Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

9 C 460/2016

č. j. 9 C 460/2016-342

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-03 · ZAMITNUTI,VYHOVENI

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená Jméno zainteresované osoby 1/0 , advokátem sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 , Praha 3 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená Jméno zainteresované osoby 2/0 , Anonymizováno Anonymizováno ., advokátem sídlem Adresa zainteresované osoby 2/0 o náhradu újmy na zdraví způsobené zdravotnickou službou, A.

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od 20.10.2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. České republice se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku , částka, na účet Obvodního soudu pro , adresa, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.B.Rozsudek ze dne 03. dubna 2024 se doplňuje takto:

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od 20.10.2016 do 24.01.2023, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se léčila šedým a zeleným zákalem a následně i s makulární degenerací sítnice vlevo, počínající i vpravo. Žalobkyni byla doporučena léčba v zařízení žalované, kde jí byla opakovaně aplikována injekce přípravku Avastin. Po deváté aplikaci tohoto přípravku dne 14. 8. 2015 došlo k poklesu vidění, pravé oko ji bolelo, točila se jí hlava. Na základě aplikace injekce Avastin dne 14. 8. 2015 vznikl prudký hnisavý nitrooční zánět pravého oka, zánět způsobila bakterie stafylokokus epidermidis, musela absolvovat další dvě nitrooční operace. Tyto komplikace byly zjištěny i u více pacientů žalované, kteří dne 14. 8. 2015 podstoupili aplikaci Avastinu u žalované a následně byli hospitalizováni na oční klinice , podezřelý výraz, . Žalobkyně uváděla, že před osudnou injekcí Avastinu sama chodila jezdila všude, kde bylo potřeba, jezdila k lékařům, chodila nakupovat, navštěvovala sama kadeřnici, obstarala celou domácnost, pracovala na zahradě, ve volných chvílích četla knihy, luštila křížovky a sudoku. Nyní po třech operacích postiženého pravého oka nic výše uvedeného dělat nemůže. Po první operaci, kdy jí byl aplikován do postiženého oka silikon viděla velmi mlhavě a bylo zřejmé, že bude potřebovat při cestách, například za lékařem všude doprovod. Nepoznala čísla autobusů, bála se sama přejít ulici. V říjnu 2015 bylo zjištěno odchlípnutí sítnice a následovala druhá operace postiženého oka, následně jí bylo sděleno, že silikon z postiženého oka nelze odstranit, protože drží sítnici. Dne 23. 12. 2016 přestala na postižené pravé oko vidět úplně, když se jí do postiženého oka dostala krev, následovala další, třetí operace koncem ledna 2017. U žalobkyně byla zjištěna makulární degenerace na levém oku koncem roku 2012, stav levého oka jí umožňuje vidět jen malou částí na okraji oka. Aplikace vadné injekce Avastinu u ní nastartovala makulární degeneraci i v tomto pravém oku, pravým okem vidí pouze obrysy, ale ne detaily věcí, na které se dívá. Žalobkyně na pravé oko nevidí, krom mlhavých obrysů. Žalobkyně po žalované nárokovala v této souvislosti odškodnění za újmu na zdraví, odškodnění za bolestné ve výši , částka, a ztížení společenského uplatnění (dále též ZSÚ) ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala náhradu za znalecký posudek ve výši , částka, .

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, tvrdila, že při aplikaci léku Avastin do oka žalobkyně postupovala lege artis, dle dokumentace žalobkyně je vizus pravého oka po operaci shodný jako vizus před podáním deváté aplikací Avastinu, nedošlo tedy ke zhoršení. Znalecký posudek předložený žalobkyní považovala za nepravdivý.

3. Rozsudkem ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, soud shledal základ žalobního nároku po právu.

4. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, soud rozsudek prvého stupně z titulu bolestného potvrdil a ohledně ztížení společenského uplatnění zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, kdy shledal, že nárok na odškodnění bolestného je skutečně dán. Dále soudu prvního stupně uložil zabývat se otázkou, jaký měla škodní událost vliv na zrak žalobkyně i s ohledem na budoucnost a tím ztížení jejího společenského uplatnění.

5. Podáním ze dne , Anonymizováno, vzala žalobkyně žalobu o zaplacení bolestného zpět s tím, že tato bolestné bylo žalobkyni uhrazeno 24. 1. 2023. Usnesením ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, soud řízení o zaplacení částky , částka, , tj. ohledně nároku žalobkyni z titulu bolestného, zastavil.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Žalobkyně se léčila pro šedý a zelený zákal, žalobkyni byla diagnostikována makulární degenerace sítnice vlevo a počínající i vpravo. Žalobkyni byla doporučena aplikace léku Avastin. První injekce Avastinu jí byla aplikována ve , podezřelý výraz, Další injekce Avastinu do sklivce pravého oka byly žalobkyně aplikovány žalovanou, a to ve dnech 13. 12. 2013, 17. 1. 2014, 25. 2. 2014, 18. 7. 2014, 15. 8. 2014, 19. 9. 2014, 20. 2. 2015, 24. 4. 2015 a 14. 8. 2015, což jsou nesporné skutečnosti mezi účastníky a též o tom svědčí informované souhlasy k výkonu – Informovaný souhlas Intraokulární aplikace Avastinu ze dne 19. 11. 2013, 13. 12. 2013, 17. 1. 2014, 21. 2. 2014, 18. 7. 2014, 15. 8. 2014, 19. 9. 2014, 20. 2. 2015, 24. 4. 2015 a 14. 8. 2015. Informované souhlasy jsou podepsány žalobkyní, je zde uvedeno jméno žalobkyně, její rodné číslo, cíl aplikace, způsob a průběh aplikace, uvedení rizik spojených s aplikací a uvedení následných omezení po aplikaci v běžném životě.

8. O aplikaci deváté injekce Avastinu dne 14. 8. 2015 byl vyhotoven operační protokol intraokulární aplikace Avastinu, jako operatér je uvedena , tituly před jménem, Dále jsou zde uvedeny léky podávané před a v průběhu aplikace a léčba zvolená po aplikace (Protokol o intraokulární aplikaci Avastinu).

9. Žalobkyně se dostavila na kontrolu po deváté aplikaci Avastinu dne 18. 8. 2015, s obtížemi po aplikaci byla odeslána do péče , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se závěrem Endoftalmitis acuta (zpráva o kontrole ze dne 18. 8. 2015).

10. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že dne 14. 8. 2015 aplikoval žalobkyni injekci Avastin, Podepsal protokol o intraokulární aplikaci Avastinu ze dne 14. 8. 2015 svědek podepsal. Po aplikaci 14. 8. 2015 došlo k infekci u více pacientů, byly to asi dvě třetiny z pacientů, kterým ten den byla aplikována injekce Avastinu. Infekční zánět je jednou z nejmožnějších komplikací nežádoucího účinku, při jakémkoliv chirurgickém zákroku, infekce se zřejmě do oka dostala injekcí, nebylo zjištěno, kde příčina vznikla. Lék Avastinu byl připraven v malých dávkách v inzulinových stříkačkách, pacientům byl dán sterilní rozvěrák a provedl se vpich do oka. Na operačním sále bylo více stolků, je tam stolek, kde má sestra připraveny všechny věci pro všechny pacienty a z tohoto stolku bere vždycky věci pro toho konkrétního pacienta, tedy tu danou dávku nástrojů. Zdroj infekce byl na sále, byl společný pro všechny pacienty, byl někdy v prostoru operačního sálu, mohl to být stolek, kde byly věci společně pro všechny pacienty, odkud se braly pro každého konkrétního pacienta, přesnou příčinu však nelze zjistit.

11. Žalobkyně prodělala po aplikaci léku Avastin dne 14. 8. 2015 celkem tři operace pravého oka, první dne 19. 8. 2015 do 24. 8. 2015, oční nález po operaci dne 19. 8. 2015 zlepšení, VOP 1/24, druhou dne 5. 10. 2015 a třetí dne 30. 1. 2017 (lékařské zprávy ze dne 31.01.2017, 15.02.2017, 26.04.2017, 02.08.2017, 01.11.2017, 02.05.2018, 07.11.2018, 15.05.2019, 26.02.2020, 06.10.2021, 14.09.2022).

12. Ze správy Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze dne 5. 12. 2019 vyplývá, že použitím léčebného přípravku Avastin do oka se jedná o tzv. použití off label. Ze zprávy rovněž vyplývá, že ústav nepovoluje ani nezakazuje použití léčivého přípravku off label, když indikace léčivého přípravku Avastin byla ke dni 14. 8. 2015 a je stále pouze onkologická.

13. Dle zprávy bakteriologické laboratoře, u žalobkyně byla po aplikace léku AVASTIN zjištěna Pseudomonas tolaasii a Staphylococcus epidermidis.

14. Dle zprávy , podezřelý výraz, ze dne 1. 9. 2015 vzorek léku Avastin, odebraný dne 19. 8. 2015, byl zcela negativní, sterilní a negativní.

15. Žalobkyně předložila znalecký posudek z očního lékařství č. 394 vypracovaný dle objednatelky žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oboru očního lékařství. Podle závěru žalobkyně trpěla šedým a zeleným zákalem, byla operována v nemocnici , Anonymizováno, , pokles vidění levým okem od ledna 2013, vpravo viděla ještě dobře, v únoru 2013 , Anonymizováno, provedena injekce Avastin do levého oka, které shledáno k další léčbě již nevhodné. Druhé oko stejnou léčbu absolvovala u žalované devětkrát, zlepšení zrakových funkcí nebylo výrazné. Po poslední deváté injekci došlo k vnesení injekce do vnitra oka i přes předoperační lokální aplikaci i antibiotika. Další dvě operace byly provedeny bez komplikací, levé oko zůstalo nevidomé, pravé je nyní na hranici praktické nevidomosti. Dle znaleckého posudku a výpovědi znalce vizus takzvaná, tj. zraková ostrost, byl dne 24. 9. 2016 zjištěn 06, což byl nejlepší vizus během léčby Avastinem. Po aplikaci Avastinu dne 14. 8. 2015 došlo k poklesu vidění oproti stavu před touto aplikací, pokles je zaznamenán v dokumentaci i v znaleckém posudku. Podle vlastního vyšetření znalce žalovaná nečte, jen EXc. jednotlivá písmena, VOP 01, znalec měl k dispozici dokumentaci z března a dubna 2015, 14. 8. 2015, 18. 8. 2015. Dne 24. 4. 2015 doktor Bedřich aplikoval Avastin, předtím v březnu byl zjištěn vizus 02, aplikace probíhaly bez vyšetření. Před první aplikací u žalované byl zjištěn vizus 4/6 dne 13. 12. 2013. Pokud uplynuly 2 roky od roku 2013, ztráta vizu by pokračovala dál, kdyby se nepíchalo do oka, oko by ztrácelo nadále vizus, choroba samotná postupuje a otevírání oka při operacích může zhoršovat vidění (znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 13. 7. 2016, výpověď znalce).

16. Dle znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním znalcem z oboru zdravotnictví oftalmologie, předloženého žalovanou, se znalec vyjadřoval, k jakému poškození očí došlo při aplikaci Avastinu dne 14. 8. 2015, poklesu vidění před poslední aplikací a po ní a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně v roce 1998 až 1999 prodělala operaci šedého a zeleného zákalu, po operaci viděla na OPL dobře. Od roku 1979 aplikovala kapky na nitrooční tlak. V roce 2013 byla u ní zjištěna makulární degenerace sítnice vpravo i vlevo. Byla jí doporučena aplikace Avastin vlevo, což bylo aplikováno jedenkrát, následně byla provedena aplikace Avastin vpravo, první aplikace byla 1. 12. 2013, následně v průběhu tří let byly opakované aplikace osmkrát, při poslední aplikaci Avastinu intravitreálně 8/2015, v pooperačním období průběh komplikován nitroočním zánětem – endoftalmitidou. V době první aplikace se jednalo již o praktický monokulus – vizus levého oka 0,04 excentricky pro věkem podmíněnou makulární degeneraci. Aplikace Antivegf byla opakovaně indikována a následně aplikována, na léčbu byla vždy pozitivní odezva ze stran klinického nálezu tak i vizu. Vizus před poslední aplikací byl stejný jako po prodělaném zánětu s poškozením sítnice. Nelze tedy objektivně mluvit o zhoršení zrakových funkcí po prodělané endoftalmitidě. Znalec ve znaleckém posudku vyjádřil nesouhlas s posudkem , tituly před jménem, o ztížení společenského uplatnění jako ztrátu oka pravého, protože před poslední aplikací Avastinu měla žalobkyně vizus 0,1 a to i po prodělaném infektu a operacích. Znalec , tituly před jménem, uvedl, že měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci a zdravotní posudek , Anonymizováno, , jméno FO, , oba měli k dispozici stejná data, před injekcí 14. 8. 2015 dle dokumentace je zaznamenáno částečné zlepšení a následně zhoršení (znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , výpověď znalce).

17. Dle revizního znaleckého posudku vypracovaného , podezřelý výraz, dále „, Anonymizováno, ) ze dne 24. 6. 2019 vyplývá, že preparát Avastin nebyl a není primárně určen k léčbě očních onemocnění, v posuzované době se však užíval k léčbě onemocnění makulární oblasti, jeho aplikace byla postupem lege artis, v pozdější době bylo jeho podávání kontraindikováno, vlastní lék nedělal účinkem žádné komplikace, k těm došlo v posuzovaném případě zanesením infekce do oka aplikační cestou. Aplikace Avastinu u žalobkyně byla v souladu s poznatky lékařské vědy a praxe. Při postupu žalované při lékařském úkonu dne 14. 8. 2015 muselo nastat pochybení při samotné přípravě léčiva před operací při rozdělování léčiva do jednotlivých stříkaček, vzhledem k tomu, že se vyskytl v daný den u více pacientů pooperační endoftalmitida. U žalobkyně nenastala ztráta zraku, pouze nenastalo očekávané zlepšení, žalobkyni tak nelze uznat ztížení společenského uplatnění. Znalecký ústav souhlasil s hodnocením zrakové ostrosti před poslední aplikací Avastin a po prodělaném zánětu jako stejné, z tohoto důvodu nelze mluvit o zhoršení zrakových funkcí po prodělané endoftalmitidě. Výsledná zraková ostrost je stejná jako před nitrooční aplikací Avastinu dne 14. 8. 2015, výše uvedená komplikace nezpůsobila výraznější omezení v běžném životě pro žalobkyni. Zraková ostrost je na stejné úrovni jako před nitrooperační aplikací. Vyjádřením ze dne 23. 9. 2019 a výpovědí , tituly před jménem, , znalecký ústav pak opravil písařské chyby znaleckého posudku. Dle výpovědi , tituly před jménem, zpracovatelku znaleckého posudku, žalobkyni nevyšetřovala, neboť poslední vyšetření ukázalo stabilní stav a vyšetření by v současné době neovlivnilo její odpovědi (znalecký posudek ze dne 24. 6. 2019, vyjádření ze dne 23. 9. 2019, výpovědi zpracovatelů posudku).

18. Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 9. 2023 vyplývá, že žalobkyně od roku 1997 aplikovala oční kapky pro zvýšení nitrooční tlak v obou očích. V letech 1998 a 1999 prodělala operace šedého a zeleného zákalu obou očí v , adresa, . V roce 2013 jí byla zjištěna věkem podmíněná makulární degenerace obou očí, tehdy jí bylo 80 let, byla doporučena v té době používaná léčba opakovanými nitroočními injekcemi preparátu Avastin do sklivce. První injekce do levého oka byla aplikována ve , adresa, Další aplikace injekcí do pravého oka probíhaly na , právnická osoba, , , adresa, (žalovaná). Od první injekce 13. 12. 2013 bylo postupně aplikováno 9 nitroočních injekcí do pravého oka. Poslední injekce byla aplikována žalobkyni dne 14. 8. 2015. Během 4 dnů po této poslední aplikaci byl zjištěna akutní nitrooční zánět pravého oka s výrazným poklesem zrakové ostrosti pravého oka. Zraková ostrost vyšetřovaná u žalobkyně v říjnu 2015 byla opakovaně 0,1 s korekcí +4,0 sférické dioptrie, tudíž srovnatelná s hodnotou zrakové ostrosti před poslední aplikací Avastinu do oka 14. 8. 2015. Onemocnění žalobkyně je progresivní degenerativní onemocnění makulární oblasti sítnice, která je místem nejostřejšího vidění na sítnici. Lék Avastin aplikovaný přímo do sklivce nedovede léčit toto onemocnění, jen částečně zpomalit progresi onemocnění. Zraková ostrost žalobkyně před poslední aplikací Avastinu dne 14. 8. 2015 byla 0,1 s korekcí, po léčbě nitroočního zánětu byla zraková ostrost 4/40, tj. 0,1 s korekcí, z toho vyplývá, že zraková ostrost po této léčbě nitroočního zánětu byla stejná. Zrakové funkce se po poslední aplikaci Avastinu a po prodělanné endoftalmitidě nezhoršily. Zanesení infekce v důsledku injekční aplikace přípravu Avastin mělo krátkodobý vliv na zrak žalobkyně. V době od 18. 8. 2015 do 24. 8. 2015 během léčby endoftalmitidy byla omezena zhoršeným viděním pravého oka, po doléčení zánětu se stav vrátil na stejnou úroveň zrakové ostrosti. Injekční aplikace přípravku Avastin do pravého oka dne 14. 8. 2015 a léčba vzniklého nitroočního zánětu nezanechaly trvalé následky. Zraková ostrost byla po léčbě nitroočního zánětu na stejné úrovni jako před poslední nitrooční aplikací Avastinu. Ke zhoršení zraku žalobkyně v důsledku injekční aplikace přípravku Avastin do pravého oka dne 14. 8. 2015 nedošlo. Dále znalec vypověděl, že u žalobkyně nález na sítnici nemůže být lepší ani stejný, ale může být jedině horší, neboť věkem podmíněná makulární degenerace je vysoce progresivní onemocnění, které nelze vyléčit, lze jedině málo snížit progresi tohoto onemocnění právě injekcemi do sklivce. Zraková ostrost u žalobkyně je prakticky pořád přibližně stejná, prakticky kolem 0,1. K dotazu ohledně lékařských zpráv od ledna 2017 do roku 2022 uvedl, že zraková ostrost zde uvedená je prakticky pořád přibližně stejná, vyjádřená různě okolo 0,1. V lékařských zprávách je zraková ostrost vyjádřena hodnotou kolem 0,1. Žalobkyně vidí špatně v souvislosti se základní diagnózou, která je velice nepříznivá. Před poslední aplikací Avastinu 14. 8. 2015 docházelo k mírnému zlepšení, vizus byl kolem dolní hranice, po infekci se vidění zhoršilo, zraková ostrost se během 14 dnů, 3 týdnů zlepšila na úroveň zrakové ostrosti před poslední aplikací injekce Avastin. K dotazu ohledně zhoršování zraku žalobkyně, postupného zhoršování zraku znalec uvedl, že je to průběh onemocnění, kdy žalobkyně již nedostává žádné injekce, proto se progrese jejího onemocnění nedá zastavit. Prodělané tři operace po deváté aplikaci léku Avastin neměly vliv na ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Žalobkyně byla omezená ve vidění po dobu, kdy byla hospitalizována na oční klinice , podezřelý výraz, , když se vracela z nemocnice, měla zrakovou ostrost jako před aplikací. Žalobkyni injekce léku dne 14. 8. 2015 ublížila, následné tři operace jí oko zachránily. Pokud by nedošlo k infekci, byl by zdravotní stav žalobkyně takový jako je dnes. Pokud docent , jméno FO, uvedl, že u žalobkyně došlo ke ztížení společenského uplatnění, znalec uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni vyšetřoval necelý rok po události, pokud se jedná o vizus, tam si však protiřečí, protože udává vizus 0,1 (znalecký posudek ze dne 3. 9. 2023, výpověď znalce).

19. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě újmy na zdraví ve výši , částka, předžalobní výzvou k plnění (předžalobní výzva k plnění ze dne 12. 10. 2016, dodejka, podací lístek).

20. Žalovaná navrhla narovnání ve výši , částka, (emailová komunikace právního zástupce žalované a právního zástupce žalobkyně z listopadu a prosince 2013).

21. Žalovaná prostřednictvím pojišťovny Kooperativa pojišťovna, a. s. VIG, vyplatila dne 24. 1. 2023 bolestné ve výši , částka, (oznámení pojišťovny ze dne 24. 1. 2023 o poskytnutí plnění na náhradu škody a potvrzení o provedené odchozí platbě ze dne 26. 1. 2023).

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná při řešení zdravotních problémů žalobkyně aplikovala lék Avastin do oka žalobkyně, nicméně tento lék nebyl primárně určen k užití v očním lékařství (lék se podá intravenózně pacientům se zhoubnými nádory), jeho užití v době aplikace žalobkyni pro poruchy oka vyloučeno nebylo. Soud shledal příčinu hnisavého zánětu pravého oka žalobkyně v postupu žalované při aplikaci léku, kdy k pochybení mohlo dojít buď při přípravě léku před operací nebo zdrojem infekce mohl být operační stolek na sále. Aplikace léku Avastin dne 14. 8. 2015 nebyla provedena s péčí řádného odborníka, zejména s potřebnou pečlivostí. Ta vyplývala právě z toho, že lék nebyl primárně určen k léčbě očních vad, tomu neodpovídalo balení léku. Pro užití v očním lékařství bylo třeba z ampule obsahující koncentrát pro přípravu léčebného roztoku připravit/rozdělit léčivo do jednotlivých stříkaček. S ohledem na počet pacientů, kteří byli tentýž den jako žalobkyně zdravotně postiženi, nemohlo dojít k vyvinění žalované z povinnosti náhrady škody.

23. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nepostupovala s potřebnou pečlivostí a péčí řádného odborníka; v řízení se žalované nepodařilo prokázat, že by ke vzniku zánětu oka u žalobkyně došlo z důvodů jiných, než činností žalované a je tudíž újma na zdraví, která žalobkyni vznikla, v příčinné souvislosti s jednáním žalované, které lze hodnotit jako non lege artis (§ 2643 a § 2645 o. z. ve spojení s § 2913 odst. 1 o. z.).

24. Předmětem žalobního nároku byl v daném případě požadavek žalobkyně na úhradu nemajetkové újmy za vytrpěné bolesti v souvislosti s nitroočním zánětem způsobeného aplikací injekce Avastin dne 14. 8. 2015 do pravého oka a následných operací a dále náhrada nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.

25. Pokud se týká bolestného, žalobkyně vzala žalobu zpět, neboť jí bylo dne 24. 1. 2023 uhrazeno, soud řízení v tomto rozsahu zastavil.

26. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění.

27. Pokud jde o náhradu za ztížení společenského uplatnění, tato je obecně vyjádřením míry ztráty schopnosti poškozeného žít plnohodnotný život oproti stavu před poškozením zdraví, kdy tato ztráta se může projevovat jak v životě osobním, rodinném, politickém, kulturním, sportovním a podobně. Pro přiznání náhrady je pak podstatné, aby se jednalo o následky trvalé, nikoliv pouze přechodné povahy. Pro vlastní vyjádření výše náhrady je pak nezbytné zhodnocení rozdílu mezi aktivitami a životním stylem poškozeného před ublížením na zdraví a po ustálení jeho zdravotního stavu po tomto ublížení. Hodnocení ztížení společenského uplatnění je přitom založeno na medicínském posouzení, které je nutno provést poté co se zdravotní stav ustálí.

28. Pro účely stanovení, zda u žalobkyně došlo ke ztížení společenského uplatnění soud vycházel z revizního znaleckého posudku vypracovaného , Anonymizováno, a znaleckého posudku provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, , dále ze znaleckých posudků vypracovaných , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , které předložili účastníci, výpovědí znalců. Znalci měli k dispozici zdravotní dokumentaci žalobkyně. Znalci měli k dispozici znalecký posudek a , tituly před jménem, , jméno FO, , který žalobkyni dne 16. 6. 2016 vyšetřil, kdy u ní konstatoval vizus pravého oka 0,1. Revizní znalecký posudek , Anonymizováno, konstatoval, že bezprostředně po vzniku zánětu u žalobkyně došlo ke zhoršení visu, po doléčení výsledná zraková ostrost je na stejné úrovni jako před aplikací léku Avastinu dne 14.8. 2015, zranění nezanechalo trvalé následky, u žalobkyně nenastala ztráta zraku, pouze nenastalo očekávané zlepšení, ztížení společenského uplatnění nelze uznat. , tituly před jménem, konstatoval také, že vizus před danou aplikací léku a po prodělaném zánětu je stejný, nedošlo ke zhoršení zrakových funkcí. , tituly před jménem, Velek ve svém znaleckém posudku jednoznačně konstatoval, že u žalobkyně k ZSU nedošlo, kdy její vizus po operacích v říjnu 2015 byl stejný jako před aplikací Avastinu dne 14. 8. 2015 a že dále uvedl, u žalobkyně se jedná o degenerativní onemocnění, při němž dochází ke zhoršení zraku. Pokud znalec nevyšetřil osobně žalobkyni, toto vysvětlil tím, že v době, kdy u žalobkyně došlo k poškození, k nitroočnímu zánětu jí bylo 81 let, stalo se tak v roce 2015, v roce 2024 je jí 89 let a žalobkyně má makulární degeneraci, což je progresivní degenerativní onemocnění, při němž dochází k postupnému zhoršování zraku, přičemž vizus žalobkyně je nadále obdobný tomu, jaký byl před onou aplikací. Pokud žalobkyně uvádí, že její zrak se nadále zhoršuje, je to dáno onemocněním, kterým žalobkyně trpí a pro kterou jí byly injekce Avastinu doporučeny. Vzhledem k tomu, že injekce Avastinu po prodělaných operacích žalobkyni už nejsou aplikovány, nemůže docházet ani ke krátkodobému zlepšení. Zhoršování zraku žalobkyně je důsledkem degenerativního onemocnění. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je hodnocen soudem jako logický, jednoznačný, srozumitelný celek, z nějž je možno vyjít pro rozhodnutí soudu k otázce, zda u žalobkyně došlo ke ztížení společenského uplatnění.

29. S ohledem na závěry znaleckých posudků soud dospěl k závěru, že u žalobkyně v důsledku aplikace léku Avastin dne 14. 8. 2015 nedošlo ke ztížení společenského uplatnění, Bezprostředně v souvislosti s vzniklým zánětem oka po aplikaci léku Avastin dne 14. 8. 2015 došlo ke zhoršení vidění, ale po následné operaci se vizus pravého oka byl stejný jako před onou aplikací, vizus pravého oka byl 0,1 po operaci dne 19. 8. 2015, stejný vizus pravého oka byl v den vyšetření znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 16. 6. 2016. Pokud nadále dochází ke zhoršování zraku žalobkyně, je to dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, dáno onemocněním, kterým trpí, a pro které jí byly injekce léku Avastin doporučeny. Soud proto žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím zamítl.

30. Návrh žalobkyně na provedení dokazování výslechem pana Vydry, syna žalobkyně, soud zamítl jako nadbytečný s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav věci pro rozhodnutí soudu, kdy otázka posouzení ZSÚ je otázkou odbornou. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na vypracování dalšího znaleckého posudku, neboť pouhá skutečnost, že žalobkyně nesouhlasí se závěry vypracovaného znaleckého posudku nemůže jeho závěry zvrátit a není relevantním důvodem pro vypracování revizního znaleckého posudku. Pokud žalobkyně poukazovala na znalecký posudek vypracovaný v jiném řízení a jeho závěry, je třeba zdůraznit, že každý případ je třeba posuzovat individuálně a paušální odkaz na jiné řízení nemůže zvrátit závěry soudu výše citované.

31. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 150 o.s.ř., neboť zahájení řízení v dané věci zavinila žalovaná postupem non lege artis a žalobkyně při podání žaloby vycházela ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a doložila, že je nemajetná. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení nákladů, které vynaložila na znalecký posudek, jedná se o náklady řízení, které jí s ohledem na její neúspěch ve věci nebyly přiznány.

32. O nákladech řízení státu vůči žalované soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť co do částky , částka, z titulu odškodnění bolestného byla žaloba podána důvodně. Náklady řízení státu představuje znalečné vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků a výslechy znalců.

33. Usnesením ze dne 25. 10. 2017 č. j. , spisová značka, soud přiznal znalci znalečné ve výši , částka, , usnesením ze dne 30. 1. 2018 č. j. , spisová značka, přiznal znalečné ve výši , částka, , usnesením ze dne 1. 7. 2019 č. j. , spisová značka, přiznal znalečné , částka, , usnesením ze dne 6. 12. 2019 č. j. , spisová značka, přiznal znalečné ve výši , částka, , usnesením ze dne 9. 10. 2023 č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23.11.2023 č. j. , spisová značka, přiznal znalečné ve výši , částka, , celkem tedy bylo přiznáno na znalečném , částka, . Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , žaloba byla podána důvodně co do částky , částka, , žalovaná je tedy povinna zaplatit na nákladech řízení státu 18,19 % z částky , částka, , nezahrnující znalečné přiznané , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. částku , částka, .

34. Žalobkyně se domáhala zaplacení bolestného ve výši , částka, , její nárok na odškodnění bolestného byl v řízení shledán důvodným, na základě mezitímního rozsudku v dané věci jí bylo bolestné bylo vyplaceno 25. 1. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne 12. 10. 2016 k náhradě škody. Žalovaná tak byla v prodlení s peněžitým plněním (§ 1970 o. z.), soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od 20. 10. 2016 do 24. 1. 2023.

35. Vzhledem k tomu, že o této části nároku žalobkyně soud opomněl rozhodnout při vyhlášení rozsudku, rozhodl v této části doplňujícím rozsudkem v souladu s § 166 o.s.ř.

36. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.