98 C 3/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: ; (celé jméno žalobce), narozen dne (datum), bytem (adresa), proti; žalovaným: ; 1) (celé jméno žalovaného), narozen dne (datum), bytem (adresa), zastoupenému JUDr. (jméno) (příjmení), advokátem, sídlem (adresa), 2) (celé jméno žalovaného), narozen dne (datum), bytem (adresa žalovaného a žalované), 3) (celé jméno žalované), narozena dne (datum), bytem (adresa žalovaného a žalované), 4) (celé jméno žalované), narozena dne (datum), bytem (adresa), 5) (celé jméno žalované), narozena dne (datum), bytem (adresa), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, rozsudek

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných 2), 3), 4) a 5) na jedné straně a žalovaného 1) na druhé straně k nemovitostem parc. (číslo) v k.ú. (obec) – (část obce), zapsaným na (list vlastnictví) u (anonymizována čtyři slova) (část [obec]) se zrušu je.

II. Ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu (anonymizováno) vzhledem k celku pozemku parc. (číslo) v rozsahu (anonymizováno) vzhledem k celku pozemku parc. (číslo) se přikazují do výlučného vlastnictví žalobci, ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu (anonymizováno) vzhledem k celku pozemku parc. (číslo) se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaných (anonymizováno)) a (anonymizováno)), ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu (anonymizováno) vzhledem k celku pozemku parc. (číslo) se přikazují do výlučného vlastnictví žalovanému (anonymizováno)) a ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu (anonymizováno) vzhledem k celku pozemku parc. (číslo) se přikazují do výlučného vlastnictví žalovanému (anonymizováno)).

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému (anonymizováno)) přiměřenou náhradu částku ve výši (částka) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný (anonymizováno)) je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu částku ve výši (částka) do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet (název soudu).

V. Žalovaný (anonymizováno)) je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši (částka), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci se vůči žalovaným (anonymizováno)), (anonymizováno)), (anonymizováno)) a (anonymizováno)) nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

VII. Žaloba, aby žalobce a ostatní podíloví vlastníci ( (anonymizována tři slova)) si vzájemně převádějí přikázané podíly a podíly do té doby na pozemcích parc. (číslo) v k.ú. (obec) – (část obce) již vlastněné, přičemž každý z nich se stává výlučným vlastníkem konkrétního, samotného pozemku, tedy: (celé jméno žalobce), bytem (adresa), (obec a číslo), pozemků parc. (číslo) (jméno) a (jméno) (celé jméno žalovaného) (SJM), bytem (adresa), (obec), pozemku parc. (číslo) (celé jméno žalované), bytem (adresa), (obec a číslo), pozemku parc. (číslo) (celé jméno žalované), bytem (adresa), (obec a číslo), pozemku parc. (číslo) se zamítá.

1. Žalobce se žalobou podanou k tomuto soudu dne (datum) domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví se žalovaným (anonymizováno)) k nemovitostem pozemkům parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek). Žalobu odůvodnil, tak že sám je vlastníkem (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) a garáže postavené na pozemku parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek), když manželé (celé jméno žalovaného), (celé jméno žalované), (celé jméno žalované) a žalovaný rovněž vlastní vždy (anonymizováno) uvedených pozemků. Dále uvedl, že po výzvě (anonymizována dvě slova) ze dne (datum) k nápravě nesouladu vlastnických vztahů, tak se žalobce a spoluvlastníci: manželé (celé jméno žalovaného), (celé jméno žalované), (celé jméno žalované) dohodli na zrušení spoluvlastnictví tedy s výjimkou žalovaného - který nereagoval. Účelem této dohody je narovnání vlastnických vztahů, tak aby každý vlastník garáže vlastnil i pozemek, který je garáží zastavěn. Žalobce připomněl výsledky řízení sp. zn. (spisová značka), takže žalovaný (anonymizováno)) užívá garáž na pozemku parc. (číslo) nedůvodně, a proto není žádný důvod, aby ve spoluvlastnictví s ostatními spoluvlastníky setrvával. Žalobce také navrhl, aby soud rozhodl i o tom, že si žalobce a zbývající spoluvlastníci převedou své podíly na pozemcích, aby právě dosáhli konečného cíle - aby každý vlastník garáže vlastnil i pozemek, který je garáží zastavěn.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne (datum) navrhl soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jednak všichni spoluvlastníci musí být účastníky sporu, což nejsou, dále dne (datum) došlo k uznání stavby na pozemku parc. (číslo) rozhodnutí bylo doručeno manželům (příjmení), když v katastru nemovitostí není dosud vlastnický poměr k této, a ještě k jedné garáži zapsán, protože (anonymizována dvě slova) na základě tohoto dokumentu odmítá vlastnictví žalovaného (anonymizováno)) do katastru nemovitostí vložit, na žalovaného (anonymizováno)) garáž přešla, žalovaný investoval do garáže (částka) a důvodem žaloby je, že žalobci učinila (právnická osoba) s.r.o. nabídku na odkup garáže s pozemkem za (částka). Na ústním jednání dne (datum) ( (číslo listu)) pak doplnil, že žaloba je v rozporu s naléhavým právním zájmem, který spočívá v tom, že žalovaný koupil garáž a má právo jí užívat a vypořádáním spoluvlastnictví se majetkové vztahy nevyřeší. Na ústním jednání dne (datum) žalovaný (anonymizováno)) poukázal na nedostatek pasivní věcné legitimace, protože spoluvlastnictví je součástí společného jmění manželů (jeho a jeho manželky.

3. Žalobce dne (datum) navrhl přistoupení žalovaných (anonymizováno)) – (anonymizováno)), které soud usnesením č.j. (číslo jednací) připustil, když odvolání žalovaného (anonymizováno)) nebylo úspěšné, protože odvolací soud usnesením č.j. (číslo jednací) rozhodnutí zdejšího soudu potvrdil.

4. Žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) se žalobou dne (datum) souhlasili, což soud zjistil z jejich podání, které jednotlivě podepsali úředně ověřeně a vystavili plnou moc žalobci k zastoupení v tomto řízení. Vzhledem k tomu, že soud ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) ověřil, že skutečně žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) se úředně ověřeně podepsali - tedy že podpisy žalovaných (anonymizováno)) – (anonymizováno)) jsou jejich a jsou pravé ( (číslo listu), (anonymizována dvě slova) a (číslo), (anonymizována dvě slova)), tak je jisté, že se žalobou souhlasili, stejně jako se zastoupením žalobcem. Soud tak uzavřel, že jediný ze žalovaných, kdo se žalobě vzpíral, byl žalovaný (anonymizováno)).

5. Žalobce dne (datum) navrhl změnu žaloby resp. její úpravu, kterou soud usnesením č.j. (číslo jednací) na ústním jednání dne (datum) připustil (§ 95 o.s.ř.) protože žalobce na stejném skutkovém základu nežádal více, než původně v žalobě, jen jinak formuloval svůj nárok, a pro rozhodnutí o změněném návrhu nebylo nutné uvažovat o použitelnosti či nepoužitelnosti důkazů, protože ještě žádné nebyly provedeny.

6. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), poučil soud na ústním jednání dne (datum) žalobce o jeho povinnosti tvrdit všechny právně významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže aby zejména doplnil své tvrzení o své kredibilitě a rovněž o účelnosti využití pozemku, které je součástí majetkového uspořádání mezi jím a žalovanými (anonymizováno)) – (anonymizováno)) a doplní svá tvrzení o vlastnictví garáží a svá tvrzení nechť i prokáže (§ 120 o.s.ř.). Žalobce se ve lhůtě jemu uložené vyjádřil tak, že přiznání vyšší ceny vypořádacího podílu, než (částka) by bylo v rozporu s dobrými mravy, právě proto že žalovaný (anonymizováno)) nabyl ideální části na pozemcích při porušení předkupního práva, dále že užívání dotčených pozemků je spojeno hlavně s užíváním garáže na pozemcích postavených, když žalovaný (anonymizováno)) žádné vlastnické právo ke garáži nemá. Ke způsobu nabytí garáží pak uvedl vlastnictví k pozemkům parc. (číslo) bylo založeno pro manžely (jméno) a (jméno) (příjmení) (prodávající z kupní smlouvy se žalovaným spoluvlastníkem (číslo)), manžely (jméno) a (jméno) (příjmení) (spoluvlastník (číslo)), manžely (jméno) a (jméno) (příjmení) (v dědickém řízení (číslo jednací) pro paní (celé jméno žalované) – spoluvlastník (číslo)), manžely (jméno) a (jméno) (příjmení) (prodávající z kupní smlouvy ze (datum) a dárci z darovací smlouvy z (datum) se žalobcem jako spoluvlastníkem (číslo)) a paní (celé jméno žalované) (spoluvlastník (číslo)) kupní smlouvou uzavřenou mezi jmenovanými a (právnická osoba) (právnická osoba), se sídlem (adresa), ([příjmení]), ze dne (datum). Nakonec odkázal na důkazy, které přikládá. Ze stejného důvodu byl poučen podle stejného zákonného ustanovení i žalovaný (anonymizováno)), a to aby prokázal, že je vlastník garáže na pozemku parc. (číslo) prokáže i tvrzenou investici, včetně doplnění tvrzení, zda navrhuje vypořádání v širším slova smyslu či nikoliv, když žalovaný (anonymizováno)) na poučení resignoval a nijak se ve lhůtě jemu soudem určené nevyjádřil.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

8. Pozemky parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) je pět polohopisně na sebe navazujících, obdélníkových a stejně vytvarovaných pozemků – takže dohromady tvoří rovněž obdélník, když spolu navzájem sousedí vždy delší stranou obdélníku (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopie katastrální mapy (číslo) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a ze znaleckého posudku (číslo) zpracovaného (celé jméno znalkyně) (číslo listu)).

9. Žalobce je vlastníkem ideální (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) (tuto skutečnost má soud za prokázanou z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) pořízené dne (datum) z webových stránek (anonymizováno) (obec)).

10. Žalovaný (anonymizováno)) a žalovaný (anonymizováno)) – manželé (celé jméno žalovaného) vlastní v SJM ideální (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) (tuto skutečnost má soud za prokázanou z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) pořízené dne (datum) z webových stránek (anonymizováno) (obec)).

11. Žalovaný (anonymizováno)) - (anonymizováno) vlastní ideální (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) (tuto skutečnost má soud za prokázanou z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) pořízené dne (datum) z webových stránek (anonymizováno) (obec)).

12. Žalovaný (anonymizováno)) - (celé jméno žalované) vlastní ideální (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) (tuto skutečnost má soud za prokázanou z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) pořízené dne (datum) z webových stránek (anonymizováno) (obec)).

13. Dne (datum) uzavřela (právnická osoba) (právnická osoba) kupní smlouvu, kterou převedla vlastnictví k pozemku parc. (číslo) o výměře (výměra), tak že manželům (příjmení), (anonymizována tři slova) a paní (celé jméno žalované) převedla vždy (anonymizováno) pozemku, když ideální části převedla se všemi součástmi a příslušenstvím, jak je uvedeno ve znaleckém posudku (číslo) (rok), který uvádí že pozemek je zastavěný řadovými garážemi, když geometrický plán o rozdělení pozemku parc. (číslo) o výměře (výměra) na pozemky parc. (číslo) byl sice vyhotovený v roce (rok), ale očividně vložený do katastru nemovitostí až po sepsání kupní smlouvy (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze znaleckého posudku (číslo) (rok) (číslo listu), z geometrického plánu (číslo) (rok) (číslo listu) a z kupní smlouvy (číslo listu)).

14. Po (anonymizováno) byl právní nástupce (celé jméno žalované) – žalovaný (anonymizováno)) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z usnesení o pozůstalosti vydané zdejším soudem dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací) (číslo listu)).

15. Po (anonymizováno) byl právní nástupce (celé jméno žalobce) – žalobce (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kupní smlouvy ze dne (datum) a z darovací smlouvy ze dne (datum) (číslo listu) a (anonymizováno)).

16. Po (anonymizováno) byl právním nástupcem žalovaný (anonymizováno)), který uzavřel dne (datum) kupní smlouvu s (jméno) a (jméno) (příjmení), na základě které koupil (anonymizováno) pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) za (částka). Dále prodávající v kupní smlouvě prohlásili, že mají v katastru nemovitostí zapsané právo užívat garáž na pozemku parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek) (tuto skutečnost má soud za prokázané z článku I. a II. kupní smlouvy ze dne (datum), vložené do katastru nemovitostí pod (číslo jednací) – (číslo) (rok) (číslo)).

17. Dne (datum) poskytli (příjmení) žalobci čestné prohlášení, o tom, že: jsme současně s pozemkem parc. (číslo) měli v úmyslu prodat a kupní smlouvou ze dne (datum) prodali poměrnou část garáže bez č.p. stojící na pozemku parc. (číslo) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z listiny, kterou žalovaný 1) soudu předložil v originále na ústním jednání (datum), v kopii (číslo listu))

18. Žalobce, žalovaný (anonymizováno)) a (anonymizováno)), žalovaný (anonymizováno)) jsou katastrem evidovaným vlastníkem garáže: žalobce garáže stojící na pozemku parc. (číslo) žalovaní (anonymizováno)) a (anonymizováno)) na pozemku parc. (číslo) žalovaný (anonymizováno)) na pozemku parc. (číslo) (tuto skutečnost má soud za prokázanou z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) pořízené dne (datum) z webových stránek (anonymizováno) (obec)).

19. Na pozemku parc (číslo) stojí garáž, která není zapsána na LV a žalovaný nepředložil příslušnému (anonymizována dvě slova) žádnou listinu, která by umožňovala vklad vlastnického práva garáže do katastru nemovitostí a na pozemku parc (číslo) rovněž stojí garáž, když ani tak nebyla dosud zapsána do katastru nemovitostí (tyto skutečnosti má soud za prokázané z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu), z dopisu o vrácení podání, (číslo jednací) – (číslo) (stát. instituce), ze dne (datum)).

20. Dne (datum) rozhodl (anonymizována tři slova), odbor výstavby a stavební úřad o uznání stavby podle § 104 stavebního zákona, a to na základě místního šetření ze dne (datum), že na pozemku parc. (číslo) je řadová garáž s pěti boxy pro automobily. Úřad mimo jiné vycházel i ze sdělení ze dne (datum) (právnická osoba), a.s. která potvrdila, že stavba pěti garáží na pozemku parc. (číslo) v k.ú. (část obce) byla v roce (rok) povolena zaměstnancům (jméno) (jméno), (jméno) (celé jméno žalovaného), Ing. (jméno) (příjmení) a Ing. (jméno) (příjmení) a jméno pátého stavebníka není známo a dále z rozhodnutí (anonymizována dvě slova) v (část obce) čj. (anonymizována dvě slova) (rok) ze dne (datum), kterým byla povolena stavba garáže pro stavebníka (jméno) (jméno), když původní stavební plán je na celkem pět garáží, z nichž prozatím bude provedena pouze jedna (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozhodnutí (anonymizována tři slova), odbor výstavby a stavební úřad č.j. (číslo) (spisová značka), z (list vlastnictví) v k.ú. (část obce), (územní celek) ze dne (datum) a i ze dne (datum) – ze spisu sp.zn. (spisová značka) a ze dne (datum rozhodnutí) (číslo listu)).

21. Žalobce a žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tak že si vzájemně převedou vlastněné podíly na pozemcích, tak že každý bude vlastnit pozemek, na kterém se nachází stavba garáže, kterou vlastní - kterou žalovaný (anonymizováno)) nepodepsal, a ač k tomu byl vyzván, takže nesouhlasil s obsahem dohody (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne (datum) s úředně ověřenými podpisy, ze součinnosti o tom, že se jedná o pravé podpisy (číslo listu) – (anonymizováno), z výzvy k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (datum) vč. doručenky).

22. Žalobce disponoval ke dni (datum) finančními prostředky ve výši (částka) na bankovním účtu u (právnická osoba) a (částka) na bankovním účtu u (právnická osoba) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisů z účtů žalobce vedených na b.ú. č. (bankovní účet) a (bankovní účet) (číslo listu)).

23. Žalovaný (anonymizováno)) dne (datum) uzavřel manželství (tyto skutečnosti má soud za prokázané z oddacího listu žalovaného (anonymizováno)) (číslo listu)).

24. Předmětné nemovitosti představují pět vzájemně sousedících pozemků, obdélníkového tvaru, když na každém z nich stojí jedna garáž a každý je samostatně přístupný z veřejné komunikace přes pozemek ve vlastnictví (anonymizováno) (obec), když cena v místě a čase obvyklá všech předmětných pozemků je (částka), takže (částka) je přiměřená cena za ideální (anonymizováno) všech jmenovaných pozemků. Znalec tedy správě vycházel z toho, že přiměřená náhrada je daná podílem ceny celé věci – (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka). Pozemky nejsou dělitelné. Znalec k otázkám žalovaného, které byly mnohoznačné a daly se někdy těžko pochopit nakonec dvakrát zcela srozumitelně a souvisle zopakoval, že posuzoval pět pozemků, které mají dohromady (výměra), když jednotlivé pozemky mají od (výměra) do (výměra) a na každém z nich stojí garáž, takže lze si představit rozdělení (výměra) na jednotlivé pozemky zastavěné garážemi, ale dělení jednoho pozemku nikoliv (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze znaleckého posudku (číslo) zpracovaného (celé jméno znalkyně), což je postup zcela odpovídající strategické litigaci ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Soud znalecký posudek hodnotil jako úplný, ve vztahu k jeho zadání, když obsahuje zjištěný stav nemovitostí, odkaz na použitou metodiku, logické vysvětlení použití parametrů pro výpočet ceny včetně fotografií celého areálu garáží. Vzhledem k tomu, že objektivizaci zkoumaného parametru pozemků – tržní cena - není možné učinit na základě žádné normy či jednoznačného matematického výpočtu, ale je dána výhradně odborností a životní praxí znalce, tak soud znaleckému posudku zcela důvěřoval. Soud znalecký posudek doplnil o výslech znalce, na kterém trval žalovaný (anonymizováno)) ( (číslo listu)), když ten během výslechu zpochybnil nezávislost znalce, protože je mu známo, že žalobce telefonicky kontaktoval znalce a znalec provedl místní šetření bez přítomnosti účastníků. Žalobce předložil listinnou podobě výpisu sms ze dne (datum) ( (číslo listu)), kde opětovně nabízí znalci součinnost při jeho práci na znaleckém posudku. Znalec přehledně a zpříma soudu popsal celou situaci – kdy inciativu žalobce nevyužil, protože žádnou součinnost nepotřeboval, což byl také důvod, proč nekontaktoval žalovaného (anonymizováno)). Předně, soudem v usnesení o ustanovení znalce č.j. (číslo jednací) uložená povinnost k součinnosti účastníků, je vyjádřena obecně a osobě, která běžně nepracuje s komplikovanou abstrakcí práva, nemusí být úplně srozumitelné, zda aktivita ohledně této součinnost má vzejít ze strany účastníků nebo ze strany znalce. Dále, ani sám žalovaný (anonymizováno)) neformuloval žádnou konkrétní výhradu ke znaleckému posudku, která by soudu byť jen naznačovala, že znalec byl nějak žalobcem motivován ke svým závěrům, když soud žádnou takovou domněnku ani během výslechu znalce nepojal. Proto soud žalovaným (anonymizováno)) vykreslený incident shrnul, tak že žalobce byl obecně vzato více agilní v přístupu znalce, než je běžné. Ovšem znalci nemohl sdělit nic zvláštního či tajného, co by znalec mohl použít při sepisování znaleckého posudku – protože znalec vycházel z toho, co je uvedl ve znaleckém posudku, závěry znalce o nedělitelnosti pozemku se daly více či méně předvídat a nadto soud žádný ekonomický zájem znalce na celé věci neshledal. Z těchto důvodů soud fakt, že žalobce znalci volal a psal sms nepřeceňoval a uzavřel, že znalec se nenechal ve svých závěrech ovlivnit a soud ze znaleckého posudku vycházel).

25. V řízení dále byl proveden důkaz prohlášením (jméno) (jméno), o tom, že garáž na pozemku parc. (číslo) je postavená podle obecně technickým podmínkám ( (číslo listu)), když skutečnost, že se jedná o stavbu soud měl lépe prokázané z rozhodnutí stavebního úřadu (viz výše), cenovou mapou ( (číslo listu)), když ohledně ceny ideálních částí se soud zcela spolehl na znalecký posudek (viz výše), protože na samotné zhodnocení ceny soudu chybí formální vzdělání a i zkušenosti, fotografiemi areálu s garážemi ( (číslo) – (anonymizováno)), když mezi účastníky nebylo sporné, že garáže jsou využívány, čestné prohlášení (jméno) (příjmení) o jejím souhlasu s vyjádřením (jméno) (jméno), tento důkaz se míjel s podstatou řízení, nabídka (jméno) (příjmení) za (právnická osoba), s.r.o., ta neměla vztah k žádné podstatné skutečnosti, návrh na vklad kupní smlouvy (právnická osoba), soud vycházel z kupní smlouvy a návrh nepřinášel žádnou podstatnou novinku, nabídky prodeje garáží pořízené na internetu, řízení se vedlo ale o zrušení a vypořádání vlastnictví pozemků, nikoliv garáží, rozhodnutí o povolené stavbě garáže vydané pod (číslo jednací) dne (datum rozhodnutí) (jméno) (jméno), tato listina byla nakonec bez přínosu, neboť soud vyšel z rozhodnutí (anonymizováno) ze dne (datum). Z těchto všech jmenovaných důvodů se tedy ve všech těchto případech jedná o listiny, které neměly na posouzení věci vůbec žádný vliv, protože buď se netýkají žádné z podstatných okolností v souzené věci, nebo se týkají okolností přehledně prokázaných jiným, soudem pochopitelným důkazem, a proto se jimi už soud v rozsudku nezabýval.

26. V řízení nebyly provedeny další důkazy, protože ze shora uvedených (soudem provedených) důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav, když soud vycházel z listinných důkazů a to převážně z kopií, jejichž pravost účastnici nenapadali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

27. Dle § 1143 OZ, platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

28. Dle § 1144 odst. 1 OZ, platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

29. Dle § 1147 OZ, platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

30. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

31. Předně, soud vyšel z normativní situace, že důvodem nabytí vlastnického práva (§ 1099 OZ) je v tomto případě dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uzavřená mezi všemi spoluvlastníky (§ 1141 OZ) a právní důvod vzniku vlastnického práva je vklad do katastru nemovitostí ( (číslo) [příjmení]), o kterém rozhoduje příslušný katastrální úřad (§11 odst. 1 písm.a) a § 12 z.č. 256/2013 Sb.). Předložil-li žalobce dohodu o zrušení vypořádání spoluvlastnictví ze dne (datum), která ovšem není uzavřená se žalovaným 1), pak lze snadno uzavřít, že se nejedná o dohodu, která smluvně řeší vztah všech spoluvlastníků, a proto ke dni tohoto rozhodnutí zdejšího soudu nenastaly obligační účinky této dohody. Jinými slovy, tato dohoda neměla ke dni rozhodnutí soudu ani potenciál, aby nastaly věcněprávní účinky, takže tím, s jakým výsledkem žalobce navrhoval vklad této dohody, se soud (logicky) nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)).

32. Vzhledem k výše uvedenému, soud uzavřel, že ke dni rozhodnutí soudu spoluvlastníci souzených nemovitostí nedosáhli dohody - zákonem upřednostňovaného řešení zrušení spoluvlastnictví, takže ze zákona nastupuje ingerence soudu. Soud tak shrnul, že žalobce podal žalobu proti žalovanému 1) v okamžiku, kdy neexistovala platná dohoda všech spoluvlastníků a následně navrhl přistoupení do řízení i zbývajících spoluvlastníků, proto soud konstatoval, že žalobce se zachoval zákonem předvídaným způsobem, protože soudní řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se zásadně vede v případě, že spoluvlastnictví nebylo dosud vypořádáno dohodou a výhradně se všemi spoluvlastníky ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizováno) (spisová značka), (spisová značka)).

33. Dále soud vyšel z normativní úpravy likvidace spoluvlastnictví, kdy prioritním řešením vypořádání je rozdělení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)), když dosavadní judikatura je stále použitelná ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), což v poměrech souzené věci značí, že při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví a vypořádání rozdělením k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)) nebo aby rozdělením vznikly pozemky nepatrné rozlohy, které by již nebylo možné rozumně užívat ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (spisová značka), Vážný (číslo)), tedy nestačí pouhá faktická možnost a technická proveditelnost rozdělení společné věci, ale takové rozdělení musí mít své funkční opodstatnění a rozhodně jím nesmí být podstatně snížena hodnota společné věci, ( (příjmení) ve (obec) (spisová značka)) a že zda lze rozdělit konkrétní věc je rozhodnutí vždy individuální ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Teprve tehdy, není-li rozdělení dost dobře možné lze přistoupit k přikázání věci do vlastnictví dalších spoluvlastníků za náhradu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). (ulice) právní úprava (§ 1147 OZ) neobsahuje žádná objektivní kritéria pro přikázání věci, jiným slovy jedná se (konzistentně s přechozí právní úpravou) o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, kdy je tedy přenecháno na úvaze soudu, aby hypotézu normy vymezil z nekonečného množství okolností ( (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (rok)). Při vědomí, že jen tehdy je-li vymezena hypotéza právní normy správně, nemůže být rozhodnutí v rozporu se zákonem ( (anonymizována dvě slova) (číslo)) soud vyšel ze dlouholeté, strategické litigace a jako kritéria pro přikázání věci si vytkl jednak 1) výši podílů spoluvlastníků a 2) účelné využití včetně okolností a způsobu nabytí podílů do vlastnictví, a to nejen proto, že dle (anonymizována dvě slova) (spisová značka) tak soud činit musí, ale taktéž proto, že tato kritéria se zdejšímu soudu jeví jako racionální a čestná. Pro kritérium velikosti podílů soud vzal v úvahu to, že při projevení vůle některých spoluvlastníků setrvat s některými z ostatních spoluvlastníků v podílovém spoluvlastnictví, je třeba při aplikaci kritéria velikosti podílů, jejich podíly sčítat – protože úprava vztahů mezi spoluvlastníky je daná zásadou autonomie vůle, takže soud nemůže těm spoluvlastníkům, kteří mají v úmyslu setrvat ve spoluvlastnictví jakkoliv v tomto bránit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)). Shora uvedené judikaturní závěry soud promítl do poměrů projednávané věci následujícím způsobem.

34. Na tomto místě soud opakuje dobře prokázaný fakt, že každý z pěti účastníků řízení je vlastníkem jedné, ideální pětiny všech pěti souzených pozemků, které mají rozlohu od (výměra) do (výměra) a na každém z nich stojí garáž. Tedy závěr znalce, který ani hypoteticky nepřipustil možné rozdělení takových pozemků, se soudu zdál naprosto racionální, neboť realizace reálného rozdělení by v poměrech souzené věci znamenala, že by žalovaný 1) vlastnil pozemek oddělený z každého souzeného pozemku, které by měly rozlohu od (výměra) do (výměra) – žalobce a žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) totiž rozdělení a vypořádání svého (vzájemného) spoluvlastnictví nenavrhli. Využitelnost takových pozemků ( (výměra) do (výměra)) by pro žalovaného (anonymizováno)) nebyla žádná, protože pozemky jsou vždy zcela zastavěné garáží - z pohledu žalovaného (anonymizováno)) cizí stavbou, resp. zůstala by okolnostmi vynucená jediná možnost fruktifikace těchto pozemků (reálně oddělené (anonymizováno) z každého z nich), a to v podobě vydání bezdůvodného obohacení vlastníkem garáže, což ovšem s ohledem k velikosti pozemků ( (výměra) do (výměra)) a ceně pozemků (znalecký posudek, viz výše) by nemohlo vést k větším ziskům. Hlavně, by ovšem takový postup soudu poškodil ostatní spoluvlastníky - kteří o zrušení vzájemného spoluvlastnictví nežalovali, protože takový postup soudu by přinesl jen rozmělnění vlastnictví pozemků, což by vzhledem k velikostním poměrům pozemků znamenalo již neprodejnost zbývajících (anonymizováno) každého pozemku. Nadto, z postupu v řízení žalovaného (anonymizováno)) soud usoudil, že vztahy mezi žalovaným (anonymizováno)) a zbylými účastníky jsou problematické s potenciálem skutečného konfliktu, což by v prvé řadě mohlo vést k dalším soudním přím. Krátce řečeno, soud vyloučil, že by bylo dost dobře možné souzené pozemky rozdělit mezi žalovaného (anonymizováno)) a ostatní účastníky, kteří setrvávají ve spoluvlastnictví. K tomu se hodí dodat, že žalovaný 1) ani ve svém závěrečném návrhu rozdělení pozemků nenavrhl, protože trval na zamítnutí žaloby.

35. Soud se tedy zabýval vypořádáním přikázáním ideálních částí žalovaného 1) do výlučného vlastnictví každému ze zbývajících účastníků řízení za přiměřenou náhradu:

36. Jako první soud vážil kritérium výše podílu, které ve světle shora uvedených judikaturních závěrů naprosto přesvědčivě svědčí ve prospěch žalobce a žalovaných (anonymizováno)) – (anonymizováno)), protože ti dohromady na každém souzeném pozemku vlastní (logicky) vždy ideálních (anonymizováno).

37. I druhé kritérium spočívající ve způsobu užívání vyznělo ve prospěch žalobce a žalovaných (anonymizováno)) – (anonymizováno)). Žalobce, žalovaný (anonymizováno)) a (anonymizováno)) a dále žalovaný (anonymizováno)) jsou v katastru nemovitostí zapsanými vlastníky garáží, které jsou postavené na jednotlivých pozemcích parc. č.: (číslo), (číslo), (číslo). Tedy legální užívání garáže, je jediný myslitelný způsob jak tyto pozemky nejen dobře, ale vůbec využívat - a to prostě proto, že garáže zakrývají celou plochu řečených pozemků. Kdežto žalovaný (anonymizováno)) vlastníkem garáže na pozemku parc. (číslo) ani na pozemku parc. (číslo) není (viz níže), takže legálně užívat garáž na pozemku parc. (číslo) (ani žádnou jinou) nemůže. Žalovaný (anonymizováno)) sice není katastrálním vlastníkem garáže na pozemku parc. (číslo) na druhou stranu jeho vlastnictví nebylo v řízení ničím jasně popřeno (viz níže). Stručně řečeno, žalovaný (anonymizováno)) je skutečně jediným spoluvlastníkem, u kterého bylo v řízení spolehlivě vyloučeno, že by ke garáži měl legální vztah, tedy že by mohl legálně pozemky užívat.

38. V rámci tohoto kritéria soud neponechal stranou hledisko spočívající v okolnostech způsobu nabytí jak ideálních částí pozemků, tak i garáží, a to všech spoluvlastníků. Co se týče nabytí ideálních částí jednotlivých pozemků, je situace jednoduchá, protože ty nabyli prokazatelně manželé (příjmení), (anonymizováno), (příjmení), (anonymizováno) a (celé jméno žalované) v roce (rok) od vlastníka (původní) parcely parc. (číslo) (právnická osoba) vždy po jedné pětině, a to kupní smlouvou v roce (rok), a na základě které bylo pro všechny jmenované vloženo vlastnické právo do katastru nemovitostí. Fakt, že se tato parcela později rozdělila na souzených pět parcel (číslo), (číslo), (číslo), (číslo) a (číslo), na věci ničeho nezměnil a nemění resp. každý ze jmenovaných pěti spoluvlastníků, se stal spoluvlastníkem v rozsahu (anonymizováno) na každém z pěti pozemků - na které se původní pozemek rozdrobil. Následně pak došlo k tomu, že (anonymizováno) - žalovaný (anonymizováno)), (anonymizováno)) a (celé jméno žalované) – žalovaný (anonymizováno)) zůstali spoluvlastníky, po (anonymizováno) totiž zdědila ideální část (anonymizováno) – žalovaný (anonymizováno)), (příjmení) převedli ideální část (celé jméno žalobce) – žalobci, (příjmení) jí převedli (celé jméno žalovaného) - žalovanému (anonymizováno)). Skutečnost, že pozemek parc. (číslo) měl v roce (výměra), ale pozemky, na ktewré byl rozdělený mají v součtu jen (výměra), nehraje žádnou roli, protože rozdíl je dán přeměřeným parcel dokonalejší zeměměřickou metodou. Takže ohledně nabytí pozemků jsou si všichni účastníci rovni.

39. Ohledně garáží, se věc má tak, že oddělné vlastnictví stavby a pozemku mohlo v roce (rok) ( (anonymizováno) v (obec) (spisová značka)) vzniknout jen dle stř. občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. (§ 155 a násl.) s právem stavby odsouhlasené národním výborem ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V souzené věci bylo hodnověrně prokázáno z uznání stavby provedeném (anonymizováno) (obec a číslo) dne (datum), že vlastník pozemku – (anonymizováno) (část obce) dal v roce (rok) souhlas s výstavbou všech pěti garáží a stejně tak i národní výbor dal stejného roku souhlas s jejich výstavbou. Fakt, že v tu dobu byla postavena jen jedna garáž (jak výslovně místní (anonymizováno) ve svém rozhodnutí připomíná), tedy že realizace stavby garáží probíhala u čtyř zbývajících stavebníků různě rychle, není podstatná – protože z pohledu zákona je zásadní souhlas ke stavbě, a nikoliv naplnění tohoto souhlasu v nějakém časovém úseku. Krátce shrnuto, na pozemku - později označeném parc. č (číslo) o výměře (výměra), který vlastnil (anonymizováno) (část obce), a který se do roku (rok) transformoval na (právnická osoba) bylo po roce (rok) legálně postaveno pět garáží, jejichž vlastníkem se dnem zhotovení stali jednotliví stavebníci ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) – což byli (jméno), (anonymizováno), (příjmení), (příjmení) a jeden neznámý stavebník. Jedinými prokazatelnými historickými vlastníky garáže jsou tedy (celé jméno žalovaného), ve všech ostatních případech garáž od roku (rok) do dnes očividně změnila své majitele. Jestliže, v roce (rok) (právnická osoba) prodaly ideální pětiny na pozemku, který byl podle kupní smlouvy resp. podle znaleckého posudku - který byl za účelem jejího uzavření vyhotovený, zastavěný pěti garážemi a mezi rokem (rok) a (rok) soud nezjistil žádný právní důvod změny vlastnického práva garáží ze stavebníků (anonymizováno), (příjmení), (příjmení) a jednoho neznámého stavebníka na kupce v roce (rok) ( (anonymizováno), (příjmení), (příjmení), (anonymizováno) a (celé jméno žalované)), tak soud k věci přistoupil tak, že v zájmu spravedlivého rozhodování (§ 1 o.s.ř.) nelze zpochybňovat záležitosti, které před (anonymizováno) lety založily právní vztahy ke garážím, když časový odstup překračuje i na situaci použitelnou vydržecí lhůtu (§ 134 Obč. zákona), a když nelze rozumně předpokládat, že by (právnická osoba) prodaly pět ideálních částí pozemku jiným pěti osobám, než výhradně těm, které sám považoval za legální vlastníky garáží, kterými je prodávaný pozemek kompletně zastavěn ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Soud tedy po shora uvedených dílčích úvahách shrnul, že není logická ani věcná mezera v úsudku, že právě a jen (anonymizováno), (příjmení), (příjmení), (anonymizováno) a (celé jméno žalované) byli ke dni (datum) vlastníky garáží postavených po roce (rok) na pozemku parc. č (číslo) o výměře (výměra). Jen na okraj soud dodává, že v tomto soudním řízení oproti řízení vedeném zdejším soudem sp.zn. (spisová značka), měl soud důkazní situaci mnohem širší, proto může opravit svůj původní závěr v rozsudku č.j. (číslo jednací) (který nebyl pro rozhodnutí ve věci sp.zn. (spisová značka) v ničem podstatný), že (příjmení) nebyli vlastníky garáže, protože minule soud vycházel z provedených důkazů, což byla pouze smlouva ze dne (datum) nikoliv i smlouva ze (datum) a znalecký posudek k ní vyhotovený. Na tyto úvahy soud navázal, že v tomto řízení bylo hodnověrně prokázáno, že (příjmení) v roce (rok) převedli garáž (celé jméno žalobce) - žalobci, v roce (rok) se dědičkou garáže, tedy právním nástupcem (anonymizováno) stala (anonymizováno) - žalovaný (anonymizováno)) a (celé jméno žalovaného) - žalovaný (anonymizováno)), (anonymizováno)) si své vlastnictví ponechali. Je fakt, že vlastnictví žalovaného (anonymizováno)) – (celé jméno žalované) ke garáži nebylo dosud vloženo do katastru nemovitostí, nicméně soud vychází z toho, že jestliže vlastnictví garáže (anonymizováno) a pak právních nástupců (anonymizováno) a (anonymizováno) vloženo do katastru nemovitostí bylo, když z řízení vyplývá, že vlastnictví garáží musí být (logicky – viz výše) založeno na stejné právní skutečnosti, tak jinak nesporný fakt, že žalovaný (anonymizováno)) dosud není katastrálním vlastníkem garáže soud hodnotil, že to ale nijak neznamená že žalovaný (anonymizováno)) vlastníkem garáže není, ale znamená jen to, že neudělal nic proto, aby jeho vlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí. (příjmení) ovšem, dne (datum) vlastnictví garáže na žalobce rozhodně nepřevedli, neboť ve smlouvě není nutný projev vůle (anonymizováno) převést vlastnické právo ke garáži na žalovaného (anonymizováno)), což je zásadní vada smlouvy, a to lhostejno, že dotčená garáž nebyla (a není stále) evidována v katastru nemovitostí, protože se totiž jedná o nemovitost, která musí být evidována v katastru nemovitostí ( (spisová značka)). Přínos čestného prohlášení (anonymizováno) náhled soudu nijak nezměnil, protože ti s odstupem tří let od uzavřené smlouvy, v rozporu s jejím zněním a rozhodně v rozporu s tvrzením žalovaného (anonymizováno)) prohlašují, že žalovanému prodali poměrnou část garáže – tedy ani tento žalovaným (anonymizováno)) předložený důkaz, jeho vlastnictví ke garáži nijak nedokládá. Jinými slovy, žalovaný (anonymizováno)) je jediný spoluvlastník souzených pozemků, který prokazatelně nemá žádný právní vztah k žádné garáži, kterými jsou pozemky zastavěny. Takže tento aspekt užívání pozemků, vyzněl jednoznačně v neprospěch žalovaného (anonymizováno)), a to i když soud vzal v úvahu způsob nabytí garáží i ideálních částí pozemků. Vzhledem k tomu, že žádné jiné skutečnosti, které by mohly mít vliv na posouzení věci, se v řízení neobjevily, tak soud zcela ve shodě se žalobcem a se žalovanými (anonymizováno)) – (anonymizováno)) uzavřel, že více hledisek pro přikázání do spoluvlastnictví svědčí jim, proto v tomto smyslu přikročil ke zrušení spoluvlastnického práva se žalovaným (anonymizováno)), jak navrhovali. Jak ze shora podaného vyplývá, tak argument žalovaného (anonymizováno)), že má naléhavý právní zájem, který spočívá v tom, že žalovaný koupil garáž a má právo jí užívat ( (číslo listu)) byl vyvrácen, protože se ukázalo, že žalovaný (anonymizováno)) garáž nekoupil, a tedy nemá důvod užívat ani garáž a tím méně pozemek, který je garáží zastavěný. Důvody zamítnuti žaloby uvedené § (číslo) odst. 2, § 1155 OZ žalobce netvrdil a tím měně i prokázal, když z pohledu judikaturních závěru (ústavní nález) vůbec nic nenasvědčovalo, že by takové důvody mohly na straně žalovaného (anonymizováno)) ke dni rozhodnutí soudu vůbec existovat. Argument žalovaného (anonymizováno)), že není věcně pasivně legitimovaný, protože ideální části souzených pozemků jsou v majetku společného jmění manželů, soud neuznal. V katastru nemovitostí je jako jediný a výlučný vlastník dotčených ideálních částí zapsaný žalovaný (anonymizováno)) a taktéž kupní smlouva z roku (rok) byla uzavřena s (anonymizováno) jen žalovaným (anonymizováno)). Soud tak vyšel z ochrany dobré víry ve stav zápisu v katastru nemovitostí všech zbylých spoluvlastníků (§ 984 odst. 1 OZ), protože tato dobrá víra je založená na zákonem zřetelně vyjádřeném úmyslu, že katastr nemovitostí má udržet prostředí právní jistoty při nakládání s nemovitostmi. Takže, za situace kdy ostatní spoluvlastníci neměli žádnou (nikoliv malou, ale žádnou) možnost zjistit, zda ideální část žalovaného (anonymizováno)) náleží do společného jmění manželů, protože i kupní smlouvu žalovaný (anonymizováno)) uzavřel sám a na rozporu skutečného a zapsaného stavu se absolutně nepodíleli, zatímco žalovaný (anonymizováno)) jej sám způsobil, by bylo vrcholně nespravedlivé ostatním spoluvlastníkům neposkytnout ochranu dobré víry ( (příjmení) ve (obec) (spisová značka)). Z tohoto důvodu soud považoval žalovaného (anonymizováno)) za věcně pasivně legitimovaného. Proto všechno soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Následně soud přikázal ideální pětinu na každém z pozemků parc. (číslo) k.ú. (část obce), (územní celek), kterou vlastnil žalovaný (anonymizováno)) tomu ze spoluvlastníků resp. žalobci a žalovaným (anonymizováno)) – (anonymizováno)) podle toho, na kterém z pozemků, ten který spoluvlastník vlastní garáž: čímž rovnocenně zvětšil jejich ideální podíly na jmenovaných pozemcích z jedné pětiny na dvě pětiny. Výsledek tedy je, že každý ze zbývajících spoluvlastníků je vlastníkem dvou pětin na tom pozemku, kde vlastní garáž a zůstává spoluvlastníkem v rozsahu jedné pětiny na ostatních pozemcích - které jsou tedy zastavěny garáží, kterou vlastní další ze spoluvlastníků (logicky). Ohledně jedné pětiny na pozemku parc. (číslo) kde je garáž kterou vlastní (příjmení) – tedy nikdo ze žalovaných (anonymizováno)) – (anonymizováno)) a ani žalobce, tak tu soud přikázal žalobci, protože žalobce to navrhl a žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) se tomuto návrhu nejen nevzpírali, ale tento návrh podporovali. Tedy, jen žalobce je vlastníkem dvou pětin pozemku parc. (číslo) a i (číslo) (viz výše). Jakýkoliv jiný postup, např. ideální pětiny žalobce rozdělit u každého pozemku mezi zbývající čtyři spoluvlastníky by vedl jen rozmělňování vlastnictví, které není nikdy žádoucí - když navíc nebyl zjevný důvod, aby soud v tomto ohledu nerozhodl ve smyslu žaloby, které se ohledně vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nikdo nebránil. Soud pak poukazuje na fakt, že žalobní návrh ohledně formulace vypořádání nepřejal do rozhodnutí, protože jej stylisticky zformuloval tak, aby byl zcela srozumitelný, když ovšem zcela respektoval skutková tvrzení žaloby ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Proto, soud rozhodl o přikázání podílové spoluvlastnictví žalovaného (anonymizováno)) způsobem uvedeným dle výroku II. tohoto rozsudku.

41. V řízení byla hodnověrně prokázána dostatečná kredibilita žalobce, takže žalovaný (anonymizováno)) má garantováno, že nebude soudem zbaven svého vlastnického práva bez jistoty okamžitého poskytnutí přiměřené náhrady žalobcem, ve výši zjištěné znalcem. Netradičně, ten kdo zaplatí žalovanému 1) celou přiměřenou náhradu, je jen jeden z nabyvších rozděleného spoluvlastnictví – žalobce. Jinými slovy, žalovaný (anonymizováno)) – (anonymizováno)) nabydou další pětinu bezplatně. Vzhledem k tomu, že žalobce takový návrh učinil, setrval na něm do konce řízení, žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) s tím souhlasili, pak za situace, kdy žalobce jednoznačně prokázal schopnost vyplatit žalovanému 1) okamžitě celý objem finančních prostředků odpovídající přiměřené náhradě, nebyla tato okolnost ničím, co by měl soud zvlášť posuzovat. Při rozhodování o platební povinnosti žalobce (§ 160 odst.1 o.s.ř.) soud zjistil, že není místě odložit platbu ze tří dnů na delší dobu, a ze všech těchto důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

42. Důvodem částečného zamítnutí žaloby (výrok (anonymizováno) rozsudku) byl fakt, že soud v tomto řízení rozhodoval o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Teprve až se zbylí spoluvlastníci stanou skutečnými vlastníky i přisouzených ideálních částí, mohou se eventuálně rozhodnout zrušit své spoluvlastnictví dohodou. Jinými slovy, soud rozsudkem nemohl schválit dohodu účastníků o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví, protože ke dni rozhodnutí ještě právoplatně nenabyli vlastnictví ideálních částí žalovaného (anonymizováno)).

43. Výrok (anonymizováno) a (anonymizováno) o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože v souzené věci žalobce a žalovaný (anonymizováno)) – (anonymizováno)) měli úspěch - soud totiž zcela vyhověl žalobě ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když žalovaní (anonymizováno)) – (anonymizováno)) žalobce podporovali. Žalobce však nebyl právně zastoupen, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zákonem garantovaných paušálních hotových výdajů (částka) (§ 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s.ř. za úkony: sepis žaloby a vyjádření (číslo listu) a účast na čtyřech ústních jednání před zdejším soudem, což dohromady se zaplaceným soudním poplatkem činí (částka), a tuto částku tedy soud uložil zaplatit žalovanému (anonymizováno)) přímo žalobce. Žalovaný (anonymizováno)) – (anonymizováno)) byli žalobcem zastoupeni, proto mezi nimi soud nikomu žádný nárok na náhradu nákladů nepřiznal. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

44. O náhradě nákladů řízení ve vztahu vůči státu soud rozhodl výrokem (anonymizováno) rozsudku, dle § 148 odst. 1 o.s.ř., když výsledek řízení byl mimo jiné takový, že žalovaný (anonymizováno)) byl jediný ze žalovaných neúspěšný, proto je tedy povinen tyto náklady státu zaplatit. Náklady státu spočívaly ve znalečném soudem ustanovenému znalci, které bylo přiznáno usnesením č.j. (číslo jednací) ve výši (částka) za vypracování znaleckého posudku a za výpověď znalce před soudem na ústním jednání usnesením č.j. (číslo jednací) ve výši (částka). Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) nezaplatil zálohu na vypracování znaleckého, tak náklady řízení státu tvoří částka (částka) O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..