9 C 41/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , adresa o zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 126 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 10 126 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 21.11.2022 uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, . Za odebranou elektřinu za období od 21.11.2022 do 8.2.2024 žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti spotřebu elektřiny dle vystavených vyúčtování, a to faktury č. , hodnota, ze dne 25.8.2023 ve výši 7 517 Kč se splatností 11.9.2023 a faktury č. , hodnota, ze dne 13.2.2024 ve výši 4 209 Kč se splatností 1.3.2024. Žalovaná tuto částku neuhradila ani na základě zaslaných upomínek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, od 21.11.2022. Žalovaná se zavázala hradit ceny dle ceníku (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny SoSSE/8213050, žádost o převod dodávky ze dne 4.11.2022 stávajícího zákazníka , jméno FO, ). Za dobu od 21.11.2022 do 22.8.2023 činila cena spotřebované elektřiny částku 7 517 Kč, která byla splatná 11.9.2023 (faktura č. , hodnota, ze dne 25.8.2023). Za dobu od 23.8.2023 do 8.2.2024 činila cena spotřebované elektřiny částku 4 208 Kč, která byla splatná dne 1.3.2024 (mimořádná/konečná faktura za elektřinu č. , hodnota, ze dne 13.2.2024). Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě částky 10 126 Kč (písemná výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 9.9.2024, podací arch, kopie obálky, email ze dne 9.9.2024).

5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 10 126 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora citovaného odběrného místa (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) a spotřeba elektřiny za období od 21.11.2022 do 8.2.2024 byla žalované řádně vyúčtována shora citovanými fakturami, znějícími celkem na částku 10 126 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tím méně prokázáno, že by na úhradu dlužné částky něčeho zaplatila. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána.

6. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 126 Kč jakožto kupní ceny spotřebované elektřiny (§ 2118 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně, její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč. Dle § 149 odst. 3 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.