98 C 298/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec a číslo – část obce zastoupena: Mgr. jméno příjmení, IČO, advokátka, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, obec o zaplacení částky 31 785 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 6 922 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 6 622 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, b) částku 9 855 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 9 555 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, c) částku 8 728 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 8 428 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, d) částku 6 280, -) zákonný úrok z prodlení z částky 5 980 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5%, a to vše do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný žalobci zaplatil zákonný úrok z prodlení z částky 5 980 Kč od datum do datum ve výši 8,5% se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 724 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 31 785 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno od datum do datum. Přičemž vozidlo nemělo v době datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. Dále uvedl, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno od datum do datum. Přičemž vozidlo nemělo v době datum – datum a pak i v době datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. Nakonec uvedl, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla BA024530 od datum do datum. Přičemž vozidlo nemělo v době datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady.

2. Žalovaný zůstal zcela pasivní.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 73355/2022 – 15 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Z upomínky žalobce ohledně prvního vozidla ze dne datum soud zjistil, že žalovaný si jí vyzvedl dne datum a výzvu ze dne datum si vyzvedl dne datum, z upomínky žalobce ohledně druhého vozidla ze dne datum soud zjistil, že žalovaný si jí vyzvedl dne datum (kterou žalobce zaslal duplicitně, a druhou si žalovaný vyzvedl taktéž) a výzvu ze dne datum si vyzvedl dne datum – ta se týkala druhého žalovaného období, z upomínky žalobce ohledně třetího vozidla ze dne datum soud zjistil, že žalovaný si jí vyzvedl dne datum a výzvu ze dne datum si vyzvedl dne datum, u upomínek ze dne datum, datum a datum – pro každé vozidlo zvlášť chyběl nejen doklad o odeslání, ale i čárový kód, který žalobce používá při vypravení pošty.

5. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum, ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. číslo § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který si k návrhu žalobce pořídil u příslušného odb. dopravně správních činností a zjistili, že byl žalovaný evidován u každého z žalovaných vozidel jako vlastník, a to dle usnesení o pozůstalosti č.j. 66 D 1580/2018 – 52, které nabylo právní moci dne datum a bylo vydáno OS v obec, takže je vlastníkem jmenovaných vozidel právě od datum. 6. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu u prvého vozidla je dán součinem počtem dnů - což je 77dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 86Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 6 622 Kč.

7. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

8. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o měsíc delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř.). 9. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu u druhého vozidla za dobu od datum – datum je dán součinem počtem dnů - což je 147dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 65Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 9 555 Kč.

10. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

11. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o měsíc delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř.). 12. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu u druhého vozidla za dobu od datum – datum je dán součinem počtem dnů - což je 92dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 65Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 5 980 Kč.

13. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

14. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a až od datum nikoliv již od datum, neboť bylo s jistotou prokázáno, že výzva byla žalovanému doručena až datum – takže v žádném případě, nemohla splatnost nastat již v září - jak se žalobce domáhá, a proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl. 15. příjmení výpočet příspěvku za souzenou dobu u třetího vozidla je dán součinem počtem dnů - což je 98dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je 86Kč, tedy příspěvek za souzenou dobu činí 8428 Kč.

16. Soud přiznal žalobci také 300 Kč z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.).

17. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od datum – nicméně žalobce sám podal žalobu na úroky z prodlení až do datum, a tedy soud nemůže přiznat více, že sám žalobce žaluje, a ani v případě, že z řízení jasně vyplynulo, že má nárok za úroky z prodlení za dobu o měsíc delší, než sám žaluje, tak ani tehdy soud nemůže přiznat žalobci správnou (dlužnou) částku o měsíc delších úroků z prodlení (§ 153 o.s.ř.).

18. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 272 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 000 Kč (dva úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši 300 Kč již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu k Městskému soudu v Praze. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.