98 C 146/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované o zaplacení částky 225 000 Kč s příslušenstvím, rozsudek pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 225 000 Kč, -) Poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile z této částky za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 225 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřená smlouva o nájmu prostoru určeného k podnikání (nebytových prostor) přízemí domu adresa v ulici ulice v obci obec a číslo – část obce, zapsaný na list vlastnictví. Žalovaný se v této smlouvě (čl. III. nájemné a úhrada za poskytované služby) zavázal platit nájemné ve výši 35 000 Kč měsíčně a za služby ve výši 2 500 Kč. Úhrada nájemného a služeb byla dohodnuta vždy platit předem za každý měsíc nejpozději do 15. dne měsíce. Nájemné měl žalovaný poukazovat na můj bankovní účet vedený u právnická osoba, č.ú.: bankovní účet, variabilní symbol. Žalovaný však dluží na nájmu na za anonymizována tři slova rok a pak i za anonymizována tři slova, anonymizováno a anonymizováno rok, proto i co do výši 245 000 uznal dluh, ale ani tak, dluh dosud neuhradil.

2. Usnesením ze dne 08.08.2023 č.j. 98 C 146/201923-69 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky, avšak do dne uplynutí lhůty se nevyjádřil, resp. se nevyjádřil vůbec.

3. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (I. ÚS 1024/15).

4. Z hlediska hmotného práva vychází nárok žalobce z nedoplatku nájemného za užívání prostoru určeného k podnikání. Žalobce pronajal žalovanému nebytové prostory, čímž mu současně vznikl nárok na řádné a včasné placení nájmu nájemného za nájem prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. NOZ). Ze zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalovaný v žalované době své povinnosti ze smlouvy neplnil, když žalobci nezaplatil po řadu měsíců, a to i přes to, že placení nájmu je obecně známou povinností nájemců, což mimo jiné plyne z tvrzení o uznání dluhu žalovaný. Žalobce má i nárok na úrok z prodlení z dlužných částek, a to v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni splatnosti (dle § 3028 OZ, a proto dle § 1970 OZ). Z těchto důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikci uznání nelze odvolat stejně jako uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto jako právním zástupcem nezastoupenému náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je v daném případě zaplacený soudní poplatek ve výši 11 250 Kč, a pak úkon 300 Kč - za písemnou výzvu k úhradě a sepsání žaloby (dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a dále skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání dle ust. § 153 a) o.s.ř.. V takových případech lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Proti výroku o nákladech řízení a lhůtě k plnění je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.