9 C 450/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozený dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2) Jméno advokáta B , narozený dne Datum narození advokáta B bytem adresa o žalobě na určení dědice z dědické smlouvy a závěti,

I. Určuje se, že žalobce je dědicem po zůstavitelce paní , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , která zemřela dne , datum, , z titulu dědické smlouvy sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářskou v Praze.

II. Žaloba na určení, že žalobce je dědicem po zůstavitelce paní , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , která zemřela dne , datum, , z titulu závěti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, notářskou v Praze, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku ve výši 20,66 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 9.

V. Žalovaný 1) je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku ve výši 20,66 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 9.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal určení, že je dědicem po zůstavitelce, která zemřela dne , datum, , a to z titulu dědické smlouvy sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářkou v Praze, a z titulu závěti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářkou v Praze. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal žalobu proti žalovaným na určení toho, že je dědicem z dědické smlouvy a závěti. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Zůstavitelka, jeho matka, byla ke dni své smrti vdaná za žalovaného 1) a měla dva syny, a to žalobce a žalovaného , právnická osoba, případ smrti pořídila závěť sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, u , tituly před jménem, , jméno FO, , dědickou smlouvu sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, a závěť sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , allografní závěť sepsanou dne , datum, . Žalovaný 1) zpochybnil pravost a platnost dědické smlouvy a závěti ze dne , datum, . Žalobce neuznal závěť ze dne , datum, a zpochybnil její platnost. Žalobce dále tvrdil, že allografní závěť ze dne , datum, nevznikla dobrovolně, ale v důsledku manipulace žalovaného 1) se zůstavitelkou. K sepisu allografní závěti došlo 4 měsíce před její smrtí, t. č. byla zůstavitelka navíc izolována doma, její zdravotní stav nebyl příznivý, byla silně medikována. Závěť navíc byla sepsána na počítači, avšak zůstavitelce bylo již , citlivý osobní údaj, let. Závěť byla sepsána v prosté podobě, a u podpisu neměl být žalovaný 1) přítomen. Žalobce dále uvedl výhrady ke svědkyni závěti, paní , jméno FO, , která zůstavitelku neměla několik měsíců z důvodu obavy o své zdraví navštěvovat. Jmenovaná navíc jako svědkyně vypovídala odlišně v pozůstalostním řízení a řízení před soudem. Předmětná allografní závěť dle žalobce byla v rozporu s dobrými mravy, když tato nerespektuje existenci předchozích dokumentů a ani práva nepominutelných dědiců. V allografní závěti taktéž chybí podstatné náležitosti, a to data podpisů. Zůstavitelka neměla být svéprávná v době podpisu závěti.

2. Žalovaný 1) s žalobou nesouhlasil, byl přesvědčen o pravdivosti svých námitek vůči dědické smlouvě a závěti ze dne , datum, . Zůstavitelka byla zcela imobilní, nepohyblivá, byla zcela invalidní. Dne , datum, navíc zůstavitelka postoupila , podezřelý výraz, . Zůstavitelka bez asistence minimálně dvou osob nebyla schopná samostatně , Anonymizováno, byla , citlivý osobní údaj, . Tuto péči vykonával dlouhodobě žalovaný 1). Nebyl si vědom, že by zůstavitelka podepisovala jakoukoliv závěť nebo i vyjížděla za tímto účelem kamkoliv. Zdravotní stav zůstavitelky vylučoval návštěvu notáře v době tvrzené žalobcem. Sama notářka jako sepisovatelka závěti si nepamatovala, že by zůstavitelka dorazila do její kanceláře. K dědické smlouvě a závěti ze dne , datum, namítal, že obě tyto listiny měly odporovat vůli zůstavitelky. Před podpisem těchto smluv měla navíc zůstavitelka podstoupit , podezřelý výraz, . Dle žalovaného 1) pravá vůle zůstavitelky byla vyjádřena právě allografní závětí ze dne , datum, , v tu dobu byla zůstavitelka plně svéprávná a způsobilá k právnímu jednání. Žalobce měl po smrti zůstavitelky vyvíjet enormní nátlak na podpis dohody o vypořádání. Žalobce ani žalovaný 2) se neměli ani zúčastnit pohřbu zůstavitelky. Dále namítal, že součástí dědické podstaty měly být pozemky , adresa, k. ú. , adresa, (dále jen „pozemky“) a bytová jednota , adresa, , vymezená v budově č. p. , adresa, k. ú. , adresa, (dále jen „byt“). Pozemky byly ve výlučném vlastnictví žalovaného 1), kdy tyto nabyl ze svých výlučných zdrojů, a to na základě předchozího členství v zahrádkářské kolonii , právnická osoba, č. , hodnota, . Se zařazením pozemků do dědické podstaty nesouhlasil. Byt nabyl z výlučných prostředků, byť v katastru nemovitostí je uvedeno, že je součástí SJM se zůstavitelkou. Důvodem tohoto postupu bylo, že se zůstavitelka s žalovaným 1) dohodla na maximálním užívacím titulu pro oba tak, aby za všech okolností měli kde bydlet, a dále s ohledem na podmínky privatizace bytu. Za zůstavitelkou docházela pečovatelská služba.

3. Žalovaný 2) s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že o existenci ani jedné závěti či dědické závěti za života zůstavitelky neměl povědomost, o jejich existenci se dozvěděl až v rámci řízení o pozůstalosti. Zůstavitelka neměla vědět, co bylo obsahem dokumentů týkajících se pozůstalosti. Žalovaný 2) uvedl, že byl se zůstavitelkou stále v kontaktu, pravidelně za ní docházel na návštěvu i do nemocnice. Po operaci se pohybovala zůstavitelka pouze na vozíku, nebyla ale zcela nemohoucí. Sám žalovaný 2) se domníval, že nátlak mohl být na zůstavitelku vyvíjen jak žalobcem, tak žalovaným 1), když žalovaný 1) se nemohl ztotožnit s faktem, že žalobci se dědickou smlouvou měl zůstavovat i majetek, který byl součástí SJM. Osobně byl žalovaný přesvědčen, že zůstavitelka by nepodepsala doklad, který by opomenul jednoho z potomků. Uvedl, že se zůstavitelkou projednával závěť sepsanou dne , datum, , když zůstavitelka se měla podivovat, že tímto zkrátila dědický podíl svým synům. Uvedené se zůstavitelka rozhodla napravit v roce , datum, .

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba žalobce, že je dědicem po zůstavitelce, paní , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, (dále jen „zůstavitelka“), zamítnuta; současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Citovaný rozsudek byl usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „MS“) ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušen a věc byla vrácena soudu zdejšímu k dalšímu řízení. MS vyslovil závazný právní názor, že soud má posoudit, zda žaloba splňuje požadavky vymezené ustanovením § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), či zda se jedná o určovací žalobu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“); poté měl věc projednat a posoudit předmět sporu po právní stránce.

5. Na základě listin spisu Obvodního soudu pro , adresa, o pozůstalostním řízení sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutková zjištění:

6. Z úmrtního listu soud zjistil, že zůstavitelka zemřela , datum, .

7. Z notářského zápisu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v tento den zůstavitelka pořídila závěť formou notářského zápisu sepsaného notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou veškerý svůj majetek odkázala žalovanému 1).

8. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , včetně protokolu o zjištění a stavu obsahu listiny soud zjistil, že dne , datum, zůstavitelka jako pořizovatelka a žalobce jako smluvní dědic měli uzavřít, pro případ smrti, dědickou smlouvu formou notářského zápisu sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , podle které žalobce měl nabýt id. ¾ bytu vzhledem k celku bytové jednotky č. , adresa, v obci , adresa, , kat. úz. , adresa, („byt“) a id. ½ pozemků vzhledem k celku pozemků parc. č. , adresa, obci , adresa, , kat. úz. , adresa, , zahrnující jednu ideální polovinu dokončené stavby postavené ne pozemku parc. , adresa, („pozemky“), případně stejné podíly na jejích podílech na bytu a pozemcích, které měla s žalovaným 1 v SJM.

9. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, včetně protokolu o zjištění a stavu obsahu listiny soud zjistil, že týž den zůstavitelka měla pořídit pro případ smrti závěť formou notářského zápisu notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , podle které žalobce měl nabýt id. ¼ bytu, a žalovaný 2) id. ½ pozemků vzhledem k celku, případně stejné podíly na jejích podílech na bytu a pozemcích, které měla s žalovaným 1 v SJM.

10. Z protokolu o předběžném šetření ze dne , datum, a oddacího listu soud zjistil, že žalovaný 1) byl manželem zůstavitelky, žalovaný 2) a žalobce byli syny zůstavitelky. Dne , datum, byl žalovaný 1) seznámen s tím, že byly pořízeny shora uvedené závěti a dědická smlouva. Žalovaný 1) uvedl, že zůstavitelka v listopadu , datum, sepsala na stroji s vlastnoručním podpisem přede dvěma svědky závěť. Žalovaný 1) neměl být podpisu závěti přítomen. Žalovaný 1) uvedl, že závěť je v držení svědkyně , jméno FO, . Manželství zůstavitelky a žalovaného bylo uzavřeno dne , datum, .

11. Z protokolu ze dne , datum, , záznamu ze dne , datum, a závěti ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, zůstavitelka sepsala závěť, kterou za svého dědice povolala svého manžela k dědění veškerého movitého i nemovitého majetku, před svědky , jméno FO, , a , jméno FO, . Tuto žalovaný 1) společně s paní , jméno FO, předložil soudní komisařce. Závěť byla sepsána na stroji, podepsána zůstavitelkou a svědkyněmi. , jméno FO, vypověděla, že o svědectví byla požádána zůstavitelkou. Podpis probíhal v obývacím pokoji, přítomni byla paní , jméno FO, , zůstavitelka a paní , jméno FO, .

12. Z vyjádření žalovaného 1) ze dne , datum, soud zjistil, že neuznával za platné a pravé dědickou smlouvu a závěť ze dne , datum, . K dědické smlouvě a závěti ze dne , datum, namítal, že vztahy mezi syny a zůstavitelkou byly špatné, , Anonymizováno, . Od roku , datum, byla zůstavitelka odkázána na invalidní vozík, , citlivý osobní údaj, . , tituly před jménem, , jméno FO, si nevzpomínala, že by do její kanceláře zůstavitelka dorazila na invalidním vozíku. V době podpisu závěti a dědické smlouvy měla být zůstavitelka , citlivý osobní údaj, . Měl to být žalobce, kdo zajišťoval sepsání dědické smlouvy a závěti, nikoli zůstavitelka.

13. Z protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému 2) bylo sděleno, že zůstavitelka pořídila v roce , datum, dědickou smlouvu a závěť, jimiž byl povolán dědicem žalobce. Současně byl poučen o existenci allografní závěti ze dne , datum, .

14. Z vyjádření žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce namítal neplatnost závěti ze dne , datum, . Tato měla být sepsána pod nátlakem, odporovat účelem zákonu i dobrým mravům; projev vůle v závěti nebyl určitý a chyběly podstatné náležitosti závěti.

15. Z vyjádření žalovaného 2) ze dne , datum, soud zjistil, že podle žalovaného 2) měla být dědická smlouva ze dne , datum, snahou žalobce o celkové vyloučení žalovaného 2) z dědictví, soudně ji však napadat nebude. Závěť ze dne , datum, nezpochybňoval. K závěti ze dne , datum, uvedl, že si nebyl vědom toho, že by tuto zůstavitelka kdy sepsala, není schopen nijak doložit, že ji skutečně zůstavitelka podepsala.

16. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo žalobci uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci citovaného usnesení podal u zdejšího soudu proti manželovi zůstavitelky, a synovi zůstavitelky žalobu na určení, že je dědicem z dědické smlouvy a závěti, a aby současně o podání žaloby vyrozuměl soudního.

17. Z protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že byla vyslechnuta jako svědkyně paní , jméno FO, . Tato vypověděla, že o svědectví k závěti byla požádána zůstavitelkou, po dobu podepisování byla přítomna zůstavitelka, svědkyně , jméno FO, a přítelkyně zůstavitelky.

18. Dále soud provedl následující dokazování:

19. Ze SMS komunikace k tel. č. , tel. číslo, s osobou označenou jakou „, Anonymizováno, “ soud zjistil, že , datum, hovořili o tom, zda má zůstavitelka dovézt lego dětem. Dne , datum, se žalobce dotazoval na to, kdy má zůstavitelka svátek. Dne , datum, zůstavitelka posílala kontakt na lékařku. Dne , datum, hodin sdělil žalobce zůstavitelce, že jí ráno zavolá. Dne , datum, popřál žalobce zůstavitelce k narozeninám s tím, že za ní s dětmi v neděli odpoledne přijedou. Dne , datum, popřál zůstavitelce k svátku. Dne , datum, zůstavitelka psala žalobci, ať to nechají na sobotu, že se na ně těší. Dne , datum, zaslal žalobce zůstavitelce číslo účtu, jak chtěla zůstavitelka. Dne , datum, se žalobce ptal zůstavitelky, v kolik má s „, jméno FO, “ přijet. Dne , datum, sděloval, že dorazí za zůstavitelkou kolem poledne. Dne , datum, se žalobce tázal, zda zůstavitelce vyhovuje dorazit kolem 16. hodiny. , datum, se tázal, zda přijedou.

20. Ze SMS komunikace , jméno FO, s osobou označenou jako „, jméno FO, “ soud zjistil, že , datum, komunikovala , jméno FO, se zůstavitelkou ohledně nedostavení se na dojednaný termín u lékaře. Dne , datum, přála zůstavitelka k svátku. Dne , datum, , jméno FO, sdělila, že poslala zůstavitelce fotky na WhatsApp s tím, aby věděla, jak to u nich vypadá, ať se zůstavitelka nebojí, že to nějak vyřeší. Z komunikace WhatsApp obsahující fotografie je pak patrné, že dne , datum, byly zaslány fotografie rekonstrukce bytu. Na fotografiích z předchozí komunikace jsou vyobrazeny děti a celá rodina.

21. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že podle § 223a odst. 1 , podezřelý výraz, řádu za použití § 307 odst. 1 , podezřelý výraz, řádu bylo , podezřelý výraz, stíhání obžalovaného , jméno FO, podmíněně zastaveno. Jmenovaný byl stíhán pro to, že dne , datum, pod vlivem alkoholu způsobil dopravní nehodu. Naboural do vozidla, které řídil žalovaný 1), jako spolujezdkyně jela zůstavitelka a na pravém zadním sedadle seděla , jméno FO, . Všichni tři byli zraněni. Zůstavitelka byla , citlivý osobní údaj, .

22. Z lékařských zpráv ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že zůstavitelce bylo operováno v roce , datum, , citlivý osobní údaj, . Zůstavitelka se , citlivý osobní údaj, a staral se o ni manžel. Na fotografiích (5ks) je zůstavitelka zachycena , citlivý osobní údaj, .

23. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, soud zjistil, že zůstavitelce byla s účinností od , datum, obnovena výplata příspěvku na mobilitu 400 Kč měsíčně, která byla s účinností od , datum, zvýšena na částku 550 Kč měsíčně.

24. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, soud zjistil, že s účinností od , datum, byl žalované přiznán průkaz osoby se , podezřelý výraz, postižním „ZTP/P od , datum, trvale.

25. Z potvrzení prokazující dobu poskytování péče soud zjistil, že žalovaný 1) pečoval o zůstavitelku od , datum, do , datum, . Zůstavitelka byla od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, v , citlivý osobní údaj, , podezřelý výraz, zařízení.

26. Z kupní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že touto žalovaný 1) nabyl , adresa, vše v k. ú. , adresa, .

27. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že do vlastnictví zůstavitelky a žalovaného 1) byla převedena bytová jednotka č. , adresa, v k. ú. , adresa, , obci hl. m. , adresa, , včetně odpovídajícího podílu na společných částech, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . Původním vlastníkem bylo hl. m. , adresa, , správu vykonávala , jméno FO, , adresa, .

28. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že byla od dětských let přítelkyní zůstavitelky. Žalovaného 1) poznala až v době, kdy se zůstavitelkou uzavřeli manželství. Žalobce viděla v realitní kanceláři, žalovaného 2) nezná. Zůstavitelka byla v posledních 5 – 10 letech velmi , podezřelý výraz, , bez pomoci žalovaného 1) nemohla existovat. Nebyla schopna chodit, byla jen na vozíku, žalovaný 1) se o ní staral 24 hodin denně. , citlivý osobní údaj, , podezřelý výraz, ; v této jí žalobce a žalovaný 2) nenavštěvovali. , citlivý osobní údaj, . Toto svědkyni měla sdělovat v rámci telefonického kontaktu zůstavitelka. V telefonickém kontaktu byly minimálně 1 týdně. Zůstavitelka svědkyni sdělila, že učinila závěť, na jejímž základě bude dědit pouze žalovaný 1). O jiných dokumentech se zůstavitelka nezmínila. Svědkyni by zůstavitelka určitě řekla, že byla u notáře. K notáři však zůstavitelka nebyla schopna ani dojít. Majetek měla zůstavitelka s žalovaným 1) nabýt z výlučných prostředků žalovaného 1). Zůstavitelka se nezmiňovala o problémech s očima. Žalovaný 1) měl zůstavitelku také dovézt na chatu svědkyně. Zmínila se, že za svého života dala jednomu ze synů , adresa, .

29. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitelka byla její dlouholetou kamarádkou, , citlivý osobní údaj, , vzájemně se navštěvovaly. Syny zůstavitelky neznala, párkrát však viděla žalovaného 2. Žalovaného 1) znala, neboť jí za zůstavitelkou a od ní vozil autem. Svědkyně po smrti zůstavitelky zůstala s žalovaným 1) přáteli, vídali se přibližně jednou za dva měsíce, byli v kontaktu, žalovaný 1) jí například pomohl vybrat pračku, když se svědkyni rozbila. Již před dopravní nehodou se zůstavitelka , citlivý osobní údaj, . , právnická osoba, se účastnila i svědkyně, seděla ve vozidle se zůstavitelkou, společně byly v , podezřelý výraz, . , citlivý osobní údaj, . Zůstavitelka poté , citlivý osobní údaj, svědkyně jí tam společně s žalovaným 1) jezdili navštěvovat každý den. Zůstavitelka někdy ani nevěděla, že tam byli. Svědkyně věděla, že zůstavitelka podstoupila , podezřelý výraz, očí. Svědkyně byla přítomna telefonátům zůstavitelky a syna, které zůstavitelka měla nahlas; synové se vůči zůstavitelce vyjadřovali , citlivý osobní údaj, . Svědkyně věděla, že zůstavitelka s žalovaným 1) dohodli, že pokud zemře jeden z nich, majetek připadne celý tomu druhému. Zůstavitelka také měla sdělovat, že „chata“ měla být žalovaného 1). O další závěti svědkyně ničeho nevěděla. Zůstavitelka měla navštívit notáře pouze s žalovaným 1), nikdy se nezmínila o návštěvě jiné, resp. další notářské kanceláře, její , podezřelý výraz, stav to navíc vylučoval. Zůstavitelka jezdila často k lékařům, vozil jí žalovaný 1). 3krát do týdne za zůstavitelkou docházely rehabilitační sestry. Svědkyně si byla vědoma, že zůstavitelce v jejím bydlišti podepsala nějakou listinu, v měsíci říjnu nebo listopadu. Listinu měla podepsat také nějaká pečovatelka, nejspíše jménem , jméno FO, . Žalovaný 1) měl být také přítomen, snad vařil oběd, avšak svědkyně si toto již přesně nevybavovala. Listinu svědkyni předložila zůstavitelka. Listinu podepsala svědkyně, zůstavitelka a osoba jménem , jméno FO, , v jeden moment. Podpisy na uvedené listině (závěť ze dne , datum, , která byla svědkyni ukázána) odpovídaly podpisům podepisujících se osob. Svědkyně nevěděla, jak bylo se závětí dále naloženo, nevěděla, kam ji zůstavitelka dala. Svědkyně vylučovala, že zůstavitelka byla schopna chodit sama byť i o berlích. Společně s žalovaným 1) a zůstavitelkou jezdila svědkyně na výlety.Anonymizovaný odstavec31. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, soud zjistil, že svědkyně byla v dotčené době notářkou. Znala žalobce, spolupracovala s ním v začátcích její notářské činnosti ohledně společností. Koncepty dědické smlouvy nebo závěti chystá buď přímo svědkyně nebo její zaměstnanci, na dědické smlouvě a závěti týkající se zůstavitelky spolupracovala svědkyně se svou notářskou koncipientkou. S účastníky se před podpisem vždy proberou okolnosti s tím související, zejména i důsledky a ověří se, zda se jedná o skutečnou vůli osob. Skutečná vůle se zjišťuje tím, že lidé, co ke svědkyni přijdou, vlastními slovy řeknou, co chtějí, svědkyně toto přání naformuluje do právních vět. Pokud by měla pochybnosti o projevené vůli, vyzvala by svědkyně tuto osobu, aby si to rozmyslela a přijde znovu. Opakovaně takto osoby posílala domů, i s ohledem na jejich , podezřelý výraz, stav, pokud měla za to, že u nich není rozumová nebo volní způsobilost. Pokud je osoba nepohyblivá, jede svědkyně za touto osobou, pokud nevidí, je třeba přítomnost svědků k úkonu. Svědkyně zjišťuje, zda je osoba schopna text přečíst, text však svědkyně také předčítá, ověřuje si, zda tomu osoba skutečně rozumí. Do kanceláře svědkyně se mohla dopravit i osoba pohyblivá na vozíku, je tam výtah. Zůstavitelku svědkyni připomněla její koncipienta. Zůstavitelka se do kanceláře svědkyně dopravila výtahem, avšak poté vypadl proud a zůstavitelka se neměla jak dostat „pryč“. S zůstavitelkou také poobědvaly. O tom, že by zůstavitelka měla problémy s očima, svědkyně nic nevěděla. Do kanceláře svědkyně došel se zůstavitelkou její syn, s ohledem na sepsání dědické smlouvy. Pokud by svědkyně měla pochyby o vůli zůstavitelky, dědickou smlouvu a závěť by svědkyně nesepsala. Zůstavitelku ztotožnila podle občanského průkazu. Ohledně termínu komunikovala s žalobcem, který svědkyni sdělil, že by si přál se dostavit se zůstavitelkou v ranních hodinách někdy 2. – 4. 7., když měl vézt zůstavitelku na ošetření. Součástí komunikace bylo i sdělení, co by měla dědická smlouva obsahovat. Žalobce si vyžádal koncept dědické smlouvy a závěti předem, aby to mohl se zůstavitelkou probrat. Obsah těchto jednání byl se zůstavitelkou probrán osobně, když se dostavila ke svědkyni. Odměnu za činnost svědkyně jako notářky hradil žalobce. Svědkyni byla předložena závěť ze dne , datum, . Zůstavitelka svědkyni potvrdila, že nemovitost nabyla společně za trvání manželství na základě převodu smlouvy o vlastnictví; na to nemohlo mít vliv, že nebyla zapsána v katastru nemovitostí. Svědkyni nebyly předloženy žádné dřívější závěti zůstavitelky. Projednání dědické smlouvy trvalo nejméně hodinu, projednání závěti končilo asi v 11:30 hodin. Poté, když zůstavitelka chtěla odjet, došlo k poruše výtahu, proto zůstavitelka zůstala v kanceláři svědkyně nejméně další hodinu. Dědickou smlouvu, závěť a záznam k závěti zůstavitelka podepsala vlastnoručně. Její podpis nebyl podpisem člověka, který by byl v bolestech.

32. Z výpovědi svědka , Jméno advokáta B, soud zjistil, že byl , Anonymizováno, let manželem zůstavitelky. Žalovaného 1) zná, neměl s ním dobré vztahy. Je otcem žalobce a žalovaného 2), měl s nimi dobré vztahy, poměrně často se stýkají. Tráví spolu víkendy, svátky, navštěvují se. Zůstavitelka měla se , Anonymizováno, . , Anonymizováno, Po rozvodu, v roce , Anonymizováno, , přijela zůstavitelka na chalupu, přítomen byl žalobce. V roce , Anonymizováno, se zůstavitelka osobně dostavila do bytu svědka, od té doby se spolu nestýkali. , právnická osoba, přišla zůstavitelka sama, , Anonymizováno, , někdo jí přivezl autem. Při této návštěvě měla zůstavitelka sdělit obavy, že se o ní žalovaný 1) přestane starat, byla totiž zcela odkázána na péči jiné osoby s ohledem na nepohyblivost. Před autohavárií měla trochu , citlivý osobní údaj, , žádné , podezřelý výraz, ale nejspíš nepodstoupila. , podezřelý výraz, stav se zhoršil až po autohavárii. O pozdějších , podezřelý výraz, svědek nevěděl. Zůstavitelka se chtěla vídat se synem a vnučkou, svědek měl za to, že se zůstavitelka se synem stýkala často. Svědek nevěděl o tom, že by zůstavitelka pořídila listiny pro případ smrti.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec36. Další návrhy na doplnění dokazování lékařskými zprávami a spisem notářky soud pro jejich nadbytečnost zamítl. Dokazování fotografiemi (3 ks), které zachycují dolní končetiny, soud nehodnotil, neboť pro věc nebyly relevantní.

37. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

38. Zůstavitelka ke dni svého úmrtí dne , datum, měla dva syny – žalobce a žalovaného 2), a jejím manželem byl žalovaný 1). Dne , datum, pořídila zůstavitelka formou notářského zápisu závěť u notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , jíž veškerý svůj majetek odkázala žalovanému 1). Dne , datum, byla zůstavitelka účastna dopravní nehody, v důsledku níž se po většinu času (nikoli však výlučně) pohybovala na invalidním vozíku, měla problémy s chůzí. Dne , datum, uzavřela zůstavitelka, pro případ smrti, dědickou smlouvu společně s žalobcem u notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , kdy žalobce měl nabýt id. ¾ bytu, id. ½ pozemků vzhledem k celku. Téhož dne pořídila zůstavitelka pro případ smrti formou notářského zápisu u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , závěť, kdy žalobce měl nabýt id. ¼ bytu, a žalovaný 2) id. ½ pozemků vzhledem k celku. Jak dědickou smlouvu tak závěť zůstavitelka vlastnoručně podepsala, přítomen tomuto jednání byl žalobce. Dne , datum, pořídila závěť, kdy za svého dědice povolala svého manžela k dědění veškerého movitého i nemovitého majetku; závěť byla psaná na stroji, jako svědci závěti vystupovaly svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, .

39. Po právní stránce soud vycházel z § 170 odst. 1 z.ř.s., § 1476, § 1575, § 1576 a § 1590 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

40. V souladu se závazným právním názorem MS se soud nejprve zabýval otázkou, zda se jednalo o žalobu ve smyslu § 170 odst. 1 z.ř.s. nebo ve smyslu § 80 o.s.ř.

41. Žaloba byla podána v návaznosti na usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v zachované lhůtě. Žaloba (po připuštění změny žaloby) splňuje veškeré náležitosti § 170 odst. 1 z.ř.s., když požadované určení odpovídá tomu, jehož se měl žalobce podle citovaného usnesení domáhat. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že žaloba byla podána v souladu s § 170 odst. 1 z.ř.s.

42. Soud předesílá, že pro rozhodnutí bylo bez významu to, jaký je skutečný rozsah pozůstalosti po zůstavitelce, tj. zda do aktiv pozůstalosti spadají pozemky a byt. Žaloba podle § 170 z.ř.s. slouží k určení toho, zda někomu svědčí či nesvědčí dědické právo, nikoli k určení rozsahu jmění, které má být v rámci řízení o pozůstalosti vypořádáno a rozděleno. Na určení rozsahu jmění spadajícího do pozůstalosti se uplatní postup podle § 172 a § 173 z.ř.s., tj. v případě, že se dědici neshodnou na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv nebo pasiv pozůstalosti, tak se ke spornému majetku v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. V těchto případech je pak nutné podat žalobu, jíž se bude dědic domáhat vypořádání aktiv a pasiv v civilním sporném řízení. Z těchto důvodů se soud proto blíže vymezením jmění spadajícího do pozůstalosti blíže nezabýval.

43. Pro rozhodnutí soudu o žalobě bylo podstatné zjištění, zda zůstavitelka uzavřela dne , datum, dědickou smlouvu a závěť u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , notářky, a zda byla platně učiněna závěť ze dne , datum, . Žalobce se totiž měl domáhat (a domáhal se) určení toho, že je dědicem po zůstavitelce z těchto dvou pořízení pro případ smrti.

44. Na základě provedeného dokazování soud přitom uzavřel, že zůstavitelka dne , datum, uzavřela ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dědickou smlouvu s žalobcem (§ 1582 o. z.). Touto měl žalobce nabýt id. ¾ bytu, id. ½ pozemků vzhledem k celku. Týž den zůstavitelka ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, pořídila závěť (§ 1494 o. z.), podle které žalobce měl nabýt id. ¼ bytu, a žalovaný 2) id. ½ pozemků vzhledem k celku.

45. K uzavření těchto dědických titulů došlo v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, Tato jako svědkyně vypověděla, že totožnost zůstavitelky ověřila z jejího občanského průkazu, vysvětlila jí veškeré důsledky těchto pořízení pro případ smrti. Byť se v té době měla zůstavitelka pohybovat , citlivý osobní údaj, notářské kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dostat za pomoci výtahu, tj. notářská kancelář je bezbariérově přístupná. Nadto se těchto úkonů účastnil také žalobce, který byl druhou stranou uzavřené dědické smlouvy. Svědkyně přitom potvrdila, že zůstavitelka v notářské kanceláři byla, listinu podepsala, nejevila se ve stavu, který by zavdával pochybnosti o její rozumové a volní způsobilosti. Současně soud ve věci nezjistil žádnou skutečnost, pro kterou by výpověď svědkyně , jméno FO, měl považovat za nehodnověrnou, a to i s přihlédnutím k jejímu postavení notářky.

46. I podle znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byla zůstavitelka v rozhodné době pravděpodobně způsobilá k právním jednáním, když měla trpět pouze lehkou demencí, která schopnost právně jednat nevylučuje.

47. Soud má na základě uvedeného za prokázané, že žalobce je dědicem po zůstavitelce z dědické smlouvy pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a závěti pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (§ 1585 odst. 1 o. z.); nad rámec soud uvádí, že také žalovaný 2) byl povolán dědicem po zůstavitelce ze závěti pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (§ 1494 odst. 1 o. z.).

48. Skutečnost, že si podle vyjádření žalovaného 1) ze dne , datum, (v rámci řízení o pozůstalosti) , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, neměla vzpomínat na to, že by se k ní zůstavitelka dostavila, není blíže významné. Již v té době (tj. k , datum, ) uběhly od sepsání dědické smlouvy a závěti téměř 3 roky, přičemž je zcela uvěřitelné, že si , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, v rámci své činnosti notářky nevybavuje osoby, které viděla toliko jednou a blíže s nimi nespolupracovala.

49. To, že se zůstavitelka dostavila do kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, pak potvrzuje i výpověď svědkyně , jméno FO, . Podle ní se po návštěvě notářky zůstavitelka s žalobcem dopravili na chatu, kde strávili společně odpoledne. Toto je i nepřímo potvrzeno výpovědí svědka , Jméno advokáta B, , který uvedl, že se zůstavitelka v roce , Anonymizováno, dostavila na chalupu, kde byl žalobce přítomen.

50. Pokud pak svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, vypovídaly, že zůstavitelka byla zcela odkázána na péči žalovaného 1) a nemohla bez něj existovat, tedy že nebyla schopna se sama dopravit k notářce, a že se jim o učinění pořízení pro případ smrti nesvěřila, nejedná se o skutečnost, která by pořízení pro případ smrti v kanceláři u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, vylučovala. Svědkyně , jméno FO, sama vypověděla, že se navštěvovaly pravidelně v léčebně dlouhodobě , podezřelý výraz, . Podle potvrzení prokazující dobu poskytování péče by se mělo jednat o období od , datum, do , datum, , což by mělo odpovídat i výpovědi svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že v , Anonymizováno, , podezřelý výraz, byla zůstavitelka asi , Anonymizováno, . Svědkyně , jméno FO, pak byla se zůstavitelkou v kontaktu jednou týdně telefonicky po dobu, kdy zůstavitelka byla v léčebně dlouhodobě , podezřelý výraz, . Není proto vyloučeno, aby jmenované svědkyně nevěděly, že zůstavitelka učinila dne , datum, další pořízení pro případ smrti a že se o žalovanou v daný den staral žalobce, který jí k notářce doprovodil.

51. Jak přitom vyplynulo z doložené komunikace (SMS komunikace k tel. č. , tel. číslo, s osobou označenou jakou „, Anonymizováno, “ a SMS komunikace , jméno FO, s osobou označenou jako „, Anonymizováno, “), byla zůstavitelka v kontaktu jak s žalobcem, tak i svědkyní , jméno FO, . Ze SMS komunikace je přitom zřejmé, že kontakt byl spíše telefonický než přes SMS zprávy, když z některých SMS zpráv mezi žalobcem a zůstavitelkou je zcela patrné, že k zaslání zpráv došlo buď po předchozím telefonickém nebo osobním kontaktu. Pokud se pak jedná o výpověď svědkyně , jméno FO, , že se o zůstavitelce některý ze synů choval v telefonátu nevhodně, neodpovídá to již shora zmíněné komunikaci. Vztah mezi syny i zůstavitelkou považoval za dobrý také svědek , Jméno advokáta B, . Stejně tak výpověď svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, v tom, že by se o zůstavitelku staral pouze žalovaný 1), a že žalovaná potřebovala se vším dopomoc se soudu s ohledem na provedené dokazování nejeví pravdivá, když bylo prokázáno (výpověďmi svědkyně , jméno FO, , SMS komunikací), že se zůstavitelka s rodinou žalobce navštěvovaly (a to i v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Stejně tak touto komunikací byla potvrzena i výpověď svědkyně , jméno FO, , že v únoru , Anonymizováno, chtěli o zůstavitelku pečovat u nich v domácnosti, ale z důvodu rekonstrukce bytu to nebylo možné. Je tak zřejmé, že vztahy mezi rodinou žalobce a zůstavitelkou byly dobré. Nadto, nelze než poukázat na výpověď svědkyně , jméno FO, , která vylučovala, že zůstavitelka byla schopna chodit, ale následně vypověděla, že společně s žalovaným 1) a zůstavitelkou jezdili společně na výlety. Je tak zřejmé, že pokud zůstavitelka byla schopna jezdit na výlety a návštěvy, tak by zvládla i návštěvu u notářky.

52. Návštěvy mezi žalobcem a zůstavitelkou pak nevylučuje ani výpověď svědkyně , jméno FO, , která si neměla vybavovat, zda zůstavitelka jezdila někam na výlety v době, kdy byla na vozíku. Jmenovaná svědkyně do domácnosti zůstavitelky docházela cca 3krát týdně jako , podezřelý výraz, sestra/ošetřovatelka, přičemž po zbytek času se zůstavitelkou nebyla. Je možné, že právě v těchto dalších dnech zůstavitelka navštěvovala žalobce nebo naopak žalobce se svou rodinou navštívil zůstavitelku. Stejně tak je možné, že k návštěvám docházelo v době, kdy svědkyně , jméno FO, v daný den domácnost zůstavitelky již opustila. Schopnost zůstavitelky navštěvovat jiné osoby pak potvrdila ve své výpovědi také svědkyně , jméno FO, , která sdělila, že ji žalovaný 1) dovezl k ní na chatu. Není přitom vyloučeno, že žalobce zůstavitelku v , Anonymizováno, , podezřelý výraz, navštěvoval, a to i s ohledem na výpověď svědkyně , jméno FO, . Tato byla se zůstavitelkou v kontaktu pouze jednou týdně telefonicky, a je přitom možné, že si zůstavitelka stěžovala do telefonu, že jí synové v daný týden nenavštívili, což však nevylučuje návštěvy v jiné období, o nichž se zmiňuje ve výpovědi svědkyně , jméno FO, .

53. Pokud žalovaný 1) namítal, že zůstavitelka byla v době sepisu dědické smlouvy a závěti dne , datum, krátce po , podezřelý výraz, , Anonymizováno, a nebyla tak schopna číst a rozeznat text takové složitosti. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , notářky, vyplývá, že skutečnou vůli zůstavitelky ověřovala a že v případě pochybností o skutečné vůli zůstavitelky by jí nenechala dokumenty podepsat. Nadto nebylo vyloučeno, aby zůstavitelka i přes , podezřelý výraz, oka nebyla schopna dané právní jednání učinit, zvláště, když podle svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , měla zůstavitelka svou vůli před notářkou náležitě vyjádřit. V řízení nebylo zjištěno, že by dědická smlouva a závěť ze dne , datum, odporovaly skutečné vůli zůstavitelky.

54. Závěť ze dne , datum, je allografní závětí zůstavitelky (§ 1534 o. z.). Tato byla sepsána strojově a podpis zůstavitelky byl dosvědčen svědkyní , jméno FO, a svědkyní , jméno FO, , které jak v řízení o pozůstalosti, tak v řízení před soudem shodně uvedli, že zůstavitelka tuto závěť před nimi podepsala. Z uvedeného důvodu pak bylo zcela nadbytečné řízení zatěžovat znaleckým zkoumáním podpisu zůstavitelky na závěti ze dne , datum, . O hodnověrnosti svědkyně , jméno FO, soud nepochybuje, když se její výpověď ohledně podpisu závěti ze dne , datum, shoduje s výpovědí svědkyně , jméno FO, . Pravost a správnost této listiny pak dosvědčuje výpověď svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , které zůstavitelku viděly listinu podepsat. O tom, že listina byla podepsána zůstavitelkou, nemá soud pochyby, a proto není nutné zabývat se znaleckým zkoumáním. Zůstavitelka přitom byla i podle znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pravděpodobně schopna právního jednání. I z výpovědi žalovaného 1) se podává, že postupně mělo docházet ke zlepšování stavu zůstavitelky, byť zůstavitelka byla stále imobilní. Samotná imobilita však způsobilost k právnímu jednání nevylučuje. I pokud se zůstavitelka nebyla v rozhodném období schopna sama obléci, není tím schopnost právního jednání vyloučena, zvláště, byla-li i přesto schopna svoji vůli náležitě projevit. Nebylo přitom prokázáno, že by zůstavitelka nebyla s ohledem na její , podezřelý výraz, stav schopna právně jednat. Stejně tak nebylo vyloučeno, že by nebyla schopna závěť ze dne , datum, alespoň podepsat.

55. Námitky ohledně rozporu ve výpovědích v pozůstalostním řízení a v řízení před soudem nejsou relevantní. To, že závěť byla sepsaná na stroji nebo na počítači, není jakkoli podstatné. Stejně tak svědkyně , jméno FO, ohledně přítomnosti žalovaného 1) při sepsání závěti uvedla, že možná vařil oběd, ale nepamatuje si to, což s ohledem na plynutí času je zcela věrohodné tvrzení. V řízení nebylo zjištěno, že by zůstavitelka byla pod nátlakem žalovaného 1). Pokud namítal žalobce, že zůstavitelka v době podpisu závěti již neměla být svéprávná, tak z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by naznačovala, že by zůstavitelka byla stižena , podezřelý výraz, poruchou takového charakteru, která by v rozhodné době vylučovala její schopnost právně jednat. Jak ostatně uzavřela znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku, lehká demence, kterou zůstavitelka trpěla, schopnost právního jednání nevylučuje. Z těchto důvodů pak má soud závěť ze dne , datum, za platnou a pravou.

56. Závěť ze dne , datum, pak je v přímém rozporu s obsahem dědické smlouvy pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, závěti pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , když touto zůstavitelka za univerzálního dědice povolala žalovaného 1).

57. Soud se proto dále zabýval konfliktem závěti ze dne , datum, s dědickou smlouvou pořízenou ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a závěti ze dne , datum, se závětí pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno58. Konflikt závěti ze dne , datum, s dědickou smlouvou pořízenou ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno59. V rámci tohoto konfliktu je nutné vycházet z § 1590 o. z., podle něhož své povinnosti z dědické smlouvy může zůstavitel zrušit i pořízením závěti. K účinnosti zrušení se vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny.

60. V daném případě přitom zůstavitelka souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny neměla. Z uvedeného tak vyplývá, že i přes to, že zůstavitelka uzavřela dědickou smlouvou a posléze pořídila závěť odporující ujednáním v dědické smlouvě, jelikož neměla souhlas smluvního dědice ve formě veřejné listiny, zůstává nadále platnou dědická smlouva, beze změn (srovnej komentář autora Šešiny k § 1476 o. z. dostupný v ASPI). Z uvedených důvodů tak žalobci stále svědčí právo na pozůstalost z titulu dědické smlouvy.

61. Konflikt závěti ze dne , datum, se závětí pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno62. Jak vyplývá z § 1575 odst. 2 o. z. závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Podle § 1576 o. z. pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát. Všechny formy, ve kterých lze pořídit závěť (vlastnoruční závěť, závěť se svědky, závěť ve formě veřejné listiny) jsou rovnocenné, splňují-li všechny zákonné podmínky pro platnost takového právního jednání (srovnej komentář autora Šešiny k § 1576 o. z. dostupný v ASPI).

63. Soud dospěl k závěru, že závěť pořízená ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, nemůže obstát vedle závěti ze dne , datum, . Prvně uvedenou závětí byl za dědice povolán žalobce, který měl nabýt id. ¼ bytu, a žalovaný 2), jenž měl nabýt id. ½ pozemků vzhledem k celku. Druhou uvedenou závětí byl za univerzálního dědice povolán žalovaný 1). Druhá uvedená závěť tak vylučuje prvně uvedenou závěť.

64. Jelikož závěť ze dne , datum, byla pořízena později, v souladu s § 1576 o. z. byla závěť pořízená ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, .

65. Jak již soud uvedl výše, má závěť ze dne , datum, za platně pořízenou. Podpisy na závěti potvrdily výslovně obě svědkyně závěti. Není přitom podstatnou náležitostí závěti, kdy svědkyně závěť podepsaly. Podle § 1539 odst. 1 věta druhá o. z. jsou těmito zpravidla doložka poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit; nikoli již datum připojení podpisu.

66. Jak přitom vyplynulo z výpovědí svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, , obě zůstavitelku osobně znaly, byly tak sto jí jednoznačně ztotožnit. Nebylo přitom důvodu pochybovat o , podezřelý výraz, zdraví zůstavitelky, když i podle SMS komunikace komunikovala v rozhodném období s rodinou žalobce.

67. V důsledku shora uvedeného tedy lze uzavřít, že žalobci dědické právo ze závěti pořízené ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ , Anonymizováno, nesvědčí.

68. Z uvedených důvodů soud proto rozhodl, že žalobce je dědicem z dědické smlouvy; současně však zamítl žalobu, že je dědicem ze závěti po zůstavitelce. Soud neshledal, že by byly u žalobce dány důvody dědické nezpůsobilosti. Žalobce se proti zůstavitelce za jejího života nedopustil , podezřelý výraz, činu, ani proti jejím potomkům a manželovi; stejně tak se nedopustil zavrženíhodného jednání proti zůstavitelčině poslední vůli (§ 1481 o. z.).

69. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl ve věci procesně úspěšný z 50 %, jeho neúspěch byl také 50 %. Úspěch a neúspěch žalovaných byl totožný. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

70. Ohledně náhrady nákladů státu soud postupoval podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu představuje znalečné v částce 40 041,32 Kč, které bylo znalkyni přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobce a žalovaný složili na důkaz znaleckým posudkem zálohu po 20 000 Kč. Náklady státu proto fakticky činí částka 41,32 Kč. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobce i žalovaného 1) byly fakticky shodné, rozhodl soud tak, že jak žalobce tak žalovaný 1) jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů státu každý částku 20,66 Kč. Žalovanému 2) nebyla ukládána povinnost k úhradě nákladů státu, neboť on sám o znalecký posudek nežádal.

71. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.