98 C 287/2020
č. j. 98 C 287/2020-97
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 97 § 120 § 121 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8 § 13
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 579 § 588 § 1879 § 1968 § 2053 § 2054 § 2211
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem (adresa), (obec) - (část obce) zastoupeného: (jméno) (příjmení), (datum narození), bytem (adresa), (obec) proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem (adresa), (obec) - (část obce) zastoupenému: (příjmení) (jméno), advokátní kancelář, s.r.o., ( příjmení ), se sídlem (adresa), (obec) O zaplacení (částka), rozsudek
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku (částka) se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku (částka), společně s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od (datum), a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši (částka) k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu (datum) domáhal zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tak, že žalovaný vylákal na základě nepravdivých tvrzení, že mu žalobce dne (datum) způsobil škodu na jeho vozidle (anonymizována tři slova) (číslo) částku (částka), k údajné škodné události mělo dojít při parkování vozidla žalobce na parkovací plošině, finanční prostředky zaslal žalobce žalovaném dne (číslo) na bankovní účet. Současně žalobce pod tlakem žalovaného uplatnil u pojišťovny pojistnou událost, ze svého pojištění odpovědnosti a po vlastním prošetření celé záležitosti zjistil, že žalovanému žádná škoda nevznikla, neboť předmětné motorové vozidlo není v jeho vlastnictví, když vozidlo je ve vlastnictví společnosti (právnická osoba) Žalobce dále uvádí, že k poškození předmětného vozidla nedošlo jeho zaviněním, ale porušením povinností vlastníka vozidla, protože užívání parkovacích plošin zakazuje parkování vozů v horní plošině kombi, vozů parkování s hmotností nad 2 000kg.
2. Žalovaný dne (datum) navrhl soudu v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Dále k výzvě soudu dle § 114b o.s.ř. k vyjádření se k žalobě dané usnesením č.j. (číslo jednací) setrval na tomto návrhu a doplnil jej o vzájemný návrh, kterým navrhl, aby žalobce zaplatil žalovanému částku (částka) s příslušenství a náhradu nákladu řízení. Nejprve poukázal na to, že dne (datum) žalovaný manipulací parkovací plošiny poškodil vozidlo (anonymizována tři slova) (číslo), oprava poškození byla vyúčtována autosalonem (právnická osoba) částkou (částka), když vzhledem k dohodě mezi společností (právnická osoba), byla oprava zaplacena přímo žalovaným jeho osobní kreditní kartou. Dáležalovaný poukázal na sms korespondenci účastníků a e.mailovou korespondenci ze dne (datum), ve které se žalobce dožadoval splátek, čemuž žalovaný vyhověl, takže žalobce zaplatil žalovanému dne (datum) (částka). (příjmení) dosud neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne (datum). Nakonec žalovaný dodal, že dotčené motorové vozidlo váží (anonymizováno) (hmotnost).
3. Dne (datum) se k výzvě soudu k vyjádření se ke vzájemnému návrhu žalovaného, se žalobce vyjádřil tak, že dne (datum), tak jako v minulosti opakovaně, chtěl zaparkovat svoje vozidlo na dohodnuté místo. Při příjezdu si nevšiml, že na místě vozidla žalobce, stojí jiný typ vozidla, než jaký tam parkoval obvykle. Použil tedy standardním způsobem parkovací plošinu, otočil ovládacím klíčem a uvedl tím plošinu do pohybu. Tím však došlo k poškození zaparkovaného vozidla (anonymizováno) (registrační značka). Tuto skutečnost oznámil žalobci, který jej nevybíravým způsobem obvinil ze zavinění škody a velmi důrazně požadoval škodu uhradit, každopádně svými požadavky a tvrzeními žalovaného uvedl v omyl. Jako právní laik se domníval, že nejjednodušší způsob jak celou záležitost vyřešit, bude uhradit škodu prostřednictvím pojišťovny z jeho pojištění odpovědnosti. V této době z neznalosti celé záležitosti neřešil, komu vlastně, jak a zda vůbec škoda vznikla, až po vyjádření pojišťovny o odmítnutí plnění celou záležitost nechal prověřit, když trval na tom, že žalovaný není aktivně legitimován k podání vzájemného návrhu, neboť poškozené vozidlo je ve vlastnictví společnosti (právnická osoba)
4. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), poučil soud na ústním jednání dne (datum) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř., které bylo řádně protokolováno (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), protože účastník musí být soudem poučen jaké břemeno nese a soud vede dokazování jen ke skutečnostem, které se v řízení tvrdí ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), takže jestliže žalobce tvrdí, že nejjednodušší bylo situaci vyřešit nahlášením vzniku škody pojišťovně, a současně i tvrdí, že neřešil komu a zda vznikla škoda, pak vzhledem k tomu, že tato dvě tvrzení jsou rozporná, tak nechť je tedy žalobce logicky skloubí, aby bylo jisté s jakou konkrétní úvahou činil oznámení o vzniku škody pojišťovně, aby soud věděl, zda žalobce jednal s pojišťovnou opravdově nebo ne, dále stejně tak nelze skloubit ani tvrzení žalobce, že žalovaný z něj peníze vylákal, protože škodu nezpůsobil, když následně tvrdí, že dal do pohybu plošinu, a tím poškodil dotčené motorové vozidlo. Žalobce, který zřetelně soudu sdělil, že poučení rozuměl, tak ve lhůtě jemu soudem uložené uvedl, že na základě ústní dohody se žalovaným užíval od poloviny roku (rok) v objektu (ulice a číslo), (obec a číslo) kancelářské prostory pro rozjezd svého podnikání, součástí bezplatného podnájmu bylo i užívání parkovacího místa ve stejném objektu, parkovací místo má podobu parkovací plošiny, tedy zařízení umožňující parkování dvou vozidel nad sebou, které bylo opatřeno pokyny: parkovat vozidla kombi pouze na dolní plošině, povinnost sejmout střešní nosiče, povinnost sejmout anténu a neparkovat vozidla s výškou nad (anonymizováno) a hmotností nad (hmotnost). Dne (datum), tak jako v minulosti opakovaně, chtěl žalobce zaparkovat svoje vozidlo na dohodnuté místo. Při příjezdu si nevšiml, že na horní parkovací plošině stojí jiný typ vozidla, než jaký tam parkoval žalovaný obvykle, není to jeho povinnost toto kontrolovat. Použil standardním způsobem parkovací plošinu, otočil ovládacím klíčem a uvedl tím plošinu do pohybu. Tím však došlo k poškození zaparkovaného vozidla (registrační značka), které nesplňovalo pokyny, viz vyjádření žalobce shora. Z výše uvedeného vyplývá, že k poškození vozidla nedošlo zaviněním žalobce, ale porušením povinností uživatele vozidla a nerespektováním pokynů pro užívání parkovacích plošin. Žalobce neprodleně oznámil žalovanému škodu na jeho vozidle a v mylném domnění, že za předmětnou škodu je odpovědný, snažil se z celé situace vyjít bez jakéhokoliv možného konfliktu se žalovaným. Na základě výše uvedeného žalobce uplatnil prostřednictvím webového formuláře škodu z pojištění z odpovědnosti, kde popis je v souladu s mylným přesvědčením žalobce, že škoda na vozidle vznikla jeho zaviněním. Pojišťovna ukončila dne (datum) šetření s tím, že pojištění odpovědnosti žalobce se na hlášenou škodu nevztahuje. Platbu převedl s VS svého rodného čísla a nakonec uvedl, že žalobce požádal žalovaného o přefakturování způsobené škody na žalobce jako podnikající osobu, což není uznání dluhu, a odkázal za důkazy.
5. Ze stejného důvodu pak poučil i žalovaného o povinnosti tvrdit, jaký byl obsah leasingové smlouvy, neboť dle provedeného dokazování je to leasingová společnost, kdo je vlastníkem motorového vozidla a nakonec zpřesní obsah dohody, kterou uzavřel s (právnická osoba) a svá tvrzení hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.). Žalovaný se s poučením vypořádal ve lhůtě jemu uložené a uvedl, že dne (datum) mezi ním a jmenovanou společností došlo k uzavření dohody, o tom, že škodu, kterou žalovaný zaplatil, ač vznikla společnosti, tak jí bude i žalovaný sám vymáhat a vozidlo užívá žalovaný na základě leasingové smlouvy, když taktéž odkázal na důkazy.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
7. Motorové vozidlo (značka automobilu), typ (anonymizována dvě slova), je vysoký (anonymizována dvě slova), hmotnost má (anonymizováno) (hmotnost), s (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (číslo), vlastní (právnická osoba) a provozovatel je (právnická osoba) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z osvědčení o registraci vozidla č. (anonymizováno) (číslo) (číslo listu)). 8. (právnická osoba) je dle leasingové smlouvy uzavřené se (právnická osoba) povinen provádět všechny opravy na vlastní náklady (tyto skutečnosti má soud za prokázané z prohlášení (právnická osoba) (právnická osoba), ze smlouvy o úvěru – leasingové smlouvy ze dne (datum) č.l. 77, 78). 9. (právnická osoba) měl výhradní právo parkovat na parkovací plošině pro vozidla do výšky (anonymizováno) s hmotností (anonymizováno) (hmotnost), kdy typ kombi, mohl parkovat jen dole, nikoliv na plošině a vyšší vozidla, zde bylo možné parkovat na riziko majitele vozidla (tyto skutečnosti má soud za prokázané z fotografií žalobce, o vyhrazeném parkovacím místě pro (právnická osoba), tabule s upozorněním, jaké vozy lze parkovat na parkovací plošině č.l. 40 - 46).
10. Žalovaný je jediným jednatelem a společníkem (právnická osoba) (právnická osoba) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody o úhradě škody č.l.76, leasingové smlouvy č.l. 77)
11. Parkovací plošina je očividně mechanický zakladač vozů, který vozidlo zdvihá vertikálně, čímž se vytvoří další parkovací místo těsně pod zvednutým, má protiskluzový povrch, nízké boční nosníky a je ovládané páčkou. Jestli mechanický zakladač má i stavební jámu nebo jde o tzv. závislé parkování, které stavební jámu nepotřebuje, prokázáno nebylo, ale vzhledem k poměrům souzené věci toto soud neviděl jako deficit důkazního řízení (tyto skutečnosti má soud za prokázané z fotografií žalobce, o vyhrazeném parkovacím místu pro (právnická osoba), č.l. 46 - 47, když ovládací páčka v záběru není, ovšem bez její existence by celý mechanismus zakladače nebylo možné uvést do pohybu, což odporuje průměrné logice věci, a proto její existenci soud považoval za prokázanou (§ 121 o.s.ř.).
12. Dne (datum) žalovaný se společností (právnická osoba) uzavřel dohodu ohledně poškození vozidla (registrační značka), a to že žalovaný bude uplatňovat náhradu škody po žalobci a za tímto účelem společnost postupuje veškeré nároky vyplývající z předmětné škodné události na žalovaného (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody o úhradě škody ze dne (datum), č.l.76).
13. Dne (datum) žalobce nahlásil (anonymizována dvě slova) vznik škody, ke které došlo dne (datum), a v části popis a příčina vzniku škody újmy popsal: škodu jsem způsobil na (značka automobilu) společnosti (právnická osoba), které bylo zaparkováno v podzemní garáží na horní části zdvihací rampy. Při jejím zdvižení jsem nedával pozor a výše zmíněný a na rampě zaparkovaný vůz jsem střechou přimáčkl jeho střechou ke stropu. Tímto vznikla škoda na automobilu. V části označené důvod nenahlášení uvedl: v té chvíli jsem nepovažoval za nutné událost nahlásit na policii (tyto skutečnosti má soud za prokázanou z kopie formuláře zaslaného pojišťovně žalobcem, předloženo žalobcem č.l.68)
14. Dne (datum) (příjmení) (příjmení) vyúčtoval žalobci (částka), splatných týž den, a to za opravu vozu (registrační značka) za vyrovnání boule na střeše auta bez lakování, za novou střešní anténu a její montáž a demontáž a montáž zavazadlového prostoru a sloupků (tyto skutečnosti má soud za prokázané z faktury (číslo))
15. Dne (datum) žalovaný zaplatil (příjmení) (příjmení) (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu žalovaného č.l.28).
16. Dne (datum) žalobce zaslal žalovanému sms ahoj (jméno), ještě jednou se moc omlouvám, strašně mě to mrzí, že jsem Ti skřípnul auto. Škodu samozřejmě uhradím. Jinak Ti přeju krásné svátky a vše nejlepší do nového roku (tyto skutečnosti má soud za prokázané z screen printu displeje mobilního telefonu žalovaného s uvedením telefonního čísla (číslo), které je totožné s telefonním číslem na oznámení škody pojišťovně č.l.30).
17. Dne (datum) (anonymizováno) napsala žalovanému dopis, ve kterém odmítla plnit pojistnou událost ohlášenou žalovaným (tyto skutečnosti má soud za prokázané z korespondence žalovaného i žalobce s pojišťovnou, předložené žalobcem č.l. 68 – 69)
18. Dne (datum) žalovaný napsal e.mail žalobci (příjmení) (jméno), včera jsem dostal zprávu od (anonymizováno), přeposílám. Dej mi pls vědět jak to dořešíme, a to dne (datum) žalobce žalovanému emailem odpověděl ahoj (jméno), díky taky už mi psali. Jestli by Ti to nevadilo, dal bych Ti (anonymizováno) začátkem dubna a zbytek začátkem května. Vypadl mi teď příjem, tak do dávám s odřenýma ušima. Díky za pochopení, na to žalovaný žalobci odpověděl e.mailem rovněž dne (datum) ahoj (jméno), v pořádku, může být posílám číslo účtu (bankovní účet), když dne (datum) žalovaný psal žalobci e.mail ahoj (jméno), doufám, že jste v pořádku a zdraví. jen se připomínám se splátkou první poloviny, na který až dne (datum) žalovaný odpověděl taky e.mailem ahoj (jméno), posla jsem (anonymizováno), prosím na přefakturování způsobené škody (celé jméno žalobce), (ulice a číslo), (část obce), ič (číslo), dič (anonymizováno), na který (datum) e.mailem žalovaný odepsal, ahoj (jméno), děkuji za zaslání. Přefakturovat ti částku bohužel nemůžu já nejsem živnostník a fakturu jsem hradil jako soukromá osoba, nebylo to na (jméno) (příjmení) a dne (datum) žalovaný napsal žalobci e.mail, ahoj (jméno), připomínám se s druhou částí platby děkuji (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailové komunikace č.l. 23 - 24).
19. Dne (datum) žalobce zaslal žalovanému výzvu k vydání (částka), ve které mimo jiné uvedl: K poškození předmětného vozidla došlo vinou Vašeho klienta, který nerespektoval pokyny provozovatele parkoviště, ve kterých je jednoznačně uvedeno, jakým způsobem mají parkovat vozidla typu kombi, kterým je evidentně i vozidlo Vašeho klienta. Ten tak parkoval předmětné vozidlo v rozmporu s těmito pokyny, tedy na vlastní nebezpečí. Následně vzniklá škoda na tomto vozidle tak nemůže jít k tíži p. (celé jméno žalobce) a dále navázal, že žalobce současně popírá, že v by v minulosti, v rámci e.mailové komunikace jakkoliv uznal svůj dluh vůči Vašemu klientovi, ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. Pan (celé jméno žalobce) nebyl v době předmětné emailové komunikace dostatečně obeznámen se všemi právními aspekty vzniklé škody, zejména s výše uvedenými pravidly pro parkování vozidel kombi. Vedle toho se nacházel, ve velice složité rodinné situaci, když očekával se svojí manželkou narození dítěte. Pod vlivem těchto okolností se mu jevilo jako jednodušší uplatnit pojistnou škodu ze svého pojištění odpovědnosti. Po zamítnutí nároku pojišťovnou se důkladně seznámil s jejich vyjádřením i s podmínkami provozu parkoviště a další požadovanou splátku neuhradil (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dopisu žalovaného resp. jeho obecného zmocněnce, (jméno) (příjmení) žalobci, vč. dokladu o doručení do DS, č.l. 70, 71).
20. Dne (datum) žalobce žalovanému zaplatil (částka), s (variabilní symbol), které odpovídá datu narození žalobce na bankovní účet č. (bankovní účet) (tyto skutečnosti má soud za prokázané v výpisu z bankovního účtu žalobce)
21. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).
22. Důkaz ceníkem typu vozu (anonymizováno) soud shledal jako důkazně zcela nepřínosný, protože parametry vozu přiléhavě a jednoznačně plynou z osvědčení, které soud jako důkaz provedl, soud tedy neměl žádný důvod vycházet jen z obecných charakteristik vozu a nikoliv z konkrétní charakteristiky souzeného vozu, k tomu se hodí dodat že rozměry antény (jakékoliv) se v ceníku nenachází ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)).
23. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení a to ač byl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).
24. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována tři slova) (číslo)).
25. Podle § 13 ZOK platí, že smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
26. Podle § 1879 OZ platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
27. Podle § 2053 OZ platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
28. Podle § 2054 odst. 2 OZ platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
29. Podle § 562 odst. 1 OZ platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
30. Podle § 133 o.sř. platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
31. Podle § 97 odst. 1 o.s.ř., platí, že žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. A dle odst. 3 platí, že na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.
32. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, a to že žaloba není důvodná a vzájemný návrh je důvodný, když soud po právní stránce posoudil věc tak:
33. Soud si nejprve ujasnil žalovaného pasivní a následně i aktivní věcnou legitimaci. Soud vyšel především z normativní úpravy (§ 2211 OZ), podle které je nájemci dovoleno na svou ochranu vystoupit sám a dále z judikaturou dlouhodobě přijatého závěru, že nevyplývá-li z leasingové smlouvy něco jiného, vzniká předáním motorové vozidla nájemci jeho oprávnění k jeho provozování dle § 2 odst. 15 z.č. 56/2001 Sb. ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a v případě poškození vozidla je leasingový nájemce, který byl dle leasingové smlouvy oprávněn nechat v případě poškození pronajaté vozidlo opravit, a který tak na své náklady skutečně učinil, má právo na náhradu škody, spočívající v nákladech vynaložených na opravu věci proti škůdci ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Dále pak vyšel i z toho, vlastník, který nechal opravit havarované vozidlo, může třetí osobě postoupit pohledávku na náhradu škody, a není přitom podstatné, zda je vozidlo opravené nebo ne, protože škoda vznikla již v okamžiku havárie ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), pak i z toho, že není-li požadavek § 13 ZOK dodržen může dotčený společník zjednat nápravu tím, že tuto vadu (absenci úředně ověřeného podpisu) dodatečně zhojí, když ne každé odchýlení se od právní normy chránící veřejný pořádek (§ 588 OZ) lze bez dalšího kvalifikovat jako porušení veřejného pořádku, takže platí, že když společník svým jednání sice nenaplnil § 13 ZOK, nicméně s ohledem na okolnosti konkrétní věci není pochyb ani o obsahu posuzovaného jednání, a ni o tom, že a kdy bylo učiněno, tak nedochází k ohrožení práv a oprávněných zájmů třetích osob, a tudíž ani k narušení veřejného pořádku (NS ČR velký senát obč. a obch. kolegia (spisová značka)). A nakonec, že mezi postupníkem a dlužníkem nemůže být otázka platnosti postoupení významná, protože právní skutečností, na kterou právo váže změnu osoby oprávněné přijmout plnění, je oznámení postupitele dlužníkovi a vůbec není podstatné, zda ve skutečnosti došlo k cessi nebo nedošlo, proto je pro právní postavení dlužníka nerozhodné, zda k postoupení pohledávky ve skutečnosti došlo, pro dlužníka je podstatné zda postoupený dluh existuje a není jeho věcí, kdo jej vymáhá, protože jeho povinností je plnit dle pokynů věřitele. Otázku, zda je pohledávka postoupena platně nebo ne, lze řešit jen ve sporu mezi postupníkem a postupitelem. Není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněná přijmout plnění s účinky splnění dluhu rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).
34. Řečné se pak do poměrů souzené věci promítlo tak, že žalobce věděl, že vozidlo (registrační značka) žalovaný nevlastní. Jednak to věděl, protože sám žalobce soudu předložil fotografie s označením parkovacího místa, které je zřetelně označené jménem společnosti (nikoliv žalovaného), s upozorněním, že jiné osoby tam parkovat nesmí, ale dále dne (datum) žalobce uvedl v ohlášení pojistné události škodu jsem způsobil na (značka automobilu) společnosti (právnická osoba) Jestliže žalobce tedy v řízení soudu tvrdil a po vlastním prošetření celé záležitosti zjistil, že žalovanému žádná škoda nevznikla, neboť předmětné motorové vozidlo není v jeho vlastnictví, když vozidlo je ve vlastnictví společnosti (právnická osoba) a pak ve svém dalším vyjádření (č.l.39) V této době z neznalosti celé záležitosti neřešil, komu vlastně, jak a zda vůbec škoda vznikla, až po vyjádření pojišťovny o odmítnutí plnění celou záležitost nechal prověřit, tak pravdivost tohoto tvrzení byla v řízení důkazy žalobce spolehlivě vyvrácena. V řízení bylo hodnověrně prokázáno, že vlastník dotčeného motorového vozidla je sice leasingová společnost, ovšem (právnická osoba) je nájemcem, který byl oprávněn stejně jako povinen si opravu vozidla zajistit i uhradit. (právnická osoba), kterému jako provozovateli vozu, na místo jeho vlastníka vznikla dne (datum) škoda na vozidle, tak tuto pohledávku dne (datum) postoupil na žalovaného, o čemž žalobce byl prokazatelně dobře informován. Jinak by totiž nedávalo žádný smysl, aby si žalobce psal ohledně úhrady škody všechny e.maily jen se žalovaným, když dokonce k žádosti žalobce o přefakturování náhrady škody žalovaný sděluje žalobci, že opravu vozu už sám zaplatil a nedávalo by ani žádný smysl, proč by žalobce zaplatil část náhrady škody ve výši (částka) dne (datum) na účet žalobce. Jinými slovy, v řízení bylo prokázáno ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)), že žalobce byl informován o cessi náhrady škody na žalovaného, proto se také choval dle pokynů věřitele - (právnická osoba), a o úhradě dluhu jednal se žalovaným, jemu částečně plnil a proti němu také podal žalobu. I když žalobci žádné námitky k platnosti či neplatnosti cesse nepřísluší, tak soud i tak dodává, že smlouva o postoupení pohledávky (č.l.76) zjevně nenarušuje veřejný pořádek, neboť odpovídá standardům nastaveným NS ČR. Žaloba byla tak podána proti žalovanému správně, a žalovaný byl ze stejného důvodu oprávněný vznést vzájemný návrh proti žalobci.
35. Předně zjistil, že žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný vylákal na základě nepravdivých tvrzení, že mu žalobce dne (datum) způsobil škodu, což popřel to ovšem v následujícím vyjádření (č.l.39), kde uvedl, že to, že došlo k poškození zaparkovaného vozidla (anonymizováno) (registrační značka). Tuto skutečnost oznámil žalobci a na tomto tvrzní setrval i po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l.66) Žalobce neprodleně oznámil žalovanému škodu na jeho vozidle. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil, z řízení nevyplynulo a ani žalovaný netvrdil, že by u incidentu dne (datum) byl osobně přítomen, soud vzájemně rozporná tvrzení žalobce hodnotil tak, že žalovaný vycházel ze zprávy o incidentu, kterou mu podal výhradně sám žalobce, a tedy nebylo možné, aby si žalovaný celý incident upravil podle vlastních představ, a to jen proto, aby ze žalovaného vylákal úhradu škody vzniklé na motorovém vozidle. Tento závěr soudu potvrzuje i důkaz žalobcovou, omluvnou sms zprávou ze dne (datum). Dále, jestliže žalobce tvrdil v žalobě, že současně žalobce pod tlakem žalovaného uplatnil u pojišťovny pojistnou událost, ze svého pojištění odpovědnosti, pak toto tvrzení zcela popřel následujícím vyjádřením (č.l.39), kde uvedl, že jako právní laik se domníval, že nejjednodušší způsob jak celou záležitost vyřešit, bude uhradit škodu prostřednictvím pojišťovny z jeho pojištění odpovědnosti. V této době z neznalosti celé záležitosti neřešil, komu vlastně, jak a zda vůbec škoda vznikla a znova jej změnil po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l.66), kde uvedl, že se snažil z celé situace vyjít bez jakéhokoliv možného konfliktu se žalovaným. Na základě výše uvedeného žalobce uplatnil prostřednictvím webového formuláře škodu z pojištění z odpovědnosti. Tuto kontroverzi tvrzení žalobce soud shrnul tak, že žalobce netvrdil žádné konkrétní okolnosti toho, jak jej žalovaný dostal pod tlak, ale nakonec - poučen soudem tvrdil, že škodu u pojišťovny uplatil z vlastního rozhodnutí, neboť to bylo nejjednodušší. I přesto, že shora uvedená tvrzení žalobce nebyla v řízení ani soudržná, ani konkrétní a ani ucelená, a žalobce nakonec ani soudu netvrdil, že by si žalovaný z žalobce peníze vylákal, nebo ohlásil pojistnou událost pod tlakem žalobce, tak i tak se soud naznačeným tvrzením tísně a omylu žalobce zabýval. Soud pro tento případ vyšel judikaturních závěrů, že je-li původcem psychického donucení (bezprávné výhrůžky) třetí osoba – nikoliv účastník smlouvy, je takto vynucený právní úkon absolutně neplatný jen tehdy, jestliže druhý účastník smlouvy o existenci tohoto psychického nátlaku nejen věděl, ale též jej využil ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a pak i z toho, že hrozí-li však někdo něčím, co je oprávněn provést a čím je oprávněn hrozit zatím účelem, aby druhou stranu přiměl k určitému jednání nejde o bezprávnou výhružku, ale o oprávněný nátlak, který nemůže být důvodem neplatnosti právního úkonu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Krátce řečeno, žalobce uzavřel pojistnou smlouvu s (anonymizováno) z důvodu vlastní ochrany před následky nahodilé skutečnosti, a tím že dne (datum) ohlásil pojistnou událost (anonymizováno), tak tím projevil pojistný zájem, protože mu hrozí přímá majetková ztráta v podobě úhrady škody, a i kdyby jej (hypoteticky) žalovaný nutil o ohlášení této pojistné události, pak by neplatnost takového právního jednání mohla nastat, jen kdyby o takovém jednání žalovaného (příjmení) věděla – což žalobce ani náznakem netvrdil. Vzhledem k tomu, že žalobce vůbec netvrdil – a to ač soudem jasně a srozumitelně poučen soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (viz shora), jaké přesně jednání má na mysli pod označením, že byl pod tlakem, nebo že žalovaný peníze vylákal, pak nelze ani vzdáleně posoudit, zda se jednalo o oprávněný nátlak nebo bezprávnou výhružku.
36. Nakonec původní jasné tvrzení o tom, že k poškození předmětného vozidla nedošlo jeho zaviněním, žalobce změnil následujícím vyjádřením (č.l.39), při příjezdu si nevšiml, že na místě vozidla žalobce stojí jiný typ vozidla, než jaký tam parkoval obvykle. Použil tedy standardním způsobem parkovací plošinu, otočil ovládacím klíčem a uvedl tím plošinu do pohybu. Tím však došlo k poškození zaparkovaného vozidla (anonymizováno) (registrační značka), což je tvrzení, na kterém trval i po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (č.l.66), použil standardním způsobem parkovací plošinu, otočil ovládacím klíčem a uvedl tím plošinu do pohybu. Tím však došlo k poškození zaparkovaného vozidla (registrační značka). Kolotavé tvrzení žalobce k podstatě věci soud posoudil tak, že žalobce nakonec tvrdil, že sám, bez cizí pomoci uvedl plošinu do pohybu, a hned na to došlo k poškození morového vozidla.
37. Ohledně vzniku škody soud vyšel z universální litigace, že k základním předpokladům vzniku škody patří porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením a vznikem škody, a porušením se rozumí objektivní rozpor mezi jednáním osoby a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), otázka příčinné souvislosti je otázka skutková, nikoliv právní ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)), o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikne-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, tak by ke škodě nedošlo, nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž i o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody, mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti je třeba vybrat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo, podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže škoda podle obecné povahy obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události, současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Příčinná souvislost je dána tehdy, pokud by bez zaviněného jednání škodlivý následek nenastal, k přerušení příčinné souvislosti by došlo jedině tehdy, pokud by nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která by způsobila následek, bez ohledu na jednání škůdce – pokud tedy při vzniku následku spolupůsobilo více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu zvlášť a určit její důležitost pro následek. Jestliže primární příčinou škody bylo nezodpovědné, ba riskantní chování škůdce, jež bylo v příkrém rozporu s pravidly obecné opatrnosti, proto ani značná míra spoluzavinění na způsobeném následku nebyla důvodem, aby škůdci nebyla přičítána odpovědnost, příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem škody, nebyla přerušena, byť k jejímu jednání přistoupila další skutečnost, která spolupůsobila při vzniku škody (riskantní jednání poškozeného, které bylo v rozporu s bezpečnostními pravidly, stanovenými pro používání předmětného elektromobilu) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Je-li předmětem sjednané opravy výměna opotřebované součástky, která spojuje dvě další části motoru a zajišťuje základní funkčnost motoru, je už ze samotné logiky věci zřejmé, že kontrola správného fungování takového stroje po montáži nové součástky, je nezbytná, aby se předešlo vzniku škody na majetku ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Za skutečnou škodu je nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení do předešlého stavu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).
38. Shora uvedené se do poměrů řízení promítlo následovně. V řízení se nevedla žádná polemika o tom, že motorové vozidlo (anonymizována čtyři slova) (číslo) bylo dne (datum) poškozeno, po té co s ním vyjela horní plošina zakladače vozidel ke stropu garáže, kde se střecha vozu přimáčkla na strop, když zdviž uvedl do pohybu žalobce. Nad to, tuto skutečnost soud měl hodnověrně prokázanou z ohlášení pojistné události žalobcem dne (datum), a co se týče místa poškození na voze, tak také i z faktury (číslo).
39. Za jedinou relevantní příčinu této škody soud shledal uvedení zakladače do pohybu - což jak soudu žalobce nijak neskrýval, učinil výhradně sám. Uvedení zakladače do pohybu byla tedy bezprostřední příčina, která vyvolala destruktivní následek v podobě přimáčknutí střechy vozu na strop, a byla to i příčina jediná - protože bez zdvihnutí plošiny ke stropu, by (logicky) k žádnému škodnému následku nedošlo. S argumentem žalobce, že jedinou příčinou vzniku škodu byl fakt, že motorové vozidlo (anonymizována čtyři slova) (číslo) nesplňovalo podmínky vynesení na plošině ke stropu se soud neztotožnil. Dotčené vozidlo splňovalo váhový limit daný výrobcem zakladače vozidel, proto aby mohlo parkovat i na patrové parkovací plošině ( (anonymizováno) (hmotnost) je méně než (anonymizováno) (hmotnost)). Dle podle technických parametrů sice dotčené vozidlo splňovalo i limit výškový ( (anonymizována dvě slova) je méně než (anonymizována dvě slova)), ovšem vzhledem k tomu, že dle faktury (číslo) byla opravena střešní anténa a vyrovnána boule na střeše vozu, takže bez rozumných pochybností lze uzavřít ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)), že vozidlo mělo ve skutečnosti zvýšený profil právě o střešní anténu, čímž podle pokynů výrobce plošin, mohlo parkovat na patrové parkovací plošině jen na vlastní riziko žalovaného, jako řidiče vozu. Nakonec, dotčené motorové vozidlo bylo typem kombi, takže podle výrobce zakladače mohlo parkovat jen na dolní plošině. Podtrženo a sečteno, nebyla splněna jedna ze tří očividně kumulativních podmínek, proto, aby vozidlo žalovaného mohlo parkovat v patrové parkovací plošině. Toto hodnověrně prokázané zjištění, ovšem na věci ničeho nemění, protože žalovaný dne (datum) zaparkoval vozidlo (anonymizována čtyři slova) (číslo) na dolní plošině a tam taky setrvalo, až do příchodu žalobce, který jí sám zvedl ke stropu garáže. Zda se žalovaný domníval, že žalobce snadno rozpozná, že dotčené vozidlo je kombi (což se čestně mohl domnívat, protože poznat v (obec) typ vozu kombi je snadný úkol, a to i pro osobu, která je velmi prostým motoristickým uživatelem), a vyzve jej, aby si místa na parkovacím zakladači vyměnili - a každopádně vyčká se zdvižením plošiny až do příchodu žalovaného k vozu, nebo předpokládal, že ten den žalovaný do kanceláře vůbec nepřijde či přijede v době, kdy již žalobce bude pryč i se svým vozem - je pro řízení zcela naprosto bez významu, protože v řízení vystupuje prokázaný fakt, že žalovaný své vozidlo typu kombi parkoval na dolní plošině, tak jak mu pokyny výrobce zakladače ukládaly resp. dovolovaly, a tam bylo (řádně) zaparkováno až do příchodu žalovaného, který jej z vlastní vůle zvedl ke stropu – lapidárně řečeno, příčinou souvislost mezi jednáním žalobce (v rozporu s pokyny výrobce zakladače) a vznikem škody (namáčknutí střechy vozu na strop garáže) nebyla ničím přerušena. Pokyny výrobce zakladače, jak bylo k návrhu žalobce v řízení dobře prokázáno fotografiemi žalobce tak, názorně, nepřehlédnutelně a zcela srozumitelně popisují pravidla bezpečného parkování na jednotlivých plošinách a tyto pokyny platí pro žalobce stejně jako pro všechny další uživatele garáží, a to pokaždé, když je užívají. Fakt, že se jedná o parkovaní vozidel s vyšším potenciálem nebezpečí úrazu nebo škody na majetku, než je běžné parkování (vedle sebe, nebo za sebou), je úvaha, které je schopna každá průměrně rozumná osoba, neboť úplně každý vidí, že se do výše 1,8m zvedají vozidla o hmotnosti až 2t. Jestliže tedy žalobce shledal, že na parkovací plošině, sjeté na podlaze stojí jiné auto, měl si pohledově ověřit, zda se nejedná o kombi, a v případě, že ano pak informovat jeho majitele. Nic z toho ovšem žalobce podle vlastních tvrzení neučinil, čímž porušil povinnost počínat si natolik obezřetně, aby zabránil či omezil možný vznik škody. Fakt, že pokyny výrobce zakladače žalobce bez zájmu míjel cca (anonymizováno) měsíců, a jejich význam si uvědomil až při podání této žaloby má soud za prokázané z dopisu obecného zmocněnce žalobce žalovanému ze dne (datum) Pan (celé jméno žalobce) nebyl v době předmětné emailové komunikace dostatečně obeznámen se všemi právními aspekty vzniklé škody, zejména s výše uvedenými pravidly pro parkování vozidel kombi. A fakt, že žalobce při spouštění plošiny postupoval bezmyšlenkovitě pak má soud za prokázané z omluvné sms zprávy zaslané dne (datum) žalovanému, ovšem najmě z ohlášení pojistné události dne (datum) škodu jsem způsobil na (značka automobilu) společnosti (právnická osoba), které bylo zaparkováno v podzemní garáži na horní části zdvihací rampy. Při jejím zdvižení jsem nedával pozor a výše zmíněný a rampě zaparkovaný vůz jsem střechou přimáčkl jeho střechou ke stropu, a taktéž i toho, že během tohoto řízení svou nevšímavost soudu (č.l.39, 66) potvrdil slovy, že si nevšiml, že na místě vozidla žalobce stojí jiný typ vozidla, než jaký tam parkoval obvykle. Argument žalobce, že pojistnou událost ohlásil v mylném domnění, že za předmětnou škodu je odpovědný, soud neuznal. Žalobce je podle vlastních slov začínající podnikatel, tedy obecně vzato žalobce je osoba, která se sama o sobě domnívá, že je zodpovědná, samostatná a kreativní, tak že se dokáže obratně prosadit mimo korporátní svět obchodu a výroby. Vzhledem k tomu, že hlášení o pojistné události obsahuje jen prosté informace, které zvládne vyplnit i zcela průměrně sociálně a rozumově koncipovaná osoba, což tedy žalobce určitě je a jestliže do tohoto hlášení žalobce uvedl, že škodu způsobil, protože nedával pozor, pak takové jednání žalobce soud nemůže nyní vidět jako omluvitelný omyl ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Soud tedy tomuto dodatečnému hodnocení hlášení pojistné události žalobcem neuvěřil a hlášení pojistné události ze dne (datum) považoval za důležitý důkaz v řízení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)), které zapadá do řetězu všech dalších nepřímých důkazů v řízení.
40. Na vozidle (anonymizována čtyři slova) (číslo) byla dne (datum) způsobena skutečná škoda ve výši (částka), protože to byla cena opravy vozu, kterou si škodná událost způsobená žalobcem vyžádala, což má soud dobře prokázané z faktury (číslo).
41. V řízení tedy bylo prokázáno protiprávní jednání žalobce (porušení prevenční povinnosti) a vznik škody ( (částka)) a byla shledána existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalobce a vznikem škody na vozidle (anonymizována čtyři slova) (číslo).
42. Ohledně uznání dluhu žalobce vůči žalovanému soud vyšel z normativní situace, že uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli, který kromě obecných náležitostí vyžaduje k platnosti písemnou formu a uvedení důvodu dluhu a výše dluhu. Právní následek uznání dluhu spočívá pak hlavně v tom, že se jím zakládá vyvratitelná právní domněnka, že uznaný dluh (co do důvodu a výše) tu byl v době, kdy k uznání došlo, čímž současně dochází k přesunu důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Zákon nevyžaduje, aby se dlužník v uznávacím projevu zavázal k plnění, nýbrž stačí, že z obsahu písemného projevu je zřejmé, že si je své povinnosti plnit vědom. Není také nezbytné uvést výslovně důvod dluhu přímo v uznávacím projevu, avšak uznávací projev musí obsahovat takové údaje, z nichž za případné pomoci výkladu důvod dluhu nepochybně vyplývá. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Výše označeného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná ( (příjmení) pro (část [obec]), (anonymizováno) v (obec) (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Dále i z toho, že základním hlediskem výkladu právního jednání je úmysl jednajícího, při jehož hodnocení je nutné zohlednit praxi mezi stranami, to co jednání předcházelo, a to jak strany daly najevo, jaký obsah jednání přisuzují ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).
43. Příslib žalobce zaplacení dluhu – škody žalovanému vyjádřený slovy e.mailu dne (datum) díky taky už mi psali. Jestli by Ti to nevadilo, dal bych Ti (anonymizováno) začátkem dubna a zbytek začátkem května je zcela srozumitelný, neboť je očividně reakcí na odmítnutí pojišťovny plnit místo žalobce žalovanému. Jazykové vyjádření o výši dluhu a jeho důvodu není mnohoznačné, protože logickým výkladem e.mailu žalovaného o odmítnutí plnění pojišťovny a odpovědi e.mailem žalobce, že si toho je vědom s připojenou žádostí o dvě přibližně stejné splátky, které mu dalším e.mailem žalovaný povolí, a za což mu také žalobce obratem e.mailem poděkuje, nelze prostě pochopit jinak. K tomu přistupuje zásadní okolnost, a to je úhrada žalobce žalovanému (částka) – tedy první splátky dluhu, o kterou žádal, a s jejíž výší žalovaný souhlasil. Shora dílčí závěry soud uzavřel, že uznání dluhu bylo žalobcem provedeno dne (datum) platně. Soud se podrobně zabýval námitkou žalobce o nedostatku písemné formy uznání dluhu, ale nepřisvědčil její důvodnosti. Požadavek písemnosti právního jednání představuje, že všechny podstatné náležitosti jsou zachycené v písemném textu listiny, která je podepsaná. V souzené věci se však žalobce a žalovaný nejméně dva roky výborně znali, z použitých e.mailových adres spolu očividně běžně komunikovali, takže v souzené věci požadavek elektronického podpisu kterým by byl e.mail každého z nich opatřen resp. chráněn - který nadto není zákonným požadavkem, soud považoval za nadsazený, čímž forma běžného e. mailu splňovala parametry písemného projevu. A pak neplatnost právního jednání (datum) učiněného prostým e-mailem se dovolává žalobce, který ovšem tuto neplatnost nedodržením písemné formy způsobil, tím, že e.mail pro sjednání splátek použil jako první, už proto tuto námitku neplatnosti nemůže účinně použít (§ 579 odst. 1 OZ). Na závěr, jestliže žalobce žalovanému zaplatil slíbenou splátku (částka), za situace, která vyplývá ze vzájemné e.mailové korespondence pak nelze než uzavřít, že žalobce touto platbou uznal i zbytek dluhu ( (anonymizována čtyři slova) (číslo) (anonymizováno) (číslo)). Tedy i kdyby (čistě teoreticky) soud příznivě hodnotil námitku neplatnosti uznání dluhu - jak navrhoval žalobce, stejně by uznání dluhu shledal v jeho platbě (částka), provedené (datum) a výsledek řízení by byl tedy zcela stejný.
44. Soud tak mohl konečně uzavřít, že žalobce dlužil žalovanému (částka), když druhá část ve výši (částka) byla splatná nejpozději dne (datum), to proto, že totiž žalobce jí přislíbil žalovanému zaplatit do konce měsíce května. Procesní konsekvencí je zamítnutí žaloby, a vyhovění vzájemnému návrhu a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 OZ), tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, když připomíná, že jak žaloba, tak vzájemný návrh je tzv. bagatelní věcí, tedy věcí o zaplacení peněžitém plnění nepřevyšujícím (částka) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka))
45. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl zcela úspěšný, když žaloba byla zcela zamítnuta, a vzájemnému návrhu bylo zcela vyhověno. Náhrada nákladů řízení zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši (částka), odměnu advokáta za jeden úkon právní služby, což je v daném případě (částka) (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), když při níže uvedených úkonech činí odměna advokáta dohromady (částka) (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis vyjádření, sepis vzájemného návrhu, sepis výzvy dle § 142a o.s.ř., které není jednoduchou výzvou dle písm. f), g) účast na třech ústních jednání dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) pak 7 režijních paušálů za každý úkon právní služby po (částka) - § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., vše s 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení ve výši (částka) zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.
46. O lhůtě k plnění soud rozhodl ve výroku II. a III. dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.