95 C 65/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 31 140 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 31 140 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 289,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 841,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 991,02 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 548,02 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, , ve spojení s doplněním návrhu ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 31 140 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 407 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12 250 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 323 Kč a dále s poplatkem za splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč, a to formou měsíčních splátek po 3 320 Kč nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací od žalované o majetkových poměrech a jejich ověření či lustrací ve veřejných registrech (NRKI, BRKI, SOLUS, IR). Na základě těchto informací zjistila, že příjem žalované činil 30 000 Kč měsíčně a výdaje 10 000 Kč měsíčně. Vzhledem k příjmu žalované a výši poskytovaného úvěru tak právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna daný úvěr řádně splácet. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, kdy poslední splátku uhradila dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla od právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Na pohledávku žalovaná plnila částkou ve výši 27 840 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala nesplacenou jistinu ve výši 10 548,02 Kč, úrok ve výši 443 Kč, dlužné poplatky ve výši 7 648,98 Kč, smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 841,87 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 289,41 Kč za období do , datum, , smluvní úroky ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 548,02 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřily (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaná dne , datum, požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, kdy zároveň uvedla, že její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 30 000 Kč a měsíční výdaje 10 000 Kč, z toho výdaje na bydlení 3 000 Kč a splátky půjček ve výši 3 000 Kč, kdy měla dluh u , právnická osoba, ve výši 200 000 Kč a zbývalo doplatit 78 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že žije v nájemním bydlení, má střední vzdělání s maturitou, je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Současně uvedla, že proti ní není vedeno insolvenční, ani exekuční řízení (žádost o úvěr ze dne , datum, ). Ze strany zaměstnavatele žalované bylo přitom potvrzeno, že její čistý měsíční příjem činil za posledních 12 měsíců 35 000 Kč a za poslední 3 měsíce se jednalo o částku 30 000 Kč, přičemž z příjmu nebyly prováděny žádné srážky (potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, ).

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve výši 2 407 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 323 Kč a poplatek za možnost platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 4 500 Kč, formou 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně, RPSN činilo 272,44 %. V případě prodlení s úhradou splátky se dále žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vč. předpisu splátek).

7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Ke dni , datum, činila dlužná částka 42 271,28 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně tak týmž dopisem žalovanou vyzvala k jejímu uhrazení (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, , potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

8. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 41 590,55 Kč nejpozději do , datum, (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , podací lístek).

9. Žalovaná na dluh plnila částkou 27 840 Kč (transakční historie žalobkyně).

10. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v červnu 2021 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 7,31 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 7,62 %.

11. Z listiny potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne , datum, soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených listinných důkazů, které soud hodnotil jako věrohodné, když v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti zpochybňující jejich pravost či správnost, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

13. Žalovaná se na základě uzavřené úvěrové smlouvy mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a zaplatit sjednané úroky a poplatky formou 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč. Smluvní úrok byl sjednán pevně ve výši 2 407 Kč, s tím, že úroková sazba činila dle smlouvy 15 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činil 12 250 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 2 323 Kč a poplatek za možnost platby v hotovosti v místě bydliště 4 500 Kč, RPSN činilo 272,44 %. V případě prodlení s úhradou splátky se dále žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Podle systému ARAD v době uzavření smlouvy činila úroková sazba u podobně poskytovaných úvěrů 7,31 % a RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 7,62 %. Před uzavřením smlouvy žalovaná prohlásila, že žije v nájemním bydlení, ze zaměstnání dosahuje příjmu ve výši 30 000 Kč a její výdaje činí 10 000 Kč měsíčně, z toho výdaje na bydlení 3 000 Kč a splátky půjček ve výši 3 000 Kč. Dále uvedla, že proti ní není vedeno insolvenční, ani exekuční řízení. Stran tvrzení žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila toliko její příjem, který dle potvrzení zaměstnavatele činil za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru 30 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Celkem žalovaná na dluh plnila částkou ve výši 27 840 Kč.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2021, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Tuto smlouvu však soud s ohledem na sjednanou výši úroku a RPSN zhodnotil jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z.). Sjednané poplatky soud vyhodnotil jako skrytý úrok, a to kromě inkasního poplatku ve výši 4 500 Kč, který lze jako jediný považovat za oprávněný, neboť sloužil k pokrytí zvýšených nákladů poskytovatele úvěru spojených se splácením úvěru v hotovosti v místě bydliště spotřebitele. Roční úroková sazba se při zohlednění zbývajících poplatků ve skutečnosti pohybovala kolem 65 %, a téměř devítinásobně tak převyšovala obvyklý úrok bankovních institucí v době uzavření smlouvy. V této souvislosti soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Jelikož ujednání o úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou.

18. Nad rámec uvedeného soud pro úplnost dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nesplnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, neboť nikterak neověřovala výdaje žalované (např. z výpisů z bankovního účtu). Soud je toho názoru, že povinnost alespoň elementárním způsobem ověřit výdajovou stránku žadatele o úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně zejména s ohledem na výši úvěru, kdy se nejednalo o standardní mikropůjčku.

19. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o.z.), tedy částku 25 000 Kč. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku celkem ve výši 27 840 Kč, soud tak žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 140 Kč spolu s příslušenstvím, zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.

20. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy jejich náhrada by příslušela procesně úspěšné žalované. Té však žádné náklady v řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).