98 C 301/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako soudkyní v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného: JUDr. jméno příjmení , IČO , advokát, se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované O zaplacení 69 740 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 69 740 Kč,</b> <b>-) Zákonný úrok z prodlení z částky 91 921 Kč od [datum] do [datum] ve výši 15%,</b> <b>-) Zákonný úrok z prodlení z částky 69 740 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15%,</b> <b>-) Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 677 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 69 740 Kč a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce dodal žalovanému objednané zboží, dle kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], které bylo [datum] dodáno dle dodacího listu [číslo] včetně podpisů žalovaného, čímž tedy dlužil cenu dodaného zboží, tak také i úrok z prodlení vyúčtované a dlužné částky, kterou žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou na 91 921 Kč, na kterou žalovaný zaplatil jen částku 22 181 Kč, ale dne [datum] uznal částku 114 102 Kč, co důvodu i výše, když součástí této částky je i žalovaný dluh, nicméně. žalovaný však žalobci ničeho z žalované částky nezaplatil – a to ani přes výzvu, takže podává tuto žalobu, když se současně domáhá i nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

2. Usnesením ze dne 12.12.2023 č.j. 98 C 301/2023–14 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovaného doručeno do datové schránky, avšak do dne uplynutí lhůty se vůbec nevyjádřil.

3. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání. Soud totiž uzavřel, že žalovaný k výzvě soudu dle § 114b o.s.ř. svůj nesouhlas se žalobou nevyjádřil. Tedy ačkoliv výzva byla srozumitelná a jasná, tak žalovaný neprojevil svůj nesouhlas se žalobou, a ani soudu nijak nesignalizoval svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (ÚS ČR I.ÚS 1024/15, I.ÚS 1261/15). Soud naproti tomu neshledal, že by narativní část žaloby nedovolila soudu učinit závěr, že z nich vyplývá žalobní nárok (NS ČR 30 Cdo 2250/2012).

4. Z hlediska hmotného práva vychází nárok žalobce z povinnosti žalovaného zaplatit celou kupní cenu zboží – a to tu cenu, kterou si účastníci dohodli (§ 2086 OZ), kterou žalovaný dosud stále nezaplatil, ačkoliv zboží převzal a nereklamoval, naopak žalovaný svůj dluh vůči žalobci nikdy nezpochybnil, naopak společně uzavřeli dohodu o uznání dluhu (§ 2053 odst. 1 OZ), ze které však již neplnil, proto žalobce žaluje ze žalované částky i úrok z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013) a paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

5. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří, až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikci uznání nelze odvolat stejně jako uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř..

6. Náhrada nákladů řízení, který je odůvodněna § 142 odst. 1 o.s.ř., a zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 790 Kč, odměnu advokáta (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), za úkony právní služby vyplývající ze soudního spisu (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), za polovinu úkonu právní služby, rovněž vyplývající ze spisu - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., OS v [obec] 10 C 131/2020), pak 3 režijní paušály za každý úkon právní služby po 300 Kč - § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby, takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál, a to vše včetně 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..