98 C 108/2022
č. j. 98 C 108/2022-393
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , obec - příjmení ¨ anonymizováno zastoupená: Mgr. et Mgr. jméno příjmení , IČO , advokát, se sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa , obec zastoupená: JUDr. jméno příjmení , advokát, se sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení 134 419,26 Kč s příslušenstvím, rozsudek
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 134 419,26 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 134 419,26 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75%, -) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 41 140 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal částky 134 419,26 Kč s příslušenstvím a náhrady náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tak, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] která byla účinná dne [datum] a na základě které se žalovaný zavázal že bude pro žalobce vykonávat činnost směřující k uzavírání pojistných smluv mezi žalobcem a třetími osobami, když tento smluví vztah mezi účastníky skončil dne [datum] dohodou. Dle smlouvy, článku [číslo] měl žalovaný povinnost vrátit provizi a odměny žalobci, která byla žalovanému již vyplacena, pokud žalobci vznikne nárok na jejich vrácení, a to v souladu s podmínkami uvedenými v provizních podmínkách. Dále žalobce uvedl, že nárok na provizi vzniká zásadně za první rok trvání pojištění, a to po zaplacení běžného pojistného za první pojistné období, odměna za plnění povinností za první pojistné období druhého roku evet. dalšího trvání pojištění, když výše provizí a odměn je variabilní, a to s ohledem na jednotlivé pojistné produkty. Podmínkou zániku nároku na výplatu provize nebo odměny jsou obsaženy taktéž v provizních podmínkách a opět se liší v závislosti na typu konkrétního pojistného produktu, jehož uzavření žalovaný zprostředkoval, žalobci tak vznikl nárok za zpětnou úhradu, a žalovaná částka přestavuje záporné provize, přičemž je specifikována v informačním soupisu dlužných provizí a odměn, který obsahuje pojistné smlouvy, kterých se záporné provize nebo odměny týkají, jména pojistníka, datum sjednání pojištění a vzniku pojištění, výši pojistného.
2. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k žalobě tak, že žalobu navrhuje zamítnout jako nedůvodnou, protože ode dne zániku smlouvy uplynula promlčecí doba, nadto žalovaný nárok ze žaloby neuznává, a to už proto, že tvrzení neobsahují skutečnosti, pro které mu vznikl žalovaný nárok, protože soupis předložený žalobcem neobsahuje předmět nároku a ani jeho jednotlivé části. Nad to žalovaný uvedl, že žalobce mu zaslal jedinou, předžalobní výzvu v březnu 2022, na kterou žalovaný odpověděl, že nárok považuje za promlčený.
3. Soud na prvním ústním jednání provedl dokazování listinami, které žalobce předložil, což byla smlouva o obchodním zastoupení [číslo] uzavřená mezi účastníky [datum], a podle které měl žalovaný (7.1., [číslo]) nárok na provizi a odměnu ve výši dle provizních podmínek, které jsou přílohou [číslo] této smlouvy - která ovšem přílohou smlouvy, předložené žalobcem soudu nebyla, a k tomu nároku měl ale žalovaný také povinnost ([číslo]) vrátit provizi nebo odměnu, pokud žalobci vznikne nárok na její vrácení v souladu s podmínkami uvedenými v příloze [číslo] u jednotlivých pojistných produktů (stornopodmínky) a nedojde-li k zápočtu vratky a vyplácené provize ani po sobě jdoucí tři kalendářní měsíce, je dlužná částka splatná do jednoho měsíce od doručení písemného vyrozumění pojišťovny o této skutečnosti pojišťovacímu zprostředkovateli. Toto písemné vyrozumění zašle pojišťovna pojišťovacímu zprostředkovateli kdykoliv v průběhu uvedeného tříměsíčního období. Dále soud provedl jako důkaz, také dohodu o ukončení shora uvedené smlouvy uzavřenou dne [datum] účastníky řízení, kdy žalovaný se zavázal vrátit plnění vyplacené žalobcem, aniž k nim byl právní důvod, nebo tento právní důvod odpadl nebo povinnost tyto finanční prostředky vrátit stanoví smlouva či interní předpisy žalobce…pojišťovací zprostředkovatel se zavazuje splnit své závazky vůči pojišťovně, které dnem, kdy smlouva na základě této dohody pozbude účinnosti nezaniknou, ve lhůtách stanovených smlouvou, a nejsou-li stanoveny, bez zbytečného odkladu nejpozději však do 2 měsíců po dni zániku obchodního zastoupení stanovenému touto dohodou, když účastníci se dohodli, že smlouva zanikne [datum]. Výzva žalobce žalovanému k zaplacení ze dne [datum] obsahuje pouze žalovanou částku, takže žádné podrobné rozúčtování neobsahuje. Nakonec soud provedl i exelovou tabulku, bez podpisu a bez razítka, která navíc neobsahovala žádné částky odměn či provizí jen částky vratek – ovšem bez způsobu výpočtu. Krátce shrnuto, výsledek důkazního řízení po prvním ústním jednání byl, že výše odměn a provize žalovaného byla závislá na smluvních podmínkách dle přílohy [číslo] kterou žalobce soudu nepředložil a výše vratky odměn a provizí byla odvozená od výše takto vypočítaných odměna a nárok na vratky žalobci vznikal za podmínek dle přílohy [číslo] kterou žalobce soudu nepředložil a k tomu – jak vyplývá z dohody ze dne [datum] ještě za stronopodmínek dle interních předpisů, které žalobce soudu taktéž nepředložil. K tomu soud zdůrazňuje, že tvrzení ohledně způsobu výpočtu jednotlivých částí žalované částky zcela chyběla – protože žalobce se domáhal jen jedné částky, o jejíž způsobu výpočtu v žalobě žádná (nikoliv jen kusá, ale žádná) tvrzení nejsou.
4. Z tvrzení účastníků a z předložených listin, které provedl, jako důkazy soud učinil závěr, že ani jeden z účastníků nepochybují o platnosti a účinnosti ani smlouvy a ani dohody o ukončení účinnosti smlouvy, dále že vztah účastníků dle smlouvy o obchodním zastoupení byl dynamický v tom smyslu, že byl závislý jednak na počtu různých produktových pojistných smluv uzavíraných žalovaným a proti tomu byl závislý i na rušení pojistných smluv pojistníky, takže proto si účastníci sjednali vzájemné zúčtování provizí, odměn vyplácených žalobcem žalovanému a proti tomu vratek vyplácených žalovaným žalobci - což je legální ujednání (NS ČR 32 Cdo 1049/2018). Právě dynamika vztahu je základem ujednání v dohodě ze dne [datum], která stanovuje určitý časový odstup pro zúčtování konečné výše vzájemných nároků ve snaze zajistit již další neměnnost práv a povinností účastníků v čase.
5. Vzhledem k tomu, že žaloba byla projednatelná, ovšem neobsahovala dostačující podklad pro rozhodnutí ve věci, protože žalobce nevylíčil podstatu žalovaného nároku dostatečně jasně – ohledně výší odměn a provizi a okamžiku vzniku nároku na ně a pak výši vratek a okamžiku vzniku nároku na ně, a taktéž bylo jisté, že žalobce nenavrhl všechny důkazy, které jsou nezbytné prokázání jeho nároku (ÚS ČR I. ÚS 2014/10, NS ČR [číslo], 22 Cdo 4888/2014), tak soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř..
6. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání (ÚS ČR I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) s upozorněním na důvody i důsledky poučení (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l. 33) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř) a nechť hodnověrně svá tvrzení prokáže (§ 120 o.s.ř.) - tedy nechť žalobce přesně tvrdí z čeho se přesně skládá žalovaná částka – které částky jsou odměny a které provize, pak přesně u každé zvlášť uvede kdy na ní žalobci vznikl nárok, a podle které právní skutečnosti se domnívá, že k tomu došlo, každopádně u každé částky uvede – začátek a konec pojistné smlouvy, kterou zprostředkoval žalovaný a právní důvod konce každé pojistné smlouvy, pak doplní storno podmínky platné v den kdy ke konci každé pojistné smlouvy ze které je žalováno, pak předloží všechny přílohy žalované smlouvy, tedy zejména přílohu 2 a storno podmínky platné ke dni skočení této souzené smlouvy uzavřené mezi účastníky a ke stejnému dni také předloží i interní předpisy, které se váží k vracení provizí. Soupis dlužných storno provizí soudu tentokrát předloží v čitelném – větším formátu a s originálem podpisu osoby, která za jeho vyhotovení odpovídá, s razítkem žalobce a doplní svá tvrzení o podrobný a srozumitelný komentář, co která sloupec v tomto soupisu znamená, pouze s výjimkou čísel smluv a návrhů – protože tam není možné ohledně výkladu udělat chybu, co se tím myslí. A nakonec žalobce uvede, kdo je autorem dohody o ukončení, a zda se o obsah dohody vedla se žalovaným negociace. K tomu soud na okraj připomíná, že poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. nesměřuje k tomu, aby soud vedl žalobce k pokusu o doložení jeho žaloby ze všech představitelných a myslitelných právních kvalifikacích, ale aby svá žalobní tvrzení a důkazní návrhy vymezil a doplnil způsobem tak jak odpovídají podané žalobě a i právnímu náhledu soudu tak, aby soud mohl o žalobním návrhu rozhodnout, při obeznámenosti se všemi relevantními fakty, aniž by se dopustil poučení dle hmotného práva, které je § 5 o.s.ř. soudu zakázané (NS ČR 28C do [číslo]). Proto tedy soud vycházel při poučení žalobce jen z toho, co sám soudu vylíčil v žalobě a co také předložil jako důkazy.
7. Žalobce ve lhůtě 40ti dnů, které mu soud uložil jako lhůtu koncentrační, se na jejím konci vypořádal s poučením soudu tak, že předložil exelovou tabulku včetně podpisu odpovědné osoby, která z pohledu řízení obsahovala využitelná tvrzení o číslech pojistných smluv a pojistnících žalobce, které žalovaný zprostředkoval a typ pojistného produktu, což byl všech případech produkt [příjmení], dále je zde sloupec o celkovém pojistném, kde jsou uvedené částky, pak sloupec, která u každého pojistníka obsahuje částku provize a částku vratky, pak sloupec trvání pojistné smlouvy, sloupec s kódem 1 nebo 4 – což je kód odměny. Žalobce pak ve svém vyjádření (č.l.37) na tuto tabulku jen odkázal, aniž by uvedl, zda celkové pojistné je vždy za stejnou dobu (např. rok), ani neuvedl jaké konkrétní postavení má cena pojistného v algoritmu pro výpočet každé jednotlivé odměny či provize, vyplacené žalobcem žalované, neuvedl co v poměrech souzené věci znamená typ odměny: 1 – provize a 4 – provize za technickou změnu, a jestliže ve svém vyjádření poukazuje na kód 11, tak se v tabulce, kterou sám předložil nevyskytuje a rozhodně nijak soudu nepřiblížil jak tedy vypočetl jednotlivé provize, které žalované vyplácel a ani jak konkrétně vypočetl výši vratky, tato tvrzení zůstala stále jen hotová čísla, aniž by žalobce jakkoliv tvrdil, jak tato čísla skutečně vypočetl, jaké parametry k výpočtům použil, a v jakém dokumentu má algoritmus, který použil přesnou oporu. Žalobce totiž jen (č.l.39) soudu převedl příklady výpočtu, ovšem soud se nezajímá ani o nátkové příklady ani o většinové příklady výpočtu provizí, ale o zcela konkrétní a všechny výpočty všech žalovaných provizí - tedy o to jaký konkrétní algoritmus žalobce v každém konkrétním případě žalované vratky použil, a jaké konkrétní částky do tohoto výpočtu dosadil a z jakého konkrétního důvodu dosadil tyto a nikoliv jiné, nic z toho ovšem žalobce soudu v tabulce nepředložil a ani jinde ve svém vyjádření nesdělil. Dále žalobce předestřel soudu jak žalovaný v době [číslo] – [datum], [datum] – [datum] a [datum] do ukončení vztahu stoupal v hierarchii obchodních zástupců a jen povšechně odkázal na směrnice upravující odměny obchodních zástupců, ale rovněž žádné propočty jednotlivých odměn žalované ani vratek zde uvedené nejsou. Nakonec uvedl, že žalovaný dluh uznal, když na něj v minulosti již plnil, když ovšem k této zásadní skutečnosti žádný důkaz nepředložil, ačkoliv jej uvedl, že jím disponuje (č.l.41) Žalobce pak přeložil soudu netříděný listinný materiál na č.l. 41 – 375, takže jednotlivé listiny nelze spojovat s žádným žalobcovým tvrzením.
8. Soud procení situaci hodnotil tak, že vylíčení rozhodných skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou účastník připojí a na kterou výslovně v textu podání odkáže (NS ČR 29 Cdo 2268/2011), ovšem jedná se o restriktivně vykládanou výjimku z pravidla § 79 odst. 1 o.s.ř., a proto je vyloučené, aby soud malé úsilí účastníka tvrdit, nahradil vlastní aktivitou a sám si důkazy vykládal - takový postup soudu by stíral rozdíl mezi skutkovými tvrzeními účastníka a skutkovými zjištěními, která soud činí z provedených důkazů a byly tak v rozporu se základními zásadami občanského (sporného) řízení – zásadou dispoziční a projednací (NS ČR 29 Odo 830/2002), protože je povinností žalobce uvést rozhodující skutková tvrzení v žalobě a nespoléhat na to, že soud případě zjistí potřebné skutečnosti z příloh žaloby, a v žádném případě nelze připustit, aby žalobce předložil soudu celou řadu listin a v žalobě nebo jejím doplňku souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením odkázal na listiny. (NS ČR 23C do [číslo], 33 Cdo 2259/2008 a 26 Cdo 2017/2011). Takže přepřesného způsobu vyčíslení žalovaných částek vratek, jejichž základ očividně tvoří vyplacené odměny nebo provize, nebyl schopen soudu předložit jednotlivé rovnice výpočtu a dále soudu předložil jen netříděný, rozsáhlý soubor listin, aniž by navíc řádně a souvisle tvrdil podstatné skutečnosti ohledně výše nároku, kterého se domáhá, tak soud uzavřel, že takové podání žalobce je procesně nepřípustné.
9. V závislosti na situaci, kdy žalobce nesplnil povinnost dle poučení, tak vyplynula potřeba soudu žalobce znova poučit na druhém ústním jednání dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo opět řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06), o tom aby splnil řádně svou povinnost tvrzení a důkazní, jak jej minule poučil soud, když zdůraznil z jakého důvodu jeho vyjádření nelze považovat za splnění povinnost tvrdit a povinnosti označit důkazy. Žalobce v poslední den soudem uložené lhůty požádal o její prodloužení, čemuž soud usnesením č.j. 98 C 108/2022 – 387 nevyhověl (NS ČR 22 Cdo 2178/2000), neboť to je žalobce kdo je vládcem sporu, a jestliže ani napodruhé nedokáže doplnit svá žalobní tvrzení, o skutečnosti o kterých musel předpokládat, že budou k rozhodnutí soudu nezbytná, pak soud by prodloužením lhůty žalobci zakládal již nerovnost mezi účastníky řízení. Jestliže žalobce soudu dne [datum] předložil další vyjádření, pak tak učinil po marnému uplynutí lhůty a soud k takovému vyjádření přihlédnout nemohl – nad to zásadní nedostatek v naprosté absenci označení důkazů, ten přetrval i v tomto, opožděném podání žalobce.
10. Soud tedy vyšel jen z tvrzení a řádně označeným důkazům do konce koncentrační lhůty (NS ČR 32 Cdo 4255/2001), což byla smlouva ze dne [datum], dohoda ze dne [datum] a výzva žalobce ze dne [datum], které předně porovnával s námitkou promlčení žalovaného nároku vzneseného žalovaným.
11. Je nesporné, že žalobce nárok opírá o závazky mezi účastníky, tedy rozhodně se nejedná o bezdůvodné obohacení, v tomto směru soud vyšel z dohody ze dne [datum], podle které se žalovaný zavázal své závazky, které k tomu dni nezanikly – tedy i závazky vrátit odměny, provize nebo jejich části, po té co odpadl jejich důvod k vyplacení žalobcem žalovanému, splnit maximálně do dvou měsíců ode dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dohoda stanovila konečný termín vyúčtování záporného stavu provizí a odměn žalovaného vůči žalobci, tak žalobce měl nárok pouze vratky, které vznikly do [datum]. Všechny vratky, které vznikly v této době se dnem [datum] staly vymahatelé u soudu, a tímto dnem začala i běžet promlčecí lhůta (§ 619 OZ). Na později, než [datum] vzniklé vratky žalobce nárok dle dohody ze dne [datum] neměl, což navíc má logickou a rozumnou oporu v požadavku právní úpravy - aby vzájemná práva a povinnosti bylo možné definitivně ukončit a srozumitelně stabilizovat právní poměry obou stran ukončeného závazku, aby po tomto datu již neexistovala nejistota, nejasnost a pochybnost o tom, zda některá strana druhé něčeho musí i se značným časový odstupem plnit. Soud tak shrnul, že žalovaný uplatnil námitku promlčení správně.
12. Jediným možným procesním výsledkem shora zjištěných skutečností je, že žalobě nebylo vyhověno, a těchto důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I..
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaný byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta, se skládá z jednoho úkonu právní služby ve výši 6 500 Kč (dle § 7, § 8, vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), takže při zde uvedených úkonech činí odměna advokáta 41 140 Kč (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis vyjádření č.l. 12) účast na třech ústních jednání), včetně 5 režijních paušálů za každý úkon právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.