95 C 36/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 15 394 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 349 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12% z této částky ročně od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to oproti povinnosti žalobce vydat žalované v téže lhůtě pánskou obuv značky , Anonymizováno, , model , jméno FO, , artikl , Anonymizováno, , velikosti , Anonymizováno, , modré barvy.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 045 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12% z této částky ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 249,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 3 349 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení kupní ceny a částky 12 045 Kč s příslušenstvím z titulu nákladů reklamačního řízení. Dle tvrzení strany žalující uzavřeli účastníci řízení dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla pánská obuv značky , Anonymizováno, , model , jméno FO, , artikl , Anonymizováno, , velikosti , Anonymizováno, , modré barvy, za kupní cenu 3 349 Kč, kterou žalobce převzal po , datum, , nejdříve tedy , datum, . Zakoupená obuv však během užívání začala vykazovat vady. Dne , datum, proto žalobce zboží reklamoval, avšak , datum, žalovaná reklamaci zamítla. Z toho důvodu žalobce vyhledal soudního znalce, který konstatoval, že obuv vykazuje neodstranitelné výrobní a materiálové vady. Za znalecký posudek žalobce zaplatil 6 600 Kč. Dopisem ze dne , datum, pak prostřednictvím advokáta odstoupil od smlouvy pro její podstatné porušení a požádal o vrácení kupní ceny a náhradu reklamačního řízení do , datum, . Za právní zastoupení v reklamačním řízení žalobce zaplatil za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odstoupení od smlouvy) částku 5 445 Kč, přičemž tarifní hodnota byla tvořena součtem kupní ceny a znalečného. Žalovaná však doposud ničeho nezaplatila, a to ani navzdory předžalobní výzvě, jež jí byla odeslána dne , datum, .

2. Žalovaná uplatněný nárok ani zčásti neuznala. Předně namítla, že ačkoli byla reklamace zamítnuta , datum, , k vypracování znaleckého posudku došlo až v termínu , datum, – , datum, , přičemž není zřejmé, co se s obuví dělo v rozmezí více než půl roku od zamítnutí reklamace. Znalecký posudek byl pak vypracován , datum, , avšak odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno až dne , datum, . Dle žalované je kupující povinen dle § 2106 o. z. oznámit vadu a zvolit si své právo z vadného plnění bez zbytečného odkladu po jejím zjištění. Tříměsíční prodleva od okamžiku vypracování znaleckého posudku podmínku „bez zbytečného odkladu“ nesplňuje. Dále podotkla, že i kdyby znalecký posudek určité výrobní vady obuvi konstatoval, samo o sobě to ještě neznamená podstatné porušení smlouvy. Žalobce měl navíc možnost volby jiného nároku jako např. výměny či opravy, které ale nevyužil.

3. V replice žalobce doplnil, že k uzavření dohody s konkrétním znalcem došlo od zamítnutí reklamace ve zcela obvyklé lhůtě. Vzhledem k tomu, že obuv trpěla neodstranitelnými vadami bránícími řádnému užívání obuvi, je zřejmé, že obuv nebyla dále užívána. Dle § 2165 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy v době 24 měsíců od převzetí bez jakéhokoli omezení, tj. nemusí vadu oznamovat bez zbytečného odkladu. Dále argumentoval tím, že žalovaná měla věc k dispozici v rámci reklamačního řízení po dostatečně dlouhou dobu, a nic jí tak nebránilo nechat si zhotovit znalecký posudek před vlastním rozhodnutím o reklamaci. To, že pro odstoupení od smlouvy využil služeb advokáta, bylo zcela důvodné, protože se jedná o kvalifikovaný právní úkon, který od laika nelze spravedlivě požadovat. Žalobce také odkázal na nespočet soudních rozhodnutí, z nichž vyplývá, že ustálená judikatura uznává náklady právního zastoupení v reklamačním řízení jako důvodné a účelně vynaložené, což zakládá jeho legitimní očekávání obdobného soudního rozhodnutí v této věci.

4. Soud ve věci nařídil jednání na , datum, , při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalovaná kromě svých dosavadních tvrzení poukázala na to, že žalobce tvrdí, že obuv neužíval, avšak ze znaleckého posudku je patrné, že boty užívány byly. Zopakovala také, že nedošlo k podstatnému porušení smlouvy, a i kdyby ano, doplnila, že dosud nenastala splatnost, jelikož zboží jí žalobcem doposud nebylo odevzdáno. V této souvislosti poukázala na ust. § 2174 odst. 4 o. z., kterým doposud neargumentovala z toho důvodu, že žalobce by boty vrátil. Žalobce doplnil, že pokud by zboží žalované vrátil, zbavil by se zásadního důkazního prostředku, ale je samozřejmě připraven obuv vrátit v případě uznání odstoupení od smlouvy žalovanou, a to na rozdíl od žalované, která rozhodně není připravena vrátit kupní cenu. Dle § 2995 o. z. již do petitu není povinné uvádět povinnost vrátit reklamované zboží. Pokud jde o užívání obuvi po reklamaci, odkázal na znalecký posudek, dle něhož vady bránily užívání obuvi, a proto je zřejmé, že obuv užívat nemohl.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Dne , datum, si žalobce objednal od žalované pánskou obuv značky , Anonymizováno, , model , jméno FO, artikl , Anonymizováno, , velikosti , Anonymizováno, , modré barvy, za cenu 3 369 Kč (zjištěno z objednávky č. , hodnota, ze dne , datum, a faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ).

7. Dne , datum, žalobce obuv reklamoval s tím, že se odlepila podrážka na pravé botě, a proto požaduje opravu obuvi. Žalovaná reklamaci dne , datum, zamítla s odůvodněním, že u zboží nebyla shledána žádná konstrukční, materiálová či výrobní vada, která by vedla k reklamovanému poškození obuvi. Dle žalované, potažmo dodavatele zboží, se jedná o mechanické poškození obuvi. Podle dodavatele byl kožený svršek obuvi vysušený, bez řádné údržby (zjištěno z reklamace č. , Anonymizováno, a reklamačního protokolu , Anonymizováno, ).

8. Znalec v oboru kůže a kožešiny se specializací na obuv a koženou galanterii konstatoval výskyt technologické - výrobní vady projevující se lokálním odlepením části plochy materiálu textilní vrstvy (spojené s našívací stélkou a mezipodešví lepením) od spodní plochy našívací stélky a horní plochy mezipodešve na vnější straně špice spodku obuvi. Příčinou vady je nekvalitní technologie (způsob) spojení textilní vrstvy s plochou našívací stélky a mezipodešví lepením, kdy obuvnické lepidlo v inkriminovaném místě na spojovaných plochách obou rozdílných materiálů dostatečně nezakotvilo, a proto nedošlo - na rozdíl od okolních částí pravého půlpáru - k nutně pevnému a trvalému spojení. Projevy mnohočetného praskání spodního okraje usňového vrchového materiálu osvědčuje materiálovou nedostatečnost spočívající ve snížení strukturní pevnosti usně a její nevyhovující odolnosti vůči běžnému namáhání vč. udržení v místě spoje a namáhání nití šitých stehů tahem v oblasti dynamického namáhání svršku v linii ohybové přímky. Výskyt vady kupující nemohl zapříčinit nesprávným způsobem chůze ani jejím nošením v nevhodném exteriéru, a nemohl projevu této vady ani nikterak zabránit. Vrchový usňový materiál obou půlpárů dle znalce neosvědčuje žádné stopy po nežádoucím mechanickém poškození z vnějšího prostředí oděrem do struktury usně, řezem, vrypem ani vpichem, ani změny barvy z důvodu účinku agresivní kapalné látky, popř. vlivu tepla z vnějšího prostředí. Nepatrné povrchové oděrky líce usně i malé skvrny na usni, jakož i drobné škrábance na lícové straně dílců pryžových obsázek špicí jsou zcela obvyklé a nelze se jim při používání obuvi vyhnout. Materiál vkládacích stélek osvědčoval běžné projevy mechanického opotřebení otěrem a vlivem mikroklima působícího v uzavřené obuvi (relativně vysoká teplota, vlhkost vlivem potu, tření a tlak od plosek nohou v ponožkách). Nejedná se ale o žádný projev mechanického poškození. Znalec dále u vrchového usňového materiálu s jemně broušeným lícem shledal dostatečně vedenou průběžnou základní údržbu ze strany kupujícího. Nadto znalec objevil i další výrobní vady, které nebyly předmětem reklamace (párání pružného cikcak stehu). Závěrem znalec vyloučil možnost poškození obuvi žalobcem (zjištěno ze znaleckého posudku , jméno FO, ze dne , datum, č. , hodnota, opatřeným znaleckou doložkou).

9. Žalobce odstoupil od smlouvy dle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. z důvodu jejího podstatného porušení a požádal žalovanou o vrácení kupní ceny, náhradu znalečného a nákladů za právní zastoupení, a to do , datum, . Odstoupení ze dne , datum, bylo téhož dne odesláno žalované prostřednictvím datové schránky a doručeno dne , datum, (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání a doručenky). Žalovaná k odstoupení od smlouvy uvedla, že odstoupení od smlouvy považuje za neplatné (zjištěno z reakce na odstoupení od smlouvy ze dne , datum, včetně doručenky).

10. Za znalecký posudek žalobce zaplatil 6 600 Kč (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a příjmových pokladních dokladů ze dne , datum, a , datum, ). Za právní služby zaplatil žalobce částku 5 445 Kč (zjištěno z příjmového dokladu ze dne , datum, ).

11. Dne , datum, odeslal žalobce žalované výzvu k zaplacení žalované částky (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání a doručenky). Žalovaná na výzvu k plnění reagovala tak, že odstoupení od smlouvy považuje za neplatné, nárok tedy neuznává a hradit ničeho nebude (zjištěno z reakce na výzvu k plnění ze dne , datum, ).

12. V řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 6 ve věci reklamace obuvi pod sp. zn. 6 C 234/2015 shledal soud za přiměřené náklady na znalecký posudek ve výši 5 540 Kč, jakož i náklady na právní zastoupení spojené s reklamačním řízením v částce 4 356 Kč (zjištěno z rozsudku OS pro Prahu 6 ze dne 15. 1. 2016, č.j. sp. zn. 6 C 234/2015-46). V řízení vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 119 C 129/2020 soud rovněž považoval za odůvodněné vynaložení nákladů na právní zastoupení v průběhu reklamačního řízení, a to v částce 4 356 Kč, přičemž tarifní hodnota byla tvořena součtem kupní ceny a znalečného (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2021, č. j. 119 C 129/2020-129). Krajský soud v Ostravě považoval ve věci reklamace obuvi za přiměřené náklady na znalecký posudek ve výši 4 937 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 4 320 Kč (zjištěno z rozsudku KS v Ostravě ze dne 11. 3. 2015, č. j. 57 Co 750/2014-269). Městský soud v Praze označil v řízení vedeném ve věci odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem byla rovněž koupě obuvi, pod sp. zn. 12 Co 380/2019, za přiměřené znalečné ve výši 6 800 Kč a náklady na právní zastoupení v reklamačním řízení v částce 4 356 Kč (zjištěno z rozsudku MS v Praze ze dne 26. 5. 2020, č. j. 12 Co 380/2019-66).

13. Z ostatních provedených důkazů, a to dopisu právního zástupce žalobce ze dne , datum, vč. dokladu o odeslání a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2014, č. j. 26 Co 73/2014-164, nezjistil soud žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí projednávané věci.

14. Návrh žalobce na provedení důkazů v podobě dalších rozhodnutí jiných soudů soud pro nadbytečnost zamítl.

15. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Zásadním důkazním prostředkem, z něhož soud vycházel, byl znalecký posudek předložený žalobcem v souladu s § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), který obsahoval všechny zákonné náležitosti, jakož i doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Výslech znalce soud neprovedl, neboť žádný z účastníků na jeho výslechu netrval a soud sám považoval závěry znaleckého posudku za logické a přesvědčivé, přičemž zde znalec náležitě vylíčil, jakým způsobem ke stanoveným závěrům dospěl.

16. Po zhodnocení provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

17. Dne , datum, uzavřeli účastníci řízení kupní smlouvu, jejímž předmětem byla výše specifikovaná pánská obuv, za níž žalobce zaplatil částku 3 349 Kč. Obuv vykazovala vady, a proto ji žalobce dne , datum, reklamoval a požadoval její opravu. Žalovaná reklamaci zamítla, a proto se žalobce obrátil na znalce, který shledal, že obuv trpí neodstranitelnými výrobními vadami. Obuv nevykazovala žádné známky mechanického poškození, žalobce prováděl v průběhu užívání základní údržbu reklamované obuvi. Žalobce zaplatil znalci za vypracování posudku částku 6 600 Kč a advokátovi za právní služby v reklamačním řízení částku 5 445 Kč. Dopisem odeslaným žalované dne , datum, žalobce od kupní smlouvy odstoupil s poukazem na podstatné porušení smlouvy. Žalovaná odstoupení od smlouvy označila za neplatné. Žalobce vyjádřil připravenost vydat žalované reklamovanou obuv oproti vrácení kupní ceny. Žalovaná však nárok neuznala ani poté, co ji žalobce vyzval k úhradě žalované částky formou předžalobní upomínky.

18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

19. Dle § 2161 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) a b) o. z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá (…), věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat (…).

20. Dle § 2165 odst. 1 o. z. může kupující vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. Dle odst. 3 a 4 téhož ustanovení soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit. Vytkl-li kupující prodávajícímu vadu oprávněně, doba podle odstavců 1 a 2 neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat.

21. Dle § 2169 odst. 1 o. z. má-li věc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věci bez vady nebo opravu věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady, hodnotu, kterou by věc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. Dle § 2170 odst. 1 o. z. prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil. Podle § 2171 odst. 1 písm. a) a c) o. z. může kupující mj. odstoupit od smlouvy, pokud prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil v souladu s § 2170 odst. 1 a 2, nebo je vada podstatným porušením smlouvy. Co je podstatným porušením smlouvy upravuje § 2002 odst. 1 o. z., dle něhož je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

22. Dle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy zrušuje závazek od počátku. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Dle § 1924 o. z. kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

24. Soud na věc aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení, na jejichž základě dospěl k závěru, že nárok žalobce je v plném rozsahu po právu. Pokud jde o námitku žalované, že kupující je povinen oznámit vadu a zvolit si právo z vadného plnění bez zbytečného odkladu po zjištění vady, odkazuje soud na speciální ust. § 2165 odst. 1 a 3 o. z., podle něhož může kupující vytknout vadu, která se projeví v době dvou let od převzetí, aniž by ji byl povinen vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit. Reklamovaná vada se na zboží objevila cca rok od jeho převzetí, tudíž zákonem stanovená lhůta byla bezpochyby dodržena. Vzhledem k tomu, že žalovaná o reklamaci rozhodla zamítavě, bylo zcela namístě, že se žalobce obrátil na odborníka v oboru, aby posoudil charakter vzniklého poškození. To, že byl znalecký posudek vypracován více něž půl roku po zamítnutí reklamace, není relevantní námitkou, jelikož žádná lhůta pro přezkum vyřízení reklamace spotřebitelem není zákonem stanovena. Nadto je zcela obvyklé, že obstarání znaleckého posudku je i vzhledem k nedostatku znalců a jejich vytíženosti poměrně časově náročné. Ani poukaz žalované na prodlevu mezi zpracováním znaleckého posudku a odstoupením od smlouvy není namístě. Žalobce od smlouvy odstoupil pro vadu, která již byla vytknuta reklamací ze dne , datum, , tj. která se projevila v době dvou let od převzetí. Soud navíc považuje za zcela pochopitelné, že poté, co žalovaná rozhodla o reklamaci zboží zamítavě, postupoval žalobce dále obezřetně a věc před odstoupením od smlouvy pečlivě zvážil a obrátil se na právníka. Koneckonců žalovaná při jednání svou původní argumentaci pozměnila, když uvedla, že opožděnost odstoupení od smlouvy již nenamítá. Výtka žalované, že měl žalobce před odstoupením od smlouvy využít možnosti požadovat slevu či opravu věci, je pak zcela nepřípadná, když žalobce již opravu bezúspěšně požadoval, a navíc ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že vada je neodstranitelná.

25. Vadu obuvi spočívající v odlepení části plochy materiálu textilní vrstvy od spodní plochy našívací stélky a horní plochy mezipodešve soud hodnotí jako vadu způsobující podstatné porušení smlouvy, neboť obuv vykazující takovouto vadu nelze užívat k danému účelu, tj. turistice. Zároveň soud přihlédl k tomu, že se jedná o výrobní vadu, kterou nelze odstranit opravou. Pokud by tak žalobce o této vadě věděl, jistě by kupní smlouvu s žalovanou neuzavřel. Žalobci proto náleželo právo od smlouvy odstoupit dle ust. § 2171 odst. 1 písm. c) o. z., a jednalo se tak o odstoupení platné. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná neodstranila vadu v přiměřené době podle § 2170 odst. 1 o. z., byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit také dle ust. § 2171 odst. 1 písm. a) o. z.

26. Pokud jde o obranu žalované, že kupující má dle § 2171 odst. 4 o. z. právo na vrácení kupní ceny až po vrácení/potvrzení o odeslání věci, kterou argumentovala až při prvním jednání, soud ani tuto neshledal důvodnou. Žalobce v řízení vyjádřil připravenost vrátit reklamované zboží oproti vrácení kupní ceny, avšak vzhledem k postoji žalované, jež od počátku označuje odstoupení od smlouvy za neplatné, mu nelze klást k tíži, že si prozatím obuv ponechal. Citované ustanovení, jímž žalovaná argumentovala, je třeba vykládat podle svého smyslu a účelu, k němuž směřuje. Ten je dle názoru soudu v tom, že v případě nesporného odstoupení od smlouvy jsou prodávající chráněni před případným nekalým jednáním kupujících, kteří by si ponechali kupní cenu, aniž by zboží vrátili prodávajícímu. V projednávané věci se však žalovaná vrácení kupní ceny bránila s poukazem na údajně neplatné odstoupení od smlouvy, nikoli tedy z důvodu nevrácení reklamovaného zboží. Při jednání výslovně uvedla, že nevrácení zboží dříve nenamítala právě proto, že by žalobce obuv vrátil. Dle názoru soudu je tak nade vší pochybnost, že o vrácení reklamovaného zboží žalované skutečně vůbec nešlo, a pokud by žalobce při odstoupení od smlouvy obuv vrátil, přišel by o případný důkazní prostředek v nadcházejícím sporu. Vzhledem k tomu, že žalobce je po celou dobu sporu připraven reklamovanou obuv oproti vrácení kupní ceny vydat žalované, bylo by dle názoru soudu nepřiměřeně přísné zamítnout jeho žalobu jako předčasnou proto, že prozatím zboží nebylo prodávající vráceno. Soud proto aplikoval obecnou úpravu ust. § 2993 o. z., dle něhož může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, aniž by byla povinna ve svém žalobním návrhu vzájemnou vázanost plnění vyjádřit. Druhá strana však má právo uplatnit námitku vzájemného plnění.

27. S ohledem na shora uvedené soud žalobě na vrácení kupní ceny v plném rozsahu vyhověl, a vzhledem k námitce žalované, že jí obuv prozatím nebyla vrácena a pro případ platného odstoupení její vrácení požaduje, vyjádřil soud v rozhodnutí vzájemnou vázanost plnění, tj. povinnost vrátit kupní cenu oproti vydání obuvi (výrok I.).

28. Podle § 1924 o. z. žalobci náleží také náhrada nákladů účelně vynaložených v souvislosti s uplatněním práva z vadného plnění, které jsou samostatným hmotněprávním nárokem, nikoli tedy příslušenstvím pohledávky. Žalobce se po zamítnutí své reklamace obrátil na znalce, jemuž za vypracování znaleckého posudku zaplatit znalečné ve výši 6 600 Kč. Náklady na znalecký posudek soud považuje vzhledem k situaci za účelně vynaložené, přičemž jejich výše se nikterak nevymyká znalečnému požadovanému znalci v obdobných případech. Stejně tak náklady vynaložené na právní zastoupení v reklamačním řízení považuje soud za účelné, a to zejména vezme-li v potaz, že se svou reklamací byl žalobce již neúspěšný. Proto je pochopitelné, obrátil-li se s žádostí o pomoc na advokáta. Advokát převzal právní zastoupení v době, kdy již žalobce vynaložil náklady na znalecký posudek, a tarifní hodnota je tak činěna součtem kupní ceny a znalečného, tj. částkou 9 949 Kč. Výše sazby pak dle § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „a.t.“), činí 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. 3 000 Kč za dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. a) a m) a. t. (převzetí a příprava zastoupení; odstoupení od smlouvy). Ke dvěma úkonům dále přísluší dva tzv. režijní paušály ve výši 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. + náhrada za DPH ve výši 819 Kč. Dle a. t. by tak náklady právního zastoupení činily částku 4 719 Kč. Žalobce však v řízení prokázal, že v souvislosti s právním zastoupením v reklamačním řízení vynaložil částku 5 445 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvní odměna za právní zastoupení zaplacená žalobcem je jen nepatrně vyšší nežli odměna vypočtená dle a. t., přiznal soud žalobci celou vynaloženou částku.

29. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů reklamačního řízení ve výši 12 045 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

30. Současně soud žalované vzhledem k jejímu prodlení uložil povinnost uhradit žalobci úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, , neboť žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do , datum, . Vzhledem k tomu, že výzva k plnění byla žalované doručena dne , datum, , byla jí žalobcem poskytnuta dostatečná lhůta k plnění.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 249,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 15 394 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 740 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 740 Kč za písemné podání ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 1 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 950 Kč ve výši 2 299,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho právního zástupce (výrok III.).

32. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení.