98 C 300/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem (adresa žalobce), (obec) proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem (adresa), (obec a číslo) náhrada majetkové a nemajetkové újmy s přísl.

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku (částka) s úrokem z prodlení dle platné vyhlášky (tj. 10% ročně) od (datum) do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému nákladů řízení ve výši (částka) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným k Okresnímu soudu ve (obec) dne (datum) domáhal zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tak, že byl účastníkem řízení u žalovaného, ve kterém byl zavázán zaplatit (částka), když prvoinstanční rozhodnutí bylo žalovaným vydáno (datum), dne (datum) podal žalobce rozklad proti tomuto rozhodnutí, který byl zamítnut, proto podal žalobu proti nezákonnému postupu žalovaného k Okresním soudu ve (obec), který rozsudkem č.j. (číslo jednací) nahradil nezákonná rozhodnutí žalovaného, a ten pak nabyl právní moci dne (datum). Dále uvedl, že žaluje majetkovou újmu spočívající v dehonestaci jeho osoby, kdy do roku (rok) působil jako advokát, pak do (rok) působil jako manažer a od roku (rok) je jednatelem společnosti, kdy je díky zápisu v rejstříku neplatičů a dlužníků v (příjmení) na něj pohlíženo jako člověka, který nehradí své závazky, dále spočívající v nejistotě, jak nakonec bude rozhodnuto, a nemohl si vzít půjčku. Proto za každý rok řízení vyčísluje škodu v souladu se stanoviskem kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování (anonymizováno) před (anonymizováno) a majetkovou a nemajetkovou škodu pak vyčísluje ve výši (částka) za každý rok, kdy byl dehonestován. Nakonec uvedl, že smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění má být odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty a jeho právního postavení, tedy v tom, jakým výsledkem skončí spor, v němž mohou být pro účastníka v sázce důležité hodnoty či citlivé záležitosti. Žalobu pak dne (datum) doplnil jen tak, že nepřiměřená délka řízení se týká pouze správního řízení, nikoliv soudního.

2. Dne (datum) Okresní soud ve (obec) rozhodl o své místní nepříslušnosti, které k odvolání žalobce, odvolací soud – Krajský soud v (obec) dne (datum rozhodnutí) usnesením č.j. (číslo jednací) potvrdil a po právní moci tohoto usnesení byla věc předložena k rozhodnutí zdejšímu soudu.

3. Žalovaný dne (datum) navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nejprve poukázal na fakt, že správní řízení, které se žalobcem vedl bylo zahájeno dne (datum), když zahájeném řízení se žalobce dozvěděl dne (datum) a ti doručením vyrozumění o zahájeném řízení, že o věci dne (datum) rozhodl a o podaném rozkladu žalobcem, žalovaný rozhodl pravomocně dne (datum) a že existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedodržení lhůty pro vydání správního rozhodnutí, nepopírá – protože trvalo (anonymizována dvě slova) a (anonymizována dvě slova). Ovšem, nezákonnost správního rozhodnutí nelze dovozovat z jiného rozhodnutí soudu, než z takového, které zrušuje či mění původní rozhodnutí právě pro nezákonnost, což není možná tento případ. Dále, poukázal na žalobcův popis majetkové újmy, které se jeví spíše jako nemajetková, že žalobce sám nevyvíjel žádnou aktivitu pro urychlení správního řízení, že to nebyl žalovaný, kdo žalobce do (příjmení) zapsal, a také konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci bez zbytečných průtahů nevydáním rozhodnutí ze strany žalovaného v zákonem stanovené lhůtě a v rámci tohoto řízení proto tedy poskytuje žalobci za toto porušení jeho práva upřímnou omluvu. Na ústním jednání dne (datum) pak vznesl námitku promlčení.

4. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), poučil soud na ústním jednání dne (datum) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř., které bylo řádně protokolováno (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), protože účastník musí být soudem poučen jaké břemeno nese a soud vede dokazování jen ke skutečnostem, které se v řízení tvrdí ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), takže jestliže žalobce soudu tvrdí, že rozhodnutí žalovaného bylo nezákonné, musí současně jasně a srozumitelně tvrdit, zda bylo rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost zrušeno OS ve (obec), nebo zda tento soud rozhodoval dle V. části o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Dále, nechť žalobce soud ujistí, že nárok, který popisuje jako dehonestaci jeho osoby zápisem (příjmení) je skutečně materiální - jak sám píše, protože soud tento nárok shledává spíše jako nemateriální. Současně nechť žalobce popíše vznik této újmy tedy pojmenuje jí, vysvětlí její rozsah a obsah ohledně toho, v čem přesně spočívá, a také nechť podrobně popíše jevové souvislosti mezi průtahy řízení před žalovaným a újmou, protože dosud žaloba pouze tvrdí, že také k újmě došlo, nikoliv však v čem konkrétně spočívala a rovněž nechť popíše soudu své motivace k podání této žaloby ( (anonymizována dvě slova) (stanovisko NS)) - a nechť podrobně tvrdí, kdy a kým byl zapsán do seznamu (příjmení), zda to bylo výhradně pro dluh rozhodovaný žalovaným nebo i z jiného důvodu a kdy byl z toho seznamu, kým a proč přesně vymazán a také nechť svá tvrzení hodnověrně prokáže (§ 120 o.s.ř.). S tím, že soud okázal na přiléhavou univerzální litigaci ( (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (rok), (anonymizováno) (spisová značka) a (spisová značka)). Ze stejného důvodu pak poučil i žalobce o povinnosti tvrdit podrobnosti o oběhu agendy a rovněž svá tvrzení prokázat (§ 120 o.s.ř.).

5. Žalobce se s poučením vypořádal ve lhůtě jemu uložené a uvedl, že uplatňuje majetkovou a nemajetkovou újmou způsobenou nesprávným úředním postupem, a to délkou řízení. Svůj nárok považuje za nepromlčený, protože Okresní soud ve (obec) pravomocně rozhodl až dne (datum), ale majetková a nemajetková újmy dále trvala, neboť byla založena zapsáním žalobce do rejstříku (příjmení), to vedlo k tomu, že žalobce nemohl dosáhnout na úvěr s nízkou úrokovou sazbou, ale musel pro podnikání uzavírat úvěry s nevýhodnými úrokovými sazbami, protože majetková i nemajetková újma trvala, tak nemohlo dojít promlčení nároku. Uplatnění promlčecí námitky je nadto v rozporu s dobrými mravy a objektivní potíže či přetíženost žalovaného nemůže mít na jeho nárok žádný vliv a odkázal na důkazy přiložené k podání. Žalovaný pak rovněž ve lhůtě jemu soudem uložené uvedl, že mezi lety (rok) – (rok) byl žalovaný absolutně přetížen a nebylo možné dodržovat zákonné lhůty k rozhodování. K námitce promlčení pak uvedl, že správní řízení skončilo dne (datum), takže k promlčení žalovaného nároku došlo dne (datum), ale i kdyby vyšel z toho, že určující bylo rozhodnutí soudu, tak by byl nárok promlčený dne (datum), protože rozsudek Okresního soudu ve (obec) se stal pravomocným dne (datum) - jestliže tedy žalobce uplatni svůj nárok u státu ( (anonymizována dvě slova)) dne (datum) a žalobu k soudu podal dne (datum), takto učinil opožděně.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Dne (datum) byl žalobce žalovaným informován o zahájeném správním řízením (číslo jednací) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z kopie vyrozumění vč. doručenky osvědčující, že žalobce vyrozumění dne (datum) převzal, č.l.25)

8. Dne (datum) nabylo právní moci rozhodnutí (číslo jednací), kterým žalovaný potvrdil své rozhodnutí (číslo jednací). (příjmení) vydané dne (datum), a to řízení navrhovatele - (právnická osoba) proti žalobci, o zaplacení ceny za poskytnuté služby elektrotechnických komunikací ve výši (částka), které zdůvodnil, tak že navzdory pravidelným úhradám, tak na zákaznickém účtu žalobce ke dni (datum) byl evidován nedoplatek, kdy žalobce neuradil tři po sobě jdoucí vyúčtování (tyto skutečnosti má soud z rozhodnutí č.l.20 z originálu spisu žalovaného sp.zn. (anonymizováno) (číslo) (číslo), stejně i z kopie č.l.30, z kopie rozhodnutí (číslo jednací). (příjmení) č.l.27).

9. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu ve (obec) o žalobě žalobce podle části V. o.s.ř. proti rozhodnutí žalovaného, kdy návrh navrhovatele - (anonymizována čtyři slova) proti žalobci, o zaplacení ceny za poskytnuté služby elektrotechnických komunikací ve výši (částka), se zamítá a rozsudek nahrazuje rozhodnutí žalovaného (číslo jednací), ve spojení s rozhodnutím (číslo jednací) vyř. Mik., které soud zdůvodnil tak, že (právnická osoba) neunesl břemeno tvrzení a ani důkazní o žalovaném nároku (tyto skutečnosti má soud rozsudku č..l.33, originál spisu Okresního soudu ve (obec) sp. zn. (spisová značka)).

10. Dne (datum) (anonymizováno) – (stát. instituce) potvrdilo žalobci přijetí podání o právní věci projednávané před OS (obec) pod sp.zn. (spisová značka), s tím že podání bylo zařazeno do rejstříku a bude předáno k věcnému vyřízení a žalobce byl informován, že po dobu tohoto mimosoudního projednávání nejdéle po dobu 6 měsíců se lhůty promlčení staví s odkazem na § 35 z.č. 82/1998 Sb. (tyto skutečnosti má soud za prokázané dopisu (anonymizováno) – (stát. instituce) ze dne (datum), č.l. 4).

11. Žalobce dne (datum) uzavřel úvěrovou smlouvu s (právnická osoba) na (částka) na (anonymizována čtyři slova), dne (datum) s (anonymizována tři slova) na koupi (anonymizována dvě slova) (příjmení) na (částka), když prodávajícímu už zaplatil (částka) a dne (datum) s (anonymizována tři slova) na koupi (jméno) (příjmení) (jméno) (anonymizována čtyři slova) na (částka), když prodávajícímu už zaplatil (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z úvěrových smluv žalobce č.l. 5, 86, 88). 12. (příjmení) žalobci sdělil, že historii výpisů neuchovává (tyto skutečnosti má soud za prokázané z e.mailu žalobci, bez data č.l.85).

13. Z přehledu počtu rozhodovaných účastnických sporů, které si činí žalobce pro další své potřeby soud zjistil, že v roce (rok) vzrostl počet rozhodovaných věcí v prvním stupni z (částka) na (anonymizována dvě slova) a v roce (rok) pak vystoupil na (anonymizována dvě slova) a ve druhém stupni pak byl meziroční nástup ( (rok) – (rok)) z (číslo) na (číslo) a pak na (anonymizována dvě slova) (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l.64)

14. Důkaz lékařskou zprávou žalobce, o tom že ke dni (datum) žalobce nemohl používat pravou ruku při práci (aniž by zde podepsaný lékař sdělil, k jaké práci a z jakého důvodu má žalobce takovou obtíž) (č.l.83) soud provedl, stejně jako důkaz o tom, že (datum) a (datum) byl vyšetřen RTG, bez traumatických změn s doporučenou mediací a kontrolou za týden ( (číslo)) soud provedl na návrh žalobce. Na návrh žalovaného soud provedl důkazy všemi analýzami pracovního vytížení žalovaného rozhodováním ve správních řízeních (č.l.48, 62), kterým nepřiznal již žádnou důkazní váhu (soud použil jedinou tabulku – viz výše), protože se zaměřují především na řešení problému, a proto deskripce dlouhých lhůt vyřizování agendy je změřena na srovnání regionů. Tedy jmenované důkazy soud shledal nepřínosnými v porovnání s dalšími důkazy, které soud v řízení provedl, protože neodpovídaly žádnému tvrzení, nadto nesvědčily o vážném zdravotním stavu žalobce a tedy neměly na skutkový stav žádný vliv, takže proto soud se jimi v rozsudku již nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)).

15. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

16. Důkaz správním spisem a soudním spisem Okresního soudu ve (obec), které si soud vyžádal (č.l.37) dle § 120 odst. 2 o.s.ř., učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula ze spisu ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

17. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení a to ač byl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)).

18. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována tři slova) (číslo)).

19. Podle § 32 odst. 3 z.č. 85/1998 Sb. platí, že nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

20. Podle § 35 odst. 1 z.č. 85/1998 Sb. platí, že promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

21. Podle § 31a odst. 1 z.č. 85/1998 Sb. platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, a to že žaloba nenídůvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak:

23. Předně se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným, když vyšel z normativní situace, že promlčecí doba počne běžet skončením řízení, kde k nesprávnému úřednímu postupu došlo, když do řízení je nutné započítat i řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti nebo ústavní stížnost ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). A dále, že žaloba podle V. části o.s.ř. je řádným opravným prostředkem, jímž může být dosaženo nového a jiného rozhodnutí ve věci ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V souzené věci tak počala promlčecí lhůta běžet dnem právní moci rozhodnutí Okresního soudu ve (obec), což bylo dne (datum) a marně uplynula (datum) – marně proto, že souzená žaloba byla podána až (datum). Je jistě fakt, že z důvodu zákonného požadavku na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu jako podmínky pro případné uplatnění nároku u soudu, se běh promlčecí doby staví, a to nejdéle na dobu šesti měsíců, ovšem s ohledem na to, že v souzené věci návrh na předběžné projednání žalobce podal Ministerstvu spravedlnosti až dne (datum), tak lze snadno uzavřít, že svůj nárok už vůči orgánu ústřední moci uplatnil po uplynutí promlčecí lhůty. Zjištění, že své podání žalobce měl podat žalovanému a nikoliv Ministerstvu spravedlnosti - protože žalovaný je v tomto případě kompetentním dle § 2 z.č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy k projednání žádosti žalobce (§ 6, § 14 z.č. 86/1998 Sb.) na věci nic nemění, protože v takovém případě bylo Ministerstvo spravedlnosti povinno žalovanému žalobcovu žádost postoupit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Krátce řečeno, žalovaný uplatil námitku promlčení důvodně a soud na jejím uplatnění neshledal rozpor s dobrými mravy, neboť si promlčení žalobce způsobil tím, že se včas neobrátil se svým nárokem na žalovaného a na soud ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)).

24. I tak se soud zabýval povahou věci samé.

25. Ohledně případné nezákonnosti rozhodnutí žalovaného ve správním řízení (číslo jednací), kterým žalovaný potvrdil své rozhodnutí (číslo jednací). (příjmení) soud vyšel z universální litigace, která jasně a dlouhodobě trvá na tom, že rozhodnutí soudu dle V. části o.s.ř. neposuzuje zákonnost správního rozhodnutí a dále, že rozhodnutí orgánu, od kterého je vznik škody odvozován, musí být pro nezákonnost zrušeno, a soud si v řízení o náhradě škody nemůže sám zhodnotit resp. předběžně posoudit, zda dotčené rozhodnutí je skutečně nezákonné nebo ne ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)). Takže, jestliže správní rozhodnutí žalovaného byla změněna rozsudkem Okresního soudu ve (obec) podle V. části o.s.ř., pak soud nemá zákonný podklad pro to, aby byla žalobci přiznána nemajetková újma pro nezákonnost rozhodnutí žalovaného ve správním řízení.

26. Žalovaný nejenže nepopíral, ale zřetelně uznal, že rozhodnutí ve správním řízení (číslo jednací), kterým žalovaný potvrdil své rozhodnutí (číslo jednací). (příjmení) byly vydány dlouhou dobu po zákonné - (anonymizováno) denní lhůtě k vydání takového rozhodnutí (§ 71 odst. 3 SŘ). Tedy základní závěr v této otázce je, že žalovaný se dopustil nesprávného úředního postupu, dle § 13 odst. 1 věta druhá, protože nedodržel konkrétní lhůtu, takže postižitelné jsou jednotlivé průtahy v řízení, ale nesprávný postup žalovaného nepodléhá kritériím (anonymizována dvě slova) a neuplatní se zde ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy – takže žalobce coby poškozený je povinen řádně tvrdit vznik újmy a i příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem újmy ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)). Pro řízení soud tedy zvážil, že odpovědnost za škodu nastupuje za splnění podmínek za prvé, nesprávný úřední postup, za druhé vznik nemajetkové újmy a za třetí příčinná souvislost mezi rozhodnutím a újmou ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Nakonec, soud vzal do úvahy fakt, že nemajetková újma může vzhledem ke svému subjektivnímu základu vznikat po dobu trvání řízení a jen vztahu k tomu řízení, o němž účastník vůbec ví - protože poškozeným je totiž jen ten, kdo vzhledem ke konkrétním okolnostem případu se cítí tak, jak by se mohla cítit dotčenou každá jiná osoba ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)).

27. Proto byl také žalobce soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (viz shora) o tom, že je povinen tvrdit a prokázat, že mu v důsledku nesprávného úředního postupu žalovaného vznikla újma nemajetkové povahy ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Žalobce pojmenoval a vysvětlil újmu tak, že po dobu správního řízení před žalovaným, byl zapsán do seznamu dlužníků (příjmení) a nemohl si tudíž půjčovat peníze za nízké úroky. Ovšem v řízení bylo hodnověrně prokázáno – důkazy, které předložil žalobce sám, že těsně před tím, než se žalobce o správním řízení dozvěděl (dne (datum)) tak uzavřel během 14ti měsíců ( (datum) – (datum)) dvě úvěrové smlouvy na koupi dvou vozidel, když první smlouva sjednala RPSN 35,40% a druhá 34,80%, takže když v době, když již věděl o správním řízení a uzavřel po dalších dvou letech ( (datum)) novou úvěrovou smlouvu na koupi třetího vozidla s RPSN 43,01% tak taková smlouva se v očích soudu nijak nevymykala přístupu žalobce k dosavadnímu úvěrování jeho vozidel. Za daných okolností soud neviděl žádný škodlivý následek, protože není zřejmé, jak délka správního řízení bezprostředně vyvolala následek v podobě uzavření úvěrové smlouvy, která se víceméně nelišila o těch, které žalobce uzavíral kdykoliv před tím. Soud lapidárně shrnul, že uzavření úvěrové smlouvy dne (datum) nebylo prokazatelně způsobeno výlučně délkou správního řízení - újma žalobcem tedy nebyla prokázána a tím méně byla prokázána příčinná souvislost. Jen pro pořádek soud dodává, že ani fakt, že žalobce byl kdy zapsán v seznamu (příjmení) prokázán nebyl, tedy ani základní žalobní tvrzení o dalekosáhlých ničivých důsledcích délky správního řízení, prokázáno žalobcem v řízení nebylo.

28. Ovšem ani v případě pro žalobce příznivé procesní situace, by soud žalobě nevyhověl. Vzhledem k tomu, že přezkoumatelným hlediskem výše odškodnění za újmu se bere v úvahu typ správního řízení, jeho dopad do osobní sféry a dosavadní způsob života poškozeného ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka)), když právě nejdůležitějším kritériem pro stanovení výše odškodění je právě význam předmětu řízení pro poškozeného a manuál vypracovaný kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování (anonymizováno) před (anonymizováno), kterého se žalobce dovolává, tak ten vyjadřuje výhradně názor tohoto zmocněnce a není obecně závazný ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), tak při vědomí řečeného soud dodává, že v souzené věci se jednalo o banální správní řízení o zaplacení (částka), za situace kdy žalobce si bral dva roky za sebou ( (číslo) a (rok)) úvěr na vozidlo jednou za (částka) a po druhé za (částka), takže částka, která byla předmětem správního řízení odpovídala zhruba jedné, měsíční splátce, kterou byl žalobce po léta zvyklý a ochotný platit. To se ale nezměnilo ani v roce (rok), kdy si na úvěr žalobce koupil vozidlo za (částka). Soud tak uzavřel, že správní řízení nemělo žádný dopad na životní styl žalobce. Dále je pravda, že obecně vzato pasivní chování poškozeného během správního řízení nemá vliv na zadostiučinění ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a i fakt, že objektivní potíže na straně žalovaného, coby státního úřadu nejsou samostatným důvodem pro snížení výše zadostiučinění ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)), na druhou stranu soud nemůže zcela přehlédnout, že žalobce je právník (sám uvedl, že advokát), takže na rozdíl o běžného účastníka správního řízení se ve správním řízení dobře orientuje, konfrontaci s jiným právním názorem pro něj není stresující a žalovaný byl po dobu několika let extrémně přetížený rozhodovací agendou, v důsledku nesprávně odhadnutých dopadů legislativy, tak právě pro tyto nezvyklé (ne) poměry má soud za to, že v souzené věci fakt, že žalobce byl pasivní a fakt, že žalovaný měl po rozhodnou dobu zcela standardně více než dvouleté rozhodovací lhůty je důležitá a právně akceptovatelná skutečnost, která se v této věci promítá do úvahy soudu o přiměřené povaze satisfakce ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V kontextu řečeného soud uzavírá, že i kdyby žalobce újmu v tomto řízení prokázal, tak pro shora uvedené okolnosti by žalovaného omluvu vyslovenou ve vyjádření k žalobě považoval za zcela přiměřenou.

29. Soud tak dospěl ke konečnému závěru, že ať tak či tak, by soud žalobu zamítl ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), protože konstatováním porušení by za daných okolností jen opakoval to, co již sám žalovaný vyslovil v omluvě ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O nákladech řízení rozhodl sice soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný, který byl zcela úspěšný, když žaloba byla zcela zamítnuta, však nebyl právně zastoupen, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zákonem garantovaných paušálních hotových výdajů (částka) (§ 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s.ř. za úkony: sepis vyjádření č.l. 22 a účast na třech ústních jednání před zdejším soudem, což dohromady částku (částka) tedy soud uložil zaplatit žalovanému přímo žalobci. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

31. Řízení bylo osvobozeno od placení soudního poplatku (§ 11 odst. 2, písm.q) z.č. 549/1991 Sb.), proto jej soud nevyměřil a s ohledem na výsledek řízení poplatkovou povinnost nepřenesl (§ 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb.).