstrukci, řešení měl navrhnout statik. Jednalo se o skryté vady, o které měl být navýšen rozpočet.

8. Podle protokolu – zápisu z kontrolního dne ze dne , datum, mělo dojít k posunu termínu dokončení stavebních prací v řádu týdnů z důvodu jednotlivých dodávek ze zahraničí (Itálie, Čína). Opět bylo upozorněno na vady ve stropní konstrukci.

9. Podle protokolu – zápisu z kontrolního dne ze dne , datum, měl být , datum, předán aktualizovaný harmonogram, včetně nově vloženého samostatného bodu. Oproti původní projektové dokumentaci došlo ke změně v projektu stran výtahu. Změny byly odsouhlaseny investorem.

10. Dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, účastnice uzavřely s ohledem na prodlení žalované se stavebními úpravami obsažených v čl. VII nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, . Dodatkem byl změněn čl. VII odst. 6 smlouvy tak, že žalovaná nejprve dokončí stavební úpravy prostor s výjimkou prostor , údaj umožňující identifikaci, , Anonymizováno, , přičemž mělo dojít k protokolárnímu předání této části prostor do užívání nájemci. Stavební úpravy části prostor , údaj umožňující identifikaci, , byla žalovaná povinna dokončit včetně získání kolaudačního rozhodnutí či kolaudačního souhlasu, nejpozději do , datum, . Poté měla být i tato část předmětu nájmu předána žalované do užívání na základě samostatného předávacího protokolu. Žalovaná se zavázala, že nejpozději do , datum, zajistí, že výtah vedoucí k prostorám , údaj umožňující identifikaci, , využívaným žalobkyní, bude dle platných právních předpisů výtahem evakuačním. V případě, kdy žalovaná tuto povinnost nesplní, bude povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení s jejím splnění. Účastnice se dohodly, že dodatek nemá vliv na povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle čl. X odst. 2 výše uvedené smlouvy za prodlení s dokončením stavebních úprav mezi dnem , datum, a dnem protokolárního předání prostor bez části , údaj umožňující identifikaci, .

11. Ze zápisu z jednání ze dne , datum, vyplývá, že stavební úpravy , Anonymizováno, . nadzemního podlaží měly být včetně kolaudačního souhlasu dokončeny do , datum, . K tomuto datu však dokončeny nebyly. Žalovaná si byla vědoma povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení. Taktéž měla do uvedeného data zajistit, aby výtah odpovídal požadavkům na evakuační výtah dle platných právních předpisů. K , datum, tato povinnost rovněž nebyla splněna, a proto žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve stejné výši, o čemž byla žalovaná informována. Ta uvedla, že výtah měla zajistit společnost , právnická osoba, . Dále nebyly vyřešeny přístřešek pro kontejnery, řešení vjezdového portálu do areálu ani podmínka uvedení oplocení do původního stavu – vše mělo být dořešeno ve IV. čtvrtletí. Vady a nedodělky z předání I. etapy nebyly zcela odstraněny, byť ty, které bránily řádnému užívání, byly odstraněny. Žalovaná měla v úmyslu zprovoznit oddělení , Anonymizováno, a vytvořit program komplexní péče zahrnující také rehabilitační složku. Příloha č. , hodnota, zápisu obsahovala seznam faktur s částkami a daty splatnosti.

12. Dokumentu označený jako „, údaj umožňující identifikaci, “ ze dne , datum, obsahuje shrnutí smluvního vztahu účastníků, informace o předávání díla, klíčových nedodělcích a výpočet smluvních pokut.

13. E-mailem ze dne , datum, žalobkyně informovala, že projektová dokumentace nebyla v souladu s odsouhlaseným požárně-bezpečnostním řešením. Problémy byly v příčkách, podhledech a požárních ucpávkách. Za společného jmenovatele žalobkyně označila dodavatele stavby.

14. Souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, bylo vydáno k žádosti ze dne , datum, , pro I. etapu stavby. Předložená projektová dokumentace neodpovídala údajům obsažených v textové a výkresové části požárně bezpečnostního řešení.

15. Souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, bylo vydáno, protože při stavbě byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti vyplývajících z posouzených podkladů týkajících se I. etapy, údaj umožňující identifikaci, ucelená část s veškerým potřebným technickým vybavením, , údaj umožňující identifikaci, , právnická osoba, – dieselagregát.

16. Rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje, odbor zdravotnictví ze dne , datum, , , spisová značka, , bylo zastaveno řízení o žádosti žalované o udělení oprávnění k poskytování , podezřelý výraz, služeb. Řízení bylo zastaveno, když žalovaná nedoplnila na výzvu správního orgánu podklady k řízení.

17. Kolaudační souhlas vydaný Magistrátem města , adresa, dne , datum, , , spisová značka, , se vztahoval na , Anonymizováno, , Anonymizováno, – nástavbu a stavební úpravy budovy č. p. , adresa, technické prostory. Závěrečná kontrolní prohlídka se konala dne , datum, , přičemž výsledkem bylo vydání kolaudačního souhlasu.

18. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žádala žalovanou o určení kontaktní osoby s tím, že komunikace mezi účastnicemi nebyla nastavena správně. Společnost , jméno FO, ohlásila jiný harmonogram prací, který měla schválit žalovaná, a jenž odporoval smluvním ujednáním. Jednalo se o jednostranný akt žalované, což bylo v rozporu se smlouvou. Žalobkyně žádala o dodržení dokončení termínu stavebních prací.

19. V dopise ze dne , datum, žalobkyně konstatovala, že eviduje vůči žalované pohledávku ve výši , částka, . Uvedla, že stavební práce nebyly dokončeny. Dle přílohy č. , hodnota, byla část díla předána dne , datum, , přičemž při předání byly konstatovány vady bránící užívání. Vady specifikované dne , datum, měly být odstraněny do , datum, , ale do , datum, stavební práce zahájeny nebyly, stejně tak nebyl předložen aktualizovaný harmonogram. Výtahem nebyly zajištěny evakuační podmínky dle právních předpisů. Za prodlení v období od , datum, do , datum, (511 dní) uplatnila žalobkyně smluvní pokutu ve výši , částka, za každou z povinností (evakuační výtah, dokončení , Anonymizováno, . NP), tj. celkem , částka, . Přílohou dopisu byl přehled faktur a příslušných penále.

20. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalované sdělila, že s ohledem na trvalé závažné porušování nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, tuto vypovídá.

21. Dopisem ze dne , datum, , předmět: reakce na váš dopis ze dne , datum, a dopis, odpověď na dopis ze dne , datum, s datem , datum, žalovaná reagovala na dopis ze dne , datum, ; ohledně nedodělků žalovaná uvedla, že na jejich odstranění pracuje. Vzhledem k epidemii Covid – 19 a válce na Ukrajině musela žalovaná vynaložit veškerou snahu i nemalé prostředky na dokončení vazby. Nedodělky vypočtené neuznala. , Anonymizováno, z , Anonymizováno, podlaží byla provozuschopná, , Anonymizováno, z nich žalovaná užívala pro sjednané služby. , Anonymizováno, . nadzemní podlaží bylo připraveno na , Anonymizováno, , jejíž provoz žalobkyně neměla dosud odsouhlasit. Žalovaná měla za to, že zájmem žalobkyně bylo ukončit vzájemnou spolupráci s žalovanou.

22. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v prostorách , údaj umožňující identifikaci, v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Splatnost faktury byla , datum, .

23. Z e-mailové komunikace vyplývá, že , datum, žalovaná žádala pana , jméno FO, o vystavení potvrzení o udělení souhlasu s umístěním , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) v , Anonymizováno, . NP Budovy (e-mail ze dne , datum, v 8:18 hodin). , jméno FO, (zaměstnanec žalobkyně) e-mail přeposlal , tituly před jménem, , jméno FO, (zaměstnanec žalobkyně; e-mail ze dne , datum, 10:07 hodin). , jméno FO, . , adresa, , Ph.D., , Anonymizováno, žalobkyně, upozornil na skutečnost, že se přibližovat termín zahájení , Anonymizováno, . etapy, žádal o aktualizaci harmonogramu do , datum, . Přílohou měla být listina nazvaná úpravy , Anonymizováno, . nadzemního podlaží, harmonogram. Podle této společnost , právnická osoba, . měla , datum, zakrývat podlahy. K předání díla mělo dojít , datum, (e-mail ze dne , datum, v 8:36 hodin včetně přílohy – úpravy , Anonymizováno, . nadzemního podlaží, harmonogram). , jméno FO, s uvedla, že s termínem dodání počítají (e-mail ze dne , datum, 11:48), jeho platnost potvrdila (e-mail ze dne , datum, 11:58 hodin). , jméno FO, . , adresa, , , tituly za jménem, , o tomto informoval pana , adresa, (e-mail ze dne , datum, 11:48 hodin).

24. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v prostorách , údaj umožňující identifikaci, v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Splatnost faktury byla , datum, . Podle doručenky ze dne , datum, byla faktura doručena žalované , datum, .

25. Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě faktury č. , hodnota, a dále faktury č. , hodnota, . Podle doručenky ze dne , datum, byla výzva doručena následující den.

26. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, soud zjistil, že jedním z jejích společníků byl svědek , jméno FO, . Předmětem podnikání byla mj. projektová činnost ve výstavbě, stavební dozor, provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

27. Svědek , právnická osoba, vypověděl, že působil jako dodavatel stavby a měl uzavřenou smlouvu s žalovanou. Společnost , právnická osoba, prováděla úpravy výtahů. V budově byly dva výtahy – jeden jezdící pouze do přízemí (evakuační), druhý jezdící i do podzemního podlaží, který však evakuačním výtahem nebyl. Prostory v , Anonymizováno, PP byly určeny pro , Anonymizováno, . V požárně-bezpečnostním řešení byl detailně popsán způsob evakuace včetně použití tzv. schodolezu. Druhé nadzemní podlaží bylo k , datum, prakticky dokončeno. Došlo ke změně projektanta požárně-bezpečnostního řešení, který však posoudil situaci odlišně. Chyběla pouze jedna sádrokartonová deska. Z podnětu stavebního úřadu (na základě upozornění žalobkyně) bylo , Anonymizováno, . NP vyjmuto z kolaudace. V důsledku epidemie Covid-19 měla společnost , jméno FO, nedostatek pracovníků, termíny se posouvaly. Vše bylo zachyceno ve smlouvách, stavebních denících a zápisech z kontrolních dnů.

28. Svědek , jméno FO, uvedl, že k žalobkyni nemá žádný vztah, pracuje jako vedoucí provozně-technického úseku u žalované. Na samotné stavbě se fyzicky nepohyboval. Potvrdil existenci dvou výtahů – jeden z nich (do přízemí) byl evakuační. Druhý výtah, jedoucí z podzemního podlaží, sice odpovídal technickým požadavkům na evakuační výtah, ale nebyl tak označen. Servis a revize výtahů zajišťovala společnost , právnická osoba, . V , Anonymizováno, . PP byl schodolez a evakuace byla možná. Výtah byl v jednom období odstaven z důvodu opravy. Žalobkyně nicméně nadále poskytovala služby.

29. Z listiny základní údaje, označení a typ výtahu , Anonymizováno, soud zjistil, že servisní společností výtahu výrobní č. , Anonymizováno, byla společnost , právnická osoba, . Výtah měl celkem , hodnota, stanic. Podle protokolů z odborné prohlídky výtahu ev. č. , Anonymizováno, za dobu od , datum, do , datum, byly prohlídky prováděny pravidelně společností , právnická osoba, , případné závady byly vždy popsány a označeny. Výtah byl , datum, odstaven z důvodu poškozeného trakčního kola. Dne , datum, byl výtah už způsobilý k provozu. Podle Protokolu z odborné zkoušky elektrického výtahu ze dne , datum, byly při této zjištěny určité závady, avšak výtah byl jako celek provozně způsobilý.

30. Z listiny základní údaje, označení a typ výtahu , Anonymizováno, soud zjistil, že servisní společností výtahu výrobní č. , Anonymizováno, byla společnost , právnická osoba, . Výtah měl celkem , hodnota, stanice. Podle protokolů z odborné prohlídky výtahu ev. č. , Anonymizováno, za dobu od , datum, do , datum, byly prohlídky prováděny pravidelně společností , právnická osoba, , případné závady byly vždy popsány a označeny. Podle Protokolu z odborné zkoušky elektrického výtahu ze dne , datum, byly při této zjištěny určité závady, avšak výtah byl jako celek provozně způsobilý.

31. Ze Znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, plyne, že tento znalecký posudek byl zadán žalovanou, když zpracovatelem znaleckého posudku je , právnická osoba, , právnická osoba, bylo uloženo, aby posoudila zhodnocení stavby , adresa, v důsledku stavebních prací provedených nájemcem. V části znaleckého posudku označeného jako „Nález“ je k , Anonymizováno, . NP uvedeno, že „ze stavebně-právních podkladů je zřejmé, že k užívání , Anonymizováno, . NP nebyl vydán souhlas k užívání. Vizuálně působí , Anonymizováno, . NP jako dokončené. Nápadné je dodatečné zakrytí stavebních částí jako jsou dveře, radiátory apod. fólií, což bylo provedeno jako příprava před nutnými stavebními úpravami po dokončení rekonstrukce.“ Dále je ve znaleckém posudku , Anonymizováno, . PP označeno jako „technické podlaží“. Posouzení bylo provedeno ke dni , datum, . Ze závěru znaleckého posudku plyne, že zhodnocení stavby bylo odhadnuto ve výši , částka, .

32. Další důkazy provedené v řízení soud nehodnotil, neboť z nich nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci (fotografická dokumentace, přílohy č. , hodnota, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, nájemní smlouvy). Fotografická dokumentace zobrazující stav Budovy nemá pro posouzení ujednání o smluvní pokutě v tomto řízení žádného relevantního důvodu, jelikož ničeho neprokazuje o tom, zda fotografie zachycují budovu ve stavu, který je odpovídající stavu pro získání kladného stanoviska kolaudačního souhlasu, taktéž další přílohy nájemní smlouvy nemají na posouzení ujednání o smluvní pokutě či její případné moderaci žádného účinku. Návrhy žalované na výslech svědkyně , jméno FO, (vrchní sestra žalované) a svědka , jméno FO, soud zamítl jako nadbytečné. Žalovaná navrhovala výslech svědka , Anonymizováno, k prokázání skutečnosti, že žalobkyně měla jeho prostřednictvím intervenovat, aby byla kolaudace Budovy pozdržena. Vzhledem k tomu, že kolaudační rozhodnutí bylo dne , datum, vydáno, byť se netýkalo , Anonymizováno, . NP Budovy, byl skutkový stav zjištěn dostatečně. K navrhované svědecké výpovědi , jméno FO, bylo žalovanou předestřeno, že tato by měla vypovídat k užívání jednotlivých pater Budovy. Soud má přitom za to, že vést dokazování k této okolnosti je nadbytečné, přičemž veškerými provedenými důkazy bylo podstatné k prokázání skutkového stavu zjištěno. Žalovaná dále navrhovala důkazy k prokázání svého tvrzení, že výtah vedoucí do , Anonymizováno, . PP budovy je výtahem evakuačním, a to vypracováním znaleckého posudku, ohledáním nebytových prostor Budovy a technickou normou ČSN 27 4014. Soud tyto návrhy žalované zamítl jako nadbytečné. Podle soudu by tyto důkazy nemohly ovlivnit rozhodnutí, neboť skutkový stav byl na základě dosavadního dokazování zjištěn dostatečně. Pokud jde o evakuační výtah, pak Hasičský sbor , Anonymizováno, (v dané věci Hasičský sbor ČR – Hasičský sbor , Anonymizováno, kraje) je odpovědný za kontrolu a schvalování požárně bezpečnostních opatření, včetně evakuačních výtahů, jak je uvedeno v § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Pokud tedy výtah splňuje parametry výtahu evakuačního, musí o tom být vydáno potvrzení Hasičským sborem. Takové potvrzení nebylo v řízení předloženo.

33. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o pronájmu prostor v Budově. Žalovaná byla dle smlouvy povinna v prostorách provést stavební úpravy, které měly být provedeny nejprve do , datum, . Dodatkem č. , hodnota, uzavřeným dne , datum, byla lhůta k provedení prací, resp. provedení stavebních úprav v části prostor , údaj umožňující identifikaci, , prodloužena do , datum, . Žalovaná byla dále povinna zajistit, aby výtah, vedoucí k prostorám využívaným žalobkyní v části prostor , údaj umožňující identifikaci, , byl výtahem evakuačním podle platných právních předpisů. Uvedené povinnosti žalovaná nesplnila. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za dobu od , datum, do , datum, celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v části prostor , údaj umožňující identifikaci, v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Splatnost faktury nastala dnem , datum, . Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu od , datum, celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v části prostor , údaj umožňující identifikaci, v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Žalobkyni škoda nevznikla.

34. Po právní stránce soud vycházel zejména z § 2048 a § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

35. Podle § 2048 odst. 1 o.z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

36. Podle § 2051 o. z. soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

37. Soud má na základě provedeného dokazování za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o pronájmu prostoru sloužících k podnikání (§ 2302 odst. 1 o. z.) k prostorám v Budově. Hlavním účelem uzavření smlouvy bylo užívání prostor nájemcem pro účely poskytování , podezřelý výraz, péče na základě rozhodnutí i udělení oprávnění k poskytnutí , podezřelý výraz, služeb, a to tzv. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , tedy zejména k provozování , podezřelý výraz, zařízení a dalších souvisejících činností a poskytování souvisejících služeb. V čl. VII bodu 1 nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ujednaly, že žalovaná, jako nájemce, provede na svůj náklad stavební úpravy pronajímaných nebytových prostor tak, aby byl pro jejich užívání vydán kolaudační souhlas či kolaudační rozhodnutí příslušným stavebním úřadem, tj. práva a povinnosti odpovídající § 2220 o. z. Takové ujednání přitom samo o sobě neznamená, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla současně podle § 1727 věta první o. z. uzavřena smlouva o dílo; aby se jednalo o smlouvu o dílo, musela by být ujednána úplatnost ve prospěch zhotovitele, přičemž ničeho takového se z nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, nepodává. Závazek mezi stranami totiž primárně směřoval k tomu, aby byly prostory v Budově užívány žalovanou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z takového smluvního ujednání, ačkoliv není příliš konkrétní, lze dle soudu bez pochyb dovodit vůli stran na tom, že v Budově mohou být bez jakýchkoliv omezení poskytovány výše citované , podezřelý výraz, služby. To soud dovozuje z předmětu a účelu smlouvy, jak byl popsáno výše. Nelze uvažovat o tom, že by smlouva směřovala k tomu, že by jejím předmětem měly být pouhé opravy Budovy, které by následně směřovaly k možnému udělení kolaudačního souhlasu a až následnému provozu celého zařízení. Soud má za jednoznačné, že obě smluvní strany uzavřením smlouvy svá jednání směřovaly k tomu, aby v Budově byla poskytována , podezřelý výraz, péče, a to tak, že stavební úpravy, k nimž se zavázala žalovaná, měly směřovat právě k tomu, aby takové poskytování služeb mohlo být v budově vůbec zahájeno. Na těchto závěrech nemění podle soudu ničeho ani skutečnost, že teprve po dokončení stavebních úprav měl být mezi stranami uzavřen protokol, který měl potvrzovat, že odsouhlasené úpravy prostor byly řádně dokončeny a prostory budou moci být žalobkyní odevzdány žalované k užívání (viz čl. VII bod 6 nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, ).

38. Soud se zabýval vůli stran při uzavření Dodatku č. , hodnota, ve vztahu k účelu vymezení smluvní pokuty. Obsahem dodatku bylo dokončení stavebních prací v části prostor , údaj umožňující identifikaci, tak, aby do data , datum, byly práce dokončeny včetně získání kolaudačního souhlasu. Poté měla být i tato část budovy předána žalované do užívání. V případě nedodržení tohoto termínu se strany dohodly na smluvní pokutě ve výši , částka, za každý jeden den prodlení s dokončením stavebních prací. Dále si v tomto dodatku strany ujednaly, že žalovaná do , datum, zajistí, že do , datum, bude výtah vedoucí k prostorám , údaj umožňující identifikaci, , který je využíván žalobkyní, bude dle platných právních předpisů výtahem evakuačním.

39. Dále se soud v souladu s § 555 odst. 1, § 556 odst. 1 o. z. za přihlédnutí k § 557 o. z. zabýval také výkladem toho, jakou konkrétní povinnost, resp. splnění jakého rozsahu stavebních úprav prostor měla smluvní pokuta uvedená v čl. X bod 2 nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, zajišťovat.

40. Soud má za to, že z uvedeného ustanovení smlouvy jednoznačně vyplývá, že smluvní pokuta má zajišťovat dokončení stavebních úprav v tomto podlaží jako celku. Stavební úpravy nebyly ve smlouvě blíže specifikovány (tj. nebylo ujednáno, k jakým všem typům stavebních úprav se uvedená smluvní pokuta týká). Z čl. VII bodů 3 a 6 však vyplývá, že konkrétní stavební úpravy měly být součástí dalšího jednání a měly být odsouhlaseny jak žalobkyní, tak žalovanou. Bylo tak jednoznačně ujednáno, jakým způsobem budou stavební úpravy určeny. Podle názoru soudu se však mohla týkat pouze stavebních úprav prostor, které byly žalované v budově pronajaty. Nemohla tak být vztažena například na stavební úpravy částí Budovy nacházející se mimo prostory (např. přístřešek pro kontejnery, vjezdový portál do areálu). Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího (srov. NS , spisová značka, ). Vyjádření vůle jednajícího je základním pramenem, z něhož lze na skutečnou vůli jednajícího usuzovat. Pokud si strany ujednaly, že budou stavební práce ve , Anonymizováno, . NP dokončeny včetně získání kolaudačního souhlasu, lze z jejich jednání vyložit, že do , datum, měly být stavební práce dokončeny, když proces dokončení stavebních prací je dovršen vydáním kladného kolaudačního rozhodnutí, ke kterému strany v ujednání o smluvní pokuty dovršení jednoznačně vážou. Z jednání stran lze vykládat, že bez získání kolaudačního rozhodnutí nebude cíl, se kterým strany vůbec vstoupily do právního vztahu dosažen, jelikož bez kladného kolaudačního souhlasu (ačkoliv jen k části Budovy) nebude dosaženo očekávaného provozuschopnosti Budovy podle uzavřené nájemné smlouvy. Jinak řečeno, budova bez kladného stanoviska vyjádřeném v kolaudačním souhlasu nemůže zcela plnit funkci zařízení, ve kterém jsou provozovány lékařské služby (zejm. vyhlášky č. , Anonymizováno, Sb.), jelikož tyto nemohou být provozovány v nezkolaudovaných částech budovy, v daném případě v , Anonymizováno, . NP. Nelze se tak ztotožnit s argumentem žalované, že budova je téměř dokončena, když k celkovému dokončení prací chybí již nepatrné stavební úpravy. Pokud jsou takové nepatrné důvody stěžejní pro získání kolaudačního souhlasu, jsou pro danou věc zásadního, nikoliv nepatrného významu, jak se snaží dovodit žalovaná. Soud má za to, že vůli stany projevenou ve Smlouvě a Dodatku č. , hodnota, nelze vykládat jinak, než že strany a zejména žalovaná věděla, že do data určeného ve výše citovaném dodatku musí být vydáno kladné stanovisko kolaudačního souhlasu – a to ke všem částem, respektive podlažím Budovy, , Anonymizováno, . NP nevyjímaje. Soud tak má za to, že strany při ujednání dodatku jasně vyjádřily, že do , datum, bude vydán kolaudační souhlas, tak že se bude vztahovat na celou Budovu, a to tedy i na , Anonymizováno, . NP. Přestože konkrétní výkon stavebních prací, které se žalovaná zavázala vykonat nebyl ve smlouvě uveden, nejedná se o vadu, která by způsobovala neplatnost těchto ujednání. Podle VII bodu 1 nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, měly být stavební úpravy provedeny tak, aby nebytové prostory splňovaly veškeré požadavky platných právních předpisů pro provozování shora uvedeného , podezřelý výraz, zařízení. Účelem tohoto ujednání tak bylo zajistit, že prostory budou způsobilé k provozování , podezřelý výraz, zařízení, a to tak, že žalobkyně bude oprávněna využívat 1. podzemní podlaží a 1. nadzemní podlaží prostor, žalovaná zbývající nadzemní podlaží.

41. Dále soud posuzoval projev vůle stran k vymezení povinnosti žalované do , datum, zajistit, že výtah výrobní č. , Anonymizováno, k do 1. PP , Anonymizováno, bude výtahem evakuačním dle platných právních předpisů, a pokud tato povinnost nebude splněna, bude žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu , částka, za každý jeden den prodlení. Soud připomíná, že na výklad podle skutečné vůle však nelze rezignovat jen proto, že projev vůle zúčastněné osoby interpretují rozdílně (NS , spisová značka, ). V dodatku vyjádřená povinnost žalované zajistit, že výtah vedoucí do , Anonymizováno, . PP má mít takové vlastnosti, že podle právních předpisů bude výtahem evakuačním dle výše výkladových pravidel jazykového výkladu (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), a též logického výkladu (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů), je možné dle názoru soudu interpretovat jedině tak, že výtah vedoucí do , Anonymizováno, . PP má splňovat parametry evakuačního výtahu, a také má být takovým evakuačním výtahem skutečně být – tzn. být za evakuační výtah označen dle platných právních předpisů. Skutečnost, že výtah bude mít pouhé parametry výtahu evakuačního není dostatečná. Pokud by mělo být tímto právním jednáním zamýšlena vůle stran, že výtah má mít pouze vlastnosti výtahu evakuačního bez získání nutné „akreditace“, resp. označení za výtah evakuační dle platných právních předpisů, nebylo by dle logického výkladu právního jednání důvodu v tomto ujednání odkaz na právní předpisy – resp. uvedení, že se jedná o „evakuační výtah“, vůbec zmiňovat. Pokud by mělo být ujednáním mezi stranami vyjádřeno, že se má jednat o „řadový“ výtah, nebyl by mu v ujednání stran dán příznak „evakuační“. Z vůle jednajících stran bylo též v kontextu celého právní jednání zřejmé, že je tímto ujednáním projevena vůle stran, aby byl výtah vedoucí do , Anonymizováno, . PP skutečně výtahem evakuačním, nikoliv, že má mít jen vlastnosti výtahu evakuačního. Taktéž dle vymezení celého účelu smlouvy bylo zřetelné, že v Budově se budou pohybovat jak mobilní, tak imobilní , podezřelý výraz, , pro které je nutné s ohledem na navazující předpisy nutné zajistit výtah pro případnou evakuaci. Soud dospěl k závěru, že uvedené ujednání znamenalo, že výtah výrobní č. , Anonymizováno, bude evakuačním výtahem ve smyslu § 10 odst. 1, 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany, tedy že má být výtahem evakuačním, nejen splňovat parametry evakuačního výtahu. Naplnění těchto podmínek, včetně dotčených technických norem, měla zajistit žalovaná. Výtah tedy měl být i jako evakuační výtah náležitě označen.

42. Výše uvedených povinností si byla žalovaná vědoma, jak vyplývá i z dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, (viz ujednání, že dodatek neměl vliv na povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle čl. X odst. 2 výše uvedené smlouvy za prodlení s dokončením stavebních úprav mezi dnem , datum, a dnem protokolárního předání prostor bez části , údaj umožňující identifikaci, ), a dále ze zápisu z jednání ze dne , datum, .

43. V řízení vyšlo jednoznačně najevo, že žalovaná nedokončila stavební úpravy v části prostor , údaj umožňující identifikaci, , resp. je s nimi v prodlení od , datum, dosud. Uvedené vyplynulo ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , který uvedl, že 2. nadzemní podlaží bylo k , datum, prakticky dokončeno, avšak stále bylo nutno tam dodat sádrokartonovou desku. Jinými slovy, stavební úpravy nebyly dokončeny. I pokud by v prostorách , údaj umožňující identifikaci, nebylo třeba dodat sádrokartonovou desku, byla by žalovaná, s ohledem na výpověď svědka , jméno FO, , od , datum, až do , datum, do prodlení s jejich ukončením. S ohledem na požadovanou smluvní pokutu však není rozhodné, zda prodlení žalované skončilo dnem , datum, nebo dnem pozdějším. Ze znaleckého posudku předloženého žalovanou přitom ničeho neplyne k posouzení, zda byly úpravy ve , Anonymizováno, . NP řádně dokončeny, nijak se nevěnuje ani evakuačnímu výtahu. Naopak ze znaleckého posudku se podává, že skutečně práce ve , Anonymizováno, . NP nebyly dokončeny, , Anonymizováno, . PP je pak v posudku označeno jako technické zázemí, a to bez zmínky o evakuačním výtahu. Ze znaleckého posudku pak žádné další závěry co do splnění povinností ze strany žalované na základě Dodatku č. , hodnota, neplynou.

44. Stejně tak bylo zjištěno, že výtah jezdící do prostor , údaj umožňující identifikaci, , které užívala žalobkyně, není výtahem evakuačním, byť by měl podmínky pro evakuační výtahy splňovat. Žalovaná nerozporovala, že výtah z , Anonymizováno, . PP není výtahem evakuačním a uvedené vyplývá i z výpovědi svědka , jméno FO, . Jak soud vyložil výše, smluvní ujednání v dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, znamenalo, že výtah výrobní , Anonymizováno, , bude dle platných právních předpisů výtahem evakuačním, pokud bude splňovat veškeré podmínky § 10 odst. 1, 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochran, tj. včetně řádného označení v souladu s citovaným ustanovením. Dotčený výtah však jako evakuační označován nebyl nejméně do , datum, , kdy byl proveden výslech svědka , jméno FO, . Žalovaná se tak dostala do prodlení i s touto povinností, a to od , datum, až do , datum, . Pro věc není, stejně jako ve výše uvedeném případě, rozhodné, zda prodlení žalované skončilo dnem , datum, nebo dnem pozdějším. Není podstatné ani to, že měl výtah dle žalované splňovat podmínky technických norem, když výtah stále nebyl jako evakuační výtah označen; nebyl tedy výtahem evakuačním podle platných právních předpisů. Pokud žalovaná odkazuje na normu ČSN 274014 s tím, že výtah splňuje parametry této normy, pak ničeho neuvádí k okolnosti, že by výtah byl skutečně výtahem evakuační – byl za evakuační výtah označen. Skutečnost, že výtah má parametry výtahu evakuačního totiž automaticky neznamená, že evakuačním výtahem skutečně je. Žalovaná na opakované výzvy soudu ničeho nedoplnila k tvrzení, že se jedná o evakuační výtah, pouze opakovala, že má parametry výtahu evakuačního.

45. Pro případ prodlení s těmito povinnostmi byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu (§ 2048 o. z.) vždy , částka, , a to za každý započatý den prodlení. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za dobu od , datum, do , datum, celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v prostorách , údaj umožňující identifikaci, v trvání 511 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Splatnost faktury nastala dnem , datum, . Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu od , datum, celkem , částka, , z toho za prodlení s povinností zajistit evakuační výtah v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, ; za prodlení s povinností dokončit stavební úpravy v prostorách , údaj umožňující identifikaci, v trvání 128 dní po , částka, /den, tj. , částka, . Tyto žalovaná neuhradila.

46. Současná úprava smluvní pokuty je přitom vystavěna na objektivní odpovědnosti za porušení utvrzené povinnosti (srovnej např: , adresa, , Pavel. § 2048 [Výše smluvní pokuty]. In: , jméno FO, , Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .). Z těchto důvodů je tak nárok žalobkyně důvodný.

47. Žalovaná se nemůže dovolávat toho, že stavební práce měla zajišťovat společnost , právnická osoba, . Zde totiž platí, že pokud žalovaná, jako dlužník, plnila pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnila ona sama (§ 1935 o. z.). Totožné platí i ohledně společnosti , právnická osoba, . Je odpovědností žalobkyně jak povinnost, ke které se sama zavázala splní, zda si na stavební práce najme subdodavatele nebo bude povinnosti plnit vlastními prostředky. Proto je žaloba v základu důvodná, a žalobkyně tak má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za porušení smluvní povinnosti dokončit stavební úpravy v termínu, a , částka, za porušení povinnosti zajistit, že výtah výrobní č. , Anonymizováno, , bude dle platných právních předpisů výtahem evakuačním.

48. Na uvedeném nemohou změnit argumenty žalované o epidemii Covid – 19 a válce na Ukrajině. Je obecně známou skutečnosti, že epidemie Covid – 19 začala v roce 2020 a ve vlnách pokračovala přes 2 roky. Žalovaná měla původně stavební úpravy provést do , datum, , avšak následně byl uzavřen přinejmenším 1 dodatek (konkrétně dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, ), kterým byla lhůta k plnění prodloužena až do , datum, .

49. Válka na Ukrajině následně začala na počátku roku 2022, tj. nejdříve 6 měsíců poté, co se žalovaná dostala do prodlení. Minimálně pro prvních 6 měsíců prodlení neměla tato na porušení smluvní povinnosti vliv. Vícepráce, resp. opravy skrytých vad a nedostatky materiálu byly zjištěny nejpozději , datum, (viz protokol – zápis z kontrolního dne ze dne , datum, ), tedy necelých 10 měsíců před uzavřením dodatku č. , hodnota, . Lhůta pro dokončení stavebních úprav v souladu se smlouvou stanovená v dodatku č. , hodnota, tak s těmito již počítala. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalované, že by žalobkyně nedala souhlas k provozu , Anonymizováno, ; i pokud by tomu tak skutečně bylo, nemá to na posouzení porušení povinnost splnit stavební úpravy a zajistit, že výtah bude výtahem evakuačním, vliv. Přitom z e-mailu ze dne , datum, v 8:18 hodin vyplývá, že žalovaná o udělení tohoto souhlasu požádala až , datum, (tj. po více než 1,25 roce prodlení).

50. Důvodem pro upuštění od povinnosti uhradit smluvní pokutu nemůže být ani souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, a ani souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje ze dne , datum, . Podstatným totiž podle nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, byl až kolaudační souhlas vydaný , Anonymizováno, města , adresa, ze dne , datum, , č. , spisová značka, , který se však netýkal prostor , údaj umožňující identifikaci, , což bylo porušením smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou.

51. Tyto důvody nezakládají liberaci od povinnosti uhradit smluvní pokutu ani v souhrnu. Konečně nemá na povinnost k úhradě smluvní pokuty výpověď nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, , ať už by se jednalo o výpověď platnou nebo neplatnou.

52. Pokud žalovaná trvala na tom, že se žalobkyně snažila získat prostory zhodnocené žalovanou o cca , částka, , jedná se pouze o neprokázané tvrzení žalované. Žalované, která prostory takto měla zhodnotit, ostatně svědčí § 2220 odst. 1 o. z. Ze znaleckého posudku předloženého žalovanou pak plyne, že Budova byla zhodnocena o , částka, . Není však otázkou daného řízení posuzovat zhodnocení Budovy stavebními úpravami provedenými žalovanou.

53. Následně se proto soud podle § 2051 o. z. k návrhu žalované zabýval otázkou moderace smluvní pokuty. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

54. Smluvní pokuta plní preventivní, sankční a/ nebo kompenzační funkci (srov. NS , spisová značka, ). Sjednáním smluvní pokuty je, alespoň teoreticky, dlužník motivován splnit řádně a včas utvrzený dluh, neboť v opačném případě bude zásadně nucen plnit utvrzený dluh a vedle toho i smluvní pokutu (preventivní funkce). Není-li utvrzený dluh splněn, kompenzuje smluvní pokuta věřiteli škodu vzniklou v důsledku porušení utvrzené povinnosti (kompenzační funkce); tím není dotčena možnost odchylného ujednání (§ 2050). Obecnou hranicí výše smluvní pokuty je její přiměřenost. Ostrou hranici smluvní pokuty nepodává ani judikatura, byť soud v některých případech prohlásil konkrétní denní procentní výši z dlužné částky za přiměřenou. To však vždy se zdůrazněním vazby na okolnosti konkrétního případu. Jen z výše smluvní pokuty takový závěr učinit nelze.

55. Preventivní funkce smluvní pokuty podle občanského zákoníku spočívá v tom, že smluvní pokuta motivuje dlužníka, aby splnil svou smluvní povinnost řádně a včas, protože v opačném případě mu hrozí finanční sankce. Sankční funkce smluvní pokuty podle občanského zákoníku znamená, že pokuta plní roli sankce – tedy peněžitého postihu dlužníka za porušení smluvní povinnosti. Na rozdíl od preventivní funkce, která má přimět dlužníka, aby povinnost vůbec neporušil, sankční funkce nastupuje až následně – v okamžiku, kdy k porušení závazku již došlo. V tomto smyslu má smluvní pokuta podobu „penalizace“ porušení závazku bez ohledu na vznik škody nebo její výši. Reparační funkce smluvní pokuty spočívá v tom, že smluvní pokuta nahrazuje újmu, která věřiteli vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti, a to aniž by musel škodu prokazovat. Jinými slovy, pokuta má v tomto pojetí kompenzovat negativní následky porušení závazku, a tím částečně supluje náhradu škody.

56. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jsou při moderaci smluvní pokuty rozlišeny tyto kroky. V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

57. Povinnosti utvrzené smluvními pokutami byly dvojí (jak ostatně vyplývá z výše uvedeného). První utvrzenou smluvní povinností bylo realizovaní stavebních úprav v prostorách (jako celku) tak, aby byl pro jejich užívání vydán kolaudační souhlas či kolaudační rozhodnutí příslušným stavebním úřadem, aby splňovaly veškeré požadavky platných právních předpisů pro provozování , podezřelý výraz, zařízení, a to tak, že stavební úpravy budou realizovány do , datum, . Tato doba pak byla dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, ve vztahu k prostorám , údaj umožňující identifikaci, , prodloužena do , datum, . Smyslem smluvního ujednání podle názoru soudu bylo realizovat stavební úpravy co nejdříve tak, aby bylo možné v prostorách poskytovat , podezřelý výraz, služby, resp. provozovat , podezřelý výraz, zařízení.

58. Z uvedeného má soud za to, že primární funkcí smluvní pokuty byla jednak funkce preventivní, a to i s ohledem na její výši (, částka, za každý i jen započatý den prodlení). V případě každého jednoho dne prodlení měla stihnout žalovanou takovou smluvní pokutou, aby ji odradila od dalšího pokračování v prodlení s dokončením stavebních prací. Podle výše uvedeného výkladu projevu vůle žalobce a žalované je zřejmé, že dokončením stavebních prací bylo myšleno dokončení stavebních prací jako celku a vydání kolaudačního rozhodnutí příslušným stavebním úřadem. , adresa, 000 Kč za každý i jen započatý den prodlení není nezanedbatelná, a při delším prodlení může dosáhnout značné výše. Soud má za to, že v případě první smluvní povinnosti, že v této smluvní pokutě nelze spatřovat nepřiměřenost, neboť měsíční nájemné bylo ujednáno ve výši , částka, . Dále soud má za to, že vedle sankční funkce plnila ujednaná smluvní pokuta též funkci reparační, když měla žalobkyni nahradit újmu, která jí vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti, aniž by musela škodu prokazovat. Žalobkyně si sice vyhradila užívání dvou z celkem , hodnota, podlaží prostor (konkrétně , Anonymizováno, . podzemní podlaží a , Anonymizováno, . nadzemní podlaží). Ze samotného dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, vyplynulo, že stavební úpravy neměly být dokončeny pouze v části , údaj umožňující identifikaci, (tj. v , Anonymizováno, z , Anonymizováno, podlaží prostor). To ostatně potvrzuje i výpověď svědka , jméno FO, , podle něhož žalobkyně poskytovala služby normálně. Nadto sama žalobkyně uváděla, že jí škoda nevznikla. Jak již soud uvedl výše, účelem žalobkyně při uzavření smlouvy bylo plnohodnotné využívání Budovy pro , podezřelý výraz, služby, jelikož byly navázané na další , podezřelý výraz, služby poskytované žalovanou. Lze poukázat na to, že pokud by žalobkyně při uzavření smlouvy nebo Dodatku č. , hodnota, věděla, že žalovanou nebude povinnost dokončit stavební práce splněna, a v Budově tak budou provozovány , podezřelý výraz, služby v omezení jednoho podlaží, na takové ujednání by nepřistoupila. Žalovaná měla záměr provozovat , podezřelý výraz, služby v celém areálu, nikoliv jen v jeho omezených částech, nelze tak přihlížet k tomu, že není možné je provozovat jen v určitých podlažích. Ujednaná smluvní pokuta ve výši , částka, za každý den prodlení tak měla svou reparační funkcí žalobkyni částečně kompenzovat škodu, která jí vznikla porušením smluvní povinnosti žalované stavební práce dokončit. Soud má za to, že ujednaná smluvní povinnost ve výši , částka, za každý den prodlení není nepřiměřená, a to vzhledem k důležitosti splnění povinnosti žalované zajistit možnost provozování služeb v celé Budově, jelikož , podezřelý výraz, služby nelze kompenzovat jinou dosažitelnou službou. Žalobkyně je přitom za jejich provozování v daném regionu odpovědná a její funkci v tomto ohledu není možné jednoduše kompenzovat.

59. Druhou utvrzenou smluvní povinností bylo zajištění toho, že výtah výrobní č. , Anonymizováno, , který jezdil do prostor , údaj umožňující identifikaci, , bude dle platných právních předpisů výtahem evakuačním podle § 10 odst. 1, 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochran. Z ujednání obsažených v dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, lze dovozovat, že žalobkyně měla zájem na zajištění bezbariérové únikové cesty z části prostor , údaj umožňující identifikaci, . Tato skutečnost musela být žalované rovněž známa. Funkce smluvní pokuty proto byla jak preventivní, tak sankční; v tomto případě přitom vstupovala do popředí zejména funkce sankční. Tak tomu je proto, že částka , částka, za byť jediný den z prodlení se oproti prvé povinnosti vztahuje toliko k výtahu, a nikoli k prostorám jako celku. Přesto však nelze absenci evakuačního výtahu nahradit. Takovou náhradou nemůže být ani schodolez, ani schodiště nebo výtah, který není dle právních předpisů výtahem evakuačním. Pokud by bylo možné z , Anonymizováno, . PP využít sice výtah, který však není výtahem evakuačním, není možné jej využít v případě evakuace. Tím ovšem není myšleno, že by výtah nebylo možné využít, nikoliv však odpovědným způsobem respektujícím skutečnost, že v zařízení se pohybují jak mobilní, tak imobilní , podezřelý výraz, , kteří musí být instruování o možnosti evakuace v případě hrozícího nebezpečí. Těžko lze vyjádřit hodnotu případné škody, jež by mohla být způsobena absencí takového výtahu, kdyby v případě krizové situace nemohl být výtah využit k evakuaci pacientů. , podezřelý výraz, ve , podezřelý výraz, zařízení mají být instruování cedulemi označujícími bezpečnou cestu pro evakuaci, přičemž výtah v , Anonymizováno, . PP není označen jako výtah evakuační, pročež by pravděpodobně , podezřelý výraz, nebyl a ani nemohl být k evakuaci využit. Za případnou náhradu škody by byla odpovědná právě žalobkyně. Taková škoda by se pak rovnala hodnotě jednotlivých lidských životů, které by byly tímto ohroženy či zasaženy. Kompenzovat evakuační výtah nemůže řádným způsobem ani instalace tzv. schodolezu, jak na něj žalovaná odkazuje, jelikož tento nabízí bezpečnou evakuaci pouze jednotlivci, navíc v časovém úseku neodpovídajícímu možnému riziku ohrožení, kdy je potřeba co nejvyšší časové úspory. Nelze se přitom spoléhat na to, že se do , Anonymizováno, . PP budou vyskytovat pouze , podezřelý výraz, tzv. mobilní, kteří nemají problém s překonáním schodů. Také v tomto ohledu lze shledat pro výše uvedené závěry výši stanovené smluvní pokuty za adekvátní a odpovídající hodnotám, kterým má být chráněna. Dle názoru soudu je tak smluvní pokuta ve výši , částka, za každý jednotlivý den odpovídající.

60. Ve vztahu k posuzování okolností známých již v době sjednávání smluvní pokuty, okolností, které byly dány při porušení smluvní povinnosti a okolností nastalých později, měly-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné, je soud názoru, že musí vycházet z okolností známých k , datum, , kdy byl uzavřen dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, . Soud vychází z toho, že žalobkyní požadovaná smluvní pokuta byla počítána od , datum, , tj. od prvního dne následujícího po dni, kdy podle dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, měly být stavební práce hotovy. Žalovaná smluvní pokutu totiž požaduje právě s ohledem na ujednání v tomto dodatku.

61. Ke dni , datum, tak již musely být známy okolnosti týkající se epidemie Covid – 19 (včetně toho, že se k této pojí omezení spojená s šířením této nákazy). Nebylo prokázáno, že by dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, s těmito nepočítal při sjednávání termínu dokončení stavebních prací, a ani při stanovení termínu toho, do kdy musí být výtah výrobní č. 604/02, ev. č. G5323, považován za výtah evakuační podle platných právních předpisů. Je proto nutné vycházet z toho, že termín v dodatku č. , hodnota, počítal právě i s omezeními v souvislosti s epidemií Covid – 19.

62. Žalovaná zajistila Kolaudační souhlas pouze k části prostor, a to konkrétně , údaj umožňující identifikaci, (tj. pouze část prostor , údaj umožňující identifikaci, ). Toto vyplývá přímo z předmětu kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaný Magistrátem města , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jak byl v tomto vymezen.

63. Pouze z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že prostor , údaj umožňující identifikaci, byl z kolaudace vyjmut, protože žalobkyně upozornila stavební úřad na nedostatky. Je však nutno uvést, že nebylo prokázáno tvrzení žalované, že by stavební úřad tvrzení žalobkyně bez dalšího přijal. O tom svědčí skutečnost, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by prostory , údaj umožňující identifikaci, byly alespoň v současné době zkolaudovány. Žalované přitom muselo být již při uzavření dodatku č. , hodnota, zřejmé, že stavební úpravy musí provádět tak, aby mohly být prostory zkolaudovány všechny. Proto pokud by žalobkyně vady, resp. nedostatky oznámila, a stavební úřad je rovněž zjistil, nelze v tomto jednání žalobkyně shledávat rozpor s dobrými mravy. Žalovaná se přitom nemůže ani odvolávat na nedostatky materiálu, resp. na zpoždění jednotlivých dodávek ze zahraničí a ani na vícepráce, resp. opravy skrytých vad. Skryté vady a nedostatky materiálu byly zjištěny nejpozději , datum, (viz protokol – zápis z kontrolního dne ze dne , datum, ), tedy necelých 10 měsíců před uzavřením dodatku č. , hodnota, . I tyto okolnosti proto musely být při jeho uzavírání známé a termín stanovený v dodatku č. , hodnota, je proto musel brát v potaz. Nelze brát v potaz ani skutečnost, že k vydání kolaudačního souhlasu stačí už jen dílčí stavební úpravy. Ze znaleckého posudku ničeho neplyne k okolnosti, že by tyto úpravy byly k předmětnému datu dokončeny. Okolnost zhodnocení budovy pro provedené stavební úpravy není v posuzované věci relevantní.

64. Nepředvídatelnou okolností, a to až poté, co již k prodlení v délce nejméně 6 měsíců došlo, mohla být pouze válka na Ukrajině; žalované se však nepovedlo prokázat, že by stavební úpravy prostor skutečně ovlivnila. Pokud společnost , právnická osoba, ., která fakticky stavební úpravy prováděla, neměla dostatečný počet pracovníků, není zřejmé, proč se žalovaná nepokusila zajistit splnění stavebních úprav jinou společností. K tomuto ničeho netvrdila, a ani nedoložila.

65. Z uvedených důvodů má soud za to, že výše smluvní pokuty je ve vztahu k první utvrzené smluvní povinnosti (dokončit stavební úpravy v termínu do , datum, ) přiměřenou. Konkrétní nárok na smluvní pokutu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) ve výši , částka, se jeví soudu smluvní pokutou přiměřenou. Smluvní pokutu přitom soud vztahuje k povinnosti provést stavební úpravy prostor jako celku. Jakkoli měly být od , datum, dokončeny a užívány , Anonymizováno, z , Anonymizováno, podlaží prostor, z ničeho nevyplynulo, proč „dodělávky“ prostor , údaj umožňující identifikaci, trvaly nejméně do , datum, a nebyly dosud zkolaudovány. V tomto případě je tak nutné přihlédnout zejména k sankční a reparační funkci smluvní pokuty, jak je blíže popsáno výše, neboť byla a je stále odpovědná za to, že dosud nedošlo k dokončení stavebních úprav. O tomto přitom svědčí i e-mailová komunikace, kdy se měl měnit harmonogram stavebních úprav podle toho, jak sdělila žalovaná (e-mail ze dne , datum, v 8:36 hodin včetně přílohy – úpravy , Anonymizováno, . nadzemního podlaží, harmonogram; e-mail ze dne , datum, 11:48).

66. Stejně tak dané okolnosti nemohly hrát roli ve vztahu k druhé utvrzené smluvní povinnosti (výtah výrobní č. 604/02, ev. č. G5323 měl být výtahem evakuačním podle platných právních předpisů). Pro uložení povinnosti uhradit smluvní pokutu ve vztahu k této smluvní přitom nemůže být rozhodná ani skutečnost, že možnosti únikových cest, jak soud podrobně rozvedl výše. Prodlení se splněním této povinnosti přitom trvalo od , datum, nejméně do , datum, . I přes tuto skutečnost soud shledává konkrétní nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za přiměřený. Žalobkyně měla primárně zájem na zajištění bezpečné bezbariérové únikové cesty z prostor , údaj umožňující identifikaci, , a to i tak, že bude evakuační výtah označen štítkem odpovídajícím evakuačnímu výtahu, kterým se v případě orientace mohou , podezřelý výraz, řídit. Skutečnost, že na místě jsou jiné únikové cesty nezakládá možnost moderace smluvní pokuty, a to vzhledem k důležitosti chráněných zájmů, ačkoliv se jedná o výtah pouze v jedné části budovy, který budou využívat pouze , podezřelý výraz, z , Anonymizováno, . PP. Přitom pokud má být výtah výtahem evakuačním, a není náležitě označen, může hrozit žalobkyni uložení pokuty v přestupkovém řízení až do výše , částka, . V případě, že by na místě došlo při evakuaci k poškození zákonem chráněných zájmů, byla by povinnost žalobkyně k náhradě škody násobně vyšší než vyčíslená smluvní pokuta i uložená pokuta v přestupkovém řízení. Konkrétní výše k povinnosti náhrady škody by byla vyčíslena v navazujícím řízení o odpovědnosti žalobkyně za náhradu škody nebo nemajetkové újmy. V případě poškození života nebo zdraví by pak vycházela z příslušných právních předpisů a znaleckého zkoumání v daných konkrétních okolnostech. Na tomto místě pak nelze označit ani průměrnou částku, kterou by případně byla žalobkyně povinna uhradit, jelikož co do náhrady škody či nemajetkové újmy vždy soud vychází z konkrétních okolností daného případu a nelze jej plošně bagatelizovat, jelikož pak by se oprostil od individuálního posouzení způsobené škody či nastalé újmy a porušil v samém principu právní předpisy a principy procedurální spravedlnosti.

67. Kritéria pro hodnocení přiměřenosti smluvní pokuty jsou formulována obecně. Jde o otevřený právní koncept, který je dotvářen rozhodnutími soudu. Závěr, že je smluvní pokuta nepřiměřená, je výsledkem volného uvážení soudu založeného na posuzování okolností konkrétního případu. Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu. Nelze tedy při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty vycházet pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu v obdobné věci. Skutečnost, že smluvní pokuty zajišťují různé povinnosti stran, nemůže mít dopad na posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty ke konkrétní zajišťované povinnosti. Nelze porovnávat nepřiměřenost smluvní pokuty zajišťující jednu povinnost s přiměřeností sankce jiné povinnosti (srov. NS , spisová značka, ). Soud na základě výše citovaný závěrů dospěl k takovému závěru, že smluvní pokutu ani v jednom ze stanovených případů není na místě moderovat, proto ji přiznal v plné výši, tak jak si ji strany v uzavřeném Dodatku dojednaly. Soud se důvodům, pro které byly jednotlivé smluvní pokuty stranami ujednány detailně věnovat v částech rozhodnutí uvedených výše. Ani v jednom případě nedospěl k závěru, že by byla ujednání o smluvních pokutách nepřiměřená, pročež nepřistoupil k jejich moderaci podle § 2051 o.z. Soud dále poukazuje na judikatorní závěry, ze kterých plyne, že smluvní pokutu nelze považovat ze nepřiměřenou jen z důvodu její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení, zejména vznikla-li kumulací jinak přiměřené denní sazby smluvní pokuty (srov. NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ).

68. K námitce žalované, že oprávněné zájmy žalobkyně nebyly narušeny, soud uvádí, že oprávněné zájmy žalobkyně byly narušeny už pouze tím, že žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti.

69. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

70. Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení, které podle dle § 151 odst. 3 o.s.ř. spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a v sedmnácti paušálních náhradách po , částka, podle § 1 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání návrhu, výzva k plnění, účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , písemná podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ). Celková výše nákladů řízení tak činí , částka, .

71. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.