98 C 269/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, obec a číslo zastoupený: JUDr. jméno příjmení, IČO, advokátka, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec a číslo o zaplacení 7 120,57 Kč s příslušenstvím, rozsudek

I. Řízení se do částky 5 282 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 2 069,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 873 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 4 030 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 60dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne anonymizováno datum rok, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 7 120,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná dlužný nájem, zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. V žalobě dále uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu č. spisová značka číslo rok, se žalovanému, kterou mu jako pronajímatel pronajal byt číslo na adrese adresa. Podle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájem a zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, a to řádně a včas – tedy do konce měsíce, na který se platí. Žalovaný však žalobci nezaplatil nájemné a zálohy ve výši 6 740 Kč - za měsíc za anonymizováno rok a anonymizováno rok, a protože žalovaný neplatil včas nájem a zálohy od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tak je povinen zaplatit úrok z prodlení za prodlení, ke kterému v této době došlo, což je ke dni podání žaloby. Nic žalobce nezaplatili ani po té, co byl k tomu vyzván.

2. Dne datum žalobce soudu sdělil, že dne datum započetl na žalovaný dluh přeplatek z vyúčtování ve výši 5 282 Kč, takže 2 069,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 873 Kč od datum do zaplacení.

3. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované strany (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Žalovaný je nájemcem bytu, který vlastní žalobce od roku rok, takže je povinen i v roce rok a rok platit nájem společně se zálohami na služby do konce kalendářního měsíce, za který se platí, což soud zjistil ze smlouvy o nájmu ze dne datum, z výpisu dluhu žalovaného u žalobce soud zjistil, že žalovaný dluží dva nájem nájmy a dvoje zálohy po 3 370 Kč měsíčně, a to za měsíce anonymizováno rok a anonymizováno rok. Dále soud zjistil z této listiny, že žalovaný žalobci neplatil řádně a včas, takže od anonymizováno rok do anonymizováno rok dluží na úrocích z prodlení 380,57 Kč, dne datum žalobce zaslal žalovanému výpověď z nájmu bytu.

5. Soud vyšel z toho, že žalobce byl pronajímatelem bytu, který pronajal žalovaným. Ačkoliv žalovaný byl dle nájemní smlouvy mimo jiné povinni řádně a včas platit nájemné a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním předmětného bytu (§ číslo, § 2251 OZ), takto souvisle v roce 2021 až 2022 nečinil, proto ze jmenovaného důvodu dluží nájem a zálohy, které nezaplatil vůbec, ale dluží úroky z prodlení za opožděné platby nájmu a záloh na služby, a to za žalovanou dobu. Za situace, kdy skutkové okolnosti líčené v žalobě z pohledu hmotného práva jsou úplná a dále, protože byla prokázána, tak soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně.

6. Jestliže žalobce vzal žalobu v březnu částečně zpět, pro zápočet částky, na kterou žalobci vůči žalovanému teprve vznikne nárok v červenci, pak to bylo z procesního pohledu jeho rozhodnutí – snížit žalovaný nárok a stejně tak bylo i jeho rozhodnutí tento budoucí přeplatek započítat i na příslušenství, nikoliv jen na jistinu. Vzhledem k tomu, že začátek jednání dle § 118 o.s.ř. nastává až sdělením předmětu projednávané věci soudem účastníkům (US ČR III. ÚS 118/97), k čemuž v tomto řízení nedošlo, protože žalobce vzal žalobu částečně zpět, když ústní jednání bylo nařízeno až následně - tak soud tedy v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení zastavil ve výroku I. rozsudku (§ 96 odst. 1, 2 o.s.ř), aniž by bylo nutné zjišťovat stanovisko strany žalované (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.).

7. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. a II. tohoto rozsudku.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch, protože i zpětvzetí nebylo učiněno z procesního pohledu z jeho viny, (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). Dále se soud zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (ÚS ČR II. ÚS 2396/09). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky Náklady řízení tak byly tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 089 Kč (čtyři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d), cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětveztí, předchozí výzva k plnění) s 21 % DPH. A dále odměnu právního zástupce ve výši 2 178 Kč (za účast na ústním jednání s režijním paušálem 300 Kč dle § 11 písm. g), § 13 odst. 3 cit vyhl.) včetně 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek anonymizováno vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017). Proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.