Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

95 C 109/2025

č. j. 95 C 109/2025-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-21 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2025:95.C.109.2025.1

Citované zákony (16)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 56 653,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 063,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 589,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 463,49 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 196,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 653,18 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 56 653,18 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 853,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, ve spojení s doplněním návrhu ze dne , datum, a ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 653,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , reg. č. , tel. číslo, ,(dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému na úvěrový účet poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky a poplatky splácet v měsíčních splátkách minimálně ve výši 5 % z dlužné částky evidované k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 500 Kč, se splatností k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Smluvní úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně, od , datum, došlo k jeho snížení na 14,75 % ročně. Úvěr bylo možné čerpat opakovaně. V případě porušení smluvních podmínek se žalovaný dále zavázal uhradit náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a zákonný úrok z prodlení a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to z údajů žalovaného, registru dlužníků CBCB/CCB či SOLUS, evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy podle žalobkyně byl žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení portfolia smluv o úvěrech ze dne , datum, , s účinností od , datum, . Žalovaný splátky včas nehradil, žalobkyně tak úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Celkem žalovaný vyčerpal prostředky ve výši 72 689 Kč. Od čerpání úvěru dne , datum, do , datum, žalovaný celkem uhradil 18 625,62 Kč, žalobkyně tudíž požadovala jistinu ve výši 56 653,18 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 463,49 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 196,96 Kč za období od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení a smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila dle podání ze dne , datum, , a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Předmětem podnikání žalobkyně, coby akciové společnosti, je výkon činností uvedených v zákoně o bankách v § 1 odst. 1 písm. a) až l), do kterých spadá mj. poskytování úvěrů (úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného , Anonymizováno, soudem v , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, ).

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami, jež tvořily součást uzavřené smlouvy, bylo možné úvěr čerpat opakovaně v rozmezích úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit náklady formou měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Náklady jsou přitom podle smluvních podmínek tvořeny ze smluvních úroků, úroků z prodlení, smluvních pokut, poplatků či náhradou za účelně vynaložené náklady (např. za vymáhání pohledávky). Splatnost byla ujednána na 17. den v měsíci, kdy splatnost první splátky měla nastat v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru. RPSN činilo 29,69 %, smluvní úrok byl sjednán ve výši 26,28 %. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, náklady za vymáhání splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky ve výši 100 Kč. Již v rámci uzavřené smlouvy se smluvní strany konkrétně dohodly, že žalovaný bude čerpat úvěr ve výši 22 489 Kč, a poskytnuté prostředky vrátí formou 24 měsíčních splátek po 1 124 Kč, přičemž smluvní úrok činil 18,12 % a RPSN 20,03 %. Pokud by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, byla právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami oprávněna od uzavřené smlouvy písemně odstoupit, na základě čehož by ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci doručení odstoupení smlouva zanikla. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z tvrzení žalovaného, že je ženatý, má dvě děti a je zaměstnaný v rámci profese dělníci, řemeslníci a opraváři s měsíčním příjmem ve výši 38 000 Kč čistého. Celkový příjem domácnosti dle tvrzení žalovaného dosahoval 55 000 Kč, celkové náklady 22 000 Kč, přičemž finanční závazky jako např. splátky úvěrů činily 4 100 Kč – tato tvrzení však právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neprověřila (smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou specifické podmínky spolu se sazebníkem pro úvěry platným od , datum, a produktovými podmínky pro revolvingové úvěry účinnými od , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že proti žalovanému v době uzavírání smlouvy nebylo vedeno insolvenční řízení, a dále zjistila, že žalovanému byl poskytnut úvěr se splátkami ve výši 4 100 Kč měsíčně. Za účelem posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z celkového příjmu ve výši 55 000 Kč a výdajů ve výši 22 000 Kč. Příjem žalovaného byl shledán jako dostatečný, kdy po odečtení splátky ve výši 4 100 Kč a nové splátky ve výši 3 000 Kč mělo žalovanému zůstat 47 900 Kč na pokrytí životních nákladů (protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, ).

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení portfolia ve znění dodatku uzavřeném , datum, , kdy s účinností od , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne , datum, (notářský zápis č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

8. Žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, kdy ke dni , datum, dlužná částka činila 10 980 Kč. Dopisem ze dne , datum, ho tak žalobkyně vyzvala k úhradě, a to nejpozději do , datum, . Současně žalobkyně žalovaného upozornila, že v případě, pokud by dlužnou částku včas neuhradil, žalobkyně týmž dopisem z uzavřené smlouvy s účinností od , datum, odstupuje s tím, že po žalovaném bude požadovat splacení celého úvěru v částce 60 386 Kč (poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne , datum, ).

9. Jelikož žalovaný dlužnou částku včas neuhradil, dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného upozornila, že k tomuto datu je povinen k úhradě celého úvěru ve výši 62 874 Kč (sdělení „splaťte okamžitě celý dluh“ ze dne , datum, ).

10. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 73 313,63 Kč s příslušenstvím (oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , podací arch).

11. Za období od , datum, do , datum, žalovaný čerpal částku celkem ve výši 72 689 Kč, přičemž ke dni , datum, uhradil 13 748 Kč (interní výpis právní předchůdkyně žalobkyně za období od , datum, do , datum, ). Za období od , datum, do , datum, žalovaný uhradil 4 872 Kč (interní výpis žalobkyně ze dne , datum, ).

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy mezi ní a žalovaným poskytla žalovanému revolvingový úvěr, který bylo možné čerpat opakovaně v rozmezích úvěrového rámce ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit náklady formou měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, se splatností k 17. dni v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 26,28 %. Za účelem posuzování úvěruschopnosti žalovaného vzala právní předchůdkyně žalobkyně v potaz pouze tvrzení žalovaného, že je ženatý, má dvě děti a je zaměstnaný v rámci profese dělníci, řemeslníci a opraváři s měsíčním příjmem ve výši 38 000 Kč čistého. Celkový příjem domácnosti dle tvrzení žalovaného dosahoval 55 000 Kč, celkové náklady 22 000 Kč, přičemž finanční závazky jako např. splátky úvěrů činily 4 100 Kč. Dále však již tato tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala, pouze zjistila, že proti žalovanému v době uzavírání smlouvy nebylo vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne , datum, pohledávku s účinností od , datum, postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 73 313,63 Kč s příslušenstvím. Za období od , datum, do , datum, žalovaný čerpal částku celkem ve výši 72 689 Kč, přičemž ke dni , datum, uhradil celkem 18 620 Kč.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […]. Podle § 78 odst. 4 věty první zákona o zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

16. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Vzhledem ke shora citovaným ustanovením se soud nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele o úvěr, přičemž dospěl k závěru, že této své povinnosti nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně se při zjišťování příjmů a výdajů spokojila pouze s tvrzením žalovaného, kdy poskytnuté informace dále již nikterak neprověřila, kupř. výpisy z bankovních účtů. Současně také nebylo doloženo tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalovaného v příslušných registrech. Právní předchůdkyně žalobkyně tak bezpochyby nedostála své povinnosti „posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele…a tyto informace za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ověřit způsobem přiměřeným dané situaci“. K povinnosti poskytovatele úvěru ověřit žadatelem sdělené informace soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků…“.

19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru po odečtení všech dosavadních plateb. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný čerpal peněžní prostředky celkem ve výši 72 689 Kč, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku ve výši 18 620 Kč – žalobkyně nicméně tvrdila, že žalovaný uhradil vyšší částku, a to 18 625,62 Kč, soud tak vzal v potaz toto tvrzení žalobkyně, neboť vzhledem k provedeným důkazům nevyvstaly o daném tvrzení pochybnosti. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni částku ve výši 54 063,38 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, a nebyl tak dán důvod stanovit delší splatnost (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 o.z.

21. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto ve zbývající části zamítnuta. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu o. z. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. K tomu shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 12 Co 176/2024-74. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec nesplacené jistiny (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., částečně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v částce 3 853,36 Kč, kdy tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 267 Kč a nákladů za zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 56 653,18 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 1 690 Kč za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 3 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 500 Kč ve výši 1 995 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. (výrok III.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.