98 C 314/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec a číslo o zaplacení částky 2 215 Kč s přísl., rozsudek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 215 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 2 215 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25%, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ze dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 215 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nedoplatek pojistného z pojistné smlouvy s číslo když ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné, což ovšem nečinil, když zánik smlouvy nastal dne datum, a protože na výzvu k nápravě nereagoval, tak pojištění zaniklo a současně se domáhá i náhrady za výzvu. Žalobce se domáhá dlužného pojistného a kapitalizovaných úroků z prodlení.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 156239/2022-21 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19).

4. Ze smlouvy číslo ze dne datum žalobce žalovanému bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky, s jejichž obsahem se žalovaný, seznámil. Na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit každý rok pojistné ve výši 7 614 Kč. Z bilance smlouvy soud pak zjistil, že žalovaný žalobci stále dluží pojistné 2 215 Kč. Z dopisu žalobce ze dne datum i z výzvy datum, bylo prokázáno, že žalobce žalovaného varoval, že v případě, že dluh nezaplatí, přistoupí k vymáhání soudní cestou.

5. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se v pojistné smlouvě o pojištění zavázal žalobci hradit pojistné (§ číslo, § 2861 OZ), dále bylo prokázáno, že pojištění bylo ukončeno, i to že žalovaný dluží žalobci částku, která je poměrná část pojistného za dobu existence pojištění (§ 2782 OZ). Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebyla zaplacena splátka pojistného) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil, nebo že by pojistná smlouva skočila dříve, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku pojistného žalobci zaplatit. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení sice byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzvu k plnění (ani jednu) tak tu by soud pro účely náhrady nákladů řízení nemohl ať tak či tak počítat, protože tu si žalobce vypravil sám), a nakonec dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty, když ovšem žalobce sám se dobrovolně domáhal jen 1 000 Kč na náhradě nákladů řízení - takže jen proto soud nepřiznal více, než žalobce sám navrhl. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.