98 C 180/2022
č. j. 98 C 180/2022-89
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 142 § 149 § 160
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 4
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 3 § 5
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená: Mgr. jméno příjmení , IČO , advokátka, se sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení 13 210 Kč s příslušenstvím, rozsudek
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 735 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% Kč, a to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 875 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% Kč, a to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 7 735 od [datum] do [datum] ve výši 10% Kč, se zamítá.
IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 4 875 od [datum] do [datum] ve výši 10% Kč, se zamítá.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 252 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 13 210 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Přičemž první vozidlo nemělo v době [datum] – [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a druhé v době [datum] – [datum]. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.
2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl rozsudkem č.j. 98 C 180/2022 – 27, který odvolací soud k odvolání žalobce usnesením č.j. 16 Co 394/2022 – 47 zrušil a vrátil k dalšímu řízení zdejšímu soudu, protože nerozhodl o celém předmětu řízení a ohledně provozuschopnosti vozidla žalovaného nebude postupovat dle rozhodnutí ÚS ČR II. ÚS 2127/14, neboť není přiléhavý.
4. Ohledně prvního vozidla, soud zjistil z upomínky žalobce ze dne [datum], že žalobce odeslal až dne [datum] žalovanému výzvu, kterou si do konce úložní lhůty žalovaný nevyzvedl, a upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žádné doručení žalobce neprokázal, když další upomínka – ze dne [datum] neměla ani standardně vyplněný čárový kód, se kterým se výzvy odesílají.
5. Ohledně druhého vozidla, soud zjistil z upomínky žalobce ze dne [datum], že žalobce odeslal až dne [datum] žalovanému výzvu, kterou si do konce úložní lhůty žalovaný nevyzvedl, a upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žádné doručení žalobce neprokázal, když další upomínka – ze dne [datum] neměla ani standardně vyplněný čárový kód, se kterým se výzvy odesílají.
6. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (č.l.24, dle § 120 odst. 3 o.s.ř.), ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že [anonymizována dvě slova] není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. [číslo] § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který si k návrhu žalobce pořídil u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], odb. dopravně správních činností a zjistil, že je žalovaný vedený jako vlastník souzeného prvního i druhého motorového vozidla po souzenou dobu (č.l. 19, 23).
7. Co se týče prvého vozidla, tak samotný výpočet příspěvku za souzenou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 119 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 65 Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 7 735 Kč.
8. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).
9. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ [ustanovení pr. předpisu] k úhradě dává žalovanému jednoznačně určenou lhůtu k zaplacení, a to dobu nejméně 30 dnů, proto je naprosto vyloučené, aby žalobce měl nárok na úrok z prodlení i za dobu, kdy žalovanému běžela lhůta k úhradě dluhu, a tedy kdy dluh nebyl splatný. Z tohoto důvodu soud přiznal úroky z prodlení žalobci pouze z části.
10. Co se týče druhého vozidla, tak samotný výpočet příspěvku za souzenou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 75 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 65 Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 4 875 Kč.
11. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).
12. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ [ustanovení pr. předpisu] k úhradě dává žalovanému jednoznačně určenou lhůtu k zaplacení, a to dobu nejméně 30 dnů, proto je naprosto vyloučené, aby žalobce měl nárok na úrok z prodlení i za dobu, kdy žalovanému běžela lhůta k úhradě dluhu, a tedy kdy dluh nebyl splatný. Z tohoto důvodu soud přiznal úroky z prodlení žalobci pouze z části.
13. V souzené věci, a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. - IV. rozsudku.
14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a 1000 Kč odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání odvolání, tři režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a odměnu právního zástupce § 11 písm. g) cit. vyhl. ve výši 2 371,60 Kč a to vždy včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.
15. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek [anonymizováno] vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.