95 C 66/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 888,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 580 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 6 308,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 392,97 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, , ve spojení s doplněním návrhu ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 12 888,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání, kdy žalovaná celkem čerpala prostředky ve výši 10 900 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, poplatky a pojistné, a to formou měsíčních splátek po 370 Kč vždy k 15. dni v měsíci, se splatností první splátky dne , datum, . Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to dotazy příslušným registrům (SOLUS, IR) či z předložených výpisů z účtu žalované, a zároveň byla ověřena její totožnost. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zjistila, že za měsíc , datum, žalovaná obdržela mzdu ve výši 19 931 Kč, a že hradila splátky úvěrů ve výši 8 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Jelikož však žalovaná splátky včas nehradila, právní předchůdkyně žalobkyně od uzavřené smlouvy s účinností ke dni , datum, odstoupila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Celkem žalovaná na dluh plnila částkou 4 320 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala neuhrazenou jistinu ve výši 9 392,97 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, smluvní úrok ve výši 29,9 % ročně z částky 9 392,97 Kč za období od , datum, do , datum, v částce 995,39 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřily (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla revolvingový úvěr s disponibilním limitem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky ve výši 29,90 % ročně spolu s pojistným formou měsíčních splátek minimálně po 370 Kč, vždy k 15. dni v měsíci. RPSN činilo 29,90 %. V případě prodlení se zaplacením splátky se dále žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně náhradu účelně vynaložených nákladů za 1. písemnou upomínku ve výši 400 Kč, za 2. písemnou upomínku ve výši 600 Kč a v případě ukončení smlouvy z důvodu prodlení trvající alespoň 3 měsíce náhradu ve výši 1 500 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpracování osobních údajů, všeobecné pojistné podmínky č. , hodnota, , informační dokument o pojistném produktu, sazebník účinný od , datum, ). Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované (občanský průkaz, rodný list). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a dne , datum, ve výši 900 Kč (oznámení o odchozích platbách z , datum, ).

6. V , datum, obdržela žalovaná mzdu ve výši 19 931 Kč a uhradila splátku ve výši 7 793 Kč. Dále si vypůjčila peněžní prostředky ve výši 465 843 Kč + 10 000 Kč a předčasně splatila půjčku ve výši 437 348,14 Kč; konečný zůstatek na účtu žalované činil k , datum, částku mínus 7 076,77 Kč (výpis z běžného účtu za , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně vzala v potaz tvrzení žalované o její měsíční mzdě ve výši 19 931 Kč, kdy dále žalovaná sdělila, že nehradí žádné náklady na bydlení a splácí úvěr ve výši 8 000 Kč měsíčně. Při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně provedla i lustraci žalované v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku, konkrétní výstup však uveden není (zpráva o posouzení úvěruschopnosti).

7. Jelikož žalovaná neuhradila splátku včas, právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 1 140 Kč vč. nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši 400 Kč (první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, pak právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky ve výši 2 110 Kč vč. dalších nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši 600 Kč, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dvou splátek (druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne , datum, ). Dopisy ze dne , datum, a , datum, pak byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě dlužných částek ve výši 1 150 Kč a 2 120 Kč za neuhrazení splátek včas (první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne , datum, , druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou písemně upomenula spolu s upozorněním, že pokud žalovaná neuhradí dlužnou částku ve výši 11 218,48 Kč do 30 dnů od doručení, dojde po uplynutí této lhůty k odstoupení od smlouvy (oznámení o prodlení a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, ).

8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 3 měsíce, potažmo s úhradou více než 2 splátek, právní předchůdkyně žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne , datum, . Týmž dopisem právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 12 888,36 Kč (odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, , poštovní podací arch).

9. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila dlužná částka 15 421,67 Kč, týmž dopisem tak byla žalovaná vyzvána k její úhradě nejpozději do , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

10. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 15 755,65 Kč vč. příslušenství (předžalobní upomínka ze dne , datum, , sledování zásilky).

11. Žalovaná na dluh plnila celkem částkou ve výši 4 320 Kč (interní výpis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, ).

12. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

13. Žalovaná byla na základě uzavřené smlouvy mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, a to formou pravidelných měsíčních splátek a v případě prodlení se zaplacením splátky i náhradu účelně vynaložených nákladů. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž vyšla z tvrzení žalované, že její měsíční příjem ze zaměstnání činí 19 931 Kč, hradí splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně a nemá žádné náklady na bydlení. Tvrzení žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila toliko výpisem z účtu za 1 měsíc předcházející uzavření smlouvy. Jelikož se žalovaná dostala s úhradou splátek do prodlení, kdy dlužné splátky neuhradila ani po několik zaslaných upomínkách, právní předchůdkyně žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 12 888,36 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, žalovaná na dluh plnila celkem částkou 4 320 Kč.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 4. 1. 2023, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […]. Podle § 78 odst. 4 věty první zákona o zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

16. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Vzhledem ke shora citovaným ustanovením se soud nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele o úvěr, přičemž dospěl k závěru, že této své povinnosti nedostála. V řízení sice bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované stran jejích příjmů a výdajů, nicméně nedostatečně, neboť pro řádné posouzení poskytnutých údajů ze strany žalované měly být tyto ověřeny alespoň za dobu 3 měsíců před uzavřením smlouvy, nikoliv toliko výpisem z účtu za 1 měsíc. K důkladnějšímu ověřování měla přitom právní předchůdkyně přistoupit již vzhledem k tvrzení žalované, že její výdaje na bydlení činí toliko 0 Kč, a že hradí další závazky. Kromě toho dosahoval zůstatek na účtu žalované koncem měsíce, za který byl výpis z účtu pořízen, záporné hodnoty, tudíž dle něj žalovaná nedosahovala dostatečných příjmů na splácení poskytnutého úvěru. Zároveň z příslušných evidencí, v rámci kterých právní předchůdkyně žalobkyně údajně provedla lustraci žalované, nebyl uveden konkrétní výstup, není tak zřejmé, z jakých informací právní předchůdkyně žalobkyně vycházela. Právní předchůdkyně žalobkyně tak bezpochyby nedostála své povinnosti „s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“. K povinnosti poskytovatele úvěru ověřit žadatelem sdělené informace soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků…“.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru po odečtení všech dosavadních plateb. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná čerpala peněžní prostředky celkem ve výši 10 900 Kč, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši 4 320 Kč. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 6 580 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaná netvrdila, natož pak aby prokázala, skutečnosti svědčící o jejích nedostatečných možnostech ke splacení jistiny v uvedené lhůtě (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.

20. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto ve zbývající části zamítnuta. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu o. z. Nejvyšší soud vyjasnil, že teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. K tomu shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 12 Co 176/2024-74. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec nesplacené jistiny (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy vzal v potaz spolu s žalovanou jistinou též požadované příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení požadovala celkem (při kapitalizaci běžících úroků k datu rozhodnutí soudu) částku 16 385,63 Kč a úspěšná byla pouze co do částky 6 580 Kč. Náhrada nákladů řízení by tak příslušela převážně úspěšné žalované, té však žádné náklady v řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).