9 C 406/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem Jméno advokáta adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupené Jméno Zástupce , advokátem adresa o vypořádání členského podílu v bytovém družstvu,

I. Právo společného nájmu účastníků družstevního bytu č. , hodnota, v budově č. p. , adresa, pod adresou , adresa, , bytového družstva , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem v , adresa, , se zrušuje s tím, že tímto zaniká i společné členství účastníků v bytovém družstvu.

II. Určuje se, že jako člen bytového družstva a nájemce bude předmětný byt nadále užívat žalovaná.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zrušení práva společného nájmu žalobce a žalované k družstevnímu bytu číslo , hodnota, v domě , adresa, na adrese , adresa, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jehož vlastníkem je , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , tak, že nájemcem bude nadále žalovaná. Žalobce dále žádal vypořádat právo společného členství v uvedeném stavebním bytovém družstvu a to tak, že bude přikázáno žalované, event. bude nařízen prodej. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že se stal členem , jméno FO, , adresa, dne , datum, . Manželství žalobce s žalovanou bylo uzavřeno dne , datum, . Na základě splaceného zálohového členského podílu byl žalobci přidělen byt rozhodnutím představenstva družstva dne , datum, . Nájemní smlouva byla s manžely , jméno FO, uzavřena dne , datum, , byt byl splacen za trvání jejich manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalobce se z předmětného bytu vystěhoval již v průběhu rozvodového řízení v roce , datum, a byt nadále užívala žalovaná. Po rozvodu nedošlo k vypořádání SJM. Oba účastníci jsou členy předmětného družstva a společně s podílovými vlastníky družstevního podílu. Žalobce se snažil s žalovanou dohodnout tak, že členský podíl a užívání předmětného bytu přejde na ni a žalobce obdrží přiměřenou finanční náhradu. Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila a opakovaně požadovala, aby byl byt převeden i s členskými právy a povinnostmi na syna účastníků, s čímž žalobce nesouhlasí. Obvyklá cena předmětného bytu dle odborného vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, cena bytu činí 2 900 000 Kč až 3 300 000 Kč, žalobce požadoval na vypořádání svého zaniklého členství částku 1 500 000 Kč.

2. Žalovaná namítala, že nárok žalobce na finanční vypořádání není neoprávněný. Namítala promlčení nároku žalobce, neboť se svého nároku na vypořádání členského podílu nedomáhal ve lhůtě stanovené pro vypořádání vzájemných nároků manželů po zániku manželství. Uvedla, že účastníci v předmětném bytě nevedli společnou domácnost již od roku , datum, . Žalovaná posledních , datum, let hradí náklady na byt, splácí anuitu, fond oprav a další náklady spojené s předmětným bytem včetně členského poplatku, příspěvků do fondu oprav. Navrhovala, aby členský podíl v družstvu byl převeden na syna účastníků. Žalovaná dále namítala, aby soud nepřihlížel k plné moci připojené k žalobě, kromě pochybnosti o pravosti podpisu, je zde další důvod, proč k této plné moci nelze přihlížet. , citlivý osobní údaj, . Dále namítala, že za trvání manželství žalovaný získal darem rodinný dům, účastníci ze společných prostředků vypláceli ostatní, v roce , datum, žalobce uzavřel sňatek s pí , jméno FO, , na kterou dům převedl.

3. Soud o věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, zrušen.

4. Dále soud o věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, zrušen.

5. Podáním ze dne , datum, žalobce namítal, že žalovaná nemá zájem o další užívání předmětného bytu, hodlá ho převést na svého syna a poté se vrátit do své domoviny, čímž vystavuje žalobce riziku, zda soudem přiznaná úhrada z titulu vypořádání hodnoty členského podílu bude skutečně žalovanou uhrazena. Namítal, že žalovaná opakovaně deklarovala, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky pro úhradu vypořádání členského podílu v bytovém družstvu. Žalobce tak změnil svůj postoj s tím, že má nyní zájem o nabytí předmětného podílu do svého výlučného vlastnictví, přičemž je ochoten žalované poskytnout adekvátní bytovou náhradu, případně i vypořádání hodnoty členského podílu. Navrhl, aby soud rozhodl, že právo společného nájmu účastníků k předmětnému bytu bude zrušeno, jako člen bytového družstva a nájemcem bude určen žalovaný, resp. žalobce a že žalobce uhradí žalované částku 1 500 000 Kč z titulu vypořádání hodnoty členského podílu.

6. Žalovaná podáním ze dne , datum, nadále tvrdila, že nebylo prokázáno, zda na straně žalobce jedná a vystupuje skutečně pan , Jméno žalobce A, nebo jeho současná manželka. Namítala, že řízení má být zastaveno nebo alespoň přezkoumáno, jestli jsou podmínky k jeho pokračování. Nikdy netrvala na tom, aby se žalobce vzdal svého podílu a převedl jej na ni, ale chtěla, aby splnil alespoň morální povinnost vůči svým dětem, a proto navrhovala, aby oba svoje podíly převedli na jejich syna , jméno FO, , což požaduje i nadále. Požadavek finančního vyrovnání za byt, který mohl již dávno užívat jeho syn s rodinou, je v rozporu s dobrými mravy. Není žádný důvod, proč by měl byt dostat žalobce, který v něm , datum, let nebydlí, nepodílí se na splátkách anuity fondu oprav atd., ani na údržbě bytu a navíc má kde bydlet, protože vlastní jinou nemovitost, zatímco žalovaná, kdyby se musela z bytu vystěhovat, by neměla kde bydlet.

7. Podáním ze dne , datum, žalobce uvedl, že tzv. dekret na byt dostal ještě před uzavřením manželství jako stabilizační byt od firmy , adresa, , , právnická osoba, ., kde byl zaměstnán. Vzhledem k tomu, že v té době odjížděl na delší čas pracovat do zahraničí, nebyl mu byt předán, dostal pouze dekret s příslibem, že až se vrátí, dostane byt. Po návratu ze zahraničí byl žalobce již ženatý s žalovanou a byty spadaly po bytové družstvo. Žalobce se stal členem družstva dne , datum, . V prohlášení pro účely přidělení bytu uvedl, že do přiděleného bytu se nastěhuje spolu s manželkou a , hodnota, dětmi. Na základě splacení zálohového členského podílu byl žalobci přidělen předmětný byt rozhodnutím představenstva družstva dne , datum, . Dne , datum, byl žalobce vyzván k doplacení zálohového členského podílu, znovu pak , datum, a , datum, . Nájemní smlouva byla dne , datum, uzavřena s oběma účastníky. Žalovaná, vzhledem k dluhům, vstoupila v roce , datum, do oddlužení, družstevní podíl nebyl použit na úhradu dluhů žalované pouze z důvodu, že tento nebyl v roce , datum, vypořádán. O získání předmětného bytu, resp. družstevního podílu, se tak zasloužil žalobce, který jej obdržel v souvislosti se svým zaměstnáním. Laxní přístup žalované k finančním záležitostem, spolu s rozdílnými názory na výchovu dětí a další skutečnosti, následně vedly k rozvodu manželství účastníků. Po rozchodu účastníků žalobce byl žalovanou vyhozen z bytu, načež se odstěhoval do svého domku v , adresa, kde bydlí dodnes. Do bytu mu již nebyl umožněn přístup. Náklady spojené s bytem hradil žalobce do roku , datum, , později pouze v případech, kdy hradil dluhy žalované, aby předešel vyloučení z bytového družstva. Žalobce uvedl, že po vyřešení spolu má v úmyslu setrvat na své aktuální adrese, z předchozí komunikace žalované vyplývá, že o setrvání v bytě nemá zájem. Žalovaný též zmínil svůj zdravotní stav s tím, že tento je uspokojivý, , citlivý osobní údaj, . Od roku , datum, je v , citlivý osobní údaj, , od roku , datum, ve , citlivý osobní údaj, . Žalobce uvedl, že jeho zdravotní stav je stabilní, , citlivý osobní údaj, . Žalobce je schopen společně se svou manželkou paní , jméno FO, vyplatit vypořádací podíl žalované, přičemž nemovitost, rodinný dům na adrese , adresa, , , adresa, , by bylo možné použít jako zajištění. Jako spravedlivější a vhodnější se jeví ponechat družstevní podíl a právo nájmu žalobci, který se o jeho získání zasloužil, nehrozí u něj, že o družstevní podíl přijde a je schopen vypořádací podíl žalované vyplatit.

8. Žalovaná podáním ze dne , datum, uvedla, že o získání bytu se zasloužili oba manželé zpočátku společně. Žalobce by nedostal dekret na byt, pokud by neměl manželku a děti. Zásadní ale je, že žalovaná splatila většinu anuity. Do roku , datum, oba platili společně z prostředků SJM a od roku , datum, , tedy již , hodnota, let, vše hradí žalovaná. Žalobce za celou dobu zaplatil pouze několik měsíčních plateb, kdy se žalovaná ocitla dočasně bez prostředků. Žalovaná v bytě bydlí, nemá žádnou jinou možnost, kde by bydlela. Žalovaný bydlí v rodinném domě, kde byl dědický podíl též vypořádán z prostředků ve společném jmění manželů účastníků. Žalovaná chce v bytě bydlet i nadále a chce ho jednou odkázat synovi , jméno FO, . Pokud žalobce požaduje byt, resp. podíl v bytovém družstvu, do svého vlastnictví, bylo by takové řešení, vzhledem k tomu, že tvrdí, že byt neplatí a v bytě bydlet nechce, bylo by to v hrubém rozporu s dobrými mravy. Informace žalobce o jeho zdravotním stavu nejsou úplné, když neuvedl nic o svém , citlivý osobní údaj, . Žalovaná má informace z okruhu příbuzných, že žalobce je ve stavu, že , citlivý osobní údaj, a nadále žádala jako důkaz buď jeho účastnický výslech, nebo zpracování lékařské zprávy z oboru , citlivý osobní údaj, k otázce , citlivý osobní údaj, žalobce.

9. Pronajímatel předmětného bytu, , právnická osoba, , adresa, , IČ , IČO, , doporučil ponechat nájemní právo k předmětnému bytu a členství v družstvu žalované, a to z důvodu, že žalobce se z bytu odstěhoval a žalovaná již řadu let hradí všechny platby spojené s nájmem družstevního bytu sama. V současné době je hrazení poplatků za užívání bytu bez pohledávek (stanovisko , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, – čl. , hodnota, spisu).

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

11. Dne , datum, účastníci učinili nesporným, že předmětný byt č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, , , adresa, , , adresa, je bytem družstevním, účastníci jsou členy , právnická osoba, , adresa, , společný nájem tohoto bytu jim vznikl za trvání manželství a jsou tedy společnými členy družstva. Žalovaná hradí veškeré náklady spojené s užíváním tohoto bytu, za trvání tohoto sporu v souvislosti s těmito náklady nevznikl žalované již žádný dluh. Po rozvodu manželství předmětný byt užívá žalovaná (nesporná prohlášení účastníků na č. l. , hodnota, spisu, shodná podání účastníků, stanovisko , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, ).

12. Žalobce se stal členem družstva dne , datum, , v prohlášení pro účely přidělení bytu uvedl, že se do přiděleného bytu nastěhuje spolu s manželkou a , hodnota, dětmi. Na základě splacení zálohového členského podílu mu byl přidělen předmětný byt rozhodnutím představenstva družstva dne , datum, . Dne , datum, byl vyzván k doplacení zálohového členského podílu, znovu pak , datum, a , datum, . Nájemní smlouva k předmětnému bytu byla s manželi , jméno FO, uzavřena dne , datum, , neboť jim vzniklo dle stanov družstva i občanského zákoníku společné nájemní právo a s ním i společné členství v družstvu, neboť družstevní byt byl splacen za trvání její manželství (sdělení , právnická osoba, , adresa, , , jméno FO, , vedoucí členské a bytové komise, o splacení bytu). Členský podíl ve výši 102 668 Kč byl zaplacen (vyúčtování bytové jednotky stavby ze dne , datum, ).

13. Žalobce a žalovaná byli manželé, manželství uzavřeli dne , datum, a manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Příčinou rozvratu manželství byly dlouhotrvající rozpory, které byly zapříčiněny rozdílnými názory na výchovu dětí, vedení domácnosti a společného života. Návrh na rozvod manželství podal žalobce, a to dne , datum, (citovaný rozsudek, návrh ze dne , datum, ).

14. Žalovaná též podala návrh na rozvod manželství, a to dne , datum, , řízení bylo zastaveno podle § 111 odst. 3 o. s. ř., tj. poté, co řízení bylo přerušené podle § 110 o. s. ř. a žádný z účastníků nepodal návrh na pokračování v řízení (usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , návrh ze dne , datum, ).

15. Děti účastníků, syn , jméno FO, , narozený , datum, a dcera , jméno FO, , narozená , datum, , byly k návrhu matky na úpravu poměrů k nezletilým dětem svěřeny , citlivý osobní údaj, . Žalovaná pak se domáhala , citlivý osobní údaj, (rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ).

16. Z korespondence účastníků vyplývá, že žalobce žalované navrhl vypořádání členství v družstvu s tím, že žalované převede byt za finanční vypořádání členských práv, neboť žalovaná v bytě řadu let bydlí sama a hradila platby do fondu oprav, žalobce se v bytě nebydlí a nemá zde žádné movité věci (dopisy z , datum, , , datum, , email z , datum, , email. korespondence ze dne , datum, a , datum, ). Dopisem ze dne , datum, žalovaná sdělila žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, že s návrhem na vypořádání členského podílu v družstvu nesouhlasí, kdy uvedla, že co se týká družstevního bytu, z osobního důvodu o jeho užívání nemá zájem a již hned po rozvodu navrhla převod družstevního podílu a práva užívání bytu na jejich syna , jméno FO, (též email žalované ze dne , datum, ).

17. Na platbách spojených s předmětným bytem vůči družstvu vznikaly v minulosti nedoplatky, které byly následně uhrazeny (uznání dluhu s dohodou o splátkách z , datum, , uznání dluhu s dohodou o splátkách z , datum, , výstraha před vyloučením z družstva ze dne , datum, , výstraha před vyloučením z družstva ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, ). Žalobce hradil některé úhrady v souvislosti s dluhem spojeným s předmětným bytem (potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši 6 000 Kč, potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši 10 604 Kč, potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši 10 788 Kč, složenky o zaplacení částky 3 460 Kč a částky 5 588 Kč, výpis z účtu žalobce o zaplacení tří částek po 3 505 Kč). Žalovaná také hradila na dluh spojeným s předmětným bytem (potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši 5 394 Kč, ze dne , datum, ve výši 270 Kč, příjmový pokladní doklad ze dne , datum, o zaplacení částky 43 372 Kč, email ze dne , datum, ).

18. Žalobce má zajištěnou bytovou náhradu a pro případ rozhodnutí nepožadoval zajištění bytové náhrady (tvrzení žalobce na č. l. , hodnota, spisu).

19. Pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , adresa, na adrese , adresa, , je ve vlastnictví paní , jméno FO, (informace o pozemku). Nemovitost byla ke dni , datum, v podílovém spoluvlastnictví žalobce a , jméno FO, (výpis z katastru nemovitostí).

20. Žalobce je , citlivý osobní údaj, podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění, , citlivý osobní údaj, . , citlivý osobní údaj21. Žalobce uzavřel se společností , právnická osoba, životní důchodové pojištění, kdy , citlivý osobní údaj, , jméno FO, (příloha k pojistce č. , hodnota, ).

22. Dne , datum, byl zjištěn úpadek žalované a současně jí povolil oddlužení, rozhodnutím Městského soudu bylo vzato na vědomí splnění oddlužení a právní moc tohoto rozhodnutí nastala , datum, (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , insolvenční spisová značka, ).

23. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

25. Soud s ohledem na to, že účastníci byli pravomocně rozvedeni rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , uplatněný nárok na zrušení společného nájmu družstevního bytu posuzoval podle dosavadních právních předpisů, tedy podle § 705 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, (dále jen „obč. zák.“), za použití § 3074 odst. 1 věta za středníkem o. z.

26. Podle § 705 odst. 1 obč. zák. nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

27. Podle § 705 odst. 2 obč. zák. nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

28. Podle § 705 odst. 3 obč. zák. při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

29. Soud v dané věci zjistil, že za trvání manželství účastníci se stali společnými nájemci předmětného družstevního bytu a společnými členy stavebního bytového družstva. Jejich manželství bylo rozvedeno a o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a zrušení společného členství v družstvu nedošlo mezi nimi k dohodě.

30. Na základě takto provedeného dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně, dalšími důkazy řízení nedoplňoval, k návrhu žalované na provedení dokazování výslechem žalobce či vypracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, , citlivý osobní údaj, zamítl. Výslech žalobce proto, neboť s ním žalobce nesouhlasil a u žalobce jako účastníka je třeba souhlasu k jeho výslechu. Pokud se týká vypracování znaleckého posudku, otázku případného rozsahu omezení svéprávnosti člověka nelze posuzovat jako otázku předběžnou v tomto řízení. Dále pak odkazuje soud na odstavec 12. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

31. Soud tedy na základě provedeného dokazování má za to, že za trvání manželství se účastníci stali společnými nájemci předmětného družstevního bytu a společnými , právnická osoba, , Anonymizováno, . Manželství účastníků bylo rozvedeno, k dohodě o zrušení práva a společného nájmu družstevního bytu a zrušení společného členství v družstvu nedošlo. Od rozvodu manželství byt užívá žalovaná, která hradí veškeré platby spojené s předmětným bytem.

32. Soud dále zjišťoval další okolnosti tohoto konkrétního případu a to jak se kdo z účastníků zasloužil o získání předmětného bytu, jak účastníci uspokojovali své bytové potřeby od rozvodu manželství dosud, kdo a jak hradil náklady spojené s užíváním předmětného bytu, jak účastníci hodlají uspokojovat svou bytovou potřebu, zda v předmětném bytě či jinde. Pokud se týká získání předmětného bytu, soud zjistil, že byt byl získán za trvání manželství, žádné podstatné okolnosti na straně jednoho či druhého z účastníků soud nezjistil.

33. Při posouzení toho, kdo má být nadále nájemcem bytu a členem družstva soud vyšel jednak ze stanoviska , právnická osoba, (odst. 9 tohoto rozhodnutí) a i z podání účastníků. V řízení žalobce nejprve navrhoval, aby nájemcem a členem družstva byla nadále žalovaná, která v bytě po rozvodu manželství bydlí a hradí veškeré náklady spojené s užíváním bytu, v průběhu řízení změnil své stanovisko, kdy navrhoval, aby nájemcem a členem družstva byl určen on, nicméně sám uvedl, že o užívání předmětného bytu nemá zájem, neboť bydlí ve vlastním rodinném domě, kde bude bydlet nadále. Toto vyplývá i z provedeného dokazování, kdy žalobce se stal vlastníkem rodinného domu, ke kterému vlastnické právo převedl na svou současnou manželku. Žalovaná v řízení uváděla, že v bytě bydlí a bude bydlet nadále, neboť nemá jinou možnost bydlení, a že má zájem, aby byt užíval syn s rodinou. Ostatně oba účastníci v řízení shodně uváděli, že po rozvodu manželství v bytě bydlí žalovaná, která v bytě bydlí, která hradí veškeré náklady spojené s užíváním bytu.

34. Pokud se týká příčin rozvratu manželství účastníků a jejich péče o nezletilé děti, soud nezjistil žádné mimořádné okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí soudu. , adresa, rozvratu manželství účastníků byla obecná , právnická osoba, účastníků jsou již zletilé.

35. K tvrzení žalobce, že se o získání bytu zasloužil více, neboť tzv. dekret na byt dostal ještě před uzavřením manželství jako stabilizační byt od firmy , adresa, , a.s., kde byl zaměstnán. Pokud měl žalobce před uzavřením manželství příslib přidělení bytu, v řízení bylo prokázáno, že byt byl v době předání účastníkům družstevní a účastníci ho získali za trvání manželství, kdy žalobce v žádosti o přidělení bytu uvedl, že je ženatý a má dvě děti. V řízení nebylo prokázáno, že by přidělení bytu bylo vázáno jen na tzv. dekret na byt.

36. K námitce žalobce, že žalovaná vstoupila v roce , datum, do oddlužení a proto u něj nehrozí, že o družstevní podíl přijde a je schopen vypořádací podíl žalované vyplatit, soud zjistil, že úpadek žalované spojený s oddlužením již skončil (viz odst. 22 tohoto rozhodnutí), a proto nemůže mít jakýkoliv vliv na rozhodnutí soudu.

37. K tvrzením žalované, že žalobce se snaží společné děti připravit o dědictví, kdy i své životního pojištění odkázal , citlivý osobní údaj, , nejedná se o skutečnosti. které by měly vliv na předmět sporu a to společný nájem družstevního bytu a společné členství v družstvu.

38. K námitce žalované, že právo žalobce bylo promlčeno a že žalobu podal opožděně. V daném případě je pravdou, že účastníci byli rozvedeni, rozsudek o rozvodu manželství účastníků nabyl právní moci dne , datum, . Ve lhůtě 3 let nebyl podán návrh na zrušení práva společného nájmu bytu a společného členství ve stavebním družstvu. Společné jmění účastníků zaniklo zánikem jejich manželství a účastníci o jeho vypořádání neuzavřeli dohodu. Návrh na vypořádání zaniklého SJM nebyl podán ve lhůtě 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V souladu s ustanovením § 150 odst. 4 obč. zák. se účastníci stali podílovými spoluvlastníky členského podílu v družstvu, jehož vypořádání se může kterýkoliv ze spoluvlastníků domáhat kdykoliv.

39. K námitce žalované ohledně nepříznivého zdravotního stavu žalobce, s tím, že tento je , citlivý osobní údaj, , v řízení nebylo tvrzeno a tudíž ani prokazováno, že žalobce by byl omezen ve svéprávnosti rozhodnutím soudu, má tedy plnou procesní způsobilost, proto může jako účastník jednat samostatně, popřípadě i v zastoupení advokátem na základě plné moci před soudem v plném rozsahu. Otázka případného rozsahu svéprávnosti člověka nelze posuzovat jako otázku předběžnou v řízení o zrušení práva společného nájmu, dále v tomto odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odstavec 12.

40. K námitce žalované, že žalobce nepodepsal plnou moc k podání žaloby, soud poukazuje na to, že žalobce předložil plnou moc pro zastupování v této věci s úředně ověřeným podpisem a též předložil listinu psychologické vyšetření ze dne , datum, (č. l. , hodnota, spisu).

41. Pokud žalovaná navrhovala, aby byt byl převeden na syna, je takový návrh zcela nepřípadný, neboť v dané věci soud řešil vztahy mezi žalobcem a žalovanou jako společnými nájemci družstevního bytu a společnými členy , právnická osoba, , přičemž syn účastníků nebyl zjištěn jako nájemce bytu, člen družstva či účastník řízení.

42. Soud s ohledem na výše uvedené zrušil právo společného nájmu účastníků předmětného družstevního bytu a jejich společné členství v bytovém družstvu a rozhodl, že nadále bude nájemcem předmětného družstevního bytu a členem družstva žalovaná (§ 705 odst. 2 obč. zák.).

43. Vzhledem k tomu, že žalobce výslovně uvedl, že bytovou náhradu pro rozvedeného manžela nepožaduje, neboť má bytovou náhradu zajištěnou, soud nerozhodoval o vyklizovací povinnosti a o bytové náhradě, když od rozvodu manželství v bytě nebydlí. Zároveň z provedeného dokazování vyplývá, že bytová potřeba obou účastníků byla v době rozhodování zcela uspokojena (§ 153 odst. 1 o. s. ř.).

44. Soud neprovedl dokazování rozhodnutím , právnická osoba, , právnická osoba, ze dne , datum, – č. l. , hodnota, spisu, nájemní smlouvou ze dne , datum, – č. l. , hodnota, spisu, neboť vycházel z nesporného prohlášení účastníků a dalších listin podání účastníků, stanovisko , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, a sdělení , právnická osoba, , adresa, – viz odst. 9, 11 a 12 tohoto rozsudku. K dalším v řízení provedeným důkazům soud nepřihlížel, neboť pro posouzení věci nebyly relevantní.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 150 o. s. ř., neboť návrh na zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a určení nájemce bytu jako výlučného člena družstva, mohl být podán kterýmkoliv z účastníků (tzv. judicium duplex), a nelze tak hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci.