9 C 82/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození 2) celé jméno žalované , datum narození oba bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence právního poměru a vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba na určení, že smlouva o nájmu bytové jednotky uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne 9. 10. 2022, jejíž předmětem je nájem bytové jednotky [ulice a číslo], [číslo] jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí pro obec Libeň na listu vlastnictví [číslo], přestala existovat ke dni 31. 1. 2022, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 17 550 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne 1. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 17 550 Kč spolu s úrokem z prodlení od 22. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 21 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby bylo určeno, že smlouva o nájmu bytové jednotky uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne 9. 10. 2022, její,ž předmětem je nájem bytové jednotky [ulice a číslo], [číslo] jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí pro obec Libeň na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ jednotka“), přestala existovat ke dni 31. 1. 2022, a aby žalovaní zaplatili celkem částku 35 100 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnila tím, že jako nájemce uzavřela s žalovanými, jako pronajímateli smlouvu na dobu určitou od 9. 10. 2021 do 30. 9. 2022, s nájemným 15 000 Kč a zálohami na služby 2 550 Kč měsíčně. Žalovaným složila zálohu 17 550 Kč. Dne 11. 10. 2021 žalobkyně odeslala žalovaným odstoupení od smlouvy, neboť se do jednotky nenastěhovaly paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], přičemž žalobkyně jednotku pronajímala za účelem ji pronajmout pro jmenované osoby. Žalované o tomto zpravila týž den také e-mailem, situaci se žalobkyně pokoušela řešit ukončením smlouvy a vrácením klíčů. Žalovaní na výzvy žalobkyně zareagovali dne 16. 10. 2021 dopisem, ve kterém nesouhlasili s odstoupením od smlouvy, tím, že odmítli k odstoupení připojit svůj podpis. Dne 18. 10. 2021 žalobkyně žalovaným zopakovala důvody odstoupení od smlouvy, a sdělila jim, že našla jiného zájemce o jednotku. Žalovaní e-mailem ze dne 19. 10. 2021 odkázali žalobkyni na čl. VI smlouvy upravující ukončení bytu. Žalobkyně dne 20. 10. 2021 žalovaným sdělila, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o možnosti žalobkyně shánět jiného potencionálního nájemce bytu. Dne 22. 10. 2021 zaslanou dohodu o odstoupení odmítli žalovaní podepsat. Dne 29. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovaným výpověď smlouvy, v níž odkazovala na důvody uvedené v e-mailové a telefonické komunikaci. Výpovědní doba (pozn. soudu – v žalobě nesprávně uvedeno lhůta) počala běžet 1. 11. 2021, žalovaní přesto nárokovali na žalobkyní dlužné nájemné. Na základě mimosoudního jednání účastníků žalobkyně uhradila žalovaným dne 21. 2. 2022 částku 70 200 Kč jako nájemné za listopad, prosinec, leden, včetně nadto v dobré víře připočtené částky 17 550 Kč. Žalovaní odmítli přistoupit na zahájení jednání o ukončení smlouvy. Žalobkyně proto žalovaným zaslala předžalobní výzvu s tím, že odstoupením od smlouvy došlo k ukončení nájmu, pročež vyzvala žalované k vydání kauce a částky 17 550 Kč, kterou žalovaná zaslala v dobré víře. Žalovaní odstoupení nepovažovali za výpověď, dle nich byla smlouva stále platná. Nároky žalované neuznali. Trvání nájmu bylo pro žalobkyni z finančního hlediska téměř likvidační. Naléhavý právní zájem žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaní odmítli uznat ukončení smlouvy k 31. 1. 2022. Na základě tohoto si žalovaní nárokují nájemné a zálohy na služby za další a další měsíce. Žalobkyně byla přesvědčena, že po 31. 1. 2022 neměli žalovaní právo na úhradu nájemného a záloh na služby. Práva žalobkyně tak byla ohrožena. Neexistence právního poměru mezi žalobkyní a žalovanými pak zakládala na jejich straně bezdůvodné obohacení. Jednání žalovaných shledávala žalobkyně nepoctivým a šikanózním. Žalobkyně se snažila sehnat jiného nájemce, organizovala prohlídky bytu, avšak žalovaný 1) toto odmítal, požadoval, ať nájem hradí nadále žalobkyně.

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že smlouva s žalobkyní byla uzavřena dne 9. 10. 2021, předmětem byl pronájem bytové jednotky, smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne 9. 10. 2021 do dne 30. 9. 2022. Žalobkyně se zavázala měsíčně hradit nájemné 15 000 Kč a zálohy na služby 2 550 Kč, v souladu s čl. IV složila kauci 17 550 Kč. Jednotka byla žalované předána dne 9. 10. 2021. Ve čl. V smlouvy ujednali, že s žalobkyní budou byt užívat dvě další osoby. Žalovaní dali žalobkyní ústní souhlas s tím, že pokud v bytě nebudou ve smlouvě uvedené osoby bydlet, může žalobkyně sehnat jiné osoby. Dne 11. 10. 2021 žalobkyně požádala o krácení nájemného a kauce s tím, že„ holky to budou mít daleko do práce“. Dne 12. 10. 2021 doručila žalovaným přípis s názvem odstoupení od smlouvy, obsahem se však jednalo o návrh dohody o ukončení smlouvy s podpisem žalobkyně. S tímto žalovaní nesouhlasili, žalobkyni vyrozuměli. Žalovaní trvali na řádném plnění smlouvy. Žalobkyně dne 29. 10. 2021 doručila žalovaným návrh dohody o odstoupení od smlouvy, ani tato dohoda nebyla uzavřena. Dne 16. 11. 2021 doručila žalobkyně žalovaným přípis bez podpisu označený jako výpověď. Dne 21. 2. 2022 žalobkyně uhradila 70 200 Kč jako dluh a opětovně požadovala ukončení smlouvy. Žalobkyní učiněné výpovědi neobsahovaly zákonem předpokládané náležitosti, případně se jednalo pouze o návrhy na uzavření dohody. K uzavření těchto dohod nikdy nedošlo. Změna okolností nadto nebyla tak zásadní, aby zakládala možnost žalobkyně od nájemní smlouvy odstoupit, ev. nájem vypovědět. Výpověď smlouvy navíc nebyla žalovaným doručena. Ze smlouvy mělo vyplývat, že byt má užívat s dalšími dvěma osobami i žalobkyně. Žalovaní dále namítali, že žalobkyně neměla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť žaloba nemohla plnit preventivní funkci a odvrátit budoucí spory účastníků.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou státními příslušníky Ruské federace, zabýval se soud otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Mezinárodní pravomoc soud dovodil z čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Rozhodné právo soud určil v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Pro úplnost soud doplňuje, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 95/1983 Sb., na uvedenou problematiku nedopadá.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Ze smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 9. 10. 2021 včetně protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 9. 10. 2021, informací o jednotce a fotografií soud zjistil, že žalovaní vlastnili ve společném jmění manželů jednotku, kterou pronajali žalobkyni. Nájem byl sjednán na dobu od 9. 10. 2021 do 30. 9. 2022. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 15 000 Kč, a zálohy za služby 2 550 Kč, obojí splatné k 20. dni měsíce předcházejícího měsíci, na který se nájemné a zálohy platí. Žalobkyně se zavázala složit kauci 17 550 Kč. Podle čl. V odst. 4 smlouvy bylo ujednáno, že„ (n) ájemce je oprávněn předmět nájmu užívat pro účely (dlouhodobého) rodinného bydlení. Pronajímatel bere na vědomí, že spolu s nájemci budou předmět nájmu užívat“ [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno]. V případě změn počtu osob užívajících jednotku byla žalobkyně povinna tuto skutečnost oznámit písemně do 14 dnů od této změny. Nájem podle čl. VI odst. 1 smlouvy mohl zaniknout (i.) uplynutím doby, (ii.) písemnou dohodou mezi účastníky, (iii.) písemnou výpovědí pronajímatele pro podstatné porušení smlouvy, nebo (iv.) odstoupením od smlouvy v případě, kdy by žalobkyně jednotku poškozovala jednotku i přes předchozí upozornění, nebo by žalovaným vznikala škoda nebo by jim hrozil vznik značné škody. Jednotka byla žalované předána dne 9. 10. 2021 (pozn. soudu – v protokolu o předání písařskou chybou uvedeno 9. 10. 2001).

7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 9. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uhradila kauci 17 550 Kč.

8. Z listiny nazvané„ Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky“ ze dne 10. 10. 2021 soud zjistil, že v této listině žalobkyně, s gramatickými chybami, uvedla, že byt ještě neobývaly, nebyly nastěhované, byt rády předají ve stejném stavu jako při převzetí a vrátí klíče. V čl. I odst. 3 listiny bylo uvedeno, že„ (t) ato smlouva se pořizuje ve 2 vyhotoveních s platností originálu, z nichž pronajímatel i nájemce obdrží po jednom stejnopisu.“ Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listinu podepsala pouze žalobkyně.

9. Z podacího lístku ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že listinu odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021 žalobkyně doručila žalovaným dne 12. 10. 2021.

10. Z listiny nazvané„ Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky“ ze dne 22. 10. 2021 soud zjistil, že v této listině žalobkyně označuje listinu ze dne 10. 10. 2021 jako dohodu o odstoupení od nájemní smlouvy. V listině ze dne 22. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že se snažila kontaktovat žalovaného 1) telefonicky, že zajistila nového vážného zájemce o pronájem jednotky. V čl. I odst. 7 listiny bylo uvedeno, že„ (t) ato smlouva se pořizuje ve 2 vyhotoveních s platností originálu, z nichž pronajímatel i nájemce obdrží po jednom stejnopisu.“ Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listinu podepsala pouze žalobkyně.

11. Z podacího lístku ze dne 22. 10. 2021 soud zjistil, že listinu dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 22. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému dne 22. 10. 2021.

12. Z listiny nazvané„ Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky“ ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že v této listině žalobkyně, s gramatickými chybami, uvedla, že byt neobývaly, nebyly nastěhované, byt rády předají ve stejném stavu jako při převzetí a vrátí klíče, a že se jedná o dohodu. Požádala o vrácení kauce, nájemného a servisního poplatku. V odst. 3 listiny bylo uvedeno, že„ (t) ato smlouva se pořizuje ve 2 vyhotoveních s platností originálu, z nichž pronajímatel i nájemce obdrží po jednom stejnopisu.“ Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listinu podepsala pouze žalobkyně.

13. Z listiny nazvané„ Výpověď nájemní smlouvy“ ze dne 29. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že vypovídá nájemní smlouvu z důvodů uvedených e-mailově i telefonicky. Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listina nebyla podepsána.

14. Z podacího lístku ze dne 29. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zaslala listinu výpověď nájemní smlouvy ze dne 29. 10. 2021 žalovanému 1) dne 29. 10. 2021.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2022, jejíž součástí byla listina„ odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021“ soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně požadovala po žalovaných úhradu částky 35 117,55 Kč, neboť od 11. 1. 2022 smlouva o nájmu jednotky již neměla existovat, na základě Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 11. 10. 2021.

16. Z dopisu právního zástupce žalovaných ze dne 7. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaní prostřednictvím zástupce nesouhlasili s nárokem žalobkyně, argumentovali, že přípis ze dne 10. 10. 2021 nebyl odstoupením ani výpovědí, smlouva o nájmu tudíž byla stále platná.

17. Z e-mailové komunikace žalobkyně a žalovaných ze dne 11. 10. 2021 až 21. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dne 11. 10. 2021 sdělila žalovaným, že v jednotce bydlet nemůže, že to její spolubydlící budou mít daleko do zaměstnání. Doplnila, že žalovaným zaslala poštou odstoupení od smlouvy, a žádala o vrácení peněz (e-mail ze dne 11. 10. 2021 10:43 hodin). Dne 15. 10. 2021 žalobkyně opětovně sdělila, že požaduje vrátit peníze, a že odmítá platit za byt, ve kterém nikdo nebydlí (e-mail ze dne 15. 10. 2021 21:09 hodin). Žalovaný 1) dne 16. 10. 2021 uvedl, že obdrželi od žalované několik požadavků k vrácení peněz, proto požádal žalobkyni o zaslání otázek písemně. E-mailem a poštou jim byl zaslán dokument, k jehož podepsání neviděli důvody, avšak žalovaný 1) uvedl, že jsou otevřeni diskuzi. Žalobkyni byl připomenut termín splátky nájmu za listopad (e-mail ze dne 16. 10. 2021). Dne 18. 10. 2021 žalobkyně odvětila, že by se chtěla domluvit na vrácení klíčů a peněz, a že by se zájemcem o byt šla na prohlídku (e-mail ze dne 18. 10. 2021 15:30 hodin). Později žalobkyně požádala o sdělení termínu k předání klíčů (e-mail ze dne 15. 10. 2021 19:38 hodin). Žalovaná 2) žalobkyni sdělila, že s žalovaným 1) nechápou její požadavky, závazky účastníků se řídí platnou smlouvou. Žalobkyně byla vyzvána ke sdělení, s kým se dohodla na náhradě nájemce a na základě jakých důvodů a čeho podávala inzerce ohledně jednotky. Žalobkyni bylo sděleno, že žalovaní jsou otevřeni k jednání (e-mail ze dne 19. 10. 2021 21:39 hodin). Žalobkyně odvětila, že před podpisem smlouvy byla uzavřena ústní dohoda s žalovanými ohledně možného zajištění náhrady. Byt nabízela proto, že jej nikdo neobývá a chtěla najít zájemce, který by v nájmu pokračoval (e-mail ze dne 20. 10. 2021 v 8:57 hodin). Později žalobkyně doplnila, že svědkem uzavření ústní dohody byla realitní makléřka (e-mail ze dne 20. 10. 2021 v 11:58 hodin). Žalobkyni bylo sděleno, že písemná smlouva o nájmu obsahuje veškeré dosažené domluvy, proto by se měla smlouvou řídit. Současně byla žalobkyně požádána o sdělení, na základě čeho podávala inzerce ohledně jednotky. Žalobkyni bylo sděleno, že klíče může po předchozí domluvě předat kdykoli od 30. 9. 2022 po splnění všech podmínek smlouvy (e-mail ze dne 21. 10. 2021 17:43 hodin).

18. Z e-mailové komunikace právní zástupkyně žalobkyně a žalované ze dne 4. 2. 2022 až 24. 2. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalované k smírnému vyřešení věci (e-mail ze dne 4. 2. 2022). Žalovaná 2) odvětila, že k jednání budou žalovaní otevřeni až po odstranění podstatného porušení smlouvy žalobkyní (e-mail ze dne 7. 2. 2022 10:29 hodin). Na další e-mail zástupkyně žalobkyně (e-mail ze dne 7. 2. 2022 11:18 hodin) žalovaní odvětili, že se jedná například o neuhrazené nájemné a služby (e-mail ze dne 7. 2. 2022 16:33 hodin). Zástupkyně žalobkyně navrhla úhradu nájemného do 31. 1. 2022 a uzavření dohody o ukončení smlouvy o nájmu k 31. 1. 2022 (e-mail ze dne 14. 2. 2022). Žalovaná 2) uvedla, že o smírném řešení budou žalovaní ochotni jednat, až dojde k nápravě (e-mail ze dne 15. 2. 2022 9:57 hodin). Zástupkyně žalobkyně opět navrhla ukončení nájmu dohodou k 31. 1. 2022 (e-mail ze dne 15. 2. 2022 11:20 hodin). Žalovaná 2) návrh opětovně odmítla, doplnila, že z důvodu porušení smlouvy jsou připraveni podat žalobu (e-mail ze dne 16. 2. 2022 11:11 hodin). Zástupkyně žalobkyně uvedla, žalobkyně je připravena uhradit nájemné, čímž by mělo dojít k odstranění hrubého porušení smlouvy. Stejně tak bylo navrženo vztah účastníků vyřešit dohodou o narovnání (e-mail ze dne 16. 2. 2022 18:23 hodin). Žalovaná trvala na svém stanovisku (e-mail ze dne 17. 2. 2022). Zástupkyně žalobkyně uvedla, že žalované zasílá potvrzení o zaplacení nájemného a záloh za služby ve výši 70 200 Kč, a současně požádala žalované o zahájení jednání o ukončení smlouvy (e-mail ze dne 21. 2. 2022, potvrzení o provedené platbě). Žalovaná zahájení jednání o ukončení smlouvy opětovně odmítla, odkázala na čl. III. odst. 1, 2 a 7 smlouvy (e-mail ze dne 22. 2. 2022 11:11 hodin). Zástupkyně žalobkyně opětovně vyzvala žalované k zahájení mimosoudního jednání (e-mail ze dne 22. 2. 2022 14:49 hodin), což žalovaná opět odmítla (e-mail ze dne 22. 2. 2022 23:09 hodin). Zástupkyně žalobkyně informovala žalovanou, že jí přílohou zasílá předžalobní výzvu a své nároky bude žalobkyně uplatňovat u soudu (e-mail ze dne 24. 2. 2022).

19. Z návrhu dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 31. 10. 2021 soud zjistil, že touto listinou měl být dohodou účastníků ukončen nájem k 31. 10. 2021. Tato listina však nebyla podepsána žádným z účastníků.

20. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jako nájemkyní, a žalovanými, jako pronajímateli, byla dne 9. 10. 2021 uzavřena smlouva o nájmu jednotky na dobu určitou od 9. 10. 2021 do 30. 9. 2022. Žalobkyně se zavázala měsíčně hradit nájemné 15 000 Kč, zálohy za služby 2 250 Kč, obojí splatné k 20. dni měsíce předcházejícího měsíci, na který se nájemné a zálohy platí, a současně složila kauci 17 550 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že jednotku s žalovanou budou obývat dvě další osoby. Tyto však jednotku obývat nezačaly, žalobkyně se proto domáhala ukončení nájemní smlouvy, avšak z její strany se vždy jednalo o návrh dohody o ukončení nájemní smlouvy, který žalovaní nikdy nepodepsali. Nájemní smlouva skončila uplynutím doby nájmu. Žalobkyně se dostávala do prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby.

21. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 80 o.s.ř., § 2201, § 2235 odst. 1, § 2286 odst. 1, § 2287, § 1981, § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně měla naléhavý právní zájem na určení toho, že závazek vyplývající ze smlouvy o nájmu zanikl k 31. 1. 2022, resp. že nájemní smlouva k tomuto dni přestala existovat (§ 80 o.s.ř.).

23. Obecně platí, že určovací žaloba má preventivní charakter. Má sloužit k eliminaci stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, pokud k nápravě nelze dospět jinými způsoby. Může se jednat o případ, kdy určovací žaloba účinněji než jiný právní prostředek vystihne obsah a povahu příslušného právního vztahu, a jejím uplatněním bude dosaženo úpravy, která bude tvořit určitý právní rámec, jenž by měl být zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Cílem určovací žaloby je navíc poskytnout právní ochranu dříve, než dojde k porušení postavení jedné ze stran právního vztahu. Pokud určovací žaloba uvedené funkce nebude plnit, resp. nelze-li naplnění těchto funkcí uplatněním určovací žaloby očekávat, nebude dán ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Jestliže již došlo k porušení právního vztahu nebo práva a je třeba se domáhat svého práva žalobou na plnění, není určovací žaloba zpravidla opodstatněna. Stejně tak platí, že naléhavý právní zájem není dán, pokud je posouzení. Existence naléhavého právního zájmu musí být dána ke dni vyhlášení rozhodnutí (In: SVOBODA, Karel. § 80 (Naléhavý právní zájem). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 432 - 433).

24. Žalobkyně se žalobou kromě určení, že k zániku nájemní smlouvy došlo dne 31. 1. 2022, domáhá na žalovaných taky zaplacení částky celkem 35 100 Kč. Z tohoto důvodu pak nemá žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť otázka ukončení smlouvy bude v tomto případě řešena jako otázka předběžná stran jejího nároku na plnění. Proto soud žalobu na určení ve výroku I. zamítl.

25. Následně se soud zabýval tím, zda žalobkyně má nárok na částku 17 550 Kč jako uhrazené kauce, a částku 17 550 Kč jako částky zaslané nad rámec dlužného nájemného za měsíce listopad 2021 až leden 2022.

26. Mezi žalobkyní a žalovanými byla dne 9. 10. 2021 uzavřena nájemní smlouva (§ 2201, § 2235 odst. 1 o.z.). Strany si ve smlouvě ujednaly podmínky ukončení nájemního vztahu, který mohl být ukončen mj. dohodou (§ 1981 o.z.) podle čl. VI. odst. 1 smlouvy, nebo odstoupením od smlouvy (§ 2201 a násl. o.z.) podle čl. VI. odst. 1 smlouvy, kdy s ohledem na dikci mohli od smlouvy odstoupit pouze žalovaní, a to v případě, že by žalobkyně jednotku poškozovala jednotku i přes předchozí upozornění, nebo by žalovaným vznikala škoda nebo by jim hrozil vznik značné škody.

27. Žalobkyně se pokoušela nájemní vztah ukončit listinou Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021. Odstoupení od smlouvy je jednostranným adresovaným právním jednáním, nevyžaduje souhlas druhé strany (§ 2001 o.z.). V listině sice žalobkyně uvedla důvody, pro které by chtěla smlouvu ukončit, avšak z obsahu listiny vyplývá, že se jednalo o návrh na dohodu o ukončení nájemní smlouvy (§ 1981 o.z.). Tuto skutečnost podpírá fakt, že listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně, v čl. I odst. 3 bylo uvedeno, že se jedná„ o smlouvu“. V listině Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 22. 10. 2021 pak byla listina Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021 označována jako„ dohoda“. Tímto jednáním tak nemohlo dojít k odstoupení od nájemní smlouvy, neboť se svým obsahem muselo jednat o dohodu (§ 1981 o.z.), která je dvoustranným právním jednáním, jímž může dojít k zániku závazku. Ani takto nedošlo k zániku nájemní smlouvy. Dohoda je dvoustranným právním jednáním, je tak nutné jednání obou účastníků. Pokud listinu Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021 žalobkyně zaslala žalovaným, nelze z toho dovozovat, že by byla stranami uzavřena dohoda o zániku nájemní smlouvy, zvláště pak za situace, kdy listinu podepsala pouze žalobkyně.

28. Zánik smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanými pak nemohla způsobit ani listina Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 22. 10. 2021 a ani listina Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 18. 10. 2021. Obě tyto listiny byly označeny jako dohody, totožně jako listina Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021 obsahovaly místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Obdobně jako v případě listiny Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021, ani tyto nevyvolávaly právní účinky dohody o zániku nájemní smlouvy. Z toho, že uvedené písemnosti byly doručeny do sféry žalovaných, nelze dovozovat, že by byly dohody platně uzavřeny, zvláště pak za situace, kdy ani jednu z listin žalovaní nepodepsali.

29. Co se týče listiny - Výpověď nájemní smlouvy ze dne 29. 10. 2021, dospěl soud k tomu, že výpověď nemohla vyvolávat žalobkyní očekáváné právní účinky. Listina obsahuje místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. S přihlédnutím k celkovému obsahu listiny (§ 555 odst. 1 o.z.) soud listinu posoudil jako výpověď nájemní smlouvy (§ 2286 odst. 1 o.z.), nikoli jako návrh na uzavření dohody (§ 1981 o.z.). Výpověď, byť splňující požadavek písemné formy (§ 2286 odst. 1 o.z.), je neplatná pro absenci podpisu (§ 561 odst. 1 o.z.). Pro úplnost soud uvádí, že byť se jednalo o výpověď neplatnou, byla žalovaným, resp. žalovanému 1) doručena, neboť její podání na poště bylo doloženo podacím lístkem, a uplatní se tak tzv. domněnka doby dojití třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.).

30. Nájemní vztah mezi účastníky tak na základě smlouvy ze dne 9. 10. 2021 trval i nadále, k jeho zániku na základě listin žalobkyně výše uvedených nedošlo. Nájemní vtah byl ukončen uplynutím doby, na kterou byl sjednán ve Smlouvě o nájmu bytu ze dne 9. 10. 2021, tj, do 30. 9. 2022. Žalovaná byla povinna hradit nájemné a zálohy za služby až doby ukončení nájemního vztahu.

31. Pro vrácení jistoty 17 550 Kč (§ 2254 odst. 1 o.z.) tak nebyl ze strany žalovaných důvod, neboť nedošlo k jejich bezdůvodnému obohacení. Proto soud žalobu výrokem II. v této části zamítl.

32. Stejně tak na straně žalovaných nedošlo k bezdůvodnému obohacení ohledně částky 17 550 Kč, kterou žalobkyně uhradila společně s dlužným nájemným a zálohami za služby dne 21. 2. 2022. Byť žalobkyně tvrdila, že tuto částku uhradila nad rámec dlužného nájemného a záloh za služby, nájemní vztah i nadále trval. Částkou 52 650 Kč žalovaná tak uhradila dlužné nájemné a zálohy za služby za měsíce listopad 2021 až leden 2022 (3 * 17 550 Kč). K 21. 2. 2022 však dle smlouvy bylo splatné i nájemné a zálohy za služby za měsíce únor 2022 a březen 2023. Ze strany žalovaných nedošlo k bezdůvodnému obohacení, a soud proto žalobu i v této části výrokem III. zamítl.

33. Ostatní tvrzení žalobkyně o uzavření smluvní dohody o možnosti shánět jiného nájemce, a o tvrzeném nemorálním postupu žalovaných, nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné, neboť tento nemorální postup žalovaných nebyl žádným způsobem prokázán.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní byli ve věci plně procesně úspěšní. Náklady žalovaných představuje odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Při určování výše tarifní hodnoty soud vycházel ze součtu tarifních hodnot 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) AT), 17 550 Kč a 17 550 Kč (§ 8 odst. 1 AT), tj. celkem 70 100 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3 940 Kč (§ 7 bod 5 AT). Odměnu tvoří odměna za celkem 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 6. 4. 2022, vyjádření ze dne 20. 2. 2023, účast na jednání dne 6. 1. 2023 a dne 22. 3. 2023), tedy 19 700 Kč, a paušální náhrada hotových výdajů 1 500 Kč (5 * 300 Kč; § 13 odst. 4 AT) Celkem soud na náhradě nákladů řízení přiznal žalovaným 21 200 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni tuto částku uhradit k rukám zástupkyně žalovaných.

35. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.