9 C 59/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 12 302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 302 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z částky 12 302 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 302 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 15. 3. 2016 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od 17. 8. 2018 do 13. 11. 2019 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny dle faktury [číslo] ze dne 20. 8. 2019, splatné 6. 9. 2019 ve výši 27 902 Kč a dle faktury [číslo] ze dne 13. 11. 2019, splatné dne 2. 12. 2019 ve výši 900 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku celkem 28 802 Kč, z toho bylo zaplaceno 16 500 Kč a zbývá k úhradě částka 12 302 Kč O zaplacení spotřeby elektřiny byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, naposledy upomínkou před žalobou ze dne 5. 6. 2020, která byla žalovanému zaslána i e-mailem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odstavec 4 o.s.ř.) a ve věci soud mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem byla dne 15. 3. 2016 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], jakož i závazek žalovaného platit cenu odebrané elektřiny. Tato smlouva byla uzavřena podle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon a její součástí byly obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 3. 2016, obchodní podmínky). Cenu elektřiny odebrané v období od 17. 8. 2018 do 13. 11. 2019 žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny faktury [číslo] ze dne 20. 8. 2019, splatné 6. 9. 2019 ve výši 27 902 Kč a dle faktury [číslo] ze dne 13. 11. 2019, splatné dne 2. 12. 2019 ve výši 900 Kč (citované faktury).

6. Žalovanému byla zaslána písemná výzva před podáním žaloby k zaplacení elektřiny, ve které byl vyzván k úhradě nedoplatku elektřiny ve výši 12 302 Kč, a to jak na adresu trvalého bydliště, tak na adresu uvedenou ve smlouvě (výzvy před podáním žaloby ze dne 5. 6. 2020, doručenka, poštovní podací arch). Výzva byla žalovanému zaslána též na e-mail (výpis z e-mailu).

7. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 12 302 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora citovaného odběrného místa (§ 2079 o.z.), a spotřeba elektřiny za období od 17. 8. 2018 do 13. 11. 2019 byla žalovanému řádně vyúčtována shora citovanými fakturami znějícími celkem na částku 28 802 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno a tím méně prokázáno, že by na úhradu dlužné částky zaplatil více než žalobkyní tvrzených 16 500 Kč.

8. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 302 Kč jakožto kupní cenu spotřebované elektřiny (§ 2118 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to za období od splatnosti žalované částky do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů řízení podle § 2 odstavec 1 vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyní podává v obdobných věcech opakovaně, její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč. Dle § 149 odst. 3 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.