98 C 127/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát, Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného,Anonymizováno o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro adresa se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce právní předchůdce žalobce (právnická osoba., IČO IČO) uzavřel dne datum s žalovaným kupní smlouvu, na jejímž základě bylo žalovanému dodán Anonymizováno. Za toto zboží byl žalovaný, na základě vystavené faktury č. hodnota, povinen uhradit kupní cenu ve výši částka se splatností dne datum, dosud ale zaplatil jen částka, takže k úhradě tedy stále zbývá částka.

2. Dne datum soud doručil do vlastních rukou žalovaného platební rozkaz č.j. EPR č. účtu–5, kterým současně žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od uplynutí lhůty pro podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114b odst. 1 o.s.ř. o tzv. o kvalifikované výzvě, a žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a tedy po marně uplynulé lhůtě, soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Soud si tak počínal dle § 114b o.s.ř. a dle judikaturních závěrů, které tuto normativní část o.s.ř. aplikují a rozvíjí (Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka).

3. Následně se však do dne uplynutí lhůty žalovaný nevyjádřil, neboť jeho odpor byl podán pouze jako banketní – takže naprosto žádné skutečnosti neobsahoval (datum).

4. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 1024/15).

5. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že v kupní smlouvě (§ 2079 OZ) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, když žalovaný se zavázal zaplatit za koupený notebook. Z těchto důvodů vznikl žalobci nárok na zaplacení kupní ceny, kterou žalovaný žalobci ani jeho právnímu předchůdci nikdy neuhradil zcela (dle smlouvy). Ze zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalovaný v žalované době své povinnosti ze smlouvy neplnil, na rozdíl od právního předchůdce žalobce. Ze skutkových tvrzení v žalobě také vyplývá, že žalobci náleží úrok i úrok z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013).

6. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikce uznání totiž nastala dnem uplynutí soudcovské, třicetidenní lhůty a stejně jako nelze odvolat uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch, protože i zpětvzetí nebylo učiněno z procesního pohledu z jeho viny, ale z viny žalovaného (§ 146 odst. 2 o.s.ř.), když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou advokáta za poskytování právních služeb za tři úkony právní služby po částka dle § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby a výzva k zaplacení a tři režijními paušály po částka dle § 14b cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř., když odměna je dle § 6 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. vypočtena dle stavu vyhlášky, resp. výše tarifu po datum a byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.  lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. spisová značka ze dne datum). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora. P o u č e n í : Odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a dále skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153 a) o.s.ř. V takových případech lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Proti výroku o nákladech řízení a lhůtě k plnění je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.