9 C 87/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou, sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno Zástupce, advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 uzavřené mezi původním věřitelem společností právnická osoba., (dříve právnická osoba. nebo právnická osoba), IČ IČO, a společnosti právnická osoba., IČ IČO. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 společností právnická osoba., IČ IČO postoupena žalobkyni. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěrové smlouvě, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč, v platbách 4 000 Kč dne 10. 3. 2024 a 16 000 Kč dne 10. 3. 2024, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Platby byly identifikovány variabilními symboly Anonymizováno. Žalovaný se tak na úrok původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tak žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho nezaplatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20. 6. 2025, z daného důvodu je úrok z prodlení požadován od 1. 7. 2025. Celková výše nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému činí 20 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízené jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČ IČO, dne 10. 3. 2024 poskytla žalovanému na jeho účet vedený u právnická osoba. částku 4 000 Kč a dále téhož dne částku 16 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 3. 2024 ve výši 4 000 Kč a potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 3. 2024 ve výši 16 000 Kč). Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba., IČ IČO, postoupena společnosti právnická osoba., která pohledávky následně postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a společností právnická osoba. jako postupníkem ze dne 18. 5. 2025, smlouva o postoupení pohledávek uzavření mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 22. 5. 2025, seznam pohledávek), a žalovaný byl o postoupení pohledávky informován původním věřitelem (dopis – oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025, podací lístek z téhož dne).

6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

7. V daném případě žalobkyně prokázala poskytnutí částky 20 000 Kč dne 10. 3. 2024 žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to na účet vedený na jméno žalovaného. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení tvrzen ani prokázán právní důvod poskytnutí této finanční částky, tak soud právní vztah mezi žalobkyní (která je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky - § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.) a žalovaným, posuzoval jako vztah plynoucí z bezdůvodného obohacení, tj. jako majetkový prospěch žalovaného získaný plnění bez právního důvodu (§ 2991 o. z.). Vzhledem ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by na úhradu částky 20 000 Kč bylo něčeho zaplaceno, tak soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 20 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k prodlení peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z této částky úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je namístě aplikace ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady bezdůvodného obohacení, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením strany žalované a okolnostmi skutku spočívající v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, respektive bylo jednáno o smlouvě o úvěru, původní věřitel poskytl plnění, avšak nedohledal smlouvu. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace jednoduchá s ohledem na povahu nároku, tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby, a je dle názoru soudu namístě aplikace ustanovení § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 200 Kč (3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky, § 11 písm. a), d) vyhlášky – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 315 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 2 615 Kč, a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.