95 C 85/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 22 480,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 379,42 Kč, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 13 100,85 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 480,27 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, , ve spojení s doplněním návrhu ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 22 480,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který měla žalovaná splatit nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a to základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, žalobkyně však příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích nedisponuje. Pohledávka za žalovanou byla od právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Jelikož žalovaná splátky včas nehradila, došlo ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru. K úhradě dluhu byla žalovaná upomenuta dopisem ze dne , datum, , do dne podání návrhu však žalovaná uhradila toliko částku ve výši 15 620,58 Kč, kdy částka 10 891,92 Kč byla započtena na dlužnou jistinu a částka 4 728,66 Kč byla započtena na příslušenství. Žalobkyně tak požadovala nesplacenou jistinu úvěru, smluvní úrok ve výši 7 941,98 Kč a smluvní pokutu ve výši 430,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Jestliže by soud neměl nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy za prokázaný, žalobkyně současně navrhla, aby soud rozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované.

2. Žalovaná se k samotnému návrhu nevyjádřila, když přípisem ze dne , datum, toliko nesouhlasila s termínem splatnosti a požádala o jeho posunutí z důvodu nedostatku finančních prostředků k úhradě dlužné částky. K tomu uvedla, že je matkou samoživitelkou bez zaměstnání a s nemocným dítětem. Přípisem ze dne , datum, žalovaná doplnila, že v zaměstnání skončila v , datum, a v období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, byla z důvodu onemocnění svého dítěte nucena zůstat doma.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky z úvěru formou devíti měsíčních splátek po 4 310,29 Kč vždy k 29. dni každého kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Smluvní úrok byl sjednán ve výši 117,86 % ročně, RPSN činilo 207,80 %. V případě, že by se žalovaná dostala do prodlení se splácením jedné splátky či její části, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný, a žalovaná by byla povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny za každý den prodlení (smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne , datum, , výpis z běžného účtu , právnická osoba, ze dne , datum, ).

6. Dopisem ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že poskytnutý úvěr zesplatňuje a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 29 630,27 Kč (předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, ).

7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. dodatku č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

8. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 36 799,33 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podací lístek).

9. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , byl do péče žalované svěřen její nezletilý syn, rok narození , Anonymizováno, (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Z důvodu nemoci nezletilého bylo nutné ze strany žalované v , Anonymizováno, i v , Anonymizováno, poskytovat nezletilému péči (zpráva pediatriček ze dne , datum, a , datum, ).

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených listinných důkazů, které soud hodnotil jako věrohodné, když v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti zpochybňující jejich pravost či správnost, soud učinil po přihlédnutí k tvrzením účastníků následující závěr o skutkovém stavu.

11. Žalovaná se na základě uzavřené úvěrové smlouvy mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a zaplatit sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek. Úvěruschopnost žalované byla stran jejích příjmů a výdajů posuzována pouze na základě tvrzení žalované jakožto dlužníka. Žalobkyně nedisponuje žádnými dokumenty ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla nucena nejméně v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pečovat o nemocného syna, který jí byl svěřen do výlučné péče. Z titulu smlouvy o úvěru uhradila žalovaná celkem částku ve výši 15 620,58 Kč.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména […] dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele […]. Podle § 78 odst. 4 věty první zákona o zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Vzhledem ke shora citovaným ustanovením se soud nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žadatele o úvěr, přičemž dospěl k závěru, že této své povinnosti nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, pokud jde o příjmy a výdaje žalované, pouze z tvrzení žalované o příjmech a výdajích, aniž by je ověřovala např. z výplatních pásek, výpisů z účtu atp. Již v žalobě žalobkyně konstatovala, že žádnou dokumentací ohledně lustrace žalované v příslušných databázích nedisponuje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak bezpochyby nedostála své povinnosti „posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele…a tyto informace za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ověřit způsobem přiměřeným dané situaci“. K povinnosti poskytovatele úvěru ověřit žadatelem sdělené informace soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků…“.

17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. S ohledem na výše uvedené soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru po odečtení všech dosavadních plateb. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná čerpala peněžní prostředky celkem ve výši 25 000 Kč, přičemž podle sdělení žalobkyně jí žalovaná uhradila částku ve výši 15 620,58 Kč. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 9 379,42 Kč. Jelikož žalovaná musí pečovat o svého nemocného syna, přistoupil soud ke stanovení splatnosti do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž zároveň zohlednil i oprávněný zájem žalobkyně na brzkém vrácení poskytnutých finančních prostředků (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.

19. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z těchto smluv. Žaloba byla proto ve zbývající části zamítnuta. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu o. z. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. K tomu shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 12 Co 176/2024-74. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec nesplacené jistiny (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy jejich náhrada by příslušela převážně úspěšné žalované. Té však žádné náklady v řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).