9 C 78/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného dle žaloby bytem adresa , obec a číslo zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení částky 2 717 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 717 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 9.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 717 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že v důsledku fúze sloučením převzala žalobkyně veškeré jmění společnosti [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně“) a [právnická osoba] Právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 4. 2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] v rámci které bylo žalovanému zapůjčeno zařízení modem [anonymizováno 8 slov] ([číslo]) (dále jen„ zařízení“). Dne 7. 1. 2021 došlo k ukončení smlouvy poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a žalovaný byl povinen předmětné zařízení vrátit do [číslo] dnů od data ukončení smlouvy, a v případě, že jej nevrátí, byl povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, v souladu s ceníkem. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném částku 500 Kč, jakožto poplatku za odpojení z důvodu neplacení, a částku 217 Kč, jakožto dlužného nájemného za zařízení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě výzvy ze dne 31. 1. 2022.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2022, č. j. 9 C 78/2022 – 20, byl žalovanému ustanoven opatrovník pro toto řízení podle § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř. Podáním ze dne 6. 6. 2022 opatrovník žalovaného uvedl, že mu není známo stanovisko žalovaného. Z důkazů je patrné, že žalovanému byly účtovány fakturami částky splatné do 20. dne měsíce, pronájem zařízení byl v částce 70 Kč měsíčně. Opatrovníkovi nebylo zcela zřejmé, jak žalobkyně dospěla k žalované částce, avšak rozhodnutí ponechala na úvaze soudu.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním občanem Polské republiky, zabýval se soud nejprve otázkou své mezinárodní příslušnosti. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když v dané věci se jednalo o závazek ze smlouvy, jež měl být splněn na území České republiky, a současně se nejedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu [číslo] násl. citovaného nařízení. Rozhodné právo soud určil v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české.

4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., neboť opatrovník žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil (č. l. 29 spisu) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 4. 2018 uzavřená smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Předmětem této smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a případně i další služby za sjednaných podmínek, jakož i závazek žalovaného zaplatit za poskytnuté služby sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Součástí smlouvy byl i závazek žalobkyně poskytnout žalovanému výše specifikované zařízení, a žalovaný byl povinen za takto sjednaný pronájem zařízení hradit nájemné 70 Kč. V případě, že by žalovaný při ukončení smlouvy zařízení včas a v pořádku nevrátil, byla žalovaná dle čl. 7 všeobecných podmínek oprávněna účtovat žalovanému 2 000 Kč jako smluvní pokutu v souladu s ceníkem. V případě odpojení z důvodu nedoplatku byla žalobkyně oprávněna účtovat částku 500 Kč (smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně VOP a ceníku, zakázkový list ze dne 19. 4. 2018). Vyúčtováním [číslo] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 708,99 Kč (vč. částky 70 Kč za pronájem) do dne 20. 8. 2020, vyúčtováním [číslo] k úhradě částky 1 336,95 Kč (vč. částky 70 Kč za pronájem) do 20. 9. 2020, vyúčtováním [číslo] k úhradě částky 2 045,94 Kč (vč. částky 70 Kč za pronájem) do 20. 10. 2020, vyúčtováním [číslo] k úhradě částky 2 574,93 Kč (vč. částky 70 Kč za pronájem) do 20. 11. 2020, a vyúčtováním [číslo] k úhradě částky 2 598,83 Kč (částka 63 Kč za pronájem dobropisována) do 20. 12. 2020; nájem zařízení za každý měsíc v období od 1. 8. 2020 až do 30. 11. 2020 byl v částce 70 Kč, za období od 4. 11. 2020 do 30. 11. 2020 bylo na nájemném žalovanému dobropisováno 63 Kč. K 3. 11. 2020 byl žalovaný z důvodu nedoplatku odpojen a za toto mu byla účtována částka 500 Kč (citovaná vyúčtování). Dopisem ze dne 7. 1. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy k 20. 1. 2021, když žalovaný vyúčtování řádně a včas nehradil, současně žalovaného vyzvala zařízení vrátit do 14 dnů, tj. do 3. 2. 2021; současně byl žalovaný upozorněn na povinnost k úhradě smluvní pokuty v částce 2 000 Kč (odstoupení od smlouvy ze dne 7. 1. 2021). Dopisem zástupce žalobkyně ze dne 31. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě celkem částky 5 993,12 Kč (předžalobní upomínka ze dne 31. 1. 2022, potvrzení o podání).

6. Po takto provedeném dokazování má soud za to, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., jejíž součástí bylo sjednání pronájmu specifikovaného zařízení ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.), které bylo žalovanému poskytnuto, a které byl v případě ukončení smluvního vztahu vrátit funkční a nepoškozené ve stanovené lhůtě, jinak bude nucen zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Ve smlouvě byl také sjednán poplatek za případné odpojení a byla sjednána výše částky za pronájem zařízení. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by zařízení vrátil v souladu se sjednanými podmínkami či že zaplatit smluvní pokutu, poplatek za odpojení nebo částku za pronájem zařízení. O úhradu dlužných částek byl žalovaný upomínán. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 717 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, poplatku za odpojení ve výši 500 Kč a nájemného za poskytnuté zařízení 4 x 70 Kč snížený o dobropisovanou částku 63 Kč (§ 2048 a násl. a § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný ani netvrdil, že by mu předmětné koncové zařízení nebylo ze strany žalobkyně dodáno. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady peněžitého dluhu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou jeho právním zástupcem již v několika dřívějších obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku. Jak vylíčení základu skutku, tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnou advokáta za tři úkony právních služeb po 200 Kč dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 5 advokátního tarifu, a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem 2 089 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

8. Výrok o povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku se opírá o ust. § 4 odst. 1 písm. i/ zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, v platném znění. V daném případě žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a na soudním poplatku zaplatila částku 400 Kč (pol. 2. bod 1. písm. c/ Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). Vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl soudem platební rozkaz vydán a soud pokračoval v řízení, pak dle pol. 2. bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, byl žalobkyni doměřen poplatek do výše položky 1 (podle pol. 1. bodu 1. Sazebníku poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, je soudní poplatek 1 000 Kč), tj. byl doměřen soudní poplatek ve výši 600 Kč.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.