98 C 18/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, 60200 Brno zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát, Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 23 260 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do datum se zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, ze kterého žalovaný vyčerpal částka, avšak žalovaný právnímu předchůdci vrátil dosud jen splátky po částka, když úvěr byl celý zesplatněn dne datum.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne datum právní předchůdce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet částku částka a od žalovaného obdržel dne datum částku částka (což má soud prokázané výpisem z bankovního účtu právního předchůdce věřitele), když celkový dluh byl podle úvěrové bilance ke dni datum ve výši částka, a úvěrová smlouva nebyla žalovaným podepsána vůbec, protože poznámka o elektronickém podpisu patří jen věřiteli.

6. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba není důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:

7. Jestliže smlouva o úvěru nevznikla, ale soud přitom jasně zjistil, že právní předchůdce žalobce skutečně zaslal na bankovní účet žalovaného částka, tak se soud povinně zabýval tím, zda nejedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (Nejvyšší soud sp.zn. spisová značka, sp.zn. spisová značka, sp.zn. spisová značka, sp.zn. spisová značka). Za takové situace je třeba vyjít z judikaturních závěrů, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, s tím, že ji žalovanému předal, tak jeho tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání této částky, na žalovaném leží v této situaci důkazní břemeno ohledně existence právního důvodu, na základě, něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (Nejvyšší soud sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). U provedené platby částka z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného, na kterou žalovaný převedl zpět jen částka, tak žalovaný nejen že neprokázal důvod, proč by si peníze mohl ponechat a nevracet je žalobci, ale dokonce ani nic v tomto smyslu netvrdil, takže závěr o tom, že skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je ohledně žalovaného naplněna – je jediný správný, protože jiný prostě z řízení nevyplývá. I když se žalobce mohl domáhat částky vyšší – částka, tak to neučinil a soud mu v takovém případě může přiznat, jen to, čeho se domáhá (§ 153 o.s.ř.).

8. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1958, 1082 odst. 1 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele, takže dlužník je povinen splnit dluh až prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V souzené věci soud považoval za takovou výzvu, až předžalobní výzva ze dne datum doručené žalovanému dne datum (§ 570 OZ - tzv. teorii dojití, tedy že sférou dispozice adresáta lze rozumět všechny body, které adresát potencionálně ovládá, a jestliže tak neučiní, pak je to rozhodnutí, které jde jen k jeho tíži, § 573 OZ, který dobru doručení poštou fixuje na tři dny). Takže, žalobce stanovil v žalobě počátek prodlení na den datum, který ovšem předcházel lhůtě sedmi dnů ode dne doručení prokázané výzvy k zaplacení - kterou určil ve své výzvě, a proto nedůvodně žalované úroky z prodlení soud zamítl.

9. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby vč. fixních nákladů za tyto úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od datum, neboť žalobce podal svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobce podává v obdobných věcech téže žalobce opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. spisová značka ze dne datum). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze.