98 C 301/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl (jméno) (příjmení), vyšší soudní úřednicí, ve věci žalobkyně: zastoupené: ; (právnická osoba), (příjmení), se sídlem (adresa žalobkyně) Mgr. (jméno) (jméno), advokátem se sídlem (adresa žalobkyně) proti; žalovanému: ; (celé jméno žalovaného), narozený dne (datum), bytem (adresa) o zaplacení částky ve výši (částka) s příslušenstvím,

I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. října 2021 č.j. 98C 301/2021-27 se ve výroku II., kde je uvedeno: "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši (částka) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce." o pravu je tak, že správně zní: "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši (částka) k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

II. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. října 2021 č.j. 98C 301/2021-27 se celé odůvodnění, které patří k úplně jinému řízení vedenému pod jinou spisovou značkou, nahrazuje odůvodněním, které správně zní: „ 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu dne (datum), se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost (právnická osoba), (příjmení), se sídlem (adresa), uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne (datum) peněžní prostředky ve výši (částka), a to převodem na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka skládající se z úvěru ve výši (částka) a poplatku za jeho poskytnutí ve výši (částka) byla splatná nejpozději do (datum). Žalovaný svou povinnost splatit žalobkyni zapůjčené peněžní prostředky včetně poplatku za jejich poskytnutí řádně a včas nesplnil, takže ke dni podání žaloby dlužná jistina činí (částka). Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. ode dne (datum) do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne (datum) mezi původním věřitelem společností (právnická osoba), (příjmení) a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoli mu bylo postoupení pohledávky oznámeno a byl o zaplacení dluhu upomínán, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne (datum).

2. K ústnímu jednání, které bylo v této věci nařízeno na den (datum), se žalovaný bez omluvy nedostavil, a to ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které předložila žalobkyně, neboť žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, a učinil následující závěry o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost (právnická osoba), (příjmení) spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši (částka) převodem na bankovní účet žalovaného, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši (částka) nejpozději do (datum). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (číslo) ze dne (datum) a výpisu z účtu původního věřitele). Předmětná pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne (datum) a seznamu konkrétních postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne (datum) (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne (datum), včetně podacího lístku). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný následně vyzván právním zástupcem žalobkyně výzvou před podáním žaloby ze dne (datum) (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne (datum), včetně podacího lístku).

4. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky (částka) s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne (datum) byla mezi společností (právnická osoba), (příjmení) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (§ (číslo) a násl. a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka (částka) a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši (částka) + poplatek za jejich poskytnutí ve výši (částka) vrátit nejpozději do (datum). V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas. S ohledem na shora uvedené skutečnosti byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši (částka) jakožto dlužné jistiny úvěru včetně poplatku za jeho poskytnutí. Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 o. z.

5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobkyně obstaral typizované doklady od žalobkyně, podal jednoduchou, typizovanou žalobu, jejíž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobkyní a žalovaným je vždy naprosto stejný. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 2) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, třemi režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty ve výši (částka). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.“ 1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne (datum) domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši (částka) s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Rozsudkem ze dne 8. října 2021 č.j. 98C 301/2021-27 uložil soud výrokem I. žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši (částka) s příslušenstvím a výrokem II. pak náhradu nákladů řízení ve výši (částka), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Teprve po rozeslání citovaného rozsudku bylo zjištěno, že v rozsudku bylo administrativním nedopatřením uvedeno celé chybné odůvodnění, které patří ke zcela jinému řízení vedenému pod jinou spisovou značkou a v důsledku toho pak i ve výroku II. je chybně uvedena výše náhrady nákladů řízení, neboť ta je v rozporu s vyčíslením náhrady nákladů řízení uvedeným ve správném odůvodnění rozhodnutí. V odůvodnění citovaného rozsudku je totiž přesně popsán výpočet náhrady nákladů řízení a vyčíslen částkou (částka), zatímco ve výroku II. rozsudku je chybně uvedena výše (částka), z čehož vyplývá, že výpočet náhrady nákladů řízení uvedený v odůvodnění rozhodnutí nekoresponduje s výší náhrady nákladů řízení uvedenou v jeho nákladovém výroku.

4. Dle ustanovení § 164 o.s.ř. soud kdykoli i bez návrhu opraví v rozhodnutí chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, ke kterým došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní a mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhotovení rozhodnutí. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Dle ustanovení § 165 odst. 1 o.s.ř. pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno. Vzhledem k tomu, že odůvodněním rozsudku mohou být dotčeny oprávněné zájmy účastníka, je proto namístě poskytnout mu možnost přezkoumání odůvodnění. Nástrojem k tomu však není odvolací řízení, neboť § 202 odst. 3 o. s. ř. prohlašuje odvolání jen proti důvodům rozhodnutí za nepřípustné, ale oprava důvodů rozsudku podle § 165 o. s. ř. Důvodem pro použití tohoto nástroje je okolnost, že odůvodnění rozhodnutí nemá oporu ve zjištění skutkového stavu.

5. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o zcela zjevnou nesprávnost, která byla způsobena administrativní chybou při vyhotovení rozhodnutí, byla podle ustanovení § 164 a § 165 o.s.ř. provedena oprava tímto opravným usnesením. Proti výroku I. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení, kdy jako důvod k odvolání proti opravnému usnesení lze uplatnit v podstatě jen námitku, že zde nebyl důvod k opravě, a tedy ani předpoklady pro vydání opravného usnesení, nikoliv námitku nesprávnosti rozhodnutí, jež bylo opraveno. Proti výroku II. tohoto usnesení není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. i) o.s.ř.), lze však proti němu podat námitky, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudu (§ 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sbírky, o vyšších soudních úřednících). V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí bez jednání potvrdí nebo změní. Doručené rozhodnutí, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Proti výroku II. opravovaného rozhodnutí l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne právní moci opravného usnesení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení (§ 204 odst. 1 o.s.ř.).