9 C 41/2025
č. j. 9 C 41/2025-14
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 10 126 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od 21. listopadu 2022 do 8. února 2024, která byla dle smlouvy o dodávce elektřiny a vyúčtování splatná. Soud uznal, že žalovaná nesplnila své závazky z dluhu z prodlení a byla proto povinna zaplatit zákonný úrok ve výši 14,75 % z částky od 2. března 2024. Na základě § 142 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaná povinna také zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Rozsudek byl vyhlášen bez jednání, protože žalovaná se k rozhodnutí nevyjádřila a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez soudního jednání.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, adresa o zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 126 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 10 126 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 21.11.2022 uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě adresa. Za odebranou elektřinu za období od 21.11.2022 do 8.2.2024 žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti spotřebu elektřiny dle vystavených vyúčtování, a to faktury č. hodnota ze dne 25.8.2023 ve výši 7 517 Kč se splatností 11.9.2023 a faktury č. hodnota ze dne 13.2.2024 ve výši 4 209 Kč se splatností 1.3.2024. Žalovaná tuto částku neuhradila ani na základě zaslaných upomínek.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese adresa od 21.11.2022. Žalovaná se zavázala hradit ceny dle ceníku (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny SoSSE/8213050, žádost o převod dodávky ze dne 4.11.2022 stávajícího zákazníka jméno FO). Za dobu od 21.11.2022 do 22.8.2023 činila cena spotřebované elektřiny částku 7 517 Kč, která byla splatná 11.9.2023 (faktura č. hodnota ze dne 25.8.2023). Za dobu od 23.8.2023 do 8.2.2024 činila cena spotřebované elektřiny částku 4 208 Kč, která byla splatná dne 1.3.2024 (mimořádná/konečná faktura za elektřinu č. hodnota ze dne 13.2.2024). Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě částky 10 126 Kč (písemná výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 9.9.2024, podací arch, kopie obálky, email ze dne 9.9.2024).
5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora citovaného odběrného místa (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) a spotřeba elektřiny za období od 21.11.2022 do 8.2.2024 byla žalované řádně vyúčtována shora citovanými fakturami, znějícími celkem na částku 10 126 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tím méně prokázáno, že by na úhradu dlužné částky něčeho zaplatila. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána.
6. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 126 Kč jakožto kupní ceny spotřebované elektřiny (§ 2118 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně, její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč. Dle § 149 odst. 3 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost, stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.