95 C 128/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 117 799,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 900 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 99 899,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 633,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 227,16 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 37 597,96 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 697,96 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 900 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 17 900 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 109,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 706,27 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 648,81 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 15 648,81 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 117 799,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky ve výši 36 495 Kč se sazbou 12,75 % ročně spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 243 Kč formou měsíčních splátek po 5 284 Kč nejpozději do datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední splátku uhradil dne datum. Vzhledem k prodlení s úhradou splátek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na pohledávku žalovaný plnil částkou ve výši 24 100 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala nesplacenou jistinu ve výši 37 597,96 Kč, dlužný poplatek ve výši 31 326,04 Kč, smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 227,16 Kč za období od datum do datum, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 633,95 Kč za období od datum do datum, smluvní úroky ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení (nárok 1). Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky ve výši 20 275 Kč se sazbou 14,75 % ročně spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 135 Kč formou měsíčních splátek po 3 043 Kč nejpozději do datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední splátku uhradil dne datum. Na pohledávku žalovaný plnil částkou ve výši 28 000 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala nesplacenou jistinu ve výši 15 648,81 Kč, dlužný poplatek ve výši 10 726,95 Kč, kapitalizované úroky ve výši 3 706,27 Kč za období od datum do datum, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 109,66 Kč za období od datum do datum, smluvní úroky ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení (nárok 2). Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací od žalovaného o majetkových poměrech a jejich ověření. Pohledávky za žalovaným byly od právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč, kdy zároveň uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 19 050 Kč, další čisté příjmy domácnosti 13 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně splácí 4 593 Kč měsíčně a své měsíční výdaje odhaduje na 13 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení, má středoškolské vzdělání, je svobodný. Současně uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a není proti němu vedeno insolvenční ani exekuční řízení (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum).

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve výši 20 275 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 135 Kč a pojistné ve výši 2 862 Kč, formou 18 měsíčních splátek po 3 043 Kč s tím, že poslední splátka činí 3 041 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 86 % ročně, RPSN činilo 141,56 % (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum).

7. Následně žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 45 000 Kč, kdy zároveň uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 18 977 Kč, další čisté příjmy domácnosti 14 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně splácí 5 495 Kč měsíčně a své měsíční výdaje odhaduje na 14 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení, má středoškolské vzdělání, je svobodný a k jedné osobě má vyživovací povinnost. Současně uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a není proti němu vedeno insolvenční ani exekuční řízení (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum).

8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve výši 36 495 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 243 Kč a pojistné ve výši 2 862 Kč, formou 18 měsíčních splátek po 5 284 Kč s tím, že poslední splátka činí 5 272 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 86 % ročně, RPSN činilo 136,13 %. V případě, že by se žalovaný dostal s úhradou splátky do prodlení, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum).

9. Obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informována dopisem ze dne datum, který byl uložen na poště k vyzvednutí dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka 145 469,59 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně tak týmž dopisem žalovaného vyzvala k jejímu uhrazení do 10 dnů od doručení (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy č. 1, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, podací lístek).

10. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 138 909,40 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek).

11. Žalovaný na pohledávku dle smlouvy č. hodnota celkem plnil částkou 28 000 Kč, dle smlouvy č. hodnota pak částkou 24 100 Kč (tabulky umoření ze dne datum).

12. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v datum činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 9,66 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 10,11 %. V datum pak úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu činila 9,48 % a RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 9,94 %.

13. Z listiny – výpis žalobkyně z obchodního rejstříku vedeného Anonymizováno, oddíl hodnota, vložka hodnota, soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.

14. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

15. Žalovaný se na základě uzavřených úvěrových smluv mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky celkem ve výši 70 000 Kč a zaplatit sjednané úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Smluvní úrok byl v případě uzavřené smlouvy ze dne datum sjednán pevně ve výši 20 275 Kč, s tím, že úroková sazba činila dle smlouvy 86 % ročně. RPSN činilo 141,56 %. Podle systému ARAD v době uzavření smlouvy činila úroková sazba u podobně poskytovaných úvěrů 9,66 % a RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 10,11 %. V případě uzavřené smlouvy ze dne datum byl smluvní úrok sjednán pevně ve výši 36 495 Kč s tím, že úroková sazba činila dle smlouvy 86 % ročně. RPSN činilo 136,13 %. Podle systému ARAD v době uzavření smlouvy činila úroková sazba u podobně poskytovaných úvěrů 9,48 % a RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 9,94 %. Při uzavírání smluv právní předchůdkyně žalobkyně vzala v potaz tvrzení žalovaného, že jeho čistý měsíční příjem činí 19 050 Kč (resp. 18 977 Kč), výdaje 13 000 Kč (resp. 14 000 Kč), a dále i to, že proti němu není vedeno insolvenční ani exekuční řízení. Obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy dlužná částka ke dni postoupení činila 145 469,59 Kč. Dopisem ze dne datum, který byl uložen na poště k vyzvednutí dne datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení. Celkem žalovaný na dluh uhradil částku ve výši 52 100 Kč.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 o.z., na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že žalovaný byl povinen k úhradě úroku z úvěru ve výši 20 275 Kč, v případě první z uzavřených smluv, a v případě druhé uzavřené smlouvy byl žalovaný povinen k úhradě úroku z úvěru ve výši 36 495 Kč, kdy mezi účastníky byla v rámci obou smluv sjednána úroková sazba ve výši 86 % ročně, přičemž RPSN v prvém případě činilo 141,56 % a ve druhém 136,13 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření prvé smlouvy, tj. v datum, byl úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 9,66 % ročně, RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 10,11 %, a v době uzavření druhé smlouvy v datum byl úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 9,48 % ročně, a RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 9,94 %. Tedy je vidno, že sjednaný úrok dosahuje téměř 9 násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů a RPSN více než 14 násobku v případě smlouvy ze dne datum a více než 9 násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů a RPSN více než 13 násobku v případě smlouvy ze dne datum. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 o.z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celé smlouvy je třeba hodnotit jako absolutně neplatné. Soud tedy posuzoval smlouvy jako neplatné, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j. 19 Co 102/2022-61).

19. Nad rámec uvedeného soud pro úplnost dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nesplnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť nikterak neověřovala jeho příjmy ani výdaje (např. z výpisů z bankovního účtu). Soud je toho názoru, že povinnost alespoň elementárním způsobem ověřit příjmovou a výdajovou stránku žadatele o úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně zejména s ohledem na výši obou úvěrů, kdy se nejednalo o standardní mikropůjčku.

20. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčil (§ 2993 o.z.), tedy částku 70 000 Kč. K vrácení poskytnutých finančních prostředků byl žalovaný vyzván dopisem ze dne datum, a to ve lhůtě do 10 dnů od doručení, kdy daný dopis byl uložen na poště k vyzvednutí dne datum, čímž se tímto dnem dostal do sféry žalovaného. Žalovaný celkem uhradil 52 100 Kč. Soud tak žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku 17 900 Kč. Zároveň mu soud uložil povinnost zaplatit z této částky zákonný úrok z prodlení s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval datum datum, tedy den následující po uplynutí desetidenní lhůty, která byla žalovanému poskytnuta. Výše úroku je pak stanovena dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť netvrdil, natož pak aby prokázal, skutečnosti odůvodňující delší lhůtu splatnosti (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.

21. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v tvrzené dlužné částce ve výši 99 899,76 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřených smluv není uplatněný nárok po právu (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy jejich náhrada by příslušela převážně úspěšnému žalovanému. Tomu však žádné náklady v řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.