95 C 44/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 515,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 500 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 015,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 291,07 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 11 500 Kč od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, ve spojení s doplněním návrhu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 515,14 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím dálkového přístupu uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky, a to formou denních splátek, se splatností první splátky dne , datum, , kdy konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr ve výši 11 500 Kč žalobkyně žalovanému poskytla dne , datum, , přičemž před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to dotazy příslušným registrům (CEE, IR, BRKI, NRKI) či z předložených výpisů z účtu a informací od žalovaného, kdy ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 42 249 Kč. Jelikož žalovaný splátky včas nehradil, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala prostřednictvím e-mailu dne , datum, . Jestliže by soud neměl nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy za prokázaný, žalobkyně současně navrhla, aby soud rozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného. Žalovaný do dne podání návrhu neuhradil ničeho, žalobkyně tudíž požadovala nesplacenou jistinu ve výši 11 500 Kč, poplatky ve výši 291,07 Kč, smluvní úrok ve výši 13 503,21 Kč a smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši 220,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč s možností opakovaného čerpání, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit příslušenství formou pravidelných denních splátek, a to nejpozději do , datum, . Splatnost první splátky byla sjednána k , datum, . Smluvní úrok činil 0,983 % denně, poplatek za vyplacení úvěru činil 1,99 % z čerpané částky a za službu „Klidné spaní“ umožňující odklad splátek o 60 dní činil 3,66 Kč denně. V případě čerpání celého úvěru RPSN činilo 1756,85 %. Pokud by se žalovaný dostal s úhradou do prodlení, byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vč. přílohy předpis denních splátek, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky platné od , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (autorizace ověření totožnosti ze dne , datum, ).

6. Dne , datum, byla na bankovní účet č. , č. účtu, ze strany žalobkyně zaslána částka ve výši 11 500 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Majitelem daného bankovního účtu byl od , datum, do , datum, žalovaný, který měl jako jediný k účtu dispoziční oprávnění (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

7. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně z bankovního výpisu předloženého žalovaným zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 42 249 Kč. Minimální výdaje žalovaného měly činit 8 535 Kč, rezerva pro výdaje 750 Kč a disponibilní příjem 26 400 Kč (výpis o posouzení úvěruschopnosti č. , hodnota, , identifikované příjmy žalovaného).

8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky 91 dní po splatnosti, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného vyrozuměla prostřednictvím e-mailu dne , datum, . Celková dlužná částka ve výši 26 425,14 Kč se tak stala okamžitě splatnou (e-mail žalobkyně ze dne , datum, ).

9. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 26 425,14 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 002,40 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podací lístek).

10. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v , datum, činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 15,17 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 9,13 %.

11. Z listiny „obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“ soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Žalovaný byl na základě uzavřené smlouvy mezi ním a žalobkyní povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit příslušenství, a to formou pravidelných denních splátek. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,983 % denně, RPSN ve výši 1756,85 %. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, dlužná částka ve výši 26 425,14 Kč se tak stala splatnou dnem , datum, . Podle systému ARAD v době uzavření dané smlouvy činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 15,17 %, RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 9,13 %.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši 0,983 % denně, tedy 358,795 % ročně. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v , datum, , byl úrok u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 15,17 % ročně. Tedy je vidno, že sjednaný úrok dosahuje více než 23 násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků z prodlení je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 o.z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud tedy posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j. 19 Co 102/2022-61).

18. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčil (§ 2993 o.z.), tedy částku 11 500 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, přičemž k vrácení poskytnutých finančních prostředků byl žalovaný vyzván prostřednictvím e-mailu dne , datum, s tím, že mu nebyla poskytnuta žádná lhůta. Soud tak žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku 11 500 Kč. Zároveň mu soud uložil povinnost zaplatit z této částky zákonný úrok z prodlení s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval datum , datum, , tedy první pracovní den následující po uplynutí třídenní lhůty, která je podle názoru soudu dostatečná k úhradě dlužné částky. Výše úroku je pak stanovena dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. (výrok I.).

19. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v tvrzené dlužné částce ve výši 14 015,14 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy jejich náhrada by příslušela převážně úspěšnému žalovanému. Tomu však žádné náklady v řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).