98 C 289/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec a číslo - část obce zastoupená: Mgr. jméno příjmení, IČO, advokátka, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec – část obce o zaplacení částky 37 140 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 15 090 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 14 790 Kč od datum do zaplacení ve výši 10%, b) částku 22 050 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 21 750 Kč od datum do zaplacení ve výši 10%, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 938 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 37 140 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla nad 3 500 kg do 12 000 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, nad 3 500 kg do 12 000 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Přičemž vozidlo nemělo celkem v době datum – datum a datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.

2. Žalovaný zůstal zcela pasivní.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 143493/2022 – 8nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Z upomínky žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou nepřevzal do konce odběrné lhůty, totéž soud zjistil u upomínky ze dne datum a taktéž i u upomínky ze dne datum U upomínky ze dne datum a datum žádné doručení žalobce neprokázal, když ani jedna tato upomínka neobsahuje čárový kód, který žalobce používá pro evidenci odeslané pošty.

5. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum, ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. číslo § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel a zjistil, že žalovaný byl v žalovanou dobu vlastníkem dotčeného motorového vozidla. 6. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu je dán součinem počtem dnů - což je 102 dnů a 150 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 145 Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu v prvním období 14 790 K a ve druhém 21 750 Kč.

7. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum a ve druhém, žalovaném případě od datum nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až od datum a od datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a to dokonce ani v případě, že z řízení jednoznačně vyplynulo, že žalobce má nárok na úroky z prodlení za dobu delší, než sám žaluje, nemůže soud přiznat žalobci správnou (dlužnou, vyšší) částku (§ 153 o.s.ř.), neboť podání i obsah žaloby je jen odpovědností žalobce a nikoli soudu (NS ČR číslo).

8. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 486Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 000 Kč (dva úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal ke každému žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát, v dané věci tedy čtyřikrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.