9 C 69/2024
č. j. 9 C 69/2024-22
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13 § 573 § 577 § 580 § 588 § 2395 § 2991
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátkou, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 , bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 20 552 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 157 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 12. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 395,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 681 Kč od 26. 10. 2023 do 11. 2. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 524 Kč od 12. 2. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 76,99 % p.a. z částky 12 747,97 Kč od 26. 10. 2023 do 18. 11. 2023 ve výši 626,16 Kč, úrok ve výši 15 % p.a. z částky 12 747,97 Kč od 19. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2023 dosáhne částky 40 521 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 20 552 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 20. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 17 000 Kč. Žalovaný se úvěr společně s úrokovou sazbou 76,99 % ročně zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 1 604 Kč počínaje dnem 20. října 2022. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou, pročež byl úvěr k 24. 10. 2023 zesplatněn. Žalovaný uhradil ve dnech 21. 10. 2022, 2. 11. 2022, 5. 12. 2022, 20. 12. 2022, 9. 3. 2023, 12. 4. 2023 vždy částku 1 604 Kč, dne 6. 6. 2023 uhradil celkem 3 808 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradil 2 411 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení původní jistiny úvěru 12 747,97 Kč, dlužného úroku úvěru ve výši 2 337,76 Kč, smluvních pokut 1 996 Kč a 0,1 % denně z částky 15 085,73 Kč od 26. 10. 2023 kapitalizovanou v částce 1 871,16 Kč ke dni podání žaloby, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 1 600 Kč, a smluvního úroku z prodlení ve výši 76,99 % ročně z částky 12 747,97 Kč od 26. 10. 2023 do 18. 11. 2023 ve výši 626,16 Kč, ve výši 15 % ročně z částky 12 747,97 Kč od 19. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 26. 10. 2023 dosáhne částky 40 521 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení s čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou ve sbírce mezinárodních smluv sdělením č. 123/2002 Sb. m. s., když žalovaný v době zahájení řízení pobýval na území České republiky. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 48 odst. 2 téže smlouvy, kdy rozhodným právem je právo české, neboť smlouva, na základě které žalobkyně uhrazení dlužné částky nárokuje, byla uzavřena na území České republiky.
4. K nařízenému jednání dne 19. 6. 2024 se žalovaný, leč řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, odročení jednání nenavrhl. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je vedena v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ČNB, žalobkyně je od , datum, oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu - registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).
6. Z , hodnota, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě, přihlášky do pojištění, doručenky o uložení zásilky dne , datum, , předsmluvního formuláře vztahujícího se ke , hodnota, fotokopie dokladu totožnosti žalovaného, informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ve znění účinném od , datum, , přílohy č. , hodnota, ke smlouvě – pojištění schopnosti splácet úvěr, dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru, listiny „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“, základní informace o klientovi, důkazu o odeslání 1 Kč, důkazu o přijaté SMS pro vyplacení, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, zavázala žalovanému poskytnout úvěr 17 000 Kč, za který měl žalovaný celkem uhradit 33 768 Kč (bez zahrnutí úhrady za pojištění). Žalovaný se přihlásil do pojištění schopnosti splácet úvěr. Úvěr se žalovaný zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po 1 604 Kč, z čehož 197 Kč činila úhrada na pojištění, počínaje 20. 10. 2023. Včetně pojištění tak měl žalovaný celkem uhradit 38 496 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 76,99 % ročně, RPSN bylo 110,89 %. V případě prodlení se splátkou o více než 30 dní byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku. V případě nezaplacení dluhu po zesplatnění byla žalobkyně oprávněna požadovat na žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den z prodlení z „nové jistiny úvěru“, která odpovídala součtu dosud neuhrazené jistiny úvěru a veškerých neuhrazených úroků do dne zesplatněn. Za každé prodlení byla žalobkyně také oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč u každé splátky. Na úrocích byla žalobkyně oprávněna požadovat maximálně 40 521,60 Kč. V případě prodlení s úhradou splátky delší než 65 dnů byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit; zesplatnění se netýkalo dosud nesplatných měsíčních úhrad za pojištění. Z dokladu o vyplacení úvěru a zaslaní SMS (informace o vyplacení) soud zjistil, že úvěr byl na účet žalovaného vyplacen dne 20. 9. 2022.
7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet (hodnocení klienta, historie pohybu – běžný účet za období od 10. 6. 2022 do 20. 9. 2022, prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru), žalobkyně shledala žalovaného úvěruschopným, vycházela z jeho příjmů 29 000 Kč, výdajů 10 736 Kč. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací CBS skóre žalovaného bylo 311 bodů. Toto skóre mělo symbolizovat platební morálku. Žalovaný byl v I. kategorii (166 – 315 bodů), kdy úvěr byl výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán; platila úměra, že vyšší skóre = lepší platební morálka. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný zde neměl evidované dluhy.
8. Z karty klienta soud zjistil, že nominální výše úvěru byla 33 768 Kč, smluvní odměna úvěru byla 16 768 Kč. Úvěr 17 000 Kč byl žalovanému vyplacen 20. 9. 2022. Na úvěr žalovaný uhradil ve dnech 21. 10. 2022, 2. 11. 2022, 5. 12. 2022, 20. 12. 2022, 9. 3. 2023, 12. 4. 2023 vždy částku 1 604 Kč, dne 6. 6. 2023 uhradil celkem 3 808 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradil 2 411 Kč, tj. celkem 15 843 Kč. O úhradu byl upomínán dopisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (tzv. 1. upomínky), a dopisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (tzv. 3. upomínky).
9. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o úhradu sedmé a osmé splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o úhradu deváté a desáté splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o úhradu jedenácté a dvanácté splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný upomenut o úhradu jedenácté, dvanácté a třinácté splátky úvěru, neboť se s těmito dostal do prodlení; současně byl upozorněn na možnost zesplatnění celého dluhu. Dopisem ze dne 24. 10. 2023 žalobkyně žalovanému oznámila, že jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo tímto dnem k zesplatnění úvěru (oznámení ze dne , datum, ). Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2024 a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě.
10. Na základě shora provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
11. Žalovanému byl dne 20. 9. 2022 poskytnut žalobkyní úvěr 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit 24 měsíčních splátkách po 1 604 Kč, z čehož 197 Kč činila úhrada na pojištění, počínaje 20. 10. 2023. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 76,99 % ročně, jeho celková skutečná výše byla 38 496 Kč, resp. 33 768 Kč bez pojištění, a RPSN bylo 110,89 % ročně. Žalovaný uhradil ve dnech 21. 10. 2022, 2. 11. 2022, 5. 12. 2022, 20. 12. 2022, 9. 3. 2023, 12. 4. 2023 vždy částku 1 604 Kč, dne 6. 6. 2023 uhradil celkem 3 808 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradil 2 411 Kč, tj. celkem 15 843 Kč.
12. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 20. 9. 2022 (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 20. 9. 2022 (dále jen „z.s.ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 z.s.ú.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem 76,99 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 1 604 Kč. Tuto smlouvu však soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.).
20. Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 20. 9. 2022 vycházel z toho, že žalovaný měl zaplatit více než dvojnásobek jistiny úvěru (38 496 Kč / 17 000 Kč = 2,26 vycházeje z faktické celkové částky, 33 768 Kč/79 000 Kč = 1,99 vycházeje z částky úvěru bez pojištění).
21. Jak vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem (dostupné z: https://www.cnb.cz/) vyplývá, že v září 2022 činila průměrná měsíční úroková sazba u nových úvěrů poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami domácnostem včetně navýšení 8,61 % ročně. Úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů obecně pak k září 2022 činila 9,7 % ročně.
22. Úroky pro spotřebitelské úvěry se tak i při svých nejvyšších hodnotách pohybovaly do 10 % ročně. Žalobkyní ujednaná úroková sazba 76,99 % ročně je pak téměř osminásobná, než průměrná úroková sazba za spotřebitelské úvěry sjednané v září 2022 v délce trvání 1 až 5 let vycházeje z vyšší hodnoty (76,99/9,7 = 7,94). Jedná se tak o úrokovou sazbu, jež zcela jednoznačně odporuje dobrým mravům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
23. Z uvedených důvodů soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 9. 2022 absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.). Soud doplňuje, že zde nebyla možnost pro aplikaci § 577 o. z., neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž vystupovala žalobkyně ve stejném procesním postavení, jako v řízení ve věci samé), žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 o. z.).
24. Nadto, již rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo vyjádřeno, že žalobkyně své podnikání na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Lze bez pochyb uzavřít, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala. Tento závěr je navíc ve věci samé potvrzen tím, že žalobkyně věděla, že v nebankovním registru klientských informací CBS skóre žalovaného, které symbolizuje platební morálku, bylo 311 bodů. Žalovaný tak spadal do tzv. I. kategorie (166 – 315 bodů), kdy úvěr byl výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.
25. Roli nehraje ani skutečnost, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, u nichž jsou úrokové sazby obecně vyšší. Pokud by soudy používaly jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná.
26. Nárok žalobkyně tudíž soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný se měl obohatit tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalobkyně žalovanému poskytla částku 17 000 Kč, bez právního důvodu. Žalovaný žalobkyni vrátil pouze částku 15 843 Kč. Žalovaný se tak obohatil o částku 1 157 Kč (17 000 Kč – 15 843 Kč). K vrácení celé částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 7. 2. 2024, který v souladu s domněnkou dojití (§ 573 o. z.) byl žalovanému doručen 10. 3. 2024. Dluh se tak stal splatným 11. 2. 2024. Do prodlení se žalovaný dostal dnem 12. 2. 2024.
27. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalovanému uložil žalobkyni zaplatit částku 1 157 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), uložil soud žalovanému rovněž povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
28. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak žalobu žalobkyně ve zbytku zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když z procesního hlediska měl žalovaný v řízení větší úspěch. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.