98 C 149/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec a číslo – část obce zastoupená: JUDr. jméno příjmení, IČO, advokát, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec a číslo – část obce o zaplacení částky 4 005 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 005 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 3 705 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75%, a to vše do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 005 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno, druh vozidla: osobní automobil nad číslo cm3 do číslo cm3, číslo technického průkazu: anonymizováno. Přičemž vozidlo nemělo v době datum – rok číslo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 80780/2023-9 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum, ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. číslo § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který soud pořídil (§ 120 odst. 2 o.s.ř.) u anonymizována dvě slova anonymizováno obec, odb. dopravně správních činností a zjistil, že byl žalovaný po žalovanou dobu vedený jako provozovatel souzeného motorového vozidla.

5. Z upomínky žalobce ze dne datum a datum soud proto, že měly čárový kód, který žalobce standardně používá při vypravení pošty, soud zjistil, že žalobce vyzval zákonným způsobem žalovaného k zaplacení příspěvku, třetí výzva je bez čárového kódu pošty, který žalobce běžně k vypravení zásilek používá, proto jí soudu žalobce nic neprokázal 6. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 57dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 65Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 3 705 Kč.

7. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

8. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum (po uplynutí odběrné lhůty a zákonné lhůty k zaplacení) – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud v žádném případě nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a to ani v případě, že z řízení naprosto jasně vyplynulo, že žalobce má nárok za úroky z prodlení za dobu delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (prokazatelně dlužnou) částku (§ 153 o.s.ř.) – krátce řečeno, vzdát se části prokazatelného nároku již žalobou, je žalobcovo procení právo.

9. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 15, 1%, je nižší než v prvním a druhém kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok skutečně stoupla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly dost finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.