95 C 63/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 16 898 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 898 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 898 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě objednávky ze dne datum provedla dne datum servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo hodnota, a Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo hodnota, a jejich hořáků, za což žalované vystavila dne datum daňový doklad č. hodnota. Fakturu vystavila v souladu s ceníkem, dle něhož se servis kotlů a jejich hořáků provádí a hradí zvlášť, přičemž obdobným způsobem bylo postupováno i v minulosti. Žalovaná do dne podání návrhu na pohledávku ničeho neuhradila, a to ani po učiněných výzvách. Žalobkyně tudíž požadovala částku ve výši 16 898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření shodně uvedla, že si u žalobkyně objednala servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400 kW, avšak vzhledem ke skutečnosti, že hořáky jsou hlavní součástí kotle, předpokládala, že součástí servisu je i údržba hořáků. Údržbu hořáků jako samostatný úkon si žalovaná neobjednala, a není proto důvod, aby kromě servisu kotlů měla zvlášť uhradit i servis hořáků. Je podle ní absurdní, že za údržbu kotle nezahrnující údržbu hořáku činí cena dle ceníku 4 900 Kč, a za daleko náročnější údržbu hořáku činí cena dle ceníku jen 3 100 Kč. Zároveň nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně jak v rámci servisu kotle, tak i v rámci servisu hořáků, vyúčtovala duplicitní položky. Žalovaná dále uvedla, že v roce Anonymizováno byl sice taktéž proveden servis stejných kotlů, nicméně servis hořáků byl zahrnut přímo v daném servisu kotlů, a nikoliv zvlášť. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl, neboť v případě zaplacení požadované částky by došlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, na kterém provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. K jednání se ani jeden z účastníků nedostavil, bylo tak jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

5. Na základě objednávky žalované ze dne datum žalobkyně provedla dne datum servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo hodnota, a Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo hodnota, a současně i servis jejich hořáků. V rámci servisu kotlů byly ze strany pracovníků žalobkyně provedeny tytéž úkony jako u servisu jejich hořáků, a to konkrétně odpojení plynové přípojky, kontrola izolace kolem hořáku, kontrola a vyčištění ionizační a zapalovací elektrody, kontrola plynotěsnosti hořáku. Nad rámec těchto úkonů byly v rámci servisu kotlů provedeny úkony jako kontrola těsnění dveří, proplach výměníku a odvodu kondenzátu či měření tvrdosti kotlové vody, potažmo kontrola a vyčištění sifonu. V rámci servisu hořáků byly navíc provedeny úkony očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem a měření spalin (e-mail ze dne datum, měření a servisní zprávy ze dne datum).

6. Za provedený servis daných kotlů vč. hořáků byla ze strany žalobkyně vystavena žalované faktura znějící na částku 16 898 Kč se splatností dne datum, kdy za údržbu dvou kotlů žalobkyně účtovala 9 800 Kč, za údržbu dvou hořáků 6 200 Kč a za odměnu technika se sazbou 20 Kč/km žalobkyně účtovala 898 Kč (faktura ze dne datum, e-mail ze dne datum).

7. Podle ceníku žalobkyně činila cena za údržbu kotle Vitocrossal 80-499 kW 4 900 Kč bez DPH a cena za údržbu plynových přetlakových hořáků Viessmann 66-635 kW 3 100 Kč bez DPH. Dopravné servisního technika pak činilo 20 Kč/km (ceník servisních služeb platný od datum).

8. Servis stejných kotlů i jejich hořáků byl ze strany žalobkyně pro žalovanou realizován i v roce Anonymizováno, kdy byly obdobně provedeny tytéž úkony, a to jak u kotlů, tak i u hořáků. V rámci servisu hořáků tedy bylo taktéž provedeno očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem, což u servisu kotlů prováděno nebylo (servisní zpráva ze dne datum).

9. Za daný servis v roce Anonymizováno žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 25 373 Kč, kdy za údržbu dvou kotlů byla vyměřena částka ve výši 7 200 Kč, za údržbu dvou hořáků 5 600 Kč, a dále žalobkyně vyúčtovala žalované odměnu technika ve výši 933,30 Kč spolu s cenou za ionizační a zapalovací elektrody ve výši 11 640 Kč (faktura ze dne datum).

10. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 16 898 Kč (výzva k uhrazení pohledávky ze dne datum).

11. Soud zamítl návrh na provedení dokazování ceníkem servisních služeb platným od datum a výslechem svědka pana jméno FO, a to pro nadbytečnost, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z již provedených důkazů. Kromě toho z ceníku platného od datum soud nemohl zjistit žádné relevantní skutečnosti, neboť se netýkal rozhodného období.

12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž všechny listinné důkazní prostředky považoval za pravé a správné, neboť v řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti.

13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Na základě objednávky žalované byla ze strany žalobkyně provedena údržba kotlů a jejich hořáků, za což byla žalované vystavena faktura na částku 16 898 Kč. V rámci údržby hořáků byly provedeny i úkony nad rámec údržby kotlů. Vyúčtování ceny servisu za kotle a hořáky bylo učiněno zvlášť, a to v souladu s ceníkem platným v době provedení daného servisu. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani přes skutečnost, že stejným způsobem bylo postupováno i rok předtím, přičemž k úhradě nedošlo ani po učiněné výzvě ze strany žalobkyně.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

18. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 o.z., na základě níž žalobkyně pro žalovanou provedla údržbu dvou kotlů a jejich hořáků. Za provedenou údržbu žalobkyně vystavila žalované fakturu, a to v souladu s platným ceníkem, na základě něhož se údržba kotle a hořáků účtuje zvlášť. Servis jednoho kotle přitom činí 4 900 Kč bez DPH a servis hořáků 3 100 Kč bez DPH. Zároveň byla v souladu s ceníkem vyúčtována i odměna technika, a to ve výši 898 Kč. Celkem tedy byla vyúčtována cena ve výši 16 898 Kč. Soud nepřisvědčil námitce žalované o duplicitě položek, neboť z předložených servisních zpráv bylo prokázáno, že v rámci údržby hořáků byly prováděny i úkony navíc, a to zejména očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem, což u servisu kotlů prováděno nebylo. Je nadto pochopitelné, že servis kotle bude dražší než servis hořáku, neboť hořák je pouhým jedním komponentem kotle a podle servisních zpráv se v rámci servisu kotle provádělo i vícero úkonů. Současně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně účtovala cenu za servis kotlů a hořáků zvlášť i v roce Anonymizováno, tedy rok před uskutečněním objednávky v rámci nyní projednávané věci. Žalobkyně tedy postupovala zcela v souladu s dříve učiněnou objednávkou, na základě které provedla spolu s údržbou kotlů i údržbu hořáků, a také ji podle svého ceníku vyúčtovala zvlášť. Vzhledem k této skutečnosti je tak ve smyslu § 556 odst. 2 o.z. nutné k objednávce i jejímu vyúčtování v roce Anonymizováno přihlížet stejně jako v roce Anonymizováno, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná situaci v roce Anonymizováno nikterak nerozporovala. Sama žalovaná nadto uváděla, že předpokládala, že součástí údržby kotle bude i údržba hořáku, proto také měla očekávat, že dojde i k jejímu oddělenému vyúčtování stejně jako v roce Anonymizováno. Na daném závěru nelze změnit ani tvrzení žalované, že hořák je hlavní součástí kotle, a proto je také v rámci servisu kotle nutné provést souběžně i servis jeho hořáku, neboť bylo prokázáno, že v rámci servisu kotle se provádí i dílčí úkony údržby hořáku – jako je například kontrola izolace kolem hořáku a kontrola jeho plynotěsnosti, nicméně, jak je již uvedeno shora, v rámci údržby hořáku jakožto samostatného úkonu se provádí i práce navíc. Nelze zároveň přehlédnout, že žalovaná žalobkyni neuhradila cenu ani za údržbu kotlů, kterou však nikterak nerozporovala.

19. Pokud jde o odkaz žalované na obchodní zvyklosti poskytovatelů obdobných služeb, podle nichž je součástí údržby kotle i údržba hořáku, která tak nemá být účtována zvlášť, je třeba připomenout, že existence a obsah zvyklostí je otázkou skutkovou. Ten, kdo se určité zvyklosti dovolává, je proto povinen její existenci a obsah v řízení prokázat. Žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila, a proto jí soud nemohl poskytnout případné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

20. S ohledem na výše uvedené tak soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou cenu za servis kotlů spolu s jejímu hořáky a odměnou technika v celkové výši 16 898 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu jí byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu v souladu s § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 5 384,50 Kč vč. 21 % DPH, podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do datum, (dále jen „advokátní tarif ve znění účinném do datum“), za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění), a podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), za 1 úkon právní služby (sepsání návrhu ve věci samé), kdy sazba ze jeden úkon právní služby činí 1 780 Kč, přičemž úkon jednoduchá výzva k plnění je ve výši poloviny této sazby. Dále jsou tyto náklady tvořeny z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve 726 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum, vč. 21 % DPH, a za 1 úkon právní služby ve 544,50 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vč. 21 % DPH. Za úkon vyjádření k odporu ze dne datum soud odměnu nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené jsou totožné s těmi uvedené v žalobě (s výjimkou návrhu na provedení důkazu výslechem svědka). Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 7 655 Kč.

22. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.), a to v obecné pariční lhůtě, která se použije i ohledně věci samé (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.